3 As 198/2017 — Nejvyšší správní soud

18 A 44/2021- 75 - text  34 18 A 44/2021- [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobců: 1) Ing. M.P., bytem XYZ 2) Kovosta – fluid, akciová společnost, IČO: 25350391, sídlem Vápenka 3059/4, Brno zastoupených Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, advokátem sídlem Joštova 138/4, Brno proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 za účasti: UCHYTIL s.r.o., IČO: 60734078 sídlem K terminálu 507/7, Brno zastoupené JUDr. Robertem Mrázikem, advokátem sídlem Karlovo náměstí 32/26, Třebíč o žalobě žalobce 1) a žalobce 2) proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 15. 4. 2021, čj. PV-2002-2042/D20067567/2020/ÚPV takto: I. Žaloba žalobce 1) se odmítá. II. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 15. 4. 2021, čj. PV-2002-2042/D20067567/2020/ÚPV, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Ve vztahu mezi žalobcem 1) a žalovaným nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobci 1) se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce 1), Mgr. Bc. Ivo Nejezchleba, advokáta. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2) náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce 2), Mgr. Bc. Ivo Nejezchleba, advokáta. VI. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 15. 4. 2021, čj. PV-2002-2042/D20067567/2020/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu zamítl rozklad žalobce 1) coby právního předchůdce žalobce 2) a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 12. 6. 2020, čj. PV-2002-2042/D18008740/2018/ÚPV (dále též „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad vyhověl návrhu společnosti UCHYTIL s.r.o., IČO: 60734078, sídlem K terminálu 507/7, Brno [dále též „navrhovatel“ či „osoba zúčastněná na řízení“] a s odkazem na ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 527/1990 Sb.“) rozhodl o zrušení patentu č. 298684 na vynález o názvu „Fluidní kotel“ s právem přednosti ode dne 12. 6. 2002 (dále též „Patent“) v celém rozsahu s odůvodněním, že předmět podle nezávislého prvního patentového nároku, jakož i předměty podle závislých patentových nároků 2 – 10 vyplývají zřejmým způsobem ze stavu techniky a nesplňují tak podmínku vynálezecké činnosti ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., a tudíž, že vynález chráněný Patentem v době podání přihlášky nesplňoval podmínky patentovatelnosti zakotvené v ustanovení § 3 odst. 1 uvedeného zákona. 3. Soud pro úplnost podotýká, že proti Napadenému rozhodnutí brojili společně podanou žalobou jak žalobce 2), jenž se stal majitelem Patentu v průběhu řízení o rozkladu proti Prvostupňovému rozhodnutí, tak i jeho právní předchůdce, tj. žalobce 1), jenž byl původním majitelem Patentu. V reakci na výzvu soudu ze dne 28. 7. 2021, čj. 18 A 44/2021 - 53, přitom žalobce 1) výslovně sdělil, že i přes poučení soudem na podané žalobě trvá (srov. níže). II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 4. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval závěry vyslovené v Prvostupňovém rozhodnutí. Současně shrnul obsah podaného rozkladu a dalších procesních podání navrhovatele a majitele Patentu v rámci řízení o rozkladu. 5. Předseda Úřadu dále v návaznosti na sumarizaci relevantní právní úpravy reprodukoval obsah deseti patentových nároků a specifikoval důkazní prostředky, jimiž navrhovatel prokazoval opodstatněnost svého návrhu na zrušení Patentu. Současně specifikoval pozměněný první patentový nárok, jenž majitel Patentu navrhoval s odůvodněním rozkladu zanechat v platnosti spolu s původním zněním patentových nároků 2 až 10. 6. Předseda Úřadu předeslal, že majitel Patentu v rozkladu nezpochybnil interpretaci stavu techniky představovaného namítanými dokumenty D1 až D10 a D12 až D14 či závěr, že ani z jednoho z nich nejsou známy všechny podstatné znaky prvního nezávislého patentového nároku, a proto je vynález chráněný Patentem nový, a předseda Úřadu se tak touto otázkou blíže nezabýval. Se zřetelem k námitkám zpochybňujícím závěr, že kombinaci znaků definujících fluidní kotel podle nezávislého prvního patentového nároku nelze pokládat za výsledek vynálezecké činnosti vzhledem ke kombinaci znaků známých z namítaných dokumentů D4 a D6, pak předseda Úřadu zaměřil své posouzení na to, zda je nezávislý první patentový nárok výsledkem vynálezecké činnosti ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. 