6 Ads 87/2006 — Nejvyšší správní soud

62 Ad 1/2021- 45 - text pokračování 7 62 Ad 1/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: ANeT-Advanced Network Technology, s.r.o. sídlem Křižíkova 3009/72a, Brno zastoupen JUDr. Františkem Severinem, advokátem sídlem Elišky Machové 1247/41, Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení Brno sídlem Veveří 454/7, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8.1.2021, č.j. 47000/21866/20/47091/020/ŠMa/8013-VP/VN/8/20, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 8.1.2021, č.j. 47000/21866/20/47091/020/ŠMa/8013-VP/VN/8/20, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 3.12.2020, č.j. 47002/310-8013-6.11.2020-2524/772/Z-nám10/20, jímž bylo rozhodnuto o tom, že výkaz nedoplatků Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 6.11.2020, č.j. 47002/310-8013-6.11.2020-2524/772, se potvrzuje a námitky žalobce se zamítají. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že správní orgány postupovaly v rozporu s úmyslem zákonodárce při výkladu § 2 zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2020 Sb.“). Žalobce nesouhlasí s tím, že podmínkou pro prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanci (dále jen „pojistného“) v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 je vyplnění konkrétního formuláře. V § 2 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb. jsou taxativně vymezeny podmínky pro poskytnutí kompenzace některých hospodářských následků, které žalobce beze vší pochybnosti naplnil. Ustanovení § 4 tohoto zákona týkající se vyplňování formuláře nemá podle žalobce vazbu na konkrétní podmínky pro poskytnutí prominutí. Výkladem žalované tak došlo k nezákonnému rozšíření podmínek uvedených v § 2 tohoto zákona. 3. Žalobce ve své argumentaci podpůrně odkazuje na článek 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož mohou být povinnosti ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích, při zachování základních práv a svobod. Zákon č. 300/2020 Sb. podmínku vyplnění konkrétního formuláře neuvádí; existence vnitřní metodiky České správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení, respektive v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí je podle žalobce irelevantní a její nedodržení nemůže podléhat sankčním následkům, kterým je neprominutí pojistného. 4. Žalobce v této souvislosti také poukazuje na svou situaci v srpnu 2020, kdy došlo k úbytku zakázek a poklesu příjmu a v důsledku zvýšené nemocnosti zaměstnanců vypracovala hlášení za srpen 2020 jiná osoba. Vyměřená částka je následkem vyplnění nesprávného tiskopisu a pro žalobce je fatální a nespravedlivá. Žalobce dodává, že postup správních orgánů vykazuje znaky přepjatého formalismu. 5. Z uvedených důvodů rozvedených v replice žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalované 6. Žalovaná nesouhlasí se žalobou a uvádí, že pokud chce subjekt uplatnit snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele, musí ho uplatnit na stanoveném formuláři. Žalobce podal za měsíc srpen 2020 řádný přehled s vyčíslením pojistného za zaměstnance i zaměstnavatele bez uplatnění jejich snížení. Pokud zaměstnavatel neuvedl na přehledu snížený vyměřovací základ, nemůže to již dodatečně po lhůtě napravit. Žalovaná vnímá obtížnou situaci žalobce, ale k postupu směřujícímu k uplatnění snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele informovala, a to jak zveřejněním informace k podávání přehledů o výši pojistného od 1.7.2020, tak dopisem zaslaným do datové schránky zaměstnavatelů. 7. Taktéž žalovaná setrvala na svém procesním postoji i po doplnění svého vyjádření po celou dobu řízení před zdejším soudem a navrhla, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení věci 8. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 9. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalované (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez nařízení jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.). 10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb. tento zákon upravuje jako kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné"), které jsou podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "zákon o pojistném") povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3 tohoto zákona. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb. má nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc zaměstnavatel, jestliže a) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce, b) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020, c) úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020, d) odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném, a e) za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou České republiky ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 na zaměstnanost v České republice. 12. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb. zaměstnavatel, který stanoví vyměřovací základ podle § 3, uvádí na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném vyměřovací základ zaměstnavatele stanovený podle § 5a zákona o pojistném a vyměřovací základ zaměstnavatele snížený podle § 3. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. se snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3 uplatňuje na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném; toto snížení nelze uplatnit zpětně. 13. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je zaměstnavatel povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Zaměstnavatel plní povinnost uvedenou ve větě první zasláním přehledu v elektronické podobě způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 14. Podle § 123e odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze a) v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán sociálního zabezpečen