Novela Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) od 2027-01-01: co se mění

§ 91 Výslech obviněného (1) Před prvním výslechem je třeba zjistit totožnost obviněného, objasnit mu podstatu sděleného obvinění a poučit jej o jeho právech a o trestních následcích křivého obvinění a pomluvy. Je-li vedeno řízení pro trestný čin, u něhož lze sjednat dohodu o vině a trestu, musí být obviněný v rámci poučení upozorněn také na skutečnost, že v přípravném řízení může se státním zástupcem sjednat dohodu o vině a trestu, kterou schvaluje soud. Obviněného je třeba poučit o podstatě a důsledcích sjednání dohody o vině a trestu, o tom, že se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva líčení, o tom, v jakých případech mu zákon umožňuje podat odvolání proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, s výjimkou případu, kdy takový rozsudek není a že v souladu s dohodou o vině a trestu, s níž souhlasil (§ 245 odst. 1 věta druhá), ostatních případech se vzdává práva na odvolání, a o podmínkách, za nichž může soud rozhodnout o řádně uplatněném nároku poškozeného (§ 314r odst. 4). Obsah poučení se poznamená v protokole. Nelze-li totožnost obviněného ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho výslechu připojit takové důkazy, aby tato osoba nemohla být zaměněna s jinou. (2) Je-li obviněných více, vyslýchají se odděleně.

§ 121 Do rozsudku, jímž se rozhoduje otázka viny, pojme soud také výrok a) o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, jestliže byl nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení včas uplatněn (§ 43 odst. 3), b) o ochranném opatření, jestliže o něm bylo v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání konaném o odvolání rozhodnuto, c) o tom, že se provede nebo že nemá být proveden záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi podle zákona upravujícího rejstřík trestů a evidenci přestupků (dále jen „záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi“), jestliže o tom bylo v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání konaném o odvolání rozhodnuto.

§ 122 (1) Odsuzující rozsudek musí obsahovat výrok o trestu s uvedením zákonných ustanovení, podle nichž byl trest vyměřen, nebo podle nichž bylo od potrestání upuštěno, a jde-li o podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, též výrok o stanovení zkušební doby a jejím trvání. Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, musí být z výroku rozsudku zřejmé, zda dohled má být vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákonem nebo zda jsou vedle něj pachateli ukládána další přiměřená omezení nebo povinnosti. Byl-li uložen trest, jehož výkon lze podmíněně odložit, musí rozsudek obsahovat i výrok o tom, zda byl podmíněný odklad povolen, popřípadě na jaké podmínky je vázán. Byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, musí rozsudek obsahovat výrok o způsobu výkonu tohoto trestu. Je-li odsouzený pachatelem trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, je nutno výrok o tom rovněž pojmout do rozsudku. (2) Součástí odsuzujícího rozsudku je také výrok o tom, že se provede nebo že nemá být proveden záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky. (3) Ve výroku zprošťujícího rozsudku musí být uvedeno, o který z důvodů uvedených v § 226 se zproštění obžaloby opírá.

§ 126 Porada a hlasování o rozsudku Při poradě o rozsudku, jímž se rozhoduje o vině a trestu, posoudí soud zejména, a) zda se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán, b) zda tento skutek má všechny znaky některého trestného činu, c) zda tento skutek spáchal obžalovaný, d) zda je obžalovaný za tento skutek trestně odpovědný, e) zda trestnost skutku nezanikla, f) zda a jaký trest má být obžalovanému uložen, g) zda a v jakém rozsahu má být obžalovanému uložena povinnost nahradit poškozenému škodu nebo nemajetkovou újmu v penězích nebo vydat bezdůvodné obohacení, h) zda a jaké ochranné opatření má být uloženo. uloženo, i) zda má být proveden záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi.

