1 As 69/2010 — Nejvyšší správní soud

5 A 149/2010- 80 - text 8 pokračování 5A 149/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: X, nar. X, trvale bytem ve Vietnamu, zast.: Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem, Brno, Příkop 6, proti žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, Olšanská 2, Praha 3, P.O. Box 78, o žalobě proti rozhodnutí Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 24. 7. 2008, č.j. CPR-7804-1/ČJ-2008-9CPR-V221 t a k t o : Rozhodnutí Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 24. 7. 2008, č.j. CPR-7804-1/ČJ-2008-9CPR-V221 se z r u š u j e a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8.640,- Kč, do 30 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce Mgr. Jiřího Hladíka, advokáta. O d ů v o d n ě n í : Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí označenému v záhlaví rozsudku, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí o správním vyhoštění, vydané Policií ČR, Oblastním ředitelstvím služby cizinecké a pohraniční policie Ostrava, Inspektorátem cizinecké policie Přerov, pod č.j.: CPOV-4623/ČJ-2008-4066 dne 8.4.2008, jímž bylo žalobci podle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., uloženo správní vyhoštění, doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, stanovena na 1 rok, doba k vycestování stanovena do 12.5.2008, rozhodnuto, že nebyly shledány důvody znemožňující vycestování cizince a vyloučen odkladný účinek odvolání. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že odvolatel namítal, že správní orgán prvního stupně postupoval nesprávně, když žádost o zrušení platnosti dlouhodobého víza posoudil podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., ač žalobcův projev vůle nebyl učiněn svobodně a vážně. Nebyla dána vůle účastníka z území vycestovat a vzdát se oprávnění, která mu plynou z uděleného dlouhodobého víza. Úkon, kterým byl zneplatněn vízový štítek odvolatele, proto není zrušením platnosti víza, nýbrž poškozením dokladu - vízového štítku. K této námitce odvolání žalovaný uvedl, že odvolatel do ČR přicestoval 25.11.2007 s cestovním dokladem č. A1251177A a vízem č. EB2938128 za účelem zaměstnání s platností od 17.11.2007 do 14.7.2008. Součástí žádosti cizince o povolení k pobytu bylo rozhodnutí Úřadu práce v Přerově o povolení k zaměstnání u Energo IPT s.r.o., s platností od 15.7.2007 do 14.7.2008. Dne 25.1.2008 byla jmenovanému na vlastní žádost Inspektorátem cizinecké policie Přerov pod čj. SCPP-2553/OV-VII-CO-2007 zrušena platnost víza k pobytu na 90 dnů z důvodu zániku účelu pobytu a byl mu do cestovního dokladu vylepen výjezdní příkaz č. GA0039659 s platností do 3.2.2008. Dne 8.4.2008, tj. po skončení doby platnosti výjezdního příkazu, se odvolatel v doprovodu svého zástupce dostavil na Inspektorát cizinecké policie v Přerově a předložil své vyjádření o tom, že cizincův projev vůle ukončit platnost dlouhodobého pobytu nebyl učiněn svobodně a vážně. Dne 8.4.2008 bylo s odvolatelem zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění, cizinec odkázal na své dřívější vyjádření ze dne 6.2.2008 a dodal, že v té chvíli nevěděl, že podepisuje žádost o zrušení víza a proto se domníval, že je pořád platné. Uvedl, že na území ČR nemá žádné rodinné vazby a nic mu nebrání v návratu do domovského státu. Žalovaný uzavřel, že odvolatel se na území ČR zdržoval v období od 4.2.2008 do 8.4.2008 neoprávněně, a tedy naplnil podmínky pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb. K námitce odvolání, že správní orgán prvního stupně žádost cizince o zrušení platnosti víza posoudil nesprávně, neboť se nezabýval okolnostmi, které k tomuto kroku cizince vedly, žalovaný uvedl, že odvolatel dne 25.1.2008 podal žádost o ukončení dlouhodobého pobytu z důvodu ukončení pracovního poměru u společnosti Energa IPT, s.r.o. Na základě toho a na základě sdělení zaměstnavatele o předčasném ukončení zaměstnání z důvodu neomluvených absencí, správní orgán prvního stupně žádost posoudil podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., vydal cizinci výjezdní příkaz a do cestovního dokladu vylepil vízový štítek GA0039658 s platností do 3.2.2008. Cizinec však v této době z ČR nevycestoval, tedy se zdržoval od 4.2.2008 do 8.4.2008 na území ČR neoprávněně. Jestliže měl pochybnosti o legálnosti ukončení pobytu, mohl to neprodleně sdělit