7. V návaznosti na interpretaci obsahu namítaných dokumentů D4 a D6 (s douškou, že obsahem zbývajících namítaných dokumentů se nezabýval) předseda Úřadu zdůraznil, že posouzení toho, zda předmět vynálezu vyplývá pro odborníka ze stavu techniky doloženého namítanými dokumenty zřejmým způsobem, není rozhodující, mohl-li odborník z tohoto stavu techniky odvodit všechny znaky, které předmětný vynález zahrnuje, ale to, zda mohl odborník ve známém stavu techniky najít dostatečné vodítko pro to, aby předmětný vynález vytvořil. Každý z dokumentů může podle předsedy Úřadu obsahovat část napadeného řešení, přičemž každá část musí být sama o sobě známá průměrnému odborníkovi z daného oboru a tomuto průměrnému odborníkovi musí být zřejmý i výsledný technický účinek dosažený kombinací obou částí řešení. Za zřejmé se přitom podle předsedy Úřadu považuje vše, co nepřekračuje rámec profesionálních schopností odborníka v dané oblasti techniky. Průměrným odborníkem je osoba znalá všech skutečností z předmětného technického oboru v určitém čase, tj. před datem práva přednosti napadeného patentu, která má přístup k technické patentové literatuře a je schopna použít běžných technických prostředků k provedení případného experimentu v daném oboru. Předseda Úřadu doplnil, že časový odstup mezi prvním řešením dané problematiky a datem práva přednosti napadeného patentu není pro posouzení splnění podmínek patentovatelnosti rozhodný. 8. Předseda Úřadu zdůraznil, že majitel Patentu v rozkladu brojí proti závěru, že v namítaném dokumentu D6 je popsáno spalovací zařízení s fluidní vrstvou, které je konstrukčně shodné s fluidním kotlem podle nezávislého prvního patentového nároku, neboť obsahuje v podstatě všechny znaky tohoto nároku, s výjimkou znaku uvádějícího, že teplosměnné plochy mají být vytvořeny pro předání 10 až 50 % tepelného výkonu kotle z fluidní vrstvy. Podle majitele se nezávislý první patentový nárok od namítaného dokumentu D6 nadto liší tím, že teplosměnné plochy jsou tvořeny alespoň částí stěn spalovací komory kotle, dále specifickou kombinací znaků fluidního lože a je zde popsán kotel s oxidačním stacionárním fluidním ložem, nikoli redukčním cirkulujícím fluidním ložem. 9. Předseda Úřadu v této souvislosti poukázal na to, že v předvýznakové části nezávislého prvního patentového nároku, v níž se zpravidla uvádějí znaky známé ze stavu techniky, je fluidní kotel definován následující kombinací znaků: fluidní kotel s teplosměnnými plochami sousedícími se stacionární oxidační fluidní vrstvou ve vznosu, která je tvořena vrstvou inertního materiálu o výšce do 1 m a o velikosti granulí do 3 mm, kde fluidní kotel je opatřen přívodem spalovacího vzduchu pro jeho zafoukání do fluidní vrstvy (2) ve vznosu pod tlakem 3 000 až 10 500 Pa pro dosažení rychlosti fluidace 0,3 až 1,2 m/s, měřeno při normální teplotě a tlaku, a přívodem sekundárního vzduchu. Přitom poznamenal, že je zřejmé, že limitní hodnoty některých parametrů se liší od hodnot uvedených v namítaném dokumentu D6. 10. S poukazem na závěry vyslovené v rozsudku zdejšího soudu ze dne 11. 2. 2020, čj. 8 A 140/2016 - 51, z nichž dovodil, že pokud již z popisné části textu Patentu vyplývá, že určitý znak či kombinace znaků byla již před datem práva přednosti Patentu stavem techniky, zkoumat otázku novosti a otázku vynálezecké činnosti výhradně ve vztahu k namítaným dokumentům je postup nesprávný, předseda Úřadu uvedl, že z obsahu správního spisu shledal, že již v textu Patentu v části „Oblast techniky“ byl fluidní kotel, jehož nevýhody si majitel vytýčil za úkol odstranit, specifikován jako mající teplosměnné plochy sousedící se stacionární oxidační fluidní vrstvou ve vznosu, která je tvořena vrstvou inertního materiálu o výšce do 1 m a o velikosti granulí do 3 mm, je opatřen přívodem spalovacího vzduchu pro jeho zafoukání do fluidní vrstvy ve vznosu pod tlakem 3 000 až 10 500 Pa pro dosažení rychlosti fluidace 0,3 až 1,2 m/s, měřeno při normální teplotě a tlaku, a dále je opatřen přívodem sekundárního vzduchu