1 As 96/2010 — Nejvyšší správní soud

30 A 41/2011- 46 - text 12 pokračování 30A 41/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobců: a) J.K., a b) P.N., oba zastoupeni JUDr. Evou Kabelkovou, advokátkou, Advokátní kancelář Svejkovský, Kabelková, v.o.s., se sídlem Kamenická 1, Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2011, čj. RR/2964/11, t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 10. 8. 2011, čj. RR/2964/11, a rozhodnutí Městského úřadu Kašperské Hory ze dne 2. 6. 2011, čj. 2639/2010, s e z r u š u j í a věc s e v r a c í k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 20.580,50 Kč k rukám jejich zástupkyně JUDr. Evy Kabelkové do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í I. Předmět řízení Žalobci podali žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Rodinný dům – 2 bytové jednotky“ na pozemku parc. č. 196/4 v obci a katastrálním území Horská Kvilda (žádost byla datovaná dnem 8. 12. 2010 a došla správnímu orgánu dne 10. 12. 2010). Rozhodnutím ze dne 2. 6. 2011, čj. 2639/2010, Městský úřad Kašperské Hory, stavební úřad (dále též jen „stavební úřad“), žádost žalobců o vydání rozhodnutí o umístění uvedené stavby podle § 51 odst. 3 správního řádu a podle § 92 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že Územní plán sídelního útvaru Horská Kvilda řeší lokalitu, v níž se nachází pozemek parc. č. 196/4, jako jeden ze tří prostorů v území určený pro funkci trvalého bydlení venkovského typu, v těchto prostorech jsou navrženy celkem tři nové objekty k trvalému bydlení venkovského typu, které již byly realizovány, a žadateli navrženou stavbu rodinného domu proto není možné v dané lokalitě umístit, neboť by se jednalo v pořadí o čtvrtou stavbu, kterou však územní plán nepřipouští. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podali žalobci odvolání. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 10. 8. 2011, čj. RR/2964/11, Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor regionálního rozvoje (dále též jen „odvolací správní orgán“), podle § 90 odst. 5 správního řádu odvolání žalobců zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. V době schvalování Územního plánu sídelního útvaru Horská Kvilda [1997] a Změny č. 2 Územního plánu obce Horská Kvilda [2004] bylo územní plánování upraveno zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném od 21. 3. 1994 do 30. 6. 1998 a od 26. 7. 2004 do 31. 12. 2006 (dále též jen „zákon č. 50/1976 Sb.“ nebo „stavební zákon z roku 1976“). V době rozhodování o žádosti žalobců o vydání územního rozhodnutí bylo územní plánování upraveno zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2012 (dále též jen „zákon č. 183/2006 Sb.“ nebo „stavební zákon z roku 2006“). Mezi účastníky řízení je sporné zejména to, zda Územní plán sídelního útvaru Horská Kvilda, ve znění Změny č. 2 Územního plánu obce Horská Kvilda, brání umístění žalobci navrhované stavby „Rodinný dům – 2 bytové jednotky“ na pozemku parc. č. 196/4 v obci a katastrálním území Horská Kvilda. II. Podstatný obsah žaloby V žalobě žalobci především uvádějí, že původní územní plán, který byl přijat v roce 1997 příslušnou vyhláškou o závazných částech územního plánu sídelní obce Horská Kvilda, v této vyhlášce vymezuje závazné části tak, že stanoví v souladu se zákonem jako závazné regulativy funkčního využití a prostorového uspořádání území obce Horská Kvilda, vymezuje veřejně prospěšné stavby, pro které lze vyvlastnit, nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám omezit a vymezuje územní systém ekologické stability (článek 1, odst. 1, 2). Závazné části – regulativy funkčního využití a prostorového uspořádání území obce jsou nedílnou součástí, jako příloha č. 1 a příloha č. 2, k této vyhlášce, což je ostatně v textu vyhlášky (článek 3) uvedeno. V žádném z těchto dokumentů, tedy ani v regulativech funkčního využití území, ani v regulativech prostorového uspořádání území není uvedeno nic o tom, že by byly přípustnými v území trvalého bydlení venkovského typu nebo na území za „Polaufovnou“ pouze tři nové objekty. S ohledem na to, že jde o ustanovení územního plánu, tomu tak ani být nemůže, neboť územní plán dle zákona se musí omezovat na funkční využití ploch, nikoli na určování počtu stavebních pozemků a staveb, když tuto úlohu dle zákona plnil a plní