— Nejvyšší správní soud

9 A 198/2010- 155 - text 36 pokračování 9A 198/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobců: a/ Z. M., b/ Ing. I. M., oba zast. JUDr. Danou Kořínkovou, Ph.D., LL.M., advokátkou se sídlem Praha 8 – Karlín, Sokolovská 47/73, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.7.2010 č.j. SMHMP 451909/2010/OST/No t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí odboru výstavby Úřadu městské části Praha 6 ze dne 17.2.2010 č.j. MCP6 008131/2010 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), jímž bylo na žádost Ing. R. Ř. a I. Ř., rozhodnuto o změně stavby č.p. 798 na pozemcích č. parc. 827/2, 827/3 a 2113/2 v k.ú. Ruzyně, při ulici Ve Višňovce 23 v Praze 6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že Úřad městské části Praha 6, odbor výstavby (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 17.2.2010 umístil přístavbu a nástavbu stávajícího rodinného domu č.p. 798 na pozemcích č. parc. 827/2, 827/3 a 2113/2 v k.ú. Ruzyně, včetně přípojek splaškové a dešťové kanalizace a obnovy oplocení pozemku č. parc. 827/2 v k.ú. Ruzyně podél komunikace. Přístavba o třech nadzemních podlažích s plochou střechou je umístěna při jižní straně stávajícího rodinného domu směrem do zahrady a prodlužuje stávající rodinný dům o 4,8 m. Nástavba je umístěna nad částí druhého nadzemního podlaží stávajícího rodinného domu. Stávající rodinný dům o jedné bytové jednotce se změnou stavby stává domem bytovým o třech bytových jednotkách. V odvolání, které podali proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, žalobci uplatnili celkem 25 odvolacích námitek, které žalovaný shledal nedůvodnými. V napadeném rozhodnutí se s jednotlivými odvolacími námitkami žalovaný vypořádal následujícím způsobem: 1) Žalobci v odvolání namítli nicotnost územního rozhodnutí, protože bylo zveřejněno v rozporu s § 25 odst. 2 ve spojení s § 26 odst. 1 správního řádu, neobsahuje datum vydání, označení oprávněné úřední osoby ani označení všech účastníků ve výrokové části. Všichni účastníci řízení nejsou uvedeni v oznámení o zahájení řízení. K této odvolací námitce žalovaný uvedl, že náležitosti písemného vyhotovení rozhodnutí stanoví § 69 odst. 1 správního řádu. Písemné vyhotovení rozhodnutí je založeno ve spise a obsahuje jak datum vyhotovení, tak i otisk úředního razítka, jméno příjmení a podpis oprávněné úřední osoby. V § 69 odst. 2 správního řádu je stanoveno, že v písemném vyhotovení rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků. Toto ustanovení neurčuje, že všichni účastníci řízení musí být uvedeni ve výroku, jak se mylně domnívají žalobci. Tato povinnost, tj. povinnost uvádět ve výroku účastníky řízení, se týká pouze účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu (viz § 68 odst. 2 druhá věta). Jména a příjmení žalobců jako účastníků řízení jsou uvedena v odůvodnění napadeného rozhodnutí na str. 6. Písemné vyhotovení rozhodnutí splňuje náležitosti § 68 a 69 správního řádu. Zveřejnění písemného vyhotovení rozhodnutí na úřední desce (§ 26 odst. 1 správního řádu ) a zveřejnění rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 25 odst. 2 správního řádu) nelze zaměňovat. Na úřední desce (§ 25 odst. 2 správního řádu) bylo napadené rozhodnutí zveřejněno od 17.2.2010 do 4.3.2010. Žalobcům jako účastníkům řízení podle § 85 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) bylo rozhodnutí doručeno veřejnou vyhláškou. Pokud jde o zveřejnění rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, stanoví § 25 odst. 1 správního řádu povinnost správního orgánu zveřejnit rozhodnutí též způsobem umožňujícím dálkový přístup, bez dalších podrobností. Tato povinnost byla nepochybně splněna. Je tedy nesporné, že žalobcům bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně doručeno veřejnou vyhláškou a že žalobci podali v zákonné lhůtě odvolání. Námitka nicotnosti rozhodnutí je tedy zcela neopodstatněná. Podle § 77 odst. 1 správního řádu je nicotné rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec příslušný. Příslušnost odboru výstavby Úřadu městské části Praha 6 je nepochybná. Dále je nicotné rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu (§ 77 odst. 2 správního řádu). Z těchto důvodů může