§ 175a Dohoda o vině a trestu (1) Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný, může státní zástupce zahájit jednání o dohodě o vině a trestu na návrh obviněného nebo i bez takového návrhu. Neshledá-li státní zástupce návrh obviněného důvodným, vyrozumí o svém stanovisku obviněného, a má-li obviněný obhájce, též jeho. (2) K jednání o dohodě o vině a trestu státní zástupce předvolá obviněného; o době a místu jednání vyrozumí obhájce obviněného a poškozeného, který výslovně neprohlásil, že se vzdává procesních práv, které mu zákon jako poškozenému přiznává. Poškozeného zároveň upozorní na možnost uplatnit nejpozději při prvním jednání o dohodě o vině a trestu nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích, jež mu byla trestným činem způsobena, nebo na vydání bezdůvodného obohacení, které bylo na jeho úkor získáno. Poškozeného, který má postavení oběti podle zákona o obětech trestných činů, zároveň upozorní na možnost učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život. (3) Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, pokud na základě dosud opatřených důkazů a dalších výsledků přípravného řízení nejsou důvodné pochybnosti o pravdivosti jeho prohlášení. Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obviněným; jde-li o případ nutné obhajoby, sjednává státní zástupce dohodu o vině a trestu s obviněným za přítomnosti obhájce. (4) Má-li státní zástupce za to, že jsou splněny zákonné podmínky pro uložení ochranného opatření, upozorní obviněného na možnost postupu podle § 178 odst. 2 i v případě, že dojde k sjednání dohody o vině a trestu, ve které nebude ochranné opatření dohodnuto. Bez tohoto upozornění může postupovat podle § 178 odst. 2 jen, pokud důvody pro uložení ochranného opatření vyšly najevo až po podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu soudu. Má-li státní zástupce za to, že jsou splněny zákonné podmínky pro provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, upozorní obviněného, že soud rozhodne o tom, zda má být záznam v takové evidenci proveden, i v případě, že dojde ke sjednání dohody o vině a trestu, ve které nebude dohodnuto prohlášení o záznamu. (5) Státní zástupce při sjednávání dohody o vině a trestu dbá také na zájmy poškozeného. Je-li poškozený sjednávání dohody o vině a trestu přítomen, vyjádří se zejména k rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Má-li poškozený, který je přítomen sjednávání dohody o vině a trestu, postavení oběti podle zákona o obětech trestných činů, státní zástupce mu umožní učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život, a to i v případě, že prohlášení učinil písemně. Dohodu o vině a trestu lze sjednat i bez přítomnosti poškozeného, nedostaví-li se k jednání, ačkoli o něm byl řádně vyrozuměn, nebo nedostaví-li se k jednání a nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení již uplatnil nebo prohlásil, že jej uplatňovat nebude. Uplatnil-li poškozený, který není jednání přítomen, nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může se státní zástupce za poškozeného dohodnout s obviněným o rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení až do výše uplatněného nároku. (6) Dohoda o vině a trestu obsahuje a) označení státního zástupce, obviněného a poškozeného, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu a souhlasí-li s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, b) datum a místo jejího sepsání, c) popis skutku, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, případně jiných okolností, za nichž k němu došlo, tak, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem, d) označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákona a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu, e) prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán a který je předmětem sjednané dohody o vině a trestu, f) v souladu s trestním zákoníkem dohodnutý dr tomt

§ 175b Obžaloba (1) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, státní zástupce podá soudu v rozsahu sjednané dohody návrh na schválení dohody o vině a trestu. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost v návrhu na schválení dohody o vině a trestu soud upozorní. (2) K návrhu připojí státní zástupce sjednanou dohodu o vině a trestu a další písemnosti, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí. (3) Nedošlo-li k dohodě o prohlášení o záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, podá státní zástupce spolu s návrhem na schválení dohody o vině a trestu soudu návrh, aby rozhodl, že se provede záznam v takové evidenci, a) jde-li o případ, kdy se takový záznam provede jen, pokud tak soud stanoví, pokud má státní zástupce za to, že jsou pro to splněny zákonné podmínky, nebo b) jde-li o případ, kdy se takový záznam provede, pokud soud nerozhodne jinak. (4) Návrh na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi podle odstavce 3 musí obsahovat náležitosti uvedené v § 178 odst. 4 a 5. Oddíl sedmý

