1 As 157/2012 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 2/2022- 79 - text  27 30 Ad 2/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: EKOkonstrukce s.r.o., IČO: 25593561 sídlem Brněnská 3163/38, Hodonín zastoupena advokátem Mgr. Vítem Dubovým sídlem Purkyňova 102a, Brno proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2021, č. j. 3520/1.30/21-3 takto: I. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 6. 12. 2021, č. j. 3520/1.30/21-3, se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 12. 2021, č. j. 3520/1.30/21-3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), potvrdil rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „inspektorát práce nebo prvostupňový orgán“) ze dne 12. 3. 2021, č. j. 11721/9.30/20-30 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání celkem pěti dílčích souběžných přestupků na úseku zaměstnanosti a na úseku bezpečnosti práce. Za tyto přestupky jí byla uložena pokuta ve výši 85 000 Kč a povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a současně i prvostupňového rozhodnutí. Žaloba 3. Žalobkyně se domnívá, že napadené rozhodnutí žalovaného i prvostupňové rozhodnutí jsou nezákonná, neboť se zakládají na nesprávně zjištěném skutkovém stavu, který byl i nesprávně právně zhodnocen. Předcházející řízení byla vedena procesně vadným způsobem. 4. Správní orgány podložily svá rozhodnutí protokolem o kontrole obsahujícím skutečnosti, které nebyly předmětem kontroly. Kontrolní zjištění se totiž nemohou vztahovat ke skutečnostem předcházejícím zahájení kontroly. Správní orgán tak neměl řešit události a jednání, které vedly k úrazu M. J. V protokolu o kontrole správní orgán uvádí kontrolní zjištění, která sám nezjistil, ale pouze se je domníval nebo o nich učinil vlastní závěry. Tyto skutečnosti žalobkyně uvedla v námitkách proti jednotlivým kontrolním zjištěním (které pojala jako součást žalobní argumentace), které správní orgány jen formálně odmítly a řádně nevypořádaly. 5. Správní orgány navíc podložily svá rozhodnutí nelegálně získanými důkazy, konkrétně jde o soukromou facebookovou komunikaci mezi jednatelem žalobkyně a zemřelým M. J. Tato komunikace je předmětem listovního tajemství, kterou lze získat pouze se souhlasem komunikujících osob, popř. na základě rozhodnutí soudu. Nelze je vydat z trestního spisu jinému orgánu. Souhlas manželky zemřelého (jednoho z účastníků facebookové komunikace) není dostačující pro závěr o zákonném získání tohoto důkazu. Sama žalobkyně nebyla účastníkem komunikace, stejně tak nelze bez dalšího za účastníka této komunikace považovat P. D., jakožto jednatele řešícího pracovněprávní záležitosti žalobkyně. Dalším nezákonným důkazem je znalecký posudek č. 68/2019, který nelze v důsledku nelegálního postupu při jeho vypracování považovat za znalecký posudek, ale nanejvýš odborné vyjádření. Otázky směřující na znalce vyžadovaly jeho právní hodnocení, nikoliv skutková vyjádření ke zjištění policie. Správní orgány se nevypořádaly s namítanou nezákonností těchto důkazů, kterou odbyly odkazem na jejich poskytnutí Policií České republiky. 6. Žalobkyně nesouhlasí s hodnocením její odpovědnosti za přestupek jako odpovědnosti objektivní, při kterém není nutné zkoumat zavinění či materiální aspekt přestupku a zároveň není potřeba určit fyzickou osobu, jejíž jednání je právnické osobě přičitatelné. 7. Správní orgány rozhodly o témže skutku v rozporu se zákazem dvojího trestání, ačkoliv se jedná o věc již rozhodnutou v trestním řízení. Pokutují žalobkyni za jednání, která jim nepřísluší a která jsou mimo jimi provedenou kontrolu – tj. úraz pana J. Ve věci proběhlo trestní řízení, jehož předmětem bylo šetření nedbalosti na straně žalobkyně, porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či jiných povinností, které bylo pravomocně podmíněně zastaveno. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem správních orgánů, že P. D., jakožto majitel a jednatel žalobkyně, který byl stíhán pro přečin usmrcení z nedbalosti, může být pro toto jednání (byť by jím spáchal několik přestupků v jednočinném souběhu) trestán vícekrát různými orgány veřejné moci dle různých právních kvalifikací. 