8 Afs 14/2010 — Nejvyšší správní soud

10 Af 2/2019- 35 - text 13 10Af 2/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce: O. M. zastoupen advokátem Mgr. Tomášem Krutákem sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného č. j. 41437-4/2018-900000-314 a č. j. 41437-5/2018-900000-314 ze dne 19. 11. 2018 takto: I. Rozhodnutí Generální ředitelství cel č. j. 41437-4/2018-900000-314 ze dne 19. 11. 2018 a rozhodnutí Celního úřadu Praha Ruzyně č. j. 1225-8/2018-650000-11 ze dne 23. 5. 2018 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí Generální ředitelství cel č. j. 41437-5/2018-900000-314 ze dne 19. 11. 2018 a rozhodnutí Celního úřadu Praha Ruzyně č. j. 19973-2/2018-650000-45 ze dne 7. 6. 2018 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 25 865 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Tomáše Krutáka. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Celní úřad Praha Ruzyně (dále jen „celní úřad“) provedl 16. 9. 2017 ve svém pracovišti „Přílety“ v terminálu T1 Letiště Václava Havla, v zeleném východu označeném „nic k proclení“ při přestupu státní hranice vnitřní kontrolu zavazadel žalobce, jenž přiletěl linkou PS 807 z K. do Prahy. Při ní zjistil, že v žalobcových zavazadlech se nachází zboží: 1 ks dron zn. Phantom 4 Pro+ v hodnotě 6 880 Kč, závěsy do interiéru v hodnotě 4 127 Kč, 2 ks ventilátorů v hodnotě 600 Kč a oděvy a obuv opatřené českými cenovkami v celkové hodnotě 258 250 Kč (dohromady dále též „zboží“). V rámci kontroly bylo v limitu 430 EUR (11 620 Kč) žalobci propuštěno do celního režimu „volný oběh“ zboží – 1 ks kalhot s cenovkou 8 470 Kč a 2 ks ventilátorů v hodnotě 600 Kč. Proti tomuto zadržení podal žalobce 19. 7. 2017 námitku, v níž uvedl, že část zadrženého zboží získal darem a byla určena pro rekreaci (dron) a část tvoří zboží zakoupené pro osobní potřebu jím a jeho manželkou v České republice, jež chce kvůli nevyhovující velikosti nebo střihu vyměnit. Tuto námitku celní úřad rozhodnutím č. j. 1225-3/2018-650000-11 ze dne 13. 2. 2018 zamítl. 2. Rozhodnutím – platebním výměrem č. j. 1225-8/2018-650000-11 ze dne 23. 5. 2018 celní úřad I. podle čl. 79 a 104 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, (dále jen „celní kodex“) a v souladu s ustanovením prováděcího předpisu Komise (EU) 2017/1925, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, vyměřil žalobci clo ve výši 978 Kč, které bylo zaúčtováno podle čl. 105 odst. 3 a 4 celního kodexu; II. podle čl. 79 a 104 odst. 1 celního kodexu, § 71 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, (dále jen „ZDPH“), prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1821, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, § 23 odst. 1 písm. d) a § 38 odst. 1 ZDPH, vyměřil žalobci DPH ve výši 54 970,80 Kč, která byla zaúčtována podle čl. 105 odst. 3 a 4 celního kodexu. Celní úřad uvedl, že žalobci bylo v rámci limitu 430 EUR (11 620 Kč), stanoveného v § 71b odst. 1 ZDPH, propuštěno zboží: 1 ks kalhot s českou cenovkou 8 470 Kč a 2 ks ventilátorů v hodnotě 600 Kč. Zbývající zboží v hodnotě 249 780 Kč nebylo možné propustit do celního režimu „volný oběh“ s osvobozením od DPH, neboť je považováno za „vrácené zboží“. I když se jednalo o zboží určené k použití žalobcem a jeho rodinou, měl s ním žalobce vstoupit do červeného východu označeného „zboží k proclení“ a nikoli do zeleného východu „nic k proclení“, neboť měl zboží podléhající při jeho dovozu DPH podle § 71 odst. 5 ZDPH. Na toto zboží lze však použít článek 203 odst. 1 celního kodexu, jelikož bylo vráceno ze třetí země ve lhůtě tří let a žalobce vstupem do zeleného východu „nic k proclení“ požádal o jeho osvobození od dovozního cla, čemuž celní úřad vyhověl. Celní úřad tedy vyměřil DPH z uvedených oděvů a obuvi a dále DPH a clo z dronu a závěsů do interiéru. 3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, jemuž žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím částečně vyhověl, změniv výši vyměřené DPH na 52 758,90 Kč, a ve zbytku ponechal rozhodnutí celního úřadu beze změny. 4. Rozhodnutím – platebním výměrem č. j. 19973-2/2018-650000-45 ze dne 7. 6. 2018 celní úřad vyrozuměl žalobce o předpisu úroku z prodlení ve výši 966 Kč, jenž byl stanoven na základě povinnosti doměřené rozhodnutím č. j. 1225-8/2018-650000-11 ze dne 23. 