§ 178 (1) Státní Pokud má státní zástupce navrhne v obžalobě, aby soud uložil některé z ochranných opatření, má-li za to, že jsou pro to splněny zákonné podmínky. podmínky, navrhne v obžalobě, aby soud a) uložil některé z ochranných opatření, b) rozhodl, že se provede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, jde-li o případ, kdy se takový záznam provede, pokud soud nerozhodne jinak, c) rozhodl, že se provede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, jde-li o případ, kdy se takový záznam provede jen, pokud tak soud stanoví, nebo d) rozhodl, že záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi nemá být proveden, jde-li o případ, kdy se takový záznam provede, pokud soud nerozhodne jinak. (2) Návrh uvedený v odstavci 1 může státní zástupce učinit též samostatně. (3) Navrhuje-li Samostatný návrh uvedený v odstavci 1 písm. b) až d) učiní státní zástupce vždy, pokud byla věc odložena nebo trestní stíhání zastaveno z důvodu nepříčetnosti osoby, pokud má za to, že jsou splněny zákonné podmínky pro provedení nebo neprovedení záznamu. (3) Pokud státní zástupce činí návrh uvedený v odstavci 1 písm. a) a navrhuje uložení zabrání věci nebo zabrání části majetku, uvede, je třeba v návrhu také uvést, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jejich výkonu. (4) Pokud státní zástupce činí návrh uvedený v odstavci 1 písm. b) až d) samostatně, je třeba v návrhu uvést také a) popis skutku, pro který se vede nebo vedlo trestní řízení, tak, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, b) informaci, jaký trestný čin nebo čin jinak trestný je nebo byl v tomto skutku spatřován, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušných ustanovení zákona a všech zákonných znaků, a c) navrhovanou dobu, po kterou má být záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi veden, a odůvodnění její délky, pokud je návrh činěn vůči nepříčetné osobě. (5) Pokud státní zástupce činí návrh uvedený v odstavci 1 písm. c) nebo d), je třeba v návrhu uvést také odůvodnění návrhu s uvedením důkazů, o které se opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení v řízení před soudem se navrhuje, jakož i zhodnocení skutečností rozhodných pro provedení nebo neprovedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi.

§ 196 Příprava hlavního líčení (1) Neučinil-li soud některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby doručit obžalovanému a jeho obhájci, a je-li obžalovaný omezen ve svéprávnosti, také jeho opatrovníku; opis obžaloby dá doručit poškozenému, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé. Pokud poškozený nepodal návrh podle § 43 odst. 3, poučí se zároveň o právu podat takový návrh. Bylo-li v obžalobě navrženo zabrání věci nebo části majetku náležející jiné osobě než obžalovanému, dá předseda senátu doručit opis obžaloby též této osobě. (2) Předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména, a) zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů, b) zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu, c) zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, d) zda souhlasí s provedením záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, navrhuje-li to státní zástupce v obžalobě nebo jde-li o případ, kdy se takový záznam provede, pokud soud nerozhodne jinak, a d) e) které skutečnosti považuje za nesporné. (3) Předseda senátu spolu s upozorněním podle odstavce 2 poučí obžalovaného o následcích spojených s vyjádřeními uvedenými v odstavci 2; poučí jej zároveň i o tom, že vyjádření k obžalobě, nejde-li o doznání nebo o prohlášení viny, může za něj učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti. Zašle-li obžalovaný vyjádření k obžalobě, předseda senátu je doručí státnímu zástupci. (4) Osoby, jimž se opis obžaloby doručuje, předseda senátu vyzve, aby návrhy na provedení dalších důkazů u hlavního líčení včas soudu sdělily a uvedly okolnosti, které mají být těmito důkazy objasněny. (5) Opis obžaloby musí být doručen nejpozději s předvoláním k hlavnímu líčení nebo s vyrozuměním o něm.

