Zákon o veřejných zakázkách

(1) Veřejný zadavatel uveřejní formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Veřejný zadavatel je oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení.

(2) Součástí předběžného oznámení je odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí

a) na veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení,

b) na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 a 2,

c) na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6 až 9, § 23 odst. 10 písm. a) a c) nebo § 23 odst. 11 a

d) v případě, kdy zadavatel předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil podle § 84.

(1) Sektorový zadavatel uveřejní formou pravidelného předběžného oznámení nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek.

(2) V případě nadlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby odešle sektorový zadavatel předběžné oznámení podle odstavce 1 k uveřejnění zpravidla na počátku každého účetního období. V předběžném oznámení podle odstavce 1 uvede sektorový zadavatel všechny

a) skupiny dodávek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie56), u nichž předpokládaná hodnota dosáhne alespoň částky odpovídající 750 000 EUR, nebo

b) kategorie služeb, s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 2, u nichž předpokládaná hodnota dosáhne alespoň částky odpovídající 750 000 EUR.

(3) V případě nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce odešle sektorový zadavatel předběžné oznámení podle odstavce 1 k uveřejnění zpravidla bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o schválení záměru zadat nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. V předběžném oznámení podle odstavce 1 zadavatel vymezí předmět nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce.

(4) Sektorový zadavatel je oprávněn nahradit uveřejnění předběžného oznámení podle § 146 a 147 uveřejněním na profilu zadavatele. V takovém případě je sektorový zadavatel povinen elektronickými prostředky zaslat oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na profilu zadavatele k uveřejnění podle § 146 a 147. Sektorový zadavatel není oprávněn uveřejnit předběžné oznámení na profilu zadavatele před odesláním oznámení podle věty druhé k uveřejnění. Datum odeslání oznámení k uveřejnění musí být uvedeno na profilu zadavatele.

(5) Sektorový zadavatel může uveřejnit formou předběžného oznámení i jiné nadlimitní veřejné zakázky, na které se odstavec 2 nevztahuje.

(6) Uvede-li sektorový zadavatel v pravidelném předběžném oznámení, že jde o dodatečné pravidelné předběžné oznámení, nemusí uvádět ty údaje, které již byly obsaženy v předchozím pravidelném předběžném oznámení.

(1) Sektorový zadavatel může zahájit užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním pravidelným předběžným oznámením podle § 87.

(2) Pravidelné předběžné oznámení podle odstavce 1 obsahuje alespoň

a) vymezení dodávek, služeb či stavebních prácí, které budou předmětem veřejné zakázky,

b) informaci o tom, že veřejná zakázka bude zadána v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním, a to bez následného uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, a

c) výzvu dodavatelům k projevení zájmu o účast v užším či jednacím řízení s uveřejněním ve stanovené lhůtě a v písemné formě.

(3) Sektorový zadavatel písemně vyzve všechny zájemce, kteří na základě výzvy učiněné v pravidelném předběžném oznámení podle odstavce 2 písm. c) projevili písemně zájem o účast v užším řízení či jednacím řízením s uveřejněním, aby ve stanovené lhůtě písemně potvrdili svůj zájem o účast a aby současně v této lhůtě prokázali splnění požadované kvalifikace. Sektorový zadavatel je oprávněn odeslat písemnou výzvu k potvrzení zájmu o účast podle věty první nejpozději 12 měsíců po uveřejnění pravidelného předběžného oznámení.

(4) Písemná výzva k potvrzení zájmu o účast podle odstavce 3 obsahuje alespoň

a) množství a vymezení předmětu dodávek, služeb či stavebních prací,

b) množství a vymezení předmětu všech opčních práv týkajících se souvisejících či následných veřejných zakázek, a je-li to možné, i časový odhad pro uplatnění opčních práv u opakujících se veřejných zakázek,

c) informaci, zda jde o užší řízení či jednací řízení s uveřejněním,

d) počátek a konec doby plnění veřejné zakázky, pokud je to vhodné,

e) zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,

f) identifikační údaje sektorového zadavatele,

g) ekonomické a finanční požadavky sektorového zadavatele na způsobilost dodavatele a další informace a doklady požadované sektorovým zadavatelem,

h) informaci o tom, zda se v případě veřejné zakázky na dodávky jedná o koupi, nájem nebo pacht zboží s právem následné koupě (leasing), nájem nebo pacht zboží nebo pořízení zboží na splátky nebo jejich kombinaci, a

i) údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v pravidelném předběžném oznámení, zadávací dokumentaci nebo výzvě k podání nabídek.

(5) Sektorový zadavatel písemně vyzve všechny zájemce, kteří na základě výzvy podle odstavce 4 potvrdili zájem o účast a splnili kvalifikaci v požadovaném rozsahu, k podání nabídek.

(6) Písemná výzva podle odstavce 5 musí obsahovat náležitosti podle § 28 odst. 4 nebo § 29 odst. 4, pokud však již nebyly některé z těchto informací dodavatelům sděleny ve výzvě k potvrzení zájmu o účast.

(7) Pro postup v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním se použijí ustanovení upravující postup v příslušném zadávacím řízení, pokud není v tomto paragrafu stanoveno jinak.

(1) Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, zda hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s jedním či více uchazeči.

(2) Pokud zadavatel hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s více uchazeči, nesmí být počet uchazečů nižší než 3; v takovém případě je zadavatel v zadávacích podmínkách povinen rovněž uvést objektivní způsob, kterým bude stanoven konkrétní počet uchazečů, s nimiž bude rámcová smlouva uzavřena. Zadavatel může uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení maximální počet uchazečů, se kterými může být rámcová smlouva uzavřena.

(3) Zadavatel uzavírá jedinou rámcovou smlouvu bez ohledu na skutečnost, zda ji uzavírá s jedním či více uchazeči. Zadavatel je v odůvodněných případech oprávněn upravit nabízené podmínky plnění jednotlivých uchazečů v samostatných přílohách rámcové smlouvy, a to zejména pokud to odůvodňuje povaha podmínek plnění, ochrana obchodního tajemství či nutnost zachování soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.

