2 Ads 173/2014 — Nejvyšší správní soud

77 A 12/2024- 80 - text  15 77 A 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA1 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: INUTEC s.r.o., IČO: 26316714, se sídlem Milíkovská 1744, 349 01 Stříbro, zastoupena JUDr. Julií Šindelářovou, advokátkou, se sídlem Mikulášská 455/9, 326 00 Plzeň, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 1. 2024, č. j. 8210/1.30/23-6, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Návrh žalobkyně na moderaci pokuty se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj provedl na pracovišti žalobkyně ve Stříbře kontrolu zaměřenou na dodržování pracovněprávních předpisů, včetně mj. zastřeného zprostředkování zaměstnání. Na základě učiněných zjištění byla posléze žalobkyně shledána rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj ze dne 24. 7. 2023, č. j. 8272/6.30/22-12 (ve znění opravného rozhodnutí ze dne 22. 8. 2023, č. j. 8272/6.30/22-14) (dále též jen: „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), vinnou přestupkem podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále též jen: „ZoZ“). Toho se měla dopustit tím, že umožnila výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání, když si pronajímala pracovní sílu od jiné právnické osoby, aniž byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) ZoZ a podmínky § 307a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále též jen: „zákoník práce“). Konkrétně se jednalo o celkem 50 osob, státních příslušníků Ukrajiny, Rumunska, Bulharska, Litvy a ČR, zaměstnanců společností Very satisified s. r. o., Vanilla Boost s. r. o., Janis medical s. r. o., Denistyle s. r. o., Bethlem s. r. o. a AFIRMACE WORKERS s. r. o. Za to byla žalobkyni uložena pokuta 5 000 000 Kč. 2. Žalobou je napadeno rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 3. 1. 2024, č. j. 8210/1.30/23-6 (dále též jen: „napadené rozhodnutí“). Jím žalovaný k odvolání žalobkyně částečně textově změnil výroky I. a II. rozhodnutí oblastního inspektorátu tak, aby obsahovaly určení časového znění aplikovaného ZoZ (tj. ve znění účinném do 30. 6. 2023) a snížil uloženou pokutu na 3 200 000 Kč. Ve zbytku však odvolání žalobkyně zamítl a napadené rozhodnutí oblastního inspektorátu práce potvrdil. 3. Na základě uplatněných žalobních bodů se soud v tomto řízení zabýval otázkou naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 140 odst. 1 písm. g) ZoZ v rozhodném znění, protože žalobkyně namítla, že zjištěných 50 zaměstnanců shora uvedených společností plnilo smlouvy o dílo, které s těmito společnostmi žalobkyně uzavřela, a proto se nejednalo o zastřené zprostředkování zaměstnání. Kromě toho žalobkyně namítla nepřiměřenost uložené pokuty, jejíž moderaci navrhla. Obsah žaloby 4. Ve své žalobě nejprve žalobkyně zrekapitulovala průběh kontroly a následného přestupkového řízení. Zdůraznila, že předložila smlouvy, které potvrzují, že nedostatek vlastních zaměstnanců řešila uzavíráním rámcových smluv, na jejichž základě druhá smluvní strana pro ni zpracovávala samostatně a na svoji odpovědnost sjednané dílo, zejména plnění, balení a přípravu výrobků k expedici. Společnosti spolupracující s žalobkyní pracovaly dle jednotlivých rámcových smluv o dílo a dle jednotlivých objednávek. Žalobkyně předložila smlouvy, z nichž vyplynulo, že spolupracující společnost měla vždy určité provozní prostory od žalobkyně pronajaty za běžných podmínek a dílo vykonávala prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří byli vedeni určenými koordinátory. 5. Žalobkyně měla vždy zájem vykonávat svou podnikatelskou činnost s vlastními zaměstnanci, ale vzhledem k nedostatku pracovních sil na trhu práce musela uzavírat rámcové smlouvy se společnostmi, i když to bylo pro ni nevýhodné. Žalobkyně měla nedostatek pracovních sil, i když stále hledala a hledá zaměstnance prostřednictvím úřadu práce a zapojila se do programu Režim Ukrajina a podobných aktivit. Vedle uzavírání rámcových smluv a smluv o nájmu byla žalobkyně nucena část nasmlouvaných povinností výlučně pro nedostatek pracovních sil zajistit jinak. Balení hotové produkce od dubna 2022 zajišťovala pro žalobkyni společnosti BIT CZ s. r. o. Žalobkyně podotkla, že nedostatek pracovních sil si každoročně vyžaduje i úhradu penále za nedodržené termíny. V současné době plní pracovní povinnosti vedle vlastních zaměstnanců žalobkyně také zaměstnanci agentur práce, které mají příslušná povolení. 