§ 206a (1) Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného vyzve předseda senátu obžalovaného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, zda souhlasí s provedením záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, navrhuje-li to státní zástupce v obžalobě nebo jde-li o případ, kdy se takový záznam provede, pokud soud nerozhodne jinak, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom jej poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením. Dále jej upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí jej o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obžalovaný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení obžaloby, předseda senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit. (2) Vyjádření k obžalobě může za obžalovaného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalovaného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení viny.

§ 206c (1) Pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě. (2) Pokud obžalovaný učiní prohlášení podle odstavce 1, soud v rozsahu prohlášení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3. (3) Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení. (4) Soud po prohlášení viny obžalovaným rozhodne, zda takové prohlášení přijímá nebo nepřijímá. (5) Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran. (6) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obžalovaného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu. (7) Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem. (8) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny nepřijímá, k prohlášení viny se nepřihlíží.

§ 206d Po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě, nedošlo-li k sjednání dohody o vině a trestu ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Soud může také rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které odůvodňují rozhodnutí o tom, že se provede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi nebo že takový záznam nemá být proveden, pokud obviněný prohlásí, že souhlasí s návrhem státního zástupce a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o tomto prohlášení pochybovat.

§ 230 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (1) Shledal-li soud u obžalovaného důvod k uložení ochranného opatření, může je uložit i bez návrhu státního zástupce. (2) Jestliže soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném opatření provést ještě další dokazování, které nemůže být provedeno ihned, vyhradí rozhodnutí o ochranném opatření veřejnému zasedání. (3) Postupovat podle odstavce 2 lze i tehdy, jestliže státní zástupce učinil návrh na zabrání věci nebo části majetku nenáležející obžalovanému. Oddíl osmý

§ 239a NEVEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ Záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi (1) Nelze-li v řízení o zabrání věci spolehlivě zjistit vlastníka věci, jež má být zabrána, nebo není-li jeho pobyt znám, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka. Opatrovník má v řízení o zabrání věci stejná práva jako její vlastník. (2) Všechny písemnosti určené pro vlastníka věci se doručují pouze opatrovníku. Předvolání vlastníka věci k veřejnému zasedání se vhodným způsobem uveřejní. Veřejné zasedání se pak provede i v nepřítomnosti vlastníka věci, a to bez ohledu na to, zda se vlastník věci o něm dověděl. (3) Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost. (4) Obdobně podle odstavců 1 až 3 se postupuje i v řízení o zabrání části majetku. HLAVA PATNÁCTÁ

§ 245 ODVOLÁNÍ A ŘÍZENÍ O NĚM (1) Opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně je odvolání. (2) Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, lze podat odvolání pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. navrhl, nebo pro závažné porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu nebo v řízení o jejím schválení; odvoláním lze také napadnout výrok rozsudku o záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, pokud prohlášení o takovém výroku není součástí dohody o vině a trestu. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, může poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválena v podobě, s níž souhlasil. (2) (3) Proti výroku o vině v rozsudku, kterým soud prvního stupně rozhodl po přijetí prohlášení viny obviněným, lze podat odvolání pouze v případě, že nebyly splněny podmínky pro přijetí prohlášení viny soudem prvního stupně nebo takový výrok není v souladu s uvedeným prohlášením anebo pro závažné porušení práv obviněného; obdobné platí pro možnost podat odvolání proti výroku soudu prvního stupně o tom, že se provede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi nebo že takový záznam nemá být proveden, kterým soud rozhodl po upuštění od dokazování podle § 206d věty druhé. (4) Odvolání má odkladný účinek.

