Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce

(1) Pokud se v dalších ustanoveních nestanoví jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok. Průměrný výdělek se zjišťuje k 1. lednu běžného kalendářního roku.

(2) Při vzniku pracovního poměru v průběhu předchozího kalendářního roku je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce předchozího kalendářního roku.

(3) Neodpracoval-li k 1. lednu běžného kalendářního roku v rozhodném období podle předchozích odstavců pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na 5 pracovních dnů alespoň 70 dnů anebo pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na více než 5 pracovních dnů 80 dnů, prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž je třeba průměrný výdělek zjistit.

(4) Při vzniku pracovního poměru v běžném kalendářním roce je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce zúčtovacího období předcházejícího dni, k němuž je třeba průměrný výdělek zjistit.

(5) Stejné rozhodné období jako při vzniku pracovního poměru je při

a) nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání,

b) změně způsobu odměňování, spočívající v tom, že pracovník, který byl dosud odměňován hodinovou mzdou, je odměňován mzdou měsíční nebo naopak,

c) opětném nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce, který trval aspoň jeden rok, po skončení základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody.

(6) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které se pracovnici poskytl vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 8) a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání. 9)

(7) Při trvalé změně základní mzdy se zjišťuje průměrný výdělek

a) pracovníků s měsíční mzdou z nové základní mzdy a odděleně z ostatních složek mzdy,

b) pracovníků s hodinovou mzdou z průměru nového běžně měsíčně zúčtovaného výdělku a odděleně z ostatních složek mzdy.

Pro zjištění průměru nového měsíčně běžně zúčtovaného výdělku pracovníků s hodinovou mzdou začíná rozhodné období od trvalé změny základní mzdy a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění průměru ostatních složek mzdy uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní mzdy.

(1) Pravděpodobného výdělku se používá místo průměrného výdělku zjišťovaného podle § 30 až 32, jestliže v rozhodném období pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na 5 pracovních dnů neodpracoval aspoň 70 dnů anebo pracovník s týdenní pracovní dobou rozvrženou na více než 5 pracovních dnů 80 dnů.

(2) Pravděpodobný výdělek se zjišťuje ke dni, kdy vznikla potřeba jej zjistit. Vznikne-li tato potřeba opět v dalším zúčtovacím období, zjišťuje se znovu.

(3) Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z výdělku, kterého pracovník dosáhl, popřípadě upraveného podle průměrného výdělku zjištěného u pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci; pravděpodobný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci.

(1) Průměrným výdělkem pracovníka pro určení náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru a pro účely náhrady škody je, pokud není dále stanoveno jinak, průměrný výdělek zjištěný podle předchozích ustanovení s tou odchylkou, že se do základu pro jeho výpočet zahrnují i ty druhy mezd, které se jinak podle § 31 odst. 2 písm. b) a c) a § 31 odst. 5 ze zápočtu vylučují; pokud nebyly zúčtovány, zahrnou se do základu pro výpočet průměrného výdělku ve skutečně dosažené, popřípadě v pravděpodobné výši.

(2) Při zjišťování výše náhrady za ztrátu na výdělku se vychází z průměrného, popřípadě pravděpodobného výdělku přepočteného na jeden měsíc po odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, v němž vznikl nárok na náhradu; stejně se postupuje, vychází-li se z průměrných výdělků spolupracovníků.

V zájmu zajišťování péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou organizace zejména povinny

a) zajišťovat plánem v souladu s rozvojem výroby zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zlepšování pracovního prostředí,

b) zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení a provádět technická a organizační opatření podle předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podle nových poznatků vědy a techniky,

c) nahrazovat fyzicky namáhavé práce a práce ve ztížených pracovních podmínkách novými pracovními postupy a použitím mechanizace, automatizace, hermetizace apod.,

d) soustavně seznamovat s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s novými poznatky bezpečnostní techniky vedoucí pracovníky i všechny ostatní pracovníky, pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,