6. Pokud jde o výši uložené pokuty, uvedla žalobkyně, že i po jejím snížení v napadeném rozhodnutí jde o pokutu ve zjevně nepřiměřené výši. Správní orgán při stanovení výše sankce nezohlednil všechna zákonem stanovená kritéria, jeho úvahy o výši pokuty nejsou racionální, ucelené, koherentní a v souladu se zásadami logiky. Došlo k vybočení z mezí správního uvážení. I trest pohybující se v zákonném rozmezí, odpovídající všem zásadám pro jeho uložení zohledňující kritéria potřebná pro jeho individualizaci a nemající přímo likvidační povahu, nemusí zjevně odpovídat obecné představě adekvátnosti a spravedlnosti sankce. Proto soud může dle § 78 odst. 2 tuto sankci snížit, i když se jinak jedná o sankci zákonnou, a ne přímo likvidační. 7. Z dokladů předložených ve správním řízení a následně v řízení o posouzení žádosti o povolení splátek, případně o odložení správního trestu vyplývá, že výsledky hospodaření od doby provedené kontroly v roce 2021 se podstatně změnily v neprospěch žalobkyně a další zhoršení se projevuje i ve výsledcích za rok 2023. Žalobkyně byla nucena po vydání exekučního příkazu k uzavření půjčky za účelem získání finančních prostředků na uhrazení předmětné pokuty a souvisejících nákladů, neboť sama k jednorázovému zaplacení pokuty neměla dostatek finančních prostředků. Vyjádření žalovaného 8. Podle žalovaného bylo v daném řízení prokázáno, že došlo ke spáchání přestupku žalobkyní a že napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně jsou správná a souladná se zákonem a že stav věci byl zjištěn tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti. Úvaha obsažená v napadeném rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně je plně přezkoumatelná a v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, přičemž důkazy byly hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti. Žalovaný vzhledem k totožnosti žalobních námitek s námitkami uplatněnými v přestupkovém řízení odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 9. Dále žalovaný uvedl, že správní orgány jsou v souladu s § 3 a § 50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, povinny primárně zjišťovat stav skutkový, nikoliv smluvní. K namítanému nedostatku pracovních sil na trhu práce žalovaný citoval rozsudek NSS ze dne 14. 2. 2024, č. j. 7 Ads 326/2023-33, dle nějž požadavek na zaměstnávání osob v souladu se zákonem o zaměstnanosti i v době nedostatku pracovních sil na trhu práce nelze považovat za přepjatý formalismus, neboť se jedná o povinnost vyplývající přímo ze zákona. Závěr o absenci odpovědnosti za porušení právních předpisů v době nedostatku pracovních sil by mohl ad absurdum vést k faktické beztrestnosti adresátů veřejnoprávního působení v dané době. 10. Pakliže žalobkyně nyní spolupracuje toliko se subjekty, které jsou řádnými agenturami práce, pak toto žalovaný kvitoval, neboť došlo k naplnění preventivní funkce správního tresu. Dále žalovaný uvedl, že výměra správního trestu byla řádně odůvodněna, žalobkyně ani v žalobě neuvádí, které konkrétní hledisko mělo být správními orgány opomenuto. Žalovaný nepovažuje uloženou výši pokuty za zjevně nepřiměřenou. Replika žalobkyně 11. Žalobkyně ve své replice uvedla, že smlouvy o provedení díla a o nájmu, které byly předloženy, byly posouzeny jednostranně a s odůvodněním napadených rozhodnutí nesouhlasí. Nelze konstatovat, že žalobkyně umožnila výkon zastřeného zprostředkovaného zaměstnání, když smluvní vztah mezi ní a jednotlivými společnostmi byl doložen. 12. Žalobkyně z opatrnosti uzavřela smlouvy o dočasném přidělení zaměstnanců se třemi agenturami práce a od 1. 3. 2024 u žalobkyně vedle jejích kmenových zaměstnanců pracují pouze zaměstnanci agentur práce. Žalobkyně byla nucena zejména v důsledku nedostatku pracovních sil v posledních letech investovat značné sumy do strojového vybavení. Průběžně došlo v posledních třech letech k celkové poklesu zaměstnávaných osob, včetně osob pracujících na základě uzavřených smluv o dílo o 20 %. Přes tato opatření se objem mzdových prostředků nesnížil. Při porovnání výsledků ledna a února 2023 a stejného období roku 2024 došlo k nárůstu výroby o 13,5 %, ale k navýšení mzdových nákladů o 30 % a to zejména po uzavření smluv s agenturami práce. Současně došlo k meziročnímu propadu výroby o 0,5 %. 13. Uložená pokuta je zjevně nepřiměřená