8. Konečně byla žalobkyně také zkrácena na svých procesních právech, jelikož nebylo nařízeno ústní jednání, které požadovala k provedení důkazu. Provádění důkazů mimo ústní jednání je nezákonné. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a setrval na stanovisku vyjádřeném v napadeném rozhodnutí o tom, že žalobkyně spáchala přestupky dle zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce. Žalobkyní podané námitky proti kontrole byly správními orgány vyřízeny, byla rovněž vyřízena stížnost na postup prvostupňového orgánu při kontrole. V ostatním žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Ústní jednání 10. Při ústním jednání konaném dne 29. 5. 2025 setrvali účastníci na svých stanoviscích. 11. Žalobkyně zdůraznila, že podklady a důkazy, o něž žalovaný opřel rozhodnutí, jsou nezákonné. Správní orgány vycházely z chybného protokolu o kontrole a řádně nevypořádaly žalobkyní podané námitky proti němu. V případě komunikace z facebooku nebylo prokázáno, že je přičitatelná žalobkyni, a ani obsahově z ní nevyplývá to, co z ní vyvozoval žalovaný. I vyjádření znalce je vadné, jelikož se vyjadřuje k právním otázkám. Skutkový stav, tak jak ho zjistily správní orgány, tedy neodpovídá obsahu shromážděných podkladů. Vadou je i to, že správní orgány nenařídily a neprovedly ústní jednání. Žalovaný se od skutkového stavu, k němuž dospěl správní orgán prvního stupně, odchýlil a vyfabuloval vlastní skutkový stav. Tuto odchylku žalobce spatřuje v tom, že správní orgán prvního stupně dovodil, že M. J. byl zaměstnancem žalobkyně, zatímco žalovaný dovodil že pana J. přivedl a zaměstnal pan A. Ze zcela jiných skutečností tedy dovodil, že zaměstnanecký poměr skutečně vzniknul. 12. K dotazu soudu žalobkyně prostřednictvím svého zástupce upřesnila, že facebookovou komunikaci, která je podkladem napadeného rozhodnutí, zpřístupnila Policii České republiky manželka zesnulého M. J. Podle žalobkyně ale komunikace dvou osob na síti facebook podléhá listovnímu tajemství. Tuto komunikaci si policie může zpřístupnit pouze se souhlasem zúčastněných osob. Manželka tedy nemůže dát souhlas k tomu, aby policie zpřístupnila komunikaci zesnulého manžela s nějakou další osobou. Policie proto tento důkaz získala nezákonně. Jako problematické tedy žalobkyně spatřuje, že ke zpřístupnění komunikace nedošlo se souhlasem zesnulého M. J., ale pouze se souhlasem jeho pozůstalé manželky. V trestním řízení se použitelnost uvedeného důkazu neřešila, jelikož došlo k podmíněnému zastavení řízení. 13. K dotazu soudu žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dále uvedla, že manželka zemřelého pana J. a jeho dcera, které podávaly vysvětlení orgánům činným v trestním řízení, neměly o činnosti pana J. přesné a správné informace. Jednatel žalobkyně se s ním sice znal, komunikovali spolu a pan J. u něj doma také několikrát vykonával drobné domácí práce jako sekání zahrady. Právě tato činnost měla odraz ve facebookové komunikaci, která byla zajištěna policií. V den tragické události, byl ale v hale přítomen pouze pan A., který si pana J. vzal s sebou, aby si měl s kým povídat. Zatímco pracoval se sluchátky na uších, uslyšel ránu a zjistil, že pan J. začal manipulovat s panely. Jednatel žalobkyně o tom nic nevěděl. 14. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na odůvodnění napadeného a prvostupňového orgánu. Nesouhlasí s tím, že by žalovaný dospěl k závěru, že pana J. zaměstnal pan A. Od skutkového stavu, který je zachycen ve správním spisu, se žalovaný neodchýlil. Podle usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, z něhož žalovaný vycházel, pan A. vzal pana J. do provozovny žalobce a umožnil mu tam výkon práce. Nicméně toto jednání je přičitatelné žalobkyni. Splnění procesních podmínek a vymezení soudního přezkumu 15. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde o žalobu věcně projednatelnou. 16. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by měl přihlédnout i bez námitky, soud neshledal. 17. Soud dospěl k závěru, že žal