e) zařazovat pracovníky na práci (funkci) a pracoviště se zřetelem na jejich schopnosti a zdravotní stav a nepřipustit, aby pracovník konal práce, jejichž výkon by byl v rozporu s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo s lékařským posudkem, včetně práce přesčas nebo v noci,

f) přejímat a uvádět do provozu jen provozní prostory, stroje a zařízení a zavádět jen technologické postupy, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a odstraňovat zjištěné závady,

g) uplatňovat požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci také při sjednávání dovozu strojů, zařízení a nástrojů,

h) soustavně kontrolovat úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, stav technické prevence, dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a odstraňovat zjištěné závady, jakož i příčiny poruch a havárií technických zařízení,

ch) bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci, oznamovat je příslušným orgánům a provádět opatření potřebná k nápravě,

i) organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních organizace v dohodě se závodním výborem a za jeho účasti; zjištěné nedostatky odstraňovat a potřebná opatření investičního charakteru zahrnout do plánu a do kolektivních smluv.

(1) K zajištění bezpečnosti a bezporuchovosti provozu je organizace povinna provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení, pravidelné měření hluku na pracovištích a škodlivin v pracovním ovzduší a plnit další úkoly stanovené předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako nedílnou součást preventivní údržby.

(2) K plnění těchto povinností si vedoucí organizace ustanovuje v případech stanovených zvláštními předpisy nebo podle potřeby kvalifikované pracovníky (např. revizní techniky, bezpečnostní techniky, protiprašné techniky, odborné referenty). Tito pracovníci současně pomáhají vedoucím pracovníkům při plnění všech povinností souvisících se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, upozorňují je na zjištěné nedostatky a podávají jim návrhy na jejich odstranění.

(3) Ustanoví-li vedoucí organizace takové pracovníky, aby mu pomáhali při plnění úkolů souvisících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, není tím dotčena jeho vlastní odpovědnost ani odpovědnost ostatních vedoucích pracovníků při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(1) Projektanti, konstruktéři a tvůrci nových technologických postupů odpovídají za to, že projekty, konstrukční díla a technologické postupy vyhovují zásadám bezpečnosti a ochrany zdraví v předpokládaných pracovních podmínkách.

(2) Organizace jsou povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci při vývoji a výzkumu a odpovídají za to, že projekty a projektová dokumentace splňují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s novými poznatky vědy a techniky.

Výrobní organizace jsou povinny zabezpečit, aby stroje, zařízení a nástroje jimi vyráběné odpovídaly předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(1) Vedoucí nadřízených organizací jsou též odpovědni za koordinování a řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci v podřízených organizacích a za pravidelné provádění kontroly, jak podřízené organizace plní úkoly na tomto úseku.

(2) Vedoucí ústředních orgánů jsou také povinni zabezpečovat, aby se výzkum a vývoj zaměřoval i na otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(1) Pracovníkům v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytuje organizace jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

(2) Organizace je povinna udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

(1) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz organizace a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

(2) Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro organizaci na podnět společenské organizace nebo spolupracovníků, popřípadě i činnost konaná pro organizaci z vlastní iniciativy, pokud k ní pracovník nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu organizace. Za plnění pracovních úkolů se nepovažuje činnost souvisící s individuálním obhospodařováním záhumenku.

(3) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení. Nepatří sem však stravování ani ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, s výjimkou vyšetření prováděného na příkaz organizace nebo ošetření při první pomoci.

(4) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je též činnost, která napomáhá k plnění politických, hospodářských a sociálních úkolů organizace. Za těchto podmínek se považuje za činnost v souvislosti s plněním pracovních úkolů též školení pracovníků organizace organizované vedením organizace nebo společenskou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným organizaci, a školení pro funkcionáře společenské organizace organizované vyšším orgánem této organizace, kterým se sleduje zvyšování politické a odborné připravenosti pracovníků.

(5) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který pracovník utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

(1) Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa pracovníkova bydliště (ubytování) do místa vstupu do závodu nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; v zemědělských, lesních a stavebních závodech také cesta z bydliště na určené shromaždiště a zpět.