5. 2018 se splatností 4. 6. 2018. Celní úřad uvedl, že úrok z prodlení je stanoven dle čl. 114 odst. 2 celního kodexu za dobu ode dne vzniku celního dluhu do dne oznámení celního dluhu. 5. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, jemuž žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím částečně vyhověl, změniv výši předepsaného úroku z prodlení na 911 Kč, a ve zbytku ponechal rozhodnutí celního úřadu beze změny. II. Napadená rozhodnutí II. a) Vyměření cla a DPH 6. Žalovaný v napadeném rozhodnutí č. j. 41437-4/2018-900000-314 předeslal, že nezpochybňuje nekomerční účel dovozu zboží, avšak i pro takový dovoz zboží v osobním zavazadle cestujícím existují limity, jež žalobce překročil. Žalovaný naznal, že celní úřad u části zboží nesprávně stanovil celní hodnotu, jelikož nezohlednil veškeré slevy při jeho nabytí, proto vyměřenou DPH náležitě snížil, aniž by jinak zpochybnil správnost zjištění skutkového stavu nebo jeho hodnocení. Žalovaný dále podotkl, že se celní úřad dopustil procesního pochybní, když se nezabýval předloženými daňovými doklady a neinformoval žalobce o určitých zjištěných skutečnostech, proto zaslal žalobci výzvu k uplatnění práva na slyšení, seznámiv jej zároveň se svým hodnocením důkazů a právním názorem na vyměření cla a DPH. 7. K jednotlivým odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že na zboží se nevztahovala presumpce celního statusu zboží Unie ve smyslu čl. 119 odst. 1 písm. a) nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2015/2446 ze dne 28. 7. 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, (dále jen „nařízení 2015/2446“), neboť zboží bylo přivezeno ze třetí země. Celní status zboží Unie neztrácí podle čl. 119 odst. 3 písm. f) tohoto nařízení takové zboží přepravované v konkrétním zavazadle cestujícím, které není určeno pro komerční účely a které dočasně opustilo celní území Unie a zpětně na něj vstoupilo. V posuzované věci však bylo zboží zakoupené v České republice (dále jen „ČR“) vyvezeno více subjekty a jako součást více zavazadel v rozdílnou dobu, a navíc nikoli dočasně, ale za účelem pořízení pro osoby trvale usazené mimo území Unie. Zboží tak ztratilo celní status zboží Unie, na čemž nemůže ničeho změnit ani pravděpodobné odvedení DPH či dalších poplatků při nákupu. Na zboží bylo nahlíženo v souladu s čl. 203 odst. 1 celního kodexu jako na zboží vrácené, a to ve stavu, v němž bylo dovezeno, čímž splnilo podmínku čl. 158 odst. 1 nařízení 2015/2446. 8. K nároku na osvobození od DPH žalovaný uvedl, že podle § 71 odst. 5 ZDPH jej lze u vráceného zboží přiznat osobě, která je vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla. Žalobce sice prokázal předložením faktur a účtenek uskutečnění nákupu v ČR a deklarovanou hodnotu zboží, avšak neprokázal, kdo nákup zboží uskutečnil, a neuvedl ani podklady svědčící o tom, kdo je vyvezl mimo celní území Unie. V odpověď na výzvu celního úřadu uvedl, že zboží Dolce & Gabana bylo vyvezeno 12. 9. 2017 a zboží Prada dne 15. 9. 2017, a to částečně žalobcem, částečně I. Ch. (již odmítl blíže identifikovat), v odpověď na výzvu žalovaného však tvrdil, že veškeré zboží vyvezl sám; jeho tvrzení jsou tak nejen nepodložená, ale také protichůdná. 9. Žalovaný uzavřel, že ačkoli nebylo možné přiznat žalobci osvobození od DPH, ohledně osvobození od cla u zboží s výjimkou dronu a závěsů tomu bylo opačně, protože čl. 203 odst. 1 celního kodexu počítá toliko s dotyčnou osobou a dále nezkoumá majetkově právní vztah mezi dovozcem a dovezeným zbožím, a jedinou podmínkou pro přiznání osvobození od cla je žádost podaná osobou, která má nad dovezeným zbožím v době podání žádosti kontrolu. II. b) Vyměření penále z celního dluhu 10. Žalovaný v napadeném rozhodnutí č. j. 41437-5/2018-900000-314 naznal, že stěžejní odvolací námitka ohledně předčasnosti předepsání úroku z prodlení není důvodná. Žalobci vznikl celní dluh nesplněním podmínek čl. 79 odst. 1 písm. a) celního kodexu tím, že nesplnil povinnosti stanovené celními předpisy pro vstup zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie. Z toho důvodu úrok z prodlení vznikl v souladu s čl. 114 odst. 2 celního kodexu, pod