(4) Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči, je zadavatel povinen v zadávacích podmínkách uvést text návrhu rámcové smlouvy.

(5) Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést dobu trvání rámcové smlouvy. Doba trvání rámcové smlouvy nesmí být delší než

a) 4 roky, pokud je rámcová smlouva uzavřena veřejným zadavatelem, s výjimkou případů, kdy je delší doba trvání odůvodněna objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu rámcové smlouvy, nebo

b) 7 let, pokud se jedná o rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, s výjimkou případů, kdy se zohledňuje očekávaná provozní životnost dodávaného zboží a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele; zadavatel je povinen tyto objektivní příčiny řádně odůvodnit a uvést v oznámení o výsledku zadávacího řízení podle § 83 odst. 1.

(6) Veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy jsou zadávány

a) postupem podle § 92, jde-li o veřejného zadavatele, nebo

b) v jednacím řízení bez uveřejnění, jde-li o sektorového zadavatele; ustanovení § 34 odst. 2 písm. c), d), e), f), h) a i) se v tomto případě nepoužijí. V případě, že veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, může sektorový zadavatel použít postupy podle § 92 odst. 1 písm. a) nebo § 92 odst. 2 obdobně.

(7) Pokud se během trvání rámcové smlouvy uzavřené s více než třemi uchazeči sníží počet uchazečů způsobilých plnit veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy pod 3, není zadavatel oprávněn na základě této rámcové smlouvy zadávat veřejnou zakázku. To platí i v případě rámcové smlouvy uzavřené podle § 90 odst. 2 se dvěma uchazeči, jestliže nejsou způsobilí plnit veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy oba uchazeči.

(8) Při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.

(9) Je-li rámcová smlouva uzavírána v jednacím řízení s uveřejněním, ustanovení § 32 se nepoužije. Byla-li úprava návrhu rámcové smlouvy sjednána v rámci jednání se všemi uchazeči, se kterými má být rámcová smlouva uzavřena, předkládá upravený návrh rámcové smlouvy zadavatel, a to po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

(10) Uchazeči, kteří jsou účastníky rámcové smlouvy, nemohou podat společnou nabídku na plnění veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy. Uchazeč, který je účastníkem rámcové smlouvy, nemůže podat společnou nabídku s dodavatelem, který není účastníkem rámcové smlouvy. Uchazeč, který je účastníkem rámcové smlouvy, nemůže být při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy subdodavatelem jiného uchazeče, který je účastníkem rámcové smlouvy.

(11) Zadavatel nesmí při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy požadovat prokázání splnění kvalifikace uchazeče, vyjma případu uvedeného v odstavci 12.

(12) Pokud je rámcová smlouva uzavřena na dobu delší než 1 rok, je zadavatel od uchazečů, kteří jsou účastníky rámcové smlouvy, po uplynutí každého roku účinnosti rámcové smlouvy oprávněn požadovat prokázání kvalifikace nebo její části maximálně v rozsahu, který byl požadován v zadávacím řízení na rámcovou smlouvu. Zadavatel je povinen uchazečům pro účely prokázání splnění kvalifikace poskytnout lhůtu alespoň v rozsahu, v jakém byla stanovena lhůta pro prokazování splnění kvalifikace při zadávání rámcové smlouvy. Uchazeče, který neprokáže splnění požadované kvalifikace, není zadavatel oprávněn vyzvat k poskytnutí plnění nebo k podání nabídky do doby prokázání požadované kvalifikace.

(1) Při výběru více uchazečů, se kterými má být uzavřena rámcová smlouva, se postupuje obdobně jako při výběru nejvhodnějšího uchazeče, jemuž má být zadána veřejná zakázka s tím, že zadavatel vybere takový počet uchazečů, který uvedl v zadávacích podmínkách.

(2) Není-li zadavatel schopen vybrat počet uchazečů, který uvedl podle odstavce 1 z důvodu, že nebyl podán dostatečný počet nabídek nebo tyto nabídky nesplnily požadavky stanovené zákonem či zadavatelem nebo dostatečný počet uchazečů neprokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu, může zadavatel uzavřít rámcovou smlouvu pouze s těmi uchazeči, kteří tyto požadavky splnili. Ustanovení § 89 odst. 2 se nepoužije.

(1) V případě, že zadavatel zvolí při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy stejná hodnotící kritéria, jako při uzavírání rámcové smlouvy, je uchazeč povinen zadavateli nabídnout pro plnění veřejné zakázky alespoň takové podmínky, jaké nabídl při uzavírání rámcové smlouvy.

(2) Zadavatel může při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy změnit základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti nabídek na základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny, zúžit rozsah nebo použít odlišnou váhu dílčích hodnotících kritérií, než která byla zvolena při uzavírání rámcové smlouvy.

(3) Právo na změnu hodnotících kritérií podle odstavce 2 má zadavatel pouze v případě, že jiná hodnotící kritéria pro zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jsou vymezena alespoň obecným způsobem již v zadávací dokumentaci.

(1) Je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem

a) a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy, nebo

b) všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku na základě písemné výzvy k podání nabídky.

(2) Je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, postupuje veřejný zadavatel při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky tak, že

a) písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy vždy toho uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí; odmítne-li tento uchazeč návrh předložit, vyzve veřejný zadavatel uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil další v pořadí; obdobným způsobem postupuje veřejný zadavatel až do doby, kdy bude uzavřena smlouva nebo kdy návrh odmítne předložit uchazeč, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil poslední v pořadí, nebo

b) písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy uchazeče postupně pro každou jednotlivou veřejnou zakázku podle pořadí, ve kterém se umístili při uzavírání rámcové smlouvy; tento způsob výběru může veřejný zadavatel použít pouze ve zvláště odůvodněných případech s ohledem na povahu předmětu plnění rámcové smlouvy, zejména je-li plnění zcela či částečně stanoveno na základě zvláštního právního předpisu.