(2) Cesta z obce bydliště pracovníka na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět, se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

(1) Učňům odpovídá za škodu, která jim vznikla při výchově k povolání nebo v přímé souvislosti s ní, organizace, která výchovu učně prováděla v době, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. Vznikla-li škoda v učňovské škole řízené a spravované národním výborem, odpovídá za ni tento národní výbor.

(2) Žákům a studentům odpovídá za škodu vzniklou úrazem při vyučování nebo při výchově v mimoškolních výchovných zařízeních nebo v přímé souvislosti s tím příslušný národní výbor a studentům vysokých škol vysoká škola. Došlo-li k úrazu při práci ve výrobě nebo při provozní praxi nebo v přímé souvislosti s nimi, odpovídá žákům a studentům organizace, u které tuto práci konali.

(3) Občanům plnícím veřejné funkce odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní organizace, pro kterou byli v době úrazu činni.

(4) Funkcionářům společenské organizace odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní společenská organizace. Pokud však tito funkcionáři napomáhají touto činností zároveň k plnění politických, hospodářských nebo sociálních úkolů organizace, u níž jsou v pracovním poměru, odpovídá jim tato organizace.

(5) Soudcům odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní příslušný soud. Členům krajských sdružení advokátů odpovídá příslušné krajské sdružení.

(6) Občanům se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání (činnost) se provádí podle předpisů o sociálním zabezpečení, odpovídá za škodu vzniklou úrazem při této přípravě organizace, u níž se příprava pro povolání provádí.

(1) Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají také příslušníci veřejných nebo závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a příslušníci báňské záchranné služby, kteří utrpí úraz při výkonu služby. Totéž platí i o osobách, které na výzvu místního národního výboru nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím osobně napomáhají při zásahu proti požáru nebo jiné živelní události nebo odstraňování jejich následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany a přitom utrpí úraz. Příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a báňské záchranné služby odpovídá v těchto případech organizace, u níž je jednotka nebo služba zřízena; příslušníkům ostatních dobrovolných jednotek požární ochrany a jiným uvedeným osobám odpovídá příslušný národní výbor.

(2) Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají občané, kteří dobrovolně v rámci akce organizované národním výborem nebo jinou organizací vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, např. občané, kteří dočasně vypomáhají při zvelebování obcí nebo v jednotném zemědělském družstvu nebo na státním statku nebo kteří vypomáhají při svépomocné družstevní bytové výstavbě v rozsahu výpomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby, anebo při stavebních akcích prováděných ke zvelebení provozoven spotřebních družstev. Za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá jim organizace, pro kterou v době pracovního úrazu pracovali. Dobrovolná výpomoc organizovaná v rámci patronátní činnosti se však považuje za plnění pracovních úkolů; za škodu v tomto případě odpovídá organizace, u níž je postižený v pracovním poměru.

(3) Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají dále autoři vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, kteří utrpí úraz při zkoušení, rozpracování nebo zavádění vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru pro organizaci nebo v dohodě s ní. Stejný nárok mají členové lidových spotřebních družstev, lidových bytových družstev a družstev vzájemné občanské pomoci, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při činnosti pro družstvo, zdravotníci Československého červeného kříže, dárci krve, členové Horské služby, jakož i občané, kteří na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby sociálního zabezpečení a jiní občané, kteří byli pověřeni organizací určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěli úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti. Za škodu jim odpovídá organizace, pro kterou byli v době úrazu činni.

(1) Nemůže-li organizace odstranit před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti nebo při převedení pracovníka, který uzavřel tuto dohodu, na jinou práci nebo na jiné pracoviště anebo při jeho přeložení závady v pracovních podmínkách (§ 170 zákoníku), na které pracovník upozorňuje, musí se organizace písemně zavázat, že závady odstraní v určené lhůtě.

