2 Afs 186/2006 — Nejvyšší správní soud

63 A 4/2023- 48 - text  17 63 A 4/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: J. K., narozena dne bytem zastoupena advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem sídlem Klokotská 103, 390 01 Tábor proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2022, č. j. KUJCK 143804/2022/OZZL, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2022, č.j. KUJCK 143804/2022/OZZL se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 24. 10. 2022, č.j. METAB 62119/2022/OŽP/Mu, vyhlášeného v místě chovu dne 25. 10. 2022 za přítomnosti žalobkyně. Tímto rozhodnutím byla podle § 28c zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen „zákon na ochranu zvířat“) nařízena předběžná náhradní péče o týraná zvířata – 40 koček žalobkyně chovaných v místě jejího příbytku, tj. v maringotce umístěné na pozemku parc. č. X v k.ú. X a jejím bezprostředním okolí. Prvostupňovým rozhodnutím dále byla žalobkyni uložena povinnost okamžitě vydat týraná zvířata k zajištění předběžné náhradní péče a povinnost strpět umístění týraných zvířat do této předběžné náhradní péče. Prvostupňový orgán takto rozhodl poté, co shledal neúčinnou předchozí předběžnou náhradní péči týraných zvířat nařízenou dne 8. 9. 2022 v podobě krmení zvířat. Navazující místní šetření ovšem nepotvrdilo zásadní zlepšení zdravotního stavu týraných koček, které byly i nadále chovány v nevhodných podmínkách, byly vyhublé, s přetrvávajícími znaky onemocnění (zánět očí, ztráta srsti, záněty zvukovodů, drbání, dušnost) a navíc se zkrácenými hmatovými vousy, v důsledku čehož u nich došlo ke vzniku fyzikálních stresových vlivů - ke ztrátě orientace a schopnosti lovit. Zdravá a nemocná zvířata od sebe nebyla izolována, čímž neustále docházelo k opakujícím se infekcím a k šíření nemocí mezi zvířaty. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 6. 2. 2023, doplněnou dne 27. 4. 2023, se žalobkyně domáhá zrušení napadeného i jemu předcházejícího rozhodnutí prvostupňového, jimiž byla zkrácena na svých právech v důsledku absence opatrovníka ve správním řízení, dále z důvodu, že v řízení před správními orgány rozhodovaly podjaté osoby a z důvodu nepřiměřenosti správních rozhodnutí obou stupňů. Správní rozhodnutí jsou dle žalobkyně rovněž nicotná pro neurčitost výroku rozhodnutí prvostupňového, napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu eventuálně též nepřezkoumatelné. 3. Žaloba v prvé řadě namítá zásadní vadu správního řízení spočívající v neustanovení opatrovníka žalobkyni, která v době probíhajícího správního řízení trpěla přechodnou duševní poruchou. O uvedeném svědčí skutečnost, že byla dne 25. 10. 2022 nedobrovolně hospitalizována na psychiatrickém oddělení Nemocnice Tábor, odkud ji propustili až dne 2. 12. 2022. O hospitalizaci žalobkyně na psychiatrickém oddělení byl