— Nejvyšší správní soud

14 Ad 23/2018- 62 - text 8 pokračování 14Ad 23/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci žalobce: CoPharm, a.s., IČ: 28441192 sídlem Rosická 653, Vinoř, Praha 9 zastoupen advokátem Mgr. Martinem Buchtou sídlem Václavské náměstí 1, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 4, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2018, č. j. MZDR52841/2017, sp. zn. FAR R10/2017, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. 11. 2018, č. j. MZDR52841/2017, sp. zn. FAR R10/2017 se r u š í a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Martina Buchty, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2018, č. j. MZDR52841/2017, sp. zn. FAR R10/2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“ nebo „správní orgán I. stupně“) ze dne 5. 9. 2017, č. j. sukl221735/2017, sp. zn. sukls208864/2016 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), kterým SÚKL žalobci jako zadavateli reklamy na humánní léčivé přípravky uložil pokutu ve výši 260.000 Kč za porušení povinností uvedených v § 5a odst. 5 písm. b), § 5a odst. 5 písm. c), § 5a odst. 5 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“). 2. V prvním žalobním bodu žalobce namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť se správní orgány obou stupňů nevypořádaly se všemi námitkami a důkazními návrhy žalobce, přičemž některé námitky žalobce byly bez náležitého odůvodnění označeny za neoprávněné. 3. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítl, že nedošlo k materiálnímu naplnění skutkové podstaty přestupku, a to s ohledem na okamžitou nápravu závadného stavu, krátkou dobu faktické prezentace reklamních billboardů a s tím související absenci společenské škodlivosti daného jednání. 4. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítl, SUKL nevzal v úvahu všechny okolnosti jednání, jeho závažnosti a způsobu spáchání, zejména to, že k nesplnění požadavků na reklamu stanovených v § 5a odst. 5 písm. b), c) zákona o regulaci reklamy ze strany žalobce vůbec nedošlo a nesplnění požadavku obsaženého v § 5a odst. 5 písm. d) zákona o regulaci reklamy nedosahovalo takového stupně společenské škodlivosti, aby byla dána žalobcova odpovědnost za přestupek. 5. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce namítl ohledně povinnosti vymezené v § 5a odst. 5 písm. b) zákona o regulaci reklamy, že registrované názvy i běžný název léčivého přípravku na billboardech vyobrazeny byly, a to zcela srozumitelně a zřetelně i v původní podobě před tím, než reklama byla doplněna o výzvu k přečtení příbalové informace. SÚKL ve svém rozhodnutí naprosto pominul uvést skutečnost, že se na reklamě příslušné názvy nacházely, a porušení zákona zřejmě dovodil z té skutečnosti, že názvy nebyly uvedeny v takové podobě, v jaké si SÚKL představuje. Podle § 5a odst. 5 písm. b) zákona o regulaci reklamy musí reklama na léčivý přípravek obsahovat registrovaný název a běžný název, přičemž oba názvy byly uvedeny na billboardech od samého začátku. 6. V pátém žalobním bodu žalobce namítl, že neporušil povinnost uvedenou v § 5a odst. 5 písm. c) zákona o regulaci reklamy. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že i informace nezbytná pro správné použití léčivého přípravku byla na billboardech uvedena, a to prostřednictvím údajů „Nosní sprej“ a „Nosní sprej, roztok“, umístěných v horní části reklamy a v rámci registrovaného názvu. Žalobce tuto informaci pokládal za dostatečně srozumitelnou a měl za to, že průměrnému zákazníkovi muselo být jasné, jakým způsobem se předmětný humánní léčivý přípravek používá. SÚKL se k tomuto skutku vůbec nevyjádřil, svůj závěr nijak nezdůvodnil ani v jednom ze svých rozhodnutí. V popisu reklamy ale zároveň sám uvádí, že reklama údaje „Nosní sprej“ a „Nosní sprej, roztok“ obsahuje. Informace, které žalobce na reklamě uvedl, tj. že léčivý přípravek je nosní sprej – roztok, je podle žalobce dostatečná informace pro to, aby spotřebitel poznal, že se jedná o léčivý přípravek, který se aplikuje vstřikem do nosu. 7. V šestém žalobním bodu žalobce namítl, že neporušil povinnost uvedenou v § 5a odst. 5 písm. d) zákona o regulaci