(2) Jestliže vzniknou závady v pracovních podmínkách pracovníků společně odpovídajících za schodek v souvislosti s tím, že byl na jejich pracoviště zařazen jiný pracovník nebo ustanoven jiný vedoucí, popřípadě zástupce vedoucího nebo s tím, že některý z pracovníků od dohody o hmotné odpovědnosti odstoupil, je organizace povinna závady odstranit.

(1) Inventarizace musí být provedena při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, při jejím zániku, při převedení pracovníka na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.

(2) Na pracovištích, kde pracují pracovníci, kteří odpovídají za schodek společně s ostatními, musí být inventarizace provedena při uzavření dohod o hmotné odpovědnosti se všemi společně odpovědnými pracovníky, při zániku všech těchto dohod, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných pracovníků, při změně ve funkci vedoucího nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných pracovníků při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o hmotné odpovědnosti.

(3) Jestliže pracovník, který odpovídá za schodek společně s ostatními a jehož pracovní poměr skončil nebo který byl převeden na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže pracovník, který je zařazován na pracoviště, kde pracují pracovníci odpovídající za schodek společně, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o hmotné odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

Při určování podílu náhrady jednotlivých pracovníků, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže však pracovník byl zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy.

U pracovníka, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání (dále jen „pracovní úraz“) v několika pracovních poměrech nebo je činný též na základě dohody o pracovní činnosti, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat. Došlo-li k poškození na zdraví v hlavním zaměstnání, poskytne organizace náhradu za ztrátu na výdělku dosahovaném ve vedlejším pracovním poměru, popřípadě na základě dohody o pracovní činnosti, jen jestliže k této další činnosti pracovníka dala souhlas a nepožádala o její skončení. To platí obdobně, jestliže pracovník v době pracovního úrazu pracoval současně v družstvu.

Pracovníkům, kteří utrpěli pracovní úraz v pracovním poměru sjednaném na určitou dobu nebo při výkonu prací na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na určitou dobu, náleží náhrada za ztrátu na výdělku vždy jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době náleží náhrada za ztrátu na výdělku, jen lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že postižený by byl i dále trvale zaměstnán.

(1) Utrpěl-li pracovní úraz poživatel starobního nebo invalidního důchodu, náleží mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, pokud sám nepřestal být zaměstnán z důvodů, které nesouvisí s jeho pracovním úrazem. Jestliže však důchodce dále nepracuje z důvodů, které souvisí s jeho pracovním úrazem, náleží mu náhrada po dobu, po niž by vzhledem k svému zdravotnímu stavu před pracovním úrazem mohl pracovat.

(2) Ode dne, kdy měla skončit školní docházka, výchova k povolání v učebním poměru nebo studium, náleží žáku, učni a studentovi nárok na náhradu za ztrátu na výdělku jen

a) po dobu, o kterou se následkem pracovního úrazu prodloužila jeho školní docházka, výchova k povolání v učebním poměru nebo studium,

b) po dobu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz,

c) jestliže se stal následkem pracovního úrazu invalidním,

d) jestliže se stal následkem pracovního úrazu částečně invalidním nebo byl-li uznán občanem se změněnou pracovní schopností, pokud vlastní vinou nezameškává příležitost k výdělku vykonáváním práce pro něho vhodné.

Průměrný výdělek pracovníka před vznikem škody způsobené pracovním úrazem je průměrný výdělek zjištěný podle § 34 s výjimkou případů, kdy průměrný výdělek se zjišťuje pro náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (§ 194 zákoníku), a případů, kdy je dále stanoveno jinak.

U pracovníka, který byl pro ohrožení nemocí z povolání převeden na jinou práci a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, vychází se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro pracovníka výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. Totéž platí, byla-li na jinou práci převedena žena z důvodů těhotenství nebo mateřství (§ 153 zákoníku).

U učně je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem

a) po dobu přípravného období odměna, která mu náleží podle příslušných předpisů, včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutých zcela nebo zčásti bezplatně,

b) po dobu odborného rozvoje, kdy nemohl konat v rámci odborného výcviku produktivní práce, čistý výdělek, kterého v této době průměrně dosáhli v organizaci při výkonu produktivních prací ostatní učňové téhož učebního oboru,

c) ode dne, kdy měla skončit jeho výchova k povolání v učebním poměru, průměrný výdělek pracovníků vykonávajících v organizaci práci toho druhu, pro kterou byl učeň vychováván.