plán regulační, je-li přijat. Změna č. 2 územního plánu obce byla tato schvalována zastupitelstvem obce Horská Kvilda v roce 2004 vyhláškou č. 11/04. Předmětná vyhláška obsahuje celkem čtyři články, v nichž v článku 1 se uvádí, že tato vyhláška mění a doplňuje závaznou vyhlášku o vyhlášení závazné části územního plánu pro území, které je řešeným územím změny č. 2 územního plánu Horská Kvilda. Toto řešené území je graficky vymezeno ve schématu hlavního výkresu, který tvoří přílohu č. 2 této obecně závazné vyhlášky. V tomto článku 1 je pouze takto definováno, co se rozumí změnou č. 2 územního plánu. Z obecně závazné vyhlášky není patrno, že by se tato vyhláška svým obsahem měla jakkoli dotýkat návrhu urbanistické koncepce, tedy článku V. původního územního plánu, je zde pouze odkaz na území, které je graficky řešeno, a přílohu č. 2, tedy výkres, jehož se tato změna týká. Z výkresu je zřejmé, že byly Změnou č. 2 řešeny lokality a území jiná nežli ta, kde se nachází pozemek ve vlastnictví navrhovatelů. Následně pak je v článku 2 vyhlášena závazná část této změny č. 2 tak, jak je vymezena ve výroku usnesení č. 11/04 z 6. 12. 2004, tedy článkem 1 této obecně závazné vyhlášky výše citovaným. V článku 2 pak se uvádí, že závazná část změny č. 2 územního plánu tvoří přílohu č. 1 této obecně závazné vyhlášky, kde se pod nadpisem „závazná část“ blíže nečleněný objevuje nadpis „návrh urbanistické koncepce“, pod nímž se uvádí, že zůstává v platnosti znění kapitoly V. Urbanistická koncepce v platném územním plánu Horská Kvilda. Změnou konkrétně řešené lokality jsou jižněji umístěné a na dané území nijak nenavazují. V této souvislosti je otázka, co bylo vlastně míněno tím, že v závazné části se objevil návrh urbanistické koncepce. Tento návrh urbanistické koncepce nutno chápat ve vztahu ke změně č. 2, kdy v této části se uvádí, že mimo území řešené změnou bude nadále v platnosti schválený územní plán a vyhláška o závazných částech územního plánu. Tvrdí se zde, že se nemění původní řešení rozvoje, pouze se doplňuje a rozšiřuje stávající zastavitelné území obce. Změnou č. 2 má dojít k rozšíření zastavitelného území obce v západní a jižní části obce. Dále bylo konstatováno, že koncepce nezastavitelného území zůstává nadále v platnosti podle územního plánu, nezastavitelné území se zmenší. Nutno zdůraznit, že v rámci této části údajně závazné části změny územního plánu – návrh urbanistické koncepce – není nijak zmiňován pozemek 196/4, či lokalita, v níž se nachází. Naopak nutno uzavřít, že zde tvrzená změna je uvedena neurčitě a je vztahována ke změnám, které zřejmě byly řešeny právě v souvislosti s rozšířením zastavitelného území v západní a jižní části obce s tím, že nedochází k žádné jiné změně původního řešení. Celkově nutno část Změny č. 2 nazvanou „Návrh urbanistické koncepce“ hodnotit jako neurčitou, nejasnou, z níž není patrno, že by mělo dojít k nějaké zásadní změně touto částí, byť v článku V. Urbanistická koncepce. Podrobně a srozumitelně je řešeno pouze doplnění regulativů plochy trvalé bydlení venkovského typu, pokud jde o přípustné a nepřípustné využití, hromadné ubytování, zemědělské účelové zařízení a veřejná zeleň a plochy sportu. U těchto položek se lze dobrat konkrétního a určitého závěru o tom, čeho se týkají, nikoli však v rámci části prvé „Návrh urbanistické koncepce“. Žalobci dále namítají, že závaznost územního plánu musí vycházet z § 29 zákona č. 50/1976 Sb. Jako závazné označuje zákon základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, které jsou vyjadřovány v regulativech; ostatní části řešení jsou směrné. Pokud tedy zákon stanoví, které jsou závazné části územně plánovací dokumentace, nutno uzavřít, že závazné jsou právě pouze tyto a ostatní části řešení nutno považovat pouze za směrné. Za závazné jsou považovány tzv. regulativy, tedy zásady uspořádání území a limity využití tohoto území, které regulativy vyjadřují. V případě územního plánu obce Horská Kvilda je nepochybné, že tyto regulativy prostorového uspořádání území byly jako příloha č. 2 a regulativy funkčního využití území jako příloha č. 1 zpracovány a tvořily tzv. závaznou část tohoto územního plánu. Byly též upraveny Změnou č. 2. Vzhledem k tomu, že zákon č. 50/1976 Sb. stanovil, že ostatní části územního plánu jsou směrné, pak nepochybně toto platilo,