reklamy. Argumentace žalovaného, že nelze přihlížet pouze k době, kdy reklama skutečně trvala, ale že je rozhodná i doba, kdy byla reklama zadána, není dle názoru žalobce důvodná. Žalobce sám ve všech svých podáních přiznal, že došlo k chybě při zadávání reklamy, k nápravě z jeho strany došlo ve velmi krátké době. Pouhým zadáním reklamy nemohlo dojít ke vzniku jakékoli újmy žádného ze zákazníků. V úvahu tedy připadala pouze doba, kdy reklamní billboardy byly opravdu vyvěšeny, avšak i tato krátká doba, jak již žalobce tvrdil, nemůže sama o sobě vyvolat natolik škodlivé následky, aby byla žalobci udělena pokuta ve výši 260.000 Kč. 8. V sedmém žalobním bodě žalobce namítl, že výše pokuty je i po snížení neúměrně vysoká a není v souladu s § 8b zákona o regulaci reklamy. SÚKL nevzal dostatečně v úvahu všechny okolnosti, za nichž došlo ke spáchání předmětných skutků, k jejich závažnosti a způsobu spáchání. Zejména nepřihlédl k tomu, že žalobce v podstatě okamžitě zareagoval na výzvu SÚKL a zajistil nápravu chybného stavu ve velmi krátké lhůtě. SÚKL hodnotil jako přitěžující okolnost velký rozsah šíření reklamy, ale nepřihlédl k tomu, že oproti původnímu rozhodnutí došlo ke snížení o polovinu. Kampaň v nesprávné podobě probíhala pouze polovinu doby, než ze které SÚKL vycházel při stanovení výše pokuty. 9. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně s tím, že žalobní námitky jsou prakticky totožné s námitkami odvolacími 10. Ze správního spisu vyplývají pro posouzení věci následující relevantní skutečnosti. 11. V období listopad/prosinec 2015 SÚKL prováděl šetření, jehož předmětem byla reklamní kampaň „Pilulka lékárna“, v jejímž rámci byly na billboardech propagovány humánní léčivé přípravky AFRIN 0,5 MG/ML NOSNÍ SPREJ, AFRIN 0,5 MG/ML NOSNÍ SPREJ S HEŘMÁNKEM, AFRIN 0,5 MG/ML NOSNÍ SPREJ S MENTOLEM, jejíž zadání, zpracování a šíření mohlo být v rozporu se zněním §5a odst. 5 písm. b), c) a d) zákona o regulaci reklamy. 12. Dne 16. 3. 2017 vydal SÚKL pod sp. zn. sukls 208864/2016, č. j.: sukl208864/2016 příkaz podle § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) jímž žalobci za správní delikt uvedený v ustanovení § 8a odst. 2 písm. d) zákona o regulaci reklamy uložil pokutu podle § 8a odst. 6 písm. b) zákona o regulaci reklamy ve výši 280.000 Kč. Časové období, kdy byl správní delikt spáchán, bylo vymezeno od 1. 11. 2015 do 28. 12. 2015. 13. Proti výše uvedenému příkazu podal žalobce odpor. Uvedl, že nezpochybňuje, že předmětná reklama neobsahovala „informace nezbytné pro správné použití humánního léčivého přípravku“ dle § 5a, odst. 5 písm. c) zákona o regulaci reklamy a „výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace“ dle § 5a, odst. 5 písm. d) zákona o regulaci reklamy, nicméně vyjádřil přesvědčení, že: 1) reklama obsahovala název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, 2) SÚKL uložil pokutu ve výši, která neodpovídá „závažnosti správního deliktu, zejména způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán“, ač SÚKL k určitým skutečnostem jako skutečnostem polehčujícím přihlédl, a že 3) napadený příkaz nebyl vydán v souladu s § 150 správního řádu. 14. Dne 5. 9. 2017 vydal SÚKL rozhodnutí č. j. sukl221735/2017, sp. zn. sukls208864/2016, kterým rozhodl, že žalobce spáchal správní delikt uvedený v § 8a odst. 2 písm. d) zákona o regulaci reklamy tím, že jako zadavatel reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřené na širokou veřejnost na léčivé přípravky AFRIN 0,5 MG/ML NOSNÍ SPREJ, AFRIN 0,5 MG/ML NOSNÍ SPREJ S HEŘMÁNKEM, AFRIN 0,5 MG/ML NOSNÍ SPREJ S MENTOLEM formou reklamních billboardů, zadaných dne 29. 10. 2015, nesplnil požadavky na reklamu stanovené zákonem o regulaci reklamy, když a) reklama neobsahovala název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, a ani běžný název humánního léčivého přípravku v případě, kdy léčivý přípravek obsahuje jen jednu léčivou látku, čímž porušil povinnost uloženou ustanovením § 5a odst. 5 písm. b) zákona o regulaci reklamy, b) reklama neobsahovala informace nezbytné pro správné použití humánního léčivého přípravku, čímž porušil povinnost uloženou ustanovením § 5a odst. 5 písm. c