U studenta a žáka je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem průměrný výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se připravoval. U žáka základní devítileté školy nebo gymnasia se přihlédne k jeho duševním a tělesným schopnostem před pracovním úrazem a určí se, v jakém povolání by se mohl po skončení školní docházky uplatnit.

U občanů se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání se provádí podle předpisů o sociálním zabezpečení, se rozumí průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem mzdový tarif stanovený pro odměňování za výkon povolání podle kvalifikace získané přípravou, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, jeho spodní hranice, vždy však nejméně ve výši 1000,–Kčs měsíčně.

(1) U člena jednotného zemědělského družstva, které nepřešlo na peněžní odměňování, je základem pro zjištění průměrného výdělku před vznikem škody způsobené pracovním úrazem počet pracovních jednotek, které odpracoval v době, za kterou se průměrný výdělek vypočítává; nepracoval-li z vážných důvodů po část této doby, je základem počet pracovních jednotek, které by byl odpracoval se zřetelem ke svým osobním schopnostem a pracovním možnostem družstva. Odměna za pracovní jednotku se stanoví každý rok ve výši odpovídající výši odměny za pracovní jednotky ostatních členů družstva. Ode dne, kdy družstvo přestane své členy odměňovat v pracovních jednotkách, je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem výdělek, kterého by poškozený pravděpodobně v té době dosáhl při peněžním odměňování. Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí do výroční členské schůze družstva zálohově, vyúčtování se provede současně s vyúčtováním odměn ostatním členům družstva.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i u občana, který v družstvu trvale pracuje podle pracovních příkazů jeho orgánů a není dosud ani jeho členem, ani v pracovním poměru k družstvu.

U osob povolaných ke službě v ozbrojených silách je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem pravděpodobný výdělek stanovený podle § 34 a § 51. Nebyly-li před nástupem této služby z vážných důvodů v pracovním poměru nebo v členském poměru k družstvu, vychází se z výdělku, kterého by mohly dosáhnout vzhledem ke své kvalifikaci.

Ode dne, kdy se pracovník stal invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl do pěti let po skončení učebního poměru nebo po skončení školní docházky nebo studia, je průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem průměrný výdělek jeho spolupracovníků vykonávajících práci toho druhu, pro kterou byl postižený pracovník vychován, pokud je to pro něj výhodnější.

(1) Jestliže organizace, která je povinna poskytovat náhradu, prokáže, že postižený dosahuje ze své viny v zaměstnání po pracovním úrazu nižšího výdělku než jeho spolupracovníci vykonávající stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní pracovníci.

(2) Ke snížení nebo zvýšení výdělku pracovníka po úrazu v důsledku změny výše daně ze mzdy, k níž došlo z důvodů, které nesouvisí s jeho zdravotním stavem následkem pracovního úrazu, se při určení výše náhrady za ztrátu na výdělku nepřihlíží.

(3) Náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí organizace pravidelně jednou měsíčně.

(1) Náklady pohřbu jsou zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina skutečných nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 5000 Kčs. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen nejbližším příslušníkům rodiny a domácnosti zemřelého.

(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých se poskytuje manželu na základě potvrzení o sňatku, dětem na základě dokladu o přiznání sirotčího důchodu.

Ustanovení zákoníku práce a usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 o působnosti závodních výborů platí i pro závodní výbory ve státních orgánech a ve společenských organizacích, pokud není dále stanoveno jinak.

(1) Závodní výbory v ministerstvech, v jiných ústředních orgánech státní správy a v jiných státních orgánech při plnění svých úkolů nezasahují do činnosti, kterou tyto orgány vykonávají jako nositelé a vykonavatelé státní moci, popřípadě správy, a tuto jejich činnost také nekontrolují.