Veřejný zadavatel je povinen v návrhu rámcové smlouvy podle § 89 odst. 4 uvést jeden ze způsobů výběru uchazeče pro plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy uvedený v písmenu a) nebo b). Smlouvu s vybraným uchazečem uzavírá veřejný zadavatel přijetím návrhu na uzavření smlouvy předloženého vybraným uchazečem. Veřejný zadavatel není povinen vyzvat k předložení návrhu na uzavření smlouvy uchazeče, který by měl být vyzván podle zvoleného způsobu výběru podle písmen a) a b), pokud je zřejmé, že vybraný uchazeč není z objektivních důvodů schopen plnění veřejné zakázky veřejnému zadavateli poskytnout.

(3) Je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku vybranému uchazeči po předchozí písemné výzvě k podání nabídek na základě hodnotících kritérií stanovených v souladu s § 91.

(4) Písemná výzva k podání nabídek musí obsahovat vedle obecného popisu požadovaného plnění náležitosti podle § 34 odst. 2 písm. a), b), g) a i). V případě rámcové smlouvy podle odstavců 1 a 2 se § 34 odst. 2 písm. i) nepoužije.

(5) Při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě.

(1) Pro účely zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb či stavebních prací, může zadavatel v otevřeném řízení zavést dynamický nákupní systém.

(2) Při zavedení dynamického nákupního systému a zařazení dodavatelů do dynamického nákupního systému postupuje zadavatel v souladu s pravidly otevřeného řízení až do okamžiku zadání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému.

(3) Předpokladem zavedení dynamického nákupního systému je uveřejnění této skutečnosti v oznámení otevřeného řízení. Oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému je výzvou k podání předběžných nabídek. V oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému uvede zadavatel rovněž internetovou adresu, na které je k dispozici zadávací dokumentace.

(4) Dynamický nákupní systém nelze zavést pro účely uzavírání rámcových smluv a pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

(5) Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než 4 roky, vyjma výjimečných a zadavatelem náležitě odůvodněných případů.

(6) Zadavatel poskytne dodavatelům neomezený, úplný a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci, a to od uveřejnění oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému až do ukončení trvání dynamického nákupního systému.

(7) Zadavatel specifikuje v oznámení otevřeného řízení o zavedení dynamického nákupního systému a v zadávací dokumentaci alespoň

a) druh a předmět veřejných zakázek, které mají být zadávány v dynamickém nákupním systému,

b) podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému, jež musí obsahovat též požadavky na kvalifikaci dodavatele; to platí pro sektorového zadavatele pouze pokud prokázání splnění kvalifikace požaduje,

c) hodnotící kritéria pro zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému, je-li to s ohledem na časový odstup do zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému vhodné,

d) informace týkající se dynamického nákupního systému a použitého elektronického vybavení a

e) informace týkající se podání předběžných nabídek.

(8) Při zavádění dynamického nákupního systému a zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému používá zadavatel i dodavatel výlučně elektronické prostředky podle § 149.

(1) Zadavatel umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému dodavateli podat předběžnou nabídku.

(2) Zadavatel zařadí do dynamického nákupního systému dodavatele, který splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a který předloží předběžnou nabídku v souladu s požadavky zadavatele.

(3) Zadavatel posoudí předběžnou nabídku do 15 dnů od dne jejího doručení. Tuto lhůtu může zadavatel přiměřeně prodloužit za předpokladu, že v mezidobí neučiní žádnou výzvu k podání nabídek.

(4) Zadavatel zašle dodavateli rozhodnutí o zařazení do dynamického nákupního systému či o jeho odmítnutí ve lhůtě podle odstavce 3. Rozhodnutí o odmítnutí předběžné nabídky dodavatele musí zadavatel odůvodnit.

(5) Zadavatel umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému dodavateli upravit předběžnou nabídku, a to za předpokladu, že zůstane nadále v souladu s podmínkami pro zařazení do dynamického nákupního systému.

(1) Veřejná zakázka je zadávána v dynamickém nákupním systému na základě výzvy k podání nabídek.

(2) Před odesláním výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému uveřejní zadavatel zjednodušené oznámení; to neplatí, je-li veřejná zakázka zadávána na základě oznámení podle § 93 odst. 3.

(3) Zjednodušeným oznámením vyzývá zadavatel dodavatele k podání předběžných nabídek. Lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Ustanovení § 94 odst. 2 až 4 se použije obdobně.

(4) Úmysl zadat veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému oznamuje zadavatel všem zájemcům zařazeným do systému výzvou k podání nabídky.

(5) Písemná výzva k podání nabídek obsahuje alespoň

a) údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,

b) informaci o uveřejnění zjednodušeného oznámení,

c) lhůtu pro podání nabídek,

d) místo podání nabídek,

e) údaje o hodnotících kritériích podle § 78 a

f) informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

(6) Výzvu k podání nabídek odešle zadavatel zájemcům zařazeným do dynamického nákupního systému až poté, co byly posouzeny veškeré předběžné nabídky podané ve lhůtě pro podání předběžných nabídek podle zjednodušeného oznámení.

(7) Ve výzvě k podání nabídek zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 7 dnů. Zadavatel může upřesnit hodnotící kritéria ve výzvě k podání nabídek.

(1) Zadavatel může v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení využít elektronickou aukci jako prostředek pro hodnocení nabídek. V jednacím řízení s uveřejněním může veřejný zadavatel využít elektronickou aukci jako prostředek pro hodnocení nabídek pouze v případě uvedeném v § 22 odst. 1, pokud se nejedná o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Elektronickou aukci nelze využít, jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví.

(2) Zadavatel může využít elektronickou aukci též pro hodnocení nabídek, jde-li o veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému či na základě rámcové smlouvy.