§ 246 Oprávněné osoby (1) Rozsudek může odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny, c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci nebo zabrání části majetku, d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení. (2) Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

§ 265a DOVOLÁNÍ (1) Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. (2) Rozhodnutím ve věci samé se rozumí a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, potrestání anebo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, f) usnesení, jímž bylo rozhodnuto o tom, že se provede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi nebo že takový záznam nemá být proveden, g) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, g) h) usnesení o schválení narovnání, nebo h) i) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). h). (3) Dovolání v neprospěch obviněného nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b). (4) Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

§ 265b Důvody dovolání (1) Dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů: a) ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně, b) ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta, c) obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, d) byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, e) proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné, f) bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí, g) rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, h) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, i) obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, j) bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup, k) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení, l) bylo rozhodnuto o tom, že se provede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, nebo o tom, že takový záznam nemá být proveden, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, m) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, m) n) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), h), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l). m). (2) Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí.

§ 265f Obsah dovolání (1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) n) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce a příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce jsou povinni v dovolání uvést, zda je podávají ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. (2) Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.

§ 314f (1) Trestní příkaz obsahuje a) označení soudu, který trestní příkaz vydal, b) den a místo vydání trestního příkazu, c) označení obviněného (§ 120 odst. 2), d) výrok o vině (§ 120 odst. 3) a uloženém trestu (§ 122 odst. 1), e) výrok o tom, že se provede nebo že nemá být proveden záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky, f) výrok o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestliže byl nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení řádně uplatněn (§ 43 odst. 3), f) g) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení, a g) h) poučení poškozeného o možnosti žádat o uspokojení nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, je-li trestním příkazem ukládána majetková trestní sankce. (2) Trestní příkaz se doručí obviněnému a státnímu zástupci. Obviněnému se doručí do vlastních rukou. Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu. Poškozenému se trestní příkaz doručí, pokud v trestním řízení uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo pokud trestním příkazem byla uložena majetková trestní sankce a poškozený je jinou osobou než stát a je znám. (3) Samosoudce opraví v trestním příkaze kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti. Ustanovení § 131 a 133 se užijí přiměřeně.

§ 314o Řízení o schválení dohody o vině a trestu (1) Návrh na schválení dohody o vině a trestu a návrh na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, přezkoumá předseda senátu a podle jeho obsahu a obsahu spisu a) nařídí veřejné zasedání k rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a trestu, trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán; pokud soud potřebuje k rozhodnutí o návrhu na provedení záznamu v takové evidenci provést rozsáhlejší dokazování nebo dokazování, které nemůže provést ihned, může vyhradit rozhodnutí o tom do jiného veřejného zasedání, b) rozhodne o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, pro závažné procesní vady, zejména neměl-li obviněný při sjednávání dohody o vině a trestu obhájce, ačkoli ho podle zákona mít měl, nebo z důvodů uvedených v § 314r odst. 2, nebo c) nařídí předběžné projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu. trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán. (2) V usnesení podle odstavce 1 písm. b) je třeba označit konkrétní vady nebo skutková zjištění, která byla důvodem odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu. trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. (3) Jestliže usnesení o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, nabylo právní moci, věc se vrací do přípravného řízení. (4) Je-li obviněný ve vazbě, rozhodne soud vždy též o dalším trvání vazby. (5) Státní zástupce může vzít návrh na schválení dohody o vině a trestu a návrh na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, zpět až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě nebo samosoudce počne vyhlašovat rozhodnutí ve věci. Zpětvzetím návrhu na schválení dohody o vině a trestu se věc vrací do přípravného řízení.

§ 314p (1) Předseda senátu nařídí předběžné projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu, trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, má-li za to, že a) věc patří do příslušnosti jiného soudu, b) věc má být postoupena podle § 171 odst. 1, c) jsou dány okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 nebo jeho přerušení podle § 173 odst. 1, anebo okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 nebo schválení narovnání podle § 309. (2) Předběžné projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, se koná v neveřejném zasedání. Považuje-li to předseda senátu pro rozhodnutí soudu za potřebné, nařídí o předběžném projednání návrhu návrhů veřejné zasedání. (3) Po předběžném projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, soud a) rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání, b) postoupí věc jinému orgánu, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 171 odst. 1, c) trestní stíhání zastaví, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 1, d) trestní stíhání přeruší, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 173 odst. 1, e) trestní stíhání podmíněně zastaví podle § 307 nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309, f) rozhodne o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, pro závažné procesní vady, zejména neměl-li obviněný při sjednávání dohody o vině a trestu obhájce, ačkoli ho podle zákona mít měl, nebo z důvodů uvedených v § 314r odst. 2. (4) Po předběžném projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, může soud také zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2 písm. a) až c). (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) až f) a podle odstavce 4 mohou státní zástupce i obviněný podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání a o schválení narovnání může podat stížnost, jež má odkladný účinek, též poškozený. (6) Jestliže usnesení o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, nabylo právní moci, věc se vrací do přípravného řízení.

