§ 19 zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů – Rozhodování o poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených ze zdravotního pojištění
Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů · 48/1997 Sb. · účinné od 1. 1. 2029 (zatím neúčinné) · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf § 19 zákona o veřejném zdravotním pojištění stanovuje, ve kterých konkrétních případech musí zdravotní pojišťovna předem posoudit, zda má pojištěnec nárok na úhradu zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. (§ 19 zákona č. 48/1997 Sb., zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, znění s účinností od 1. 1. 2029)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozhodování o poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených ze zdravotního pojištění
- Týká se: zdravotní pojišťovna, dítě, účastník řízení
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „pobytu průvodce pojištěnce staršího 6 let podle § 25“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…návrhu na posouzení nároku postupem podle odstavce 4 nebo nevydá-li souhlas do 15 dnů ode dne doručení návrhu na posouzení nároku, rozhodne ve správním řízení“
- Odkazuje na: § 16, § 25, § 33, § 34, § 36, § 32b
- Judikatura: na § 19 odkazuje 15 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: zobrazené znění nabude účinnosti ; do té doby platí znění účinné od 1. 1. 2028
- Zdroj: e-Sbírka, 48/1997 Sb.
(1) Zdravotní pojišťovna posuzuje před poskytnutím zdravotních služeb naplnění podmínek nároku pojištěnce na jejich poskytnutí jako hrazených v případě
a) zdravotních služeb jinak ze zdravotního pojištění nehrazených podle § 16,
b) pobytu průvodce pojištěnce staršího 6 let podle § 25,
c) ve stanovených případech lůžkové léčebně rehabilitační péče podle § 33,
d) zdravotní péče poskytované v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách podle § 34 s výjimkou přeložení pojištěnce z hospitalizace do dětské odborné léčebny,
e) nezbytné letecké dopravy podle § 36 odst. 3 písm. a),
f) léčivých přípravků, u kterých byla tato podmínka úhrady stanovena v řízení podle části šesté,
g) vyjmenovaných zdravotních výkonů podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
h) vyjmenovaných zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz podle zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků,
i) vyjmenovaných stomatologických výrobků podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu,
j) léčivého přípravku s obsahem léčebného konopí, pokud překračuje limit stanovený v § 32b odst. 1,
k) prodloužení dlouhodobé lůžkové péče podle § 22b odst. 2,
l) převozu ze zahraničí podle § 36 odst. 5,
m) prodloužení dlouhodobé lůžkové péče poskytované centrem komplexní péče o děti podle § 15 odst. 21.
(2) Zdravotní služby podle odstavce 1 písm. a) a f) poskytne poskytovatel i bez předchozího posouzení zdravotní pojišťovnou v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. O této skutečnosti poskytovatel bezodkladně informuje příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zdravotní pojišťovna takto poskytnuté zdravotní služby uhradí poskytovateli, pokud byly splněny podmínky stanovené pro jejich úhradu s výjimkou předchozího posouzení zdravotní pojišťovnou.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, podává návrh na posouzení naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených (dále jen „návrh na posouzení nároku“) k tomu příslušný poskytovatel, nebo pojištěnec, jehož nárok má být posuzován.
(4) Vyhoví-li zdravotní pojišťovna plně návrhu na posouzení nároku, vydá bezodkladně souhlas s poskytnutím zdravotních služeb jako hrazených a oznámí jej tomu, kdo návrh podal. Zdravotní služby lze poskytnout jako hrazené dnem vydání souhlasu. Souhlas není správním rozhodnutím.
(5) Nevyhoví-li zdravotní pojišťovna návrhu na posouzení nároku postupem podle odstavce 4 nebo nevydá-li souhlas do 15 dnů ode dne doručení návrhu na posouzení nároku, rozhodne ve správním řízení. Tuto skutečnost oznámí zdravotní pojišťovna pojištěnci a tomu, kdo návrh podal. Řízení se považuje za zahájené dnem podání návrhu na posouzení nároku.
(6) Účastníkem řízení je pojištěnec, o jehož nároku se rozhoduje. Poskytovatel, který pojištěnci poskytuje zdravotní služby, je povinen pojištěnci a zdravotní pojišťovně poskytnout součinnost za účelem vedení řízení.
(7) Rozhodnutí oznamuje zdravotní pojišťovna rovněž poskytovateli, který návrh podal. Proti rozhodnutí, kterým zdravotní pojišťovna plně vyhověla návrhu na posouzení nároku, nejsou přípustné odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení.
(8) Zdravotní pojišťovna v rámci vydaného souhlasu podle odstavce 4 nebo výroku rozhodnutí podle odstavce 5 stanoví, že se vztahuje i na případy opakované potřeby poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených, jsou-li pro to v návrhu na posouzení nároku uvedeny důvody, nebo prokáží-li se tyto důvody v řízení. Spolu s tím zdravotní pojišťovna stanoví dobu, po kterou mohou být zdravotní služby opakovaně poskytovány jako hrazené.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pojišťovna posuzuje nárok na úhradu například u služeb, které nejsou běžně hrazeny, u pobytu průvodce dítěte staršího 6 let, u některých typů rehabilitace, u léčivých přípravků s omezenou úhradou nebo u léčebného konopí nad stanovený limit.
- V případě neodkladné péče u služeb jinak nehrazených nebo u některých léčivých přípravků může poskytovatel službu poskytnout i bez předchozího souhlasu pojišťovny, ale musí ji o tom bezodkladně informovat.
- Návrh na posouzení nároku podává buď poskytovatel zdravotních služeb, nebo sám pojištěnec.
- Pokud pojišťovna s úhradou souhlasí, vydá souhlas a služby mohou být hrazeny dnem vydání souhlasu; tento souhlas není správním rozhodnutím.
Na co si dát pozor
- Pokud pojišťovna návrhu na úhradu nevyhoví nebo nevydá souhlas do 15 dnů, nastává situace, která není v tomto paragrafu plně popsána (odstavec 5 je neúplný).
- Pojišťovna posuzuje nárok PŘED poskytnutím služeb, s výjimkou neodkladné péče, kde je nutné následné informování.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 19
Jak soudy aplikují § 19
Dále vytýká žalovanému, že nesprávně posoudil podmínky úhrady stanovené v § 19 odst. 1 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, (dále též „zákon č. 48/1997 Sb.“ nebo „zákon o VZP“).
Pro úplnost pak soud na podporu výše uvedených závěrů poukazuje na recentní rozsudek NSS ze dne 12. 12. 2025, č. j. 21 Ads 198/2025–29, ve kterém NSS uvedl, že „ustanovení § 16 ve spojení s § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je třeba vykládat tak, že žádost o mimořádnou úhradu zdravotních služeb (léčivého přípravku) do budoucna může podat i pacient, který se uvedeným přípravkem v době žádosti již léčí.“
Prvostupňovým rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobce na posouzení naplnění podmínek nároku na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP“), neboť se v případě žalobce nejednalo o jedinou možnost z hlediska zdravotního stavu žalobce (jednalo se o nadstandartní endodontické ošetření kořenových kanálků stálého zubu v lokalizaci 46 metodou vertikální kondenzace gutaperči pod kontrolou …
Právní otázky
Související
§ 83 Převzetí ve zvláštních případech (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 103 Povinnosti pojištěnců (Zákon o nemocenském pojištění)§ 59b (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí)§ 59b (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 2 (Zákon o zdravotních službách a podmínkác)