(3) Předpokladem využití elektronické aukce je uveřejnění této skutečnosti v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

(4) Při využití elektronické aukce musí zadavatel v zadávacích podmínkách uvést alespoň

a) hodnotící kritéria, která lze vyjádřit v číslech a jejichž hodnoty budou předmětem elektronické aukce,

b) případná omezení nových hodnot nabídek uchazečů odpovídajících hodnotícím kritériím podle písmene a), které budou předkládat v průběhu elektronické aukce (dále jen „aukční hodnota“),

c) informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty,

d) informace týkající se postupu při elektronické aukci,

e) podmínky, za kterých budou uchazeči oprávněni v rámci elektronické aukce podávat nové aukční hodnoty, zejména stanovení minimálních rozdílů pro jednotlivá podání aukčních hodnot, je-li to vzhledem k jejich povaze vhodné, a

f) informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci.

(1) Před zahájením elektronické aukce je hodnotící komise povinna, a v případě, kdy hodnotící komise není ustavena v souladu s § 74 odst. 9, pak zadavatel, provést posouzení a hodnocení nabídek a pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 (dále jen „předběžné hodnocení“).

(2) Po předběžném hodnocení zadavatel vyzve všechny uchazeče, kteří nebyli v rámci předběžného hodnocení vyloučeni, aby podali nové aukční hodnoty do elektronické aukce. Výzva musí být zaslána uchazečům elektronickými prostředky.

(3) Výzva zadavatele podle odstavce 2 musí obsahovat veškeré informace nezbytné pro individuální připojení k elektronickým nástrojům použitým pro provedení elektronické aukce, datum a čas zahájení elektronické aukce. Pokud byly informace podle věty první uvedeny již v zadávacích podmínkách, postačí ve výzvě uvést odkaz na zadávací podmínky.

(4) Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí výzva podle odstavce 2 obsahovat též

a) výsledek předběžného hodnocení nabídky příslušného uchazeče a

b) matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových aukčních hodnot a který musí zahrnovat všechna dílčí hodnotící kritéria uveřejněná v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

(5) Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než 2 pracovní dny po odeslání všech výzev podle odstavce 2. Výchozím stavem elektronické aukce jsou výsledky podle odstavce 1.

(6) Elektronická aukce se může skládat z jednotlivých časových období (dále jen „aukční kola“). O délce aukčních kol a dalších podrobnostech o jednotlivých aukčních kolech je zadavatel povinen informovat uchazeče ve výzvě podle odstavce 2.

(7) Po celou dobu elektronické aukce je zadavatel povinen uchazeči sdělit informaci o jeho momentálním pořadí nebo o momentálně nejlepších aukčních hodnotách. Zadavatel může poskytovat také další informace o dotčených cenách nebo hodnotách způsobem stanoveným ve výzvě podle odstavce 2, za předpokladu, že si to vyhradil v zadávacích podmínkách. Zadavatel je oprávněn uchazečům kdykoli v průběhu elektronické aukce oznámit počet účastníků v příslušném aukčním kole. Zadavatel však nesmí uveřejnit totožnost účastníků elektronické aukce v průběhu kterékoli její fáze.

(8) Uchazeč je oprávněn požadovat na zadavateli informace týkající se aukčních hodnot podaných ostatními uchazeči, pokud toto právo zadavatel připustil v zadávacích podmínkách či ve výzvě podle odstavce 2.

(9) Zadavatel je oprávněn ukončit elektronickou aukci

a) v předem stanovený den a hodinu,

b) jestliže neobdrží žádné nové aukční hodnoty, které by splňovaly požadavky na minimální rozdíly pro jednotlivá podání; v takovém případě může zadavatel ve výzvě podle odstavce 2 uvést též dobu, která musí uplynout od přijetí posledního podání s novou aukční hodnotou před tím, než elektronickou aukci ukončí, nebo

c) byl-li vyčerpán počet aukčních kol, stanovený ve výzvě podle odstavce 2.

(10) Způsob ukončení elektronické aukce uvede zadavatel ve výzvě podle odstavce 2. Pokud zadavatel zvolí způsob ukončení elektronické aukce podle odstavce 9 písm. c), případně v kombinaci podle písmene b), uvede ve výzvě k účasti v elektronické aukci též potřebné časové údaje o každém aukčním kole.

(11) Po ukončení elektronické aukce hodnotící komise posoudí nabídkové ceny podle § 77.

(1) Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky.

(2) V případě rozdělení veřejné zakázky na části uvede zadavatel tuto skutečnost v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a vymezí předmět jednotlivých částí veřejné zakázky a další požadavky související s rozdělením veřejné zakázky na části.

(3) Pokud zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části, uvede v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku na všechny či některé části veřejné zakázky nebo jen na jednu část veřejné zakázky.

(4) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Ustanovení § 13 odst. 4 tím není dotčeno.

(5) Vyplývá-li z povahy plnění, že je možné předmět nadlimitní veřejné zakázky na dodávky, služby či stavební práce rozdělit na jednotlivé části, je zadavatel oprávněn zadat tyto části dodávek, služeb či stavebních prací postupem stanoveným pro podlimitní veřejné zakázky za předpokladu, že předpokládaná hodnota příslušné části v případě dodávek a služeb je nižší než částka odpovídající 80 000 EUR a v případě stavebních prací nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR, a dále za předpokladu, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí nepřesáhne 20 % předpokládané hodnoty předmětu celé veřejné zakázky. Ustanovení § 19 odst. 1 tím není dotčeno.

(1) Opčním právem se rozumí právo zadavatele na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení, a v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti i v soutěžním dialogu. Opční právo je zadavatel oprávněn využít pouze ve vztahu k dodavateli, kterému zadal původní veřejnou zakázku.

(2) Zadat veřejnou zakázku na základě využití opčního práva může zadavatel pouze v jednacím řízení bez uveřejnění; takto však nelze zadat veřejnou zakázku na dodávky. Jde-li o využití opčního práva veřejného zadavatele navazujícího na rámcovou smlouvu uzavřenou s jedním uchazečem, je možné zadat veřejnou zakázku na základě využití opčního práva rovněž postupem podle § 92 odst. 1, a to za předpokladu, že jsou splněny zákonné podmínky.