vyslovit nicotnost pouze soud. 2) Žalobci nesouhlasí s vypořádáním námitky stavebním úřadem, že oznámení o zahájení řízení a pozvání k veřejnému ústnímu jednání nebylo řádně oznámeno účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 stavebního zákona, tj. že v něm nebyli uvedeni a označeni všichni účastníci řízení. K této odvolací námitce žalovaný uvedl, že stavební úřad odůvodnil zamítnutí této námitky na str. 10 svého rozhodnutí, kde uvedl, že oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání je v souladu s § 87 odst. 1 stavebního zákona a § 46 správního řádu. Podle ustanovení § 87 odst. 1 stavebního zákona je stavební úřad povinen oznámit zahájení územního řízení a datum veřejného ústního jednání nejméně 15 dnů předem. Žalobcům jako účastníkům podle § 85 odst. 2 stavebního zákona byl povinen oznámit zahájení řízení veřejnou vyhláškou. Obsahové náležitosti oznámení žádný obecně závazný právní předpis nestanoví. Ze skutečnosti, že se účastníkům řízení oznamuje zahájení řízení, nevyplývá, že tito účastníci musí být výslovně uvedeni v opatření stavebního úřadu. V oznámení je uveden žadatel, popsán záměr jako změna stavby č.p. 798, je v něm uvedeno místo a ulice, čísla pozemků dotčených stavbou, datum ústního jednání, poučení o možnosti podat námitky a připomínky. Zároveň bylo žadateli uloženo zajistit zveřejnění informace o záměru. Oznámení obsahuje dostatek informací o záměru a je dostatečně určité. Žalovaný proto dospěl k závěru, že uvedená námitka je zcela účelová a neoprávněná. 3) Žalobci trvají na námitce, že v textu oznámení není uveden počet bytových jednotek v umisťovaném záměru. K této odvolací námitce žalovaný uvedl, že z obsahu spisu vyplývá, že stavební úřad nařídil ve věci tři veřejná ústní jednání, přičemž důvodem pro opakování ústních jednání byla námitka, že o záměru nebyli účastníci informováni v souladu se zákonem. Podle protokolů z ústních jednání se žalobci (nebo alespoň vždy jeden z nich) všech tří veřejných ústních jednání zúčastnili. Počet bytových jednotek v domě skutečně nebyl v oznámení uveden. Přesto žalobci využili možnosti se s dokumentací k územnímu řízení seznámit a v řízení uplatnili své námitky. Obsah oznámení byl tedy dostatečně určitý, že umožnil žalobcům výkon procesních práv účastníků řízení. Neuvedením počtu bytů v oznámení neporušil stavební úřad žádnou zákonnou povinnost. 4) Žalobci v odvolání namítli, že účastníci řízení nebyli seznámeni s podklady rozhodnutí a že po ústním jednání došlo k doplnění podání a založení nových podkladů pro rozhodnutí. Tato odvolací námitka je však dle žalovaného zcela nekonkrétní. Žalovaný z obsahu spisu zjistil, že po posledním ústním jednání již nebyly doplňovány žádné podklady pro rozhodnutí. Námitka je tak zjevně účelová a nepravdivá. 5) Žalobci v odvolání namítli, že posouzení souladu záměru s vydanou územně plánovací dokumentací je nepřezkoumatelné s tím, že pouhé konstatování není posouzením. K této odvolací námitce žalovaný uvedl, že je zcela nesrozumitelná. Vydaná územně plánovací dokumentace, v tomto případě územní plán sídelního útvaru hl.m. Prahy včetně změny č. Z 1000/00 vydané usnesením Zastupitelstva hl.m. Prahy č. 30/86 ze dne 22.10.2009 formou opatření obecné povahy č. 6/2009 s účinností od 12.11.2009 (dále též „ÚPn“) stanoví plochu, ve které se pozemek stavby nachází, jako polyfunkční území OB - čistě obytné. Základní funkční využití v této ploše je bydlení. ÚPn nestanovil v daném území žádné další regulativy, jako např. míru využití území. To znamená, že záměr (bytový dům) je v souladu s ÚPn, protože odpovídá stanovenému funkčnímu využití - bydlení. Stavební úřad uvedl odůvodnění souladu záměru s ÚPn na str. 5 napadeného rozhodnutí, kde zcela jednoznačně a srozumitelně uvádí, že změna stavby je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, svou funkcí odpovídá funkčnímu využití území OB - čistě obytné. Z námitky tak není zřejmé, čemu žalobci nerozumějí a proč je pro ně toto srozumitelné posouzení nepřezkoumatelné. 6) Žalobci v odvolání namítli, že stanovení okruhu účastníků v odůvodnění je rovněž nepřezkoumatelné, okruh účastníků musí být stanoven a odůvodněn. K této odvolací námitce žalovaný uvedl, že žalobci jsou účastníky řízení podle § 85