1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

57 A 46/2011- 99 - text 14 pokračování 57A 46/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Daňkové a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla, v právní věci žalobce V.Ch., zastoupeného Mgr. Petrem Buršíkem, advokátem, se sídlem Plzeň, Husova 13, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Plzni, se sídlem Plzeň, Radobyčická 12, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. března 2011, č.j. ZKI-O-7/41/2011 t a k t o : I. Rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Plzni ze dne 22.3.2011, č.j. ZKI-O-7/41/2011, se z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10.640 Kč, k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Petra Buršíka, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í J.K., (dále jen původní žalobce), na jehož místo vstoupil do řízení V.Ch., (dále jen žalobce), se žalobou ze dne 19.5.2011 domáhal zrušení rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni (dále jen žalovaný) ze dne 22.3.2011, č.j. ZKI-O-7/41/2011 (dále jen napadené rozhodnutí), kterým bylo zamítnuto odvolání původního žalobce proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Přeštice (dále jen katastrální úřad) ze dne 23.12.2010, č.j. OR-17/2007-434 (dále jen rozhodnutí katastrálního úřadu), jakož i zrušení rozhodnutí katastrálního úřadu. Původní žalobce žalobu odůvodnil tím, že v řízení předložil rozhodnutí Okresního úřadu Plzeň-jih ze dne 5.6.1989 č.j. Výst/513/89, na jehož základě došlo k povolení užívání zemědělské stavby, nadzemní stavby silážního dvoužlabu na stavebním pozemku. Stavba obsahuje silážní dvoužlab 2x2 200 m3, obslužnou komunikaci, jímku na silážní šťávy. Bylo tedy prokázáno, že se jedná o nadzemní stavbu silážního dvoužlabu nikoliv o podzemní stavbu silážní jámy. Je rovněž nutné namítat, že žalovaný uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o nadzemní stavbu. Jak je však z obsahu správního spisu zřejmé, správní orgán prvního stupně ještě před vydáním svého rozhodnutí provedl na místě samém bez účasti a vědomí žalobce místní šetření, na kterém zjistil charakter této stavby. V řízení bylo prokázáno, že stavba silážního dvoužlabu je ve výlučném vlastnictví žalobce. Jedná se o nadzemní stavbu, která obsahuje silážní dvoužlab, obslužnou komunikaci a jímku na silážní šťávy. V době, kdy došlo k výstavbě této stavby, k její kolaudaci a následně i k jejímu zaměření a vyhotovení geometrického plánu, potvrzeného Státní geodézií Plzeň-jih, se jednalo a stále se jedná o zemědělskou stavbu způsobilou k zápisu do katastru nemovitostí (evidence nemovitostí). Správní orgány posuzovaly právní stav platný v roce 1986, stavba silážního dvoužlabu však byla vystavěna a zkolaudována až v roce 1989. Pokud by v době, kdy byla stavba kolaudována a následně byl prováděn geometrický plán, nebyla stavba silážního dvoužlabu podle platných právních předpisů způsobilá k zápisu do evidence nemovitostí, nedošlo by ze strany státní geodézie k vyhotovení a potvrzení geometrického plánu, k zápisu stavby do evidence nemovitostí a jejímu zakreslení do katastrální mapy. Ze strany Státní geodézie Plzeň-jih došlo ke třem samostatným úkonům, které by nebyly již ze samé logiky věci prováděny, pokud by se jednalo o zřejmou chybu a rozpor s právními předpisy. Katastrální úřad v rozhodnutí uvádí, že předmětné silážní žlaby byly kolaudovány v roce 1986 (není tomu tak, stavba byla kolaudována v roce 1989, pokud je na rozhodnutí uveden rok nabytí právní moci 1986, pak se jedná o chybu v psaní, když z data vydání kolaudačního rozhodnutí a z čísla jednacího je patrné, že se jedná o rok 1989) s tím, že podle přílohy č. l vyhl.č.23/1964 Sb. nebyly silážní jámy způsobilé k zápisu do evidence nemovitostí, neboť byly pojímány jako ostatní plocha. S tím nelze souhlasit, v řízení bylo prokázáno, že se jedná o nadzemní stavbu silážního dvoužlabu, nikoliv o podzemní stavbu silážní jámy. Jedná se o zásadní rozdíl, který byl povinen správní orgán prvého stupně a následně i žalovaný posoudit. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného, který již užívá pojmu silážní žlab, však není zřejmé, z jakého konkrétního ustanovení žalovaný vycházel, neboť jím citované znění přílohy č. l vyhl. č. 23/1964 Sb., oddíl B, bod 5), písm. g) hovoří a upravuje pouze otázku silážní jámy jako stavby podzemní, nikoliv silážního žlabu jako stavby nadzemní. Původní žalobce nesouhlasil s tím, že by nadzemní stavbu silážního dvoužlabu bylo možné zahrnout do pojmu ostatní plocha. Dále původní žalobce uvedl, že nesouhlasí s tím, že správní orgány si v dané věci vyžádaly od společnosti QQ REAL s.r.o. vyjádření, co bylo předmětem dražby s tím, že na základě odpovědi této společnosti pak dovodily, že jsou splněny podmínky pro postup opravy chyby v katastrálním operátu za situace, kdy měly být opraveny nesprávnosti v listinách, podle nichž bylo vlastnické právo původního žalobce zapsáno. Tuto opravu pak správní orgány spatřují v tom, že realitní a dražební společnost QQ REAL s.r.o. zaslala katastrálnímu úřadu dodatek k potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 11.10.2010, kterým opravila potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 6.9.2006 tak, že v odstavci 5 výčtu budov odstranila budovu, zem. stavení bez čp/če na parcele č.280/4, v k.ú. Útušice a doplnila odstavec 5 tak, že předmětem dražby je silážní žlab - nekryté hnojiště ohraničené betonovými dílci s podlahou z betonových panelů. Na podkladě tohoto pak správní orgán vydal rozhodnutí dle § 8 odst. 2 katastrálního zákona. Takový postup pak původní žalobce spatřuje v rozporu se zákonnou úpravou a to zejména z toho důvodu, že potvrzení o nabytí vlastnictví vychází z předmětu dražby jako takové. Předmětem dražby pak byla budova - zem. stavba postavená na pozemku č.280/4 - zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. Útušice, která rovněž jako taková byla zapsána do konkurzní podstaty úpadce- Zemědělského družstva Útušice. V zákonné 3 měsíční lhůtě ode dne konání dražby nepodala žádná osoba k věcně a místně příslušnému soudu žalobu na určení neplatnosti dražby ve vztahu k této budově, a to například právě z toho důvodu, že by se nemělo jednat o budovu způsobilou k zápisu do katastru nemovitostí a tedy nesprávný předmět dražby jako takové, vydražil původní žalobce silážní dvoužlab jako budovu - zem. stavbu postavenou na pozemku č.280/4 - zastavěná plocha a nádvoří a zapsanou na LV č.52. Potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 6.9.2006 pak koresponduje s obsahem dražební vyhlášky a protokolem o konání dražby. Nelze proto dle názoru žalobce bez dalšího a dokonce i bez vědomí žalobce měnit či doplňovat potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě, neboť potvrzení z 6.9.2006 žádnou vadu či chybný údaj neobsahovalo. S ohledem na uvedené proto původní žalobce nesouhlasil ani se změnou kultury pozemku č.parc. 280/4 v k.ú. Útušice na „ostatní plochu", když z výše uvedených důvodů je zřejmé, že k takovému rozhodnutí dle závěru žalobce nejsou dány zákonné podmínky. Původní žalobce z důvodů shora zastával názor, že jak rozhodnutí žalovaného, tak rozhodnutí katastrálního úřadu jsou založena na nesprávně a neúplně zjištěném skutkovém stavu věci s tím, že jsou také založena na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 26.7.2011 navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K žalobcově výtce, že uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že se jedná o nadzemní stavbu silážního dvoužlabu, žalovaný uvedl, že rozhodnutím ONV Plzeň-jih bylo povoleno užívání stavby silážního dvoužlabu, ovšem nikde zde není specifikováno, že jde o zemědělskou stavbu – nadzemní stavbu, jak uvádí původní žalobce ve svém návrhu. Žalovaný však ve svém posledním rozhodnutí tuto skutečnost nijak nezpochybňoval, pouze se pokusil osvětlit, které údaje jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí dle § 2 katastrálního zákona s tím, že jde mimo jiné o budovy, které jsou definovány v § 27 písm. k) katastrálního zákona. Tou silážní žlab v žádném případě není, proto nemůže být v katastru nemovitostí zapsán. Předmětem evidence v katastru nemovitostí tedy nejsou dle současné právní úpravy všechny nemovitosti obecně, jak tomu bylo dle § 2 odst. 1 zák. č. 22/1964 Sb. Žalovaný dále uvedl, že silážní žlab byl zaevidován v evidenci nemovitostí v roce 1989. Od 1.1.1993 však nabyly účinnosti nové právní předpisy upravující katastr nemovitostí – mimo jiné zákon č. 344/1992 Sb., s přechodným ustanovením § 29. V roce 2006 byl silážní žlab evidován v katastru tak, jak byl zapsán za účinnosti zák. č. 22/1964 Sb. v roce 1989, ačkoliv od 1.1.1993 jsou předmětem evidence v katastru jen budovy, kterou v žádném případě silážní žlab není. „Změna“ uvedená v § 29 odst. 2 katastrálního zákona nastala v tomto případě teprve v roce 2006, když společnost QQ REAL, s.r.o., prodala v dražbě zemědělský areál původnímu žalobci a bylo požádáno o zápis vydražených nemov