správnímu orgánu, který mu vydával výjezdní příkaz a rušil v cestovním dokladu záznam o povolení k dlouhodobému pobytu na území. Stejně tak mohl případné námitky řešit v době platnosti výjezdního příkazu a nikoliv až 2 měsíce po uplynutí doby jeho platnosti. K námitce cizince k otázce neplatnosti jeho cestovního dokladu, žalovaný uvedl, že dle § 116 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. se nejedná o nesprávné údaje či neoprávněně provedené změny, ale o změnu provedenou v souladu s § 164 odst. 1 písm. h), i) zákona č. 326/1999 Sb., tj. zrušení platnosti víza a vylepení výjezdního štítku; cestovní doklad tedy nelze považovat za neplatný. Žalobce v žalobě namítl, že rozhodnutí spočívá na neúplném zjištění skutkového stavu a nesprávném právním posouzení, žalovaný odmítl relevantně hodnotit žalobcovo tvrzení, že žádost o zrušení povolení k pobytu nepodal, resp. že se nejednalo se o projev jeho svobodné a vážné vůle (§ 38 odst. 1 občanského zákoníku). Úkon „žádost o zrušení pobytu z důvodu zániku účelu pobytu“ je podle žalobce nedůvěryhodný, když účel pobytu nezanikl. Žalovaný tvrdí, že provádění důkazů na podporu tvrzení žalobce je zdržováním řízení. Na druhé straně přitom zkoumal důkazy, které nejsou předmětem řízení, tj. zjišťoval, zda došlo k zániku účelu pobytu. Pobyt byl zrušen na žádost, u níž není rozhodné, jaké důvody žadatele k tomu vedly, a je jen zkoumáno, zda šlo o projev vůle projevený svobodně a vážně. Žalobce vadu projevu vůle namítal, žalovaný se však touto otázkou nezabýval a namísto toho řešil zánik účelu pobytu, kdy navíc dospěl k nesprávným závěrům, usuzuje z jakéhosi sdělení zaměstnavatele žalobce; účel pobytu v případě zaměstnanců však zanikne jen z důvodu ukončení pracovního poměru, nikoli pro zaměstnavatelem tvrzenu absenci. Žalovaný proto nerozhodoval na základě úplně zjištěného skutkového stavu věci a prováděl důkazy mimo předmět řízení. Pominul, že ve věci žalobce je vedeno trestní stíhání Policií ČR, obvodním oddělením Přerov II , sp. zn. ORPR-1260/TČ-2008 pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv spočívající v tom, že žalobce byl pracovníky zaměstnavatele za přítomnosti příslušníků cizinecké policie výhružkami donucen podepsat žádost o zrušení pobytu. Po dobu, než bude v trestní věci rozhodnuto, mělo být předmětné správní řízení přerušeno. Žalovaný směřuje dokazování tím směrem, aby nebyly prováděny žádné důkazy potvrzující námitky žalobce, zřejmě se pokouší zakrýt možné pochybení správního orgánu l. stupně, které lze za určitých okolností považovat za trestné. Žalobce tvrdí, že v době vydání napadeného rozhodnutí pobýval na území ČR na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, které vzhledem k neplatnosti právního úkonu - žalobcovy žádosti o zrušení pobytu, nebylo nikdy zrušeno. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňové zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. K žalobě se vyjádřil žalovaný a navrhl, aby soud žalobu odmítl podle § 171 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb. Důvodem pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění byla skutečnost, že cizinec pobýval na území ČR bez platného víza, tj. neoprávněně. Předmětem řízení ve věci vyhoštění žalobce je skutečnost, že žalobce nerespektoval vydaný výjezdní příkaz č. GA0039658 a prokazatelně se na území ČR zdržoval v době od 3.2.2008 do 8.4.2008 bez víza, tj. neoprávněně. Posuzování oprávněnosti zrušení platnosti dlouhodobého víza bylo předmětem jiného řízení, kdy Ředitelství služby cizinecké policie v rámci odvolacího řízení přezkoumalo rozhodnutí inspektorátu cizinecké policie a pod č.j. CPR-4025-1/ČJ-2008-9CPR-C216 ze dne 18.6.2008 citované rozhodnutí potvrdilo. K žalobní námitce, že řízení mělo být přerušeno, žalovaný poukázal na ust. § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/ Sb., které dává správnímu orgánu možnost řízení přerušit. Pro tento postup však nebyl dán důvod, neboť správním orgánem prvního stupně bylo dostatečně prokázáno, že se žalobce v ČR zdržoval bez víza a naplnil tak podmínky ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16.12.2008, čj. 5 Ca 272/2008-31 žalobu odmítl podle 172 odst. l písm. c) zákona č. 326/1999 Sb. (správně podle § 171 odst. 1 písm. c/ ), jehož tehdy platné znění stanovilo, že z přezkoumání soudem jsou vyloučena rozhodnutí o správním vyhošt