(2) Je-li pracovník převáděn na jinou práci, překládán do jiného místa nebo je-li s ním rozvazován pracovní poměr výpovědí nebo okamžitě zrušen v souvislosti s odvoláním z funkce, které provádí předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictvo Sněmovny lidu nebo předsednictvo Sněmovny národů, president republiky, Česká národní rada nebo její předsednictvo, Slovenská národní rada nebo její předsednictvo, vláda Československé socialistické republiky, vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky, popřípadě předsednictva těchto vlád, nevyžaduje se k těmto úkonům součinnost orgánů Revolučního odborového hnutí.

(3) K hromadným úpravám pracovní doby vydávaným státními orgány pro jejich pracovníky se vyžaduje předchozí projednání se závodním výborem.

(4) Závodní výbory ve státních orgánech v oboru vojenské správy, Sboru národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy se nevyjadřují ke stanovení celkového počtu pracovníků, jeho složení a rozmístění.

(1) Závodní výbory ve společenských organizacích nezasahují do činnosti, kterou tyto organizace vykonávají podle svých stanov, a tuto jejich činnost také nekontrolují.

(2) Závodní výbory ve společenských organizacích se nevyjadřují ke stanovení celkového počtu pracovníků, jeho složení a rozmístění, ani nekontrolují jejich přijímání do pracovního poměru a jejich pracovní a mzdové zařazení. Rozvazuje-li výpovědí nebo ruší-li okamžitě pracovní poměr společenská organizace, je k tomu třeba předchozího projednání se závodním výborem. K převedení na jinou práci a k přeložení do jiného místa se u politických pracovníků ustanovovaných do jejich funkcí orgány společenských organizací nevyžaduje součinnost orgánů Revolučního odborového hnutí. U jiných pracovníků je třeba toto opatření projednat se závodním výborem.

(3) Závodní výbory v zařízeních společenských organizací nekontrolují přijímání a pracovní a mzdové zařazení politických pracovníků, kteří jsou do své funkce ustanovováni orgány těchto organizací; k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením s těmito pracovníky je třeba předchozího projednání se závodním výborem. K převedení těchto pracovníků na jinou práci a k jejich přeložení do jiného místa se součinnost orgánů Revolučního odborového hnutí nevyžaduje.

(4) K hromadným úpravám pracovní doby vydávaným orgány společenských organizací se vyžaduje předchozí projednání se závodním výborem.

(1) Jako výkon práce se posuzuje doba

a) kdy pracovník nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost pracovníka, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

b) dovolené na zotavenou,

c) kdy si pracovník vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

d) kdy pracovník nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda (plat) nekrátí.

(2) Pro účely dovolené na zotavenou se však jako výkon práce neposuzuje doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby, pracovní neschopnosti, doba zameškaná pro jiné důležité osobní překážky v práci, než jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, a doba další mateřské dovolené; pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které organizace odpovídá, se posuzuje jako výkon práce.

(3) Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku nároku na dovolenou, se posuzuje pracovník, který koná v týdnu práci po stanovenou pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval šest pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to neplatí u pracovníka, jemuž byla na jeho žádost povolena kratší pracovní doba.

Zrušuje se vyhláška č. 84/1966 Sb., kterou se stanoví odchylky pro výpočet průměrného výdělku pro některé skupiny pracovníků.

Při zjišťování průměrného výdělku platí pro nároky vzniklé do konce roku 1975 dosavadní předpisy.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1975.

Dr. Štrougal v. r.

Příloha k nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.

Pracovní volno s náhradou mzdy je organizace povinna poskytnout v těchto případech a v tomto rozsahu:

1. vyšetření nebo ošetření pracovníka ve zdravotnickém zařízení

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu;

2. narození dítěte manželce (družce) pracovníka

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na dobu nezbytně nutnou k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět;

3. doprovod rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření do zdravotnického zařízení

a) pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, se poskytne při náhlém onemocnění nebo úrazu rodinného příslušníka;

b) pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, se poskytne při doprovodu k pravidelnému nebo předem stanovenému ošetření nebo léčení rodinného příslušníka.