(3) Zadavatel není oprávněn opčního práva využít, pokud

a) cena bez daně z přidané hodnoty, kterou by byl povinen uhradit za plnění předmětu veřejné zakázky nebo jeho části při využití opčního práva, převyšuje o více než 30 % předpokládanou hodnotu plnění odpovídajícího opčnímu právu nebo jeho části, která byla stanovena před zahájením původního zadávacího řízení v zadávacích podmínkách, nebo

b) cena plnění odpovídající opčnímu právu bez daně z přidané hodnoty činí více než 30 % ceny původní veřejné zakázky.

(4) V nabídce na veřejnou zakázku, při jejímž zadávání si zadavatel vyhradil opční právo, uvádí dodavatel výši nabídkové ceny pouze ve vztahu k těm částem plnění veřejné zakázky, které se netýkají opčního práva, nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak.

(5) Zadavatel je při zahájení zadávacího řízení povinen předběžně stanovit dobu využití opčního práva a vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva.

(1) Toto ustanovení se vztahuje na nabídky, které zahrnují dodávky původem ze států, s nimiž Evropská unie neuzavřela mezinárodní dohodu, jež zajišťuje srovnatelný a účinný přístup pro dodavatele se sídlem nebo bydlištěm na území některého z členských států Evropské unie na trhy těchto států. Závazky České republiky vůči takovým státům tím nejsou dotčeny.

(2) V případě veřejné zakázky na dodávky může sektorový zadavatel odmítnout jakoukoliv nabídku, je-li podíl hodnoty dodávek původem ze států specifikovaných v přímo použitelném předpisu Evropské unie57) vyšší než 50 % z celkové hodnoty dodávek obsažených v nabídce.

(3) Jsou-li dvě nebo více nabídek z hlediska hodnotících kritérií rovnocenné, sektorový zadavatel upřednostní tu nabídku, kterou nemůže odmítnout podle odstavce 2. Nabídková cena takové nabídky se pro účely tohoto ustanovení považuje za rovnocennou, jestliže cenový rozdíl není vyšší než 3 %.

(4) Sektorový zadavatel nemusí upřednostnit nabídky podle odstavce 3, pokud by přijetím takové nabídky byl nucen pořizovat zařízení s odlišnými technickými parametry, než jsou parametry jeho stávajícího zařízení, což by mělo za následek neslučitelnost nebo technické obtíže při provozu a údržbě nebo nepřiměřené náklady.

(5) Do podílu dodávek původem ze států stanovených podle odstavce 2 se nezahrnují dodávky ze států, na které se na základě rozhodnutí Rady Evropské unie vztahuje možnost požívat výhod právního předpisu Evropské unie.

(1) Stanoví-li tak zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu58) z celkového počtu zaměstnanců dodavatele.

(2) Skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením podle odstavce 1, musí být dodavatelem uvedena v nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) nebo s potvrzeními nebo rozhodnutími orgánu sociálního zabezpečení, která se týkají osob se zdravotním postižením.

(3) Při použití tohoto ustanovení je vyloučena možnost prokazovat skutečnosti podle odstavce 2 prostřednictvím jiných osob.

(4) Účastní-li se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením58), je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. Ustanovení § 82 odst. 4 tím není dotčeno.

(5) Skutečnosti podle odstavce 4 musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců dodavatele a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu60).

(6) Hodnocení nabídkové ceny dodavatele podle odstavce 4 je možné pouze tehdy, pokud jsou skutečnosti podle odstavce 4 prokázány v nabídce předložením potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce.

(1) Tato část zákona se vztahuje na zadavatele, pokud předpokládaná hodnota soutěže o návrh odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému prováděcím právním předpisem podle § 12 odst. 1 pro veřejné zakázky na služby. Veřejný zadavatel může postupovat podle této části zákona i tehdy, pokud předpokládaná hodnota soutěže o návrh tohoto finančního limitu nedosáhne.

(2) Tato část zákona se nevztahuje na pořádání soutěže o návrh

a) v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 18 odst. 1 písm. a), b) a h) a § 18 odst. 2 písm. a), h) a i),

b) v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 18 odst. 2 písm. h), pokud jde o veřejného zadavatele,

c) v případech, ve kterých se tento zákon nevztahuje na zadávání veřejných zakázek podle § 19 odst. 2 písm. a), pokud jde o sektorového zadavatele,

d) sektorovým zadavatelem v souvislosti s výkonem jiné než relevantní činnosti podle § 4 nebo v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, pokud působnost tohoto zákona ve vztahu k této relevantní činnosti byla vyloučena v souladu s § 20,

e) v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

(1) Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu (dále jen „návrh“). Návrhem se rozumí písemně nebo graficky vyjádřený výsledek vlastní tvůrčí činnosti zájemce o účast či účastníka soutěže o návrh.

(2) Tento zákon upravuje tyto druhy soutěže o návrh

a) otevřenou soutěž o návrh,

b) užší soutěž o návrh.

(3) Zadavatel použije soutěž o návrh zejména v oblasti územního plánování, architektury, stavitelství či zpracování dat.

(4) Soutěž o návrh použije zadavatel, jestliže

a) na tuto soutěž navazuje zadání veřejné zakázky na služby,

b) na základě této soutěže mají být vybranému účastníkovi či účastníkům soutěže o návrh poskytnuty soutěžní ceny nebo platby, nebo

c) na tuto soutěž navazuje zadání veřejné zakázky na služby a současně na základě této soutěže mají být vybranému účastníkovi či účastníkům soutěže o návrh poskytnuty soutěžní ceny nebo platby.

(5) Předpokládaná hodnota soutěže o návrh se stanoví

a) podle odstavce 4 písm. a) na základě předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby navazující na tuto soutěž,

b) podle odstavce 4 písm. b) na základě celkové předpokládané výše soutěžních cen a plateb,

c) podle odstavce 4 písm. c) na základě celkové předpokládané výše soutěžních cen a plateb, a to včetně předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, kterou je veřejný zadavatel oprávněn zadat v souladu s § 23 odst. 6, pokud zadavatel tuto možnost nevyloučil v oznámení soutěže o návrh.

