Cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě – kdy máte nárok?
Stručná odpověď: Zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit stravné a dále jízdní výdaje, výdaje za ubytování, zahraniční stravné a nutné vedlejší výdaje.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 166 zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 166 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 15. 11. 2020
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 166 zákoníku práce stanovuje, jaké cestovní náhrady je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě, a doplňuje, že může poskytnout i další náhrady.
V praxi
- Mezi jízdní výdaje, které zaměstnavatel musí proplatit, patří i ty na návštěvu člena rodiny, pokud jsou splněny podmínky.
- Kromě povinných náhrad může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout i jiné, další cestovní náhrady.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 166
V období od 1.1.2007 do 31.12.2007 odpracovala 82 denních směn a 82 nočních směn, za které jí podle jejího názoru vznikl nárok na náhradu stravovacích výdajů v cizí měně „ve smyslu § 172a, § 166 písm. d) zák. práce ve spojení se směrnicí S-8454/2006-010.
Zástupci stěžovatele náleží také náhrada cestovních výdajů vzniklých v souvislosti s účastí na jednání před městským soudem dne 2. 10. 2020 (srov. § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s § 166 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).
Ustanovení § 166 zákoníku práce upravuje cestovní náhrady při pracovní cestě [která je důvodem pro případný vznik povinnosti zaměstnavatele uhradit cestovní náhrady podle § 152 písm. a) zákoníku práce] a nikoliv cestovní náhrady při přijetí do zaměstnání [důvod pro případný vznik povinnosti zaměstnavatele uhradit cestovní náhrady podle § 152 písm. f) zákoníku práce].
Co říká § 166 – Zákoník práce
§ 166 Cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě
(1) Zaměstnavatel je povinen za podmínek dále stanovených poskytnout zaměstnanci stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163, s výjimkou odstavce 4, a náhradu
a) jízdních výdajů,
b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,
c) výdajů za ubytování,
d) stravovacích výdajů v cizí měně (dále jen „zahraniční stravné“),
e) nutných vedlejších výdajů.
(2) Zaměstnavatel může při zahraniční pracovní cestě poskytnout zaměstnanci i další cestovní náhrady.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Stravné se poskytuje podle § 163, ale bez použití odstavce 4 tohoto paragrafu.
- Zahraniční stravné je definováno jako stravovací výdaje v cizí měně.
- Náhrada nutných vedlejších výdajů je upravena v § 164.
Navazující ustanovení
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky