1 As 114/2012 — Nejvyšší správní soud

62 A 276/2017- 169 - text 14 pokračování 62 A 276/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Městys Černá Hora sídlem nám. Míru 50, Černá Hora zastoupen JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, Praha za účasti: „Svazek vodovodů a kanalizací“ měst a obcí sídlem 17. listopadu 14, Boskovice zastoupen Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem sídlem Na Florenci 2116/15, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.9.2017, č.j. MV-30286-22/OD-2016, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného, odboru veřejné správy, dozoru a kontroly, ze dne 8.9.2017, č.j. MV-30286-22/OD-2016, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 11.5.2017, č.j. JMK 69009/2017, sp. zn. S-JMK 135766/2015, jímž bylo rozhodnuto o žádosti žalobce ze dne 22.10.2015 o určení existence jeho členství v osobě zúčastněné na řízení (dále také „svazek obcí“) tak, že členství žalobce v osobě zúčastněné na řízení vzniklo dne 20.4.1993 a nepřetržitě trvalo až do dne 31.12.2015. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Podle žalobce právní úprava účinná v době založení svazku obcí sice explicitně nevyžadovala, aby zastupitelstvo obce při rozhodování o vstupu obce do svazku obcí schválilo celý text smlouvy o založení svazku obcí a stanov, uvedená povinnost však vyplývala z § 20h a § 20i odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „zákon č. 40/1964 Sb.“), ve spojení s § 34 zákona č. 40/1964 Sb. a § 36 odst. 1 písm. l) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (dále jen „zákon č. 367/1990 Sb.“). Předmětnou právní úpravu žalovaný na danou věc nepoužil a věc tak nesprávně právně posoudil. Žalovaný se nezabýval otázkou, co znamená „vstup obce do svazku obcí“, resp. jaký obsah spojují právní předpisy s tímto právním úkonem. 3. Žalobce podrobnou argumentací dovozuje, že pokud je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o členství obce ve svazku obcí, pak rozhodnutí o vstupu může spočívat pouze a výhradně v rozhodnutí o akceptaci konkrétního znění smlouvy o založení svazku obcí a stanov. Bez předchozího příslušného usnesení (schválení) radou či zastupitelstvem obce určitého právního úkonu (či alespoň jeho základního obsahu) není dána vůle obce k tomuto právnímu úkonu a jednalo by se o neplatný právní úkon ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Závěr žalovaného odporuje také právní úpravě týkající se rozhodování o nakládání s majetkem obcí ve výhradní působnosti zastupitelstva. Stejně tak je závěr žalovaného v rozporu s právním názorem, který žalovaný vyslovil v rozhodnutí ze dne 17.9.2015, č.j. MV-101437-4/ODK-2015, a současně též na straně 41 napadeného rozhodnutí; odůvodnění napadeného rozhodnutí je tak vnitřně rozporné. 4. Podle žalobce z ničeho neplyne, že by zastupitelstvo žalobce znění smlouvy o založení osoby zúčastněné na řízení a stanov schválilo. Pokud jde o jednotlivá pracovní jednání, resp. porady členů zastupitelstva (ze dne 6.3.1992, 21.1.1993 a 18.3.1993), tak na nich byly zvažovány varianty, které neodpovídají tomu, jak byl svazek obcí založen, co bylo v jeho stanovách a jak následně postupoval. 5. Pokud jde o skutečnost, zda bylo o vstupu žalobce do svazku obcí rozhodnuto na veřejném zasedání zastupitelstva žalobce, tak žalovaný mohl a měl žalobce vyzvat k tomu, aby navrhl důkazy či se vyjádřil k otázce, zda pracovní jednání zastupitelstva žalobce dne 18.3.1993 bylo veřejné či nikoliv. Žalovaný neuvedl, které pojmové znaky veřejného zasedání pracovní jednání ze dne 18.3.1993 podle jeho názoru vykazuje a jak k takovému závěru dospěl; uvedené má podle žalobce za následek nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. 