(6) Zadavatel není oprávněn omezit účast zájemců v soutěži o návrh s poukazem na určité území nebo části území členského státu Evropské unie.

(7) Podrobná pravidla pro postup v soutěži o návrh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Soutěž o návrh se zahajuje uveřejněním oznámení soutěže o návrh podle § 146 a 147. Pro uveřejnění oznámení soutěže o návrh použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie61).

(2) Zadavatel v oznámení soutěže o návrh stanoví v případě otevřené soutěže o návrh lhůtu pro podání návrhů a v případě užší soutěže o návrh lhůtu, ve které mohou zájemci o účast v soutěži o návrh (dále jen „zájemce o účast“) podat žádost o účast.

(3) Zadavatel je oprávněn v oznámení soutěže o návrh nebo soutěžních podmínkách stanovit požadavky na prokázání splnění kvalifikace zájemců o účast nebo účastníků soutěže o návrh. Pro stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace a posouzení kvalifikace se použije hlava V části druhé zákona obdobně.

(4) Zadavatel zajistí komunikaci, předávání a ukládání dokumentů či informací tak, aby byla zajištěna ochrana všech takových dokumentů či informací.

(1) Nejpozději dnem uveřejnění oznámení soutěže o návrh je zadavatel povinen zpřístupnit soutěžní podmínky či umožnit jejich vyzvednutí všem zájemcům o účast. Pro poskytování soutěžních podmínek, dodatečné dotazy k nim a prohlídku místa plnění platí § 48 a 49 obdobně s tím, že se použijí ustanovení platná pro otevřené řízení, v němž nebyly lhůty změněny podle § 40 a 42. V případě užší soutěže o návrh mohou být soutěžní podmínky rovněž přílohou výzvy k podání návrhů.

(2) Návrhy se podávají písemně ve lhůtě pro podání návrhu. Návrh musí být podán v řádně uzavřené obálce označené způsobem stanoveným v soutěžních podmínkách. Ustanovení § 69 odst. 1, 3 a 4 se použijí obdobně.

(3) Zadavatel zajistí po celou dobu soutěže o návrh až do okamžiku uveřejnění výsledků hodnocení návrhů anonymitu podaných návrhů alespoň tak, aby porota při hodnocení návrhů nebyla schopna k návrhu přiřadit účastníka soutěže o návrh, který jej podal. Způsob zajištění anonymity uvede zadavatel v soutěžních podmínkách. Nedodrží-li účastník soutěže o návrh požadavky zadavatele týkající se anonymity, zadavatel tohoto účastníka ze soutěže o návrh vyloučí a tuto skutečnost účastníkovi soutěže o návrh písemně oznámí a vyzve jej k převzetí jeho návrhu.

(4) Zadavatel zajistí, aby se členové poroty seznámili s obsahem návrhů, nejdříve však po uplynutí lhůty k podání návrhů.

(5) Zadavatel odmítne žádosti o účast nebo návrhy podané po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast nebo lhůty pro podání návrhů a vyzve zájemce o účast nebo účastníky soutěže o návrh k převzetí jejich návrhů.

(1) Posuzování a hodnocení návrhů provádí porota. Zadavatel jmenuje členy poroty pro hodnocení návrhů a jejich náhradníky a jejich jména zveřejní nejpozději v den oznámení soutěže a zveřejnění soutěžních podmínek. Pro posouzení návrhů porotou se § 76 odst. 1, 2 a 6 použijí obdobně. Porota vyřadí návrh rovněž tehdy, pokud nesplňuje požadavky na zajištění anonymity. V oznámení o vyloučení zadavatel vyzve účastníka soutěže o návrh k převzetí jeho návrhu.

(2) Porota musí být sestavena výhradně z fyzických osob, které musí být ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh nepodjaté. Většina členů poroty musí být ve vztahu k zadavateli nezávislá. Nezávislými se rozumí členové poroty, kteří nejsou se zadavatelem v trvalém obchodním vztahu, popřípadě ve vztahu zaměstnaneckém, služebním a obdobném. O své nepodjatosti a nezávislosti učiní členové poroty před zahájením své činnosti písemné prohlášení.

(3) Je-li od účastníků soutěže o návrh vyžadována určitá kvalifikace, musí mít nejméně polovina členů poroty obdobnou nebo rovnocennou kvalifikaci. Všechny návrhy musí být hodnoceny stejnými členy poroty či jejich náhradníky, ledaže to není ve zvláště odůvodněných případech možné.

(4) Porota hodnotí podané návrhy na základě hodnotících kritérií, která byla uvedena v oznámení soutěže o návrh a případně podrobněji specifikována v soutěžních podmínkách, a to způsobem stanoveným v soutěžních podmínkách.

(5) Porota vyhotoví o způsobu hodnocení návrhů a o stanovení jejich pořadí protokol, který podepíší všichni členové poroty či náhradníci, kteří návrhy hodnotili.

(6) Porota může v protokolu o hodnocení návrhů podle odstavce 5 uvést dodatečné dotazy a doporučení k určitým aspektům některých návrhů.

(7) Protokol o hodnocení návrhů předává porota zadavateli. Po předání protokolu podle věty první vyzve zadavatel účastníky soutěže o návrh k účasti na uveřejnění výsledků hodnocení návrhů, a to nejméně 5 pracovních dnů předem. Při uveřejnění výsledků hodnocení jsou členové poroty oprávněni s účastníky soutěže o návrh projednat dodatečné dotazy podle odstavce 6. Je-li to odůvodněno povahou předmětu soutěže, je zadavatel oprávněn ve zcela výjimečných případech na základě projednání dodatečných dotazů podle věty druhé stanovit účastníkovi soutěže o návrh přiměřenou lhůtu pro poskytnutí dodatečné odpovědi či dokumentu. Porota může změnit pořadí návrhů uvedené v protokolu o hodnocení návrhů pouze v případě, že poskytnutí dodatečné odpovědi či dokumentu vyvolá nutnost podstatné změny v hodnocení návrhů podle hodnotících kritérií uvedených v oznámení soutěže o návrh.