Při překážkách v práci uvedených pod písm. a) a b) se poskytne pracovní volno jen jednomu z rodinných příslušníků. Má-li pracovník nárok na podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy;

4. úmrtí rodinných příslušníků

a) pracovní volno s náhradou mzdy na tři dny se poskytne při úmrtí manžela, druha nebo dítěte;

b) pracovní volno s náhradou mzdy na jeden den se poskytne při úmrtí rodičů a sourozenců pracovníka, jakož i rodičů a sourozenců jeho manžela, a na dva dny, jestliže pracovník obstarává pohřeb těchto osob;

c) pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejdéle na jeden den, se poskytne při úmrtí prarodičů pracovníka nebo prarodičů jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s pracovníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a na dva dny, jestliže pracovník obstarává pohřeb těchto osob;

5. vlastní svatba a svatba dětí

pracovní volno s náhradou mzdy se pracovníku poskytne nejvýše na dva dny na vlastní svatbu a rodičům na jeden den k účasti na svatbě dětí;

6. přestěhování pracovníka, který má svou vlastní domácnost (bytové zařízení)

a) pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny, stěhuje-li se pracovník do jiné obce v důsledku přeložení provedeného v zájmu organizace;

b) pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, stěhuje-li se pracovník z jiného důvodu, a to při stěhování v téže obci nejvýše na jeden den a při stěhování do jiné obce nejvýše na dva dny. Náhrada mzdy se poskytne pouze jednou za kalendářní rok;

7. náhlé přerušení provozu hromadných dopravních prostředků (s výjimkou místní dopravy)

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, nebylo-li přerušení oznámeno alespoň 24 hodiny předem a nemohl-li pracovník dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem;

8. nepředvídané zpoždění hromadných dopravních prostředků z povětrnostních důvodů (s výjimkou místní dopravy)

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, jestliže toto zpoždění spadá, včetně doby potřebné k cestě od dopravního prostředku na pracoviště, do pracovní doby;

9. delegace pracovníků na pohřeb spolupracovníka

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu členům delegace, které určí závodní výbor v dohodě s organizací;

10. vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru

pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní lhůtě (§ 45 odst. 2 zákoníku). Toto volno je možno ve výjimečných případech sloučit.

Poznámka: Náhrada mzdy přísluší, jen splňuje-li pracovník podmínky stanovené v § 28 odst. 2 nařízení. Pracovní volno přísluší však v rozsahu uvedeném v této příloze i pracovníku, který nemá nárok na náhradu mzdy.

Organizace může poskytnout pracovníku z důvodů uvedených v této příloze v odůvodněných případech další pracovní volno, popřípadě mu může poskytnout pracovní volno i z jiných vážných důvodů (§ 27 odst. 2). Náhrada mzdy se v těchto případech neposkytuje.

1) § 1 odst. 1 vyhlášky č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem.

2) § 113 zákoníku práce.

3) Čl. 4 vyhlášky č. 24/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.

4) Např.

- Výnos Ústřední správy spojů ze dne 17. 6. 1968 čj. 11611/1968 PaM o poskytování náborové stabilizační odměny pracovníkům spojů (reg. částka č. 34/1968 Sb.);

- Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 1. února 1973 čj. 27 238/72-03, o poskytování stabilizačních odměn pracovníkům železniční, vodní a letecké dopravy (reg. částka č. 12/1973 Sb.);

- Výnos ministerstva dopravy ze dne 20. července 1968 čj. 7887/68-21 o poskytování náborových stabilizačních odměn některým pracovníkům železniční dopravy (reg. částka č. 35/1968 Sb.).

5) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, ve znění vyhlášky č. 165/1971 Sb. (§ 27)

6) Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. 2. 1971, čj. II/3-262/71-7313/Ko o hmotné zainteresovanosti vedoucích hospodářských pracovníků (reg. částka č. 6/1971 Sb.).

7) Vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády ČSR č. 127/1971 Sb. a nařízení vlády SSR č. 128/1971 Sb.

8) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

9) Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.