6. Žalobce dále uvádí, že absenci souhlasného usnesení zastupitelstva není možné sanovat na základě následného jednání poté, co byl učiněn právní úkon, vyžadující souhlas zastupitelstva; takový závěr nelze činit ani ve vztahu ke starostovi obce. Nelze souhlasit s tím, že žalobce vstoupil do práv a povinností člena osoby zúčastněné na řízení upravených zakladatelskou smlouvou a stanovami až následně, praktickým konzumováním (výkonem) práv a povinností člena osoby zúčastněné na řízení. Správní orgány ani neuvedly, jak dlouhou dobu konzumování (výkonu) práv a povinností člena svazku obcí považují za dostatečně dlouhou. 7. Svoji argumentaci žalobce rozvedl v podané replice. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14.2.2018, č.j. 10 As 258/2017-176, uvedl, že pro vznik členství žalobce ve svazku obcí (a tedy pro vznik veřejnoprávní smlouvy) nepostačovalo, aby zastupitelstvo obce vyjádřilo souhlas se vstupem obce do svazku obcí bez jakékoliv další specifikace veřejnoprávní smlouvy, jejího obsahu, smluvních stran, práv a povinností v ní obsažených a z ní vyplývajících. Dále svoji argumentaci žalobce rozvedl v reakci na vyjádření osoby zúčastněné na řízení. 8. Žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňové zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 9. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 10. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním stanovisku po celou dobu řízení před zdejším soudem. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení 11. Osoba zúčastněná na řízení ve svých vyjádřeních (vyjádření ze dne 19.3.2018 a ze dne 5.2.2019) uvedla, že přestože souhlasí se závěry správních orgánů, neměl prvostupňový orgán pravomoc k vydání svého rozhodnutí, neboť má toliko pravomoc k provedení registrace a vedení příslušného rejstříku, nikoli ve věci existence a ukončení členství ve svazcích měst a obcí. Podle osoby zúčastněné na řízení podle zákona č. 367/1990 Sb. postačovalo, pokud zastupitelstvo obce usnesením vyjádřilo vůli být členem svazku obcí, což se v daném případě prokazatelně stalo. Zasedání zastupitelstva žalobce konané dne 18.3.1993 bylo řádným veřejným zasedáním a starosta žalobce na základě rozhodnutí přijatého na tomto zasedání podepsal dne 23.3.1993 zakladatelskou smlouvu. 12. Osoba zúčastněná na řízení z výše uvedených důvodů navrhla, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci 13. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 14. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 15. V projednávaném případě žalovaný napadeným rozhodnutím potvrdil závěry prvostupňového orgánu o tom, že členství žalobce ve svazku obcí vzniklo dne 20.4.1993 a nepřetržitě trvalo do dne 31.12.2015. Podle závěru žalovaného osoba zúčastněná na řízení vznikla dne 20.4.1993 zápisem do příslušné evidence; žalobce tento závěr žalovaného nečiní sporným, nicméně zastává názor, že se členem tohoto svazku obcí nestal. 16. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), správní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti rozhodne na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. 17. V rozhodné době platil zákon č. 367/1990 Sb., který v § 36 odst. 1 písm. l) stanovil, že obecnímu zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodovat o členství obce ve svazku a o vystoupení z tohoto svazku, o účasti obce v mezinárodních sdruženích místních orgánů a o členství obce v právnických osobách s mezinárodním prvkem. 18. Podle § 40 zákona č. 367/1990 Sb. zasedání obecního zastupitelstva jsou veřejná. Starosta informuje občany o místě, době a navrženém pořadu připravovaného zasedání obecního zastupitelstva způsobem v místě obvyklým. 19. Pro posouzení členství žalobce ve svazku obcí je předně nutné posoudit, zda bylo o tomto členství rozhodnuto na veřejném zasedání zastupitelstva žalobce; podle názoru žalobce se tak v posuzované věci nestalo. 20. Z bodu 1 zápisu z 28. pracovního jednání obecního zastupitelstva plyne, že „Starosta obce přivítal ing. S. ředitelku JmVaK Boskovice, která vysvětl