(8) O průběhu uveřejnění výsledků, hodnocení návrhů a případném projednání dodatečných dotazů podle odstavce 7 zadavatel vyhotoví písemný protokol s uvedením podmínek zveřejnění návrhů. Umožňuje-li to jejich povaha, musí být návrhy vystaveny.

(9) Zadavatel je vázán hodnocením poroty uvedeným v protokolu o hodnocení návrhů. Zadavatel rozhodne o novém posouzení a hodnocení návrhů, pokud zjistí, že porota při posuzování a hodnocení návrhů porušila postup stanovený tímto zákonem nebo soutěžními podmínkami; za tím účelem může ustanovit novou porotu. Důvody pro nové posouzení a hodnocení návrhů připojí k původnímu protokolu o posouzení a hodnocení návrhů.

(1) Rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu nebo návrhů činí zadavatel. Zadavatel odešle oznámení o výběru nejvhodnějšího návrhu všem účastníkům soutěže o návrh, kteří nebyli vyloučeni z účasti v soutěži o návrh, a to do 5 pracovních dnů ode dne přijetí tohoto rozhodnutí. Pro možnost podání námitek platí § 110 a 111 obdobně.

(2) V oznámení o výběru nejvhodnějšího návrhu vyzve zadavatel účastníky soutěže o návrh, jejichž návrhy nebyly vybrány, k jejich převzetí.

(3) Zadavatel odešle výsledek soutěže o návrh k uveřejnění způsobem uvedeným v § 146 a 147, a to ve lhůtě 15 dnů od rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu. Pro uveřejnění výsledku soutěže o návrh použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie61).

(4) Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat, aby výsledek soutěže o návrh nebyl uveřejněn, pokud by jeho uveřejnění znamenalo porušení zvláštního právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo účastníka soutěže o návrh na obchodní tajemství soutěže, nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Sektorový zadavatel může stanovit, že nesmí být uveřejněny rovněž informace týkající se počtu obdržených návrhů, identifikace účastníků soutěže o návrh či cen.

Vyhradil-li si to zadavatel v oznámení soutěže o návrh nebo v soutěžních podmínkách a stanovil-li současně podmínky odškodnění účastníků soutěže, může zrušit soutěž o návrh kdykoliv do doby rozhodnutí poroty o nejvhodnějším návrhu. V takovém případě odešle všem známým zájemcům o účast nebo účastníkům soutěže o návrh oznámení o zrušení do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí s uvedením důvodu a vyzve je k převzetí jejich návrhů. Oznámení o zrušení soutěže o návrh odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí. Pro uveřejnění oznámení o zrušení soutěže o návrh použije zadavatel formulář stanovený prováděcím právním předpisem.

Vrací-li zadavatel účastníkům soutěže o návrh jejich návrhy podle § 105 odst. 3, § 105 odst. 5, § 106 odst. 1, § 107 odst. 2 nebo § 108, je povinen o takových návrzích pořídit vhodnou dokumentaci, kterou následně uchová podle § 155.

(1) Vybraný uchazeč, není-li zadavatelem podle § 2, postupuje podle této hlavy v řízení o výběru subdodavatele v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud tak stanoví zadavatel v zadávacích podmínkách.

(2) Za subdodavatele se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, vůči které je vybraný uchazeč ovládající či ovládanou osobou podle zvláštního právního předpisu13), nebo osoba, která je společně s vybraným uchazečem osobou ovládanou jinou osobou podle zvláštního právního předpisu13); uchazeč v takovém případě uvede úplný seznam těchto osob ve své nabídce a aktualizuje ho bez zbytečného odkladu po každé změně vztahů mezi těmito osobami.

(3) Vybraný uchazeč je povinen při výběru subdodavatele dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1.

(1) V případě, že předpokládaná hodnota části veřejné zakázky, kterou má plnit subdodavatel, dosahuje nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, uveřejní vybraný uchazeč oznámení o subdodávce. Ustanovení § 13 až 16 pro stanovení předpokládané hodnoty části veřejné zakázky se použijí obdobně.

(2) Stanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách veřejné zakázky požadavky na kvalifikaci subdodavatele podle § 50 odst. 1 písm. a) až d), uvede je vybraný uchazeč v oznámení o subdodávce. Vybraný uchazeč je oprávněn uvést v oznámení o subdodávce jakékoliv další požadavky, které umožní objektivní posouzení kvalifikace subdodavatele. Tyto kvalifikační předpoklady a další požadavky musí být objektivní, nediskriminační, v souladu s kvalifikací požadovanou zadavatelem při zadávání veřejné zakázky a musí bezprostředně a přiměřeně souviset s předmětem plnění poskytovaného subdodavatelem.

(3) Pokud jsou pro část veřejné zakázky, kterou má plnit subdodavatel, jinak splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, vybraný uchazeč není povinen uveřejnit oznámení o subdodávce.

(4) Vybraný uchazeč nemá povinnost vybrat subdodavatele postupem podle této hlavy, pokud zadavateli prokáže, že žádný ze subdodavatelů účastnících se řízení nebo jejich nabídky nesplňuje požadavky uvedené v oznámení o subdodávce, a proto by mu tento postup znemožnil splnit veřejnou zakázku.

(1) Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.

(2) Námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

(3) Námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.

(4) Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

(5) V případě, že zadavatel uveřejní dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2, lze podat námitky proti záměru uzavřít smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení do 30 dnů od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu.

(6) Před uplynutím lhůty pro podání námitek podle odstavců 3 až 5 a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu.

(7) Námitky se podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

(8) Zájemce či uchazeč se může práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení písemně vzdát; práva na podání námitek se může zájemce či uchazeč vzdát až po vzniku práva podat námitky. Pokud se zájemce či uchazeč vzdal práva na podání námitek, platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.