§ 314q Rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a trestu (1) O návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, rozhoduje soud ve společném veřejném zasedání, pokud si rozhodnutí o návrhu na provedení záznamu v takové evidenci nevyhradil do jiného veřejného zasedání. Předseda senátu předvolá k veřejnému zasedání obviněného; o době a místu veřejného zasedání vyrozumí státního zástupce a obhájce obviněného, jakož i poškozeného. Pokud nebylo učiněno prohlášení o záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi a provedení záznamu v takové evidenci přichází v úvahu, předseda senátu na to obviněného a jeho obhájce upozorní, a stanoví obviněnému lhůtu, ve které se k tomu má právo vyjádřit. Předseda senátu předvolá k veřejnému zasedání obviněného; o době a místu řízení vyrozumí státního zástupce a obhájce obviněného, jakož i poškozeného. Má-li poškozený zmocněnce, vyrozumí se o veřejném zasedání jen jeho zmocněnec. Spolu se zasláním návrhu na schválení dohody o vině a trestu předseda senátu poškozeného upozorní, že má právo se ve lhůtě, kterou mu stanoví, k návrhu vyjádřit, pokud tak již neučinil při sjednávání dohody o vině a trestu. Veřejné zasedání se koná za stálé přítomnosti obviněného a státního zástupce. (2) Po zahájení veřejného zasedání státní zástupce přednese podstatné body návrhu na schválení dohody o vině a trestu. trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán. Ve zbytku státní zástupce odkáže na písemné vyhotovení návrhu. návrhů. (3) Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu a návrhu na provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, byl-li zároveň podán, vyzve předseda senátu obviněného, aby se k návrhu návrhům vyjádřil, a dotáže se jej, zda a) rozumí sjednané dohodě o vině a trestu, zejména zda je mu zřejmé, co tvoří podstatu skutku, který se mu klade za vinu, jaká je jeho právní kvalifikace a jaké trestní sazby zákon stanoví za trestný čin, který je v tomto skutku spatřován, b) prohlášení o tom, že spáchal skutek, pro který je stíhán, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svých právech na obhajobu, c) jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a trestu, zejména že se vzdává práva na projednání věci v hlavním líčení a práva že podat odvolání proti rozsudku, kterým by soud dohodu o vině a trestu schválil, s výjimkou důvodu uvedeného může pouze z důvodů uvedených v § 245 odst. 1 větě druhé. 2. (4) Po vyjádření obviněného umožní soud poškozenému, je-li přítomen, aby se vyjádřil. (5) Dokazování týkající se skutečností uvedených v dohodě o vině a trestu soud neprovádí. Považuje-li to za potřebné, může vyslechnout obviněného a opatřit potřebná vysvětlení. Soud provede dokazování v rozsahu, který je potřebný pro rozhodnutí o provedení záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, pokud o tom v dohodě o vině a trestu nebylo učiněno prohlášení a takové rozhodnutí přichází v úvahu. Pokud soud potřebuje k rozhodnutí o provedení záznamu v takové evidenci provést rozsáhlejší dokazování nebo dokazování, které nemůže provést ihned, vyhradí rozhodnutí o tom do jiného veřejného zasedání.

§ 314r Rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a trestu (1) Soud může rozhodovat o skutku, jeho právní kvalifikaci, trestu a trestu, ochranném opatření a záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi pouze v rozsahu uvedeném v dohodě o vině a trestu. Pokud dohoda o vině a trestu neobsahuje prohlášení o záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, soud o tom rozhodne samostatně, a to i bez návrhu státního zástupce, pokud shledá, že jsou pro provedení nebo neprovedení záznamu v takové evidenci splněny zákonné podmínky. O nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení rozhoduje soud v rozsahu uvedeném v dohodě o vině a trestu, pokud s ní poškozený souhlasí, nebo pokud dohodnutý rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení odpovídá řádně uplatněnému nároku poškozeného (§ 43 odst. 3). (2) Soud dohodu o vině a trestu neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo stavem, z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo z hlediska, zda se provede nebo nemá být proveden záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, nebo nesprávná z hlediska rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, anebo zjistí-li, že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu. Soud neschválí dohodu o vině a trestu také v případě, že v řízení před soudem vyjde najevo, že státní zástupce nebo obviněný nesouhlasí s jejím schválením. V takovém případě věc vrátí usnesením do přípravného řízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. (3) Soud může v případech stanovených v odstavci 2 namísto vrácení věci do přípravného řízení oznámit své výhrady státnímu zástupci a obviněnému, kteří mohou navrhnout nové znění dohody o vině a trestu. Za tímto účelem soud odročí veřejné zasedání, nelze-li dosáhnout nového znění dohody o vině a trestu ihned; obdobně postupuje, vyjádří-li se státní zástupce a obviněný, že mají zájem jednat o novém znění dohody o vině a trestu. Pokud ve stanovené lhůtě nebude soudu předloženo nové znění dohody o vině a trestu, postupuje soud podle odstavce 2. (4) Soud dohodu o vině a trestu schválí odsuzujícím rozsudkem, ve kterém uvede v souladu s dohodou o vině a trestu výrok o schválení dohody o vině a trestu a trestu, výrok o vině a trestu, případně ochranném opatření, a o záznamu v souladu evidenci skutečností důležitých pro práci s dohodou dětmi. Pokud není v dohodě o vině a trestu. trestu obsaženo prohlášení o záznamu v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi a soud má pro rozhodnutí o záznamu v takové evidenci dostatečné podklady, uvede v odsuzujícím rozsudku také výrok o tom, že se provede nebo nemá být proveden záznam v takové evidenci. Výrok o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení soud uvede v souladu s dohodou o vině a trestu, se kterou poškozený souhlasí, nebo s dohodou o vině a trestu, v níž dohodnutý rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení odpovídá řádně uplatněnému nároku poškozeného (§ 43 odst. 3); jinak soud postupuje podle § 228, pokud je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, popřípadě podle § 229. (5) Vyjde-li najevo některá z okolností uvedených v § 171 odst. 1, § 172 odst. 1, § 172 odst. 2 písm. a) až c), § 173 odst. 1 písm. b) až f), nebo v § 223a odst. 1, soud rozhodne o postoupení věci, zastavení trestního stíhání, přerušení trestního stíhání nebo trestní stíhání podmíněně zastaví podle § 307 nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309. Soud přeruší trestní stíhání též tehdy, nelze-li obviněnému doručit předvolání k veřejnému zasedání. (6) Proti rozhodnutí podle odstavce 5 může státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.

§ 365 NĚKTERÉ ÚKONY SOUVISÍCÍ S TRESTNÍM ŘÍZENÍM (1) Jakmile rozhodnutí o zahlazení odsouzení nabylo právní moci, vyrozumí samosoudce odsouzeného, navrhovatele a Ministerstvo spravedlnosti; zahlazené odsouzení nesmí být vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů. spravedlnosti. (2) Byla-li žádost o zahlazení odsouzení zamítnuta, může být znovu podána teprve po uplynutí jednoho roku, ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost přesto podanou zamítne samosoudce bez šetření. ČÁST ČTVRTÁ HLAVA DVACÁTÁ TŘETÍ Díl první