(9) Stěžovatel, který nevyužil možnosti podat námitky, není oprávněn podat podnět k Úřadu v téže věci.

(1) Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

(2) Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

(3) O podaných námitkách a rozhodnutí o nich zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče, a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, všechny zájemce.

(4) Zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

(5) Pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu se ruší dnem zastavení řízení.

(6) Zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

(1) Úřad vykonává dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, při kterém

a) vydává předběžná opatření (§ 117),

b) rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěži o návrh postupoval v souladu s tímto zákonem,

c) ukládá nápravná opatření (§ 118),

d) kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu62).

Tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních právních předpisů63).

(2) Úřad projednává správní delikty podle tohoto zákona a ukládá sankce za jejich spáchání.

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.

(1) Návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,

c) vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,

d) rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,

e) použití druhu zadávacího řízení.

(2) Po uzavření smlouvy lze podat návrh pouze

a) proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení,

b) proti porušení zákazu uzavření smlouvy stanovenému tímto zákonem nebo předběžným opatřením podle § 117 odst. 1, nebo

c) v případě postupu zadavatele podle § 82 odst. 3.

Navrhovatel se může domáhat pouze uložení zákazu plnění smlouvy.

(3) Návrh vedle obecných náležitostí podání64) musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4.

(4) Návrh musí být doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2 musí být doručen pouze Úřadu, a to do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 147 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

(5) Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1, lze návrh na uložení opatření k nápravě doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

(6) Zadavatel je povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 kalendářních dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle dokumentaci o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh. V případě návrhu na zákaz plnění smlouvy je zadavatel povinen současně Úřadu zaslat kopii smlouvy na veřejnou zakázku a označit případné důvody pro pokračování plnění smlouvy ve smyslu § 118 odst. 3.

(7) Lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření a dokumentace o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku podle odstavce 6. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí podání, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

(8) Návrh, vyjádření k obdrženému návrhu, další podání účastníků řízení, zadávací podmínky vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, popřípadě dodatečné informace k zadávacím podmínkám, které zadavatel poskytl podle § 49, je zadavatel povinen zaslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky86) nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem87).

(9) Části dokumentace o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh neuvedené v odstavci 8 a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen zaslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky86) nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem87).

(10) Náležitosti návrhu podle odstavce 3 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

(11) V řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 10; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

(1) S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese.

(2) Kauce je příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad

a) pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 118 odst. 5 písm. a), nebo

b) pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a).

(3) Úřad vrátí kauci sníženou o 20 %, vzal-li navrhovatel svůj návrh před vydáním rozhodnutí ve věci samé zpět; tím není dotčen odstavec 2 písm. b).

(4) Pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 2 a 3, vrátí kauci spolu s úroky navrhovateli do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Kauce se vrací rovněž v případě, kdy Úřad společně se zamítnutím návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) rozhodne o tom, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1.

(5) Kauce musí být připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 114 odst. 4 nebo 5 pro doručení návrhu Úřadu.

Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, je účastníkem řízení též vybraný uchazeč nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení o spáchání správního deliktu je účastníkem osoba podezřelá z jeho spáchání.

(1) Úřad může před vydáním rozhodnutí ve správním řízení zahájeném podle § 113 v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z moci úřední k zajištění účelu řízení nařídit zadavateli toto předběžné opatření:

a) zakázat uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, nebo

b) pozastavit zadávací řízení nebo soutěž o návrh.

(2) Návrh na nařízení předběžného opatření vedle obecných náležitostí podání64) musí obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli bezprostředně hrozí újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel předběžným opatřením domáhá. Nemá-li návrh stanovené náležitosti, předběžné opatření Úřad nenařídí.

(3) Úřad zruší předběžné opatření, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá platnosti dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o ukončení správního řízení, v němž bylo předběžné opatření nařízeno.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek.

Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže

a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání64) nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

c) nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5,

d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4,

e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5, nebo

f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a.

Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny nabídky dodavatelů. Je-li nabídka dodavatele nebo její část podkladem pro vydání rozhodnutí, provede se jako důkaz podle správního řádu.

(1) V elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem se činí:

a) podání účastníků v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele zahájených z moci úřední,

b) rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu.

(2) Úřad může přerušit řízení při výkonu dohledu podle § 112 s cílem získat odborné stanovisko nebo znalecký posudek. Od vydání usnesení o přerušení řízení, proti kterému se nelze odvolat, do doručení odborného stanoviska nebo znaleckého posudku Úřadu lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

(3) Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 kalendářních dnů. K pozdějším vyjádřením Úřad nesmí přihlédnout. Ustanovení § 114 odst. 11 části věty první za středníkem se použije obdobně.

(1) Nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

(2) Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle § 114 odst. 2 uloží zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel

a) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c), s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 a postupoval v souladu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 a § 111 odst. 5,

b) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) a současně správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d), nebo

c) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) a současně postupuje podle § 82 odst. 3.

(3) Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 2, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadují pokračování plnění smlouvy. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

(4) Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy, pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.

(5) Úřad návrh zamítne, pokud

a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2,

b) byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle odstavce 3 nebo naplnění důvodu podle odstavce 4,

c) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo

d) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh.

(6) Smlouva na plnění veřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu nedodržení postupu podle tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 2. Neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nesou Úřad i účastníci řízení své náklady řízení.

(2) Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 2 zcela nebo zčásti upustit.

(1) Zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku,

b) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem,

c) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit,

d) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 nebo § 111 odst. 5 anebo v rozporu s předběžným opatřením dle § 117 odst. 1,

e) zruší zadávací řízení v rozporu s § 84,

f) nepořídí, nezašle nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo 155,

g) odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111, nebo

h) nesplní některou z povinností podle § 114 odst. 6, 8 nebo 9.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d),

b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h).

(3) Sazba pokuty podle odstavce 2 se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí opakovaně některého ze správních deliktů podle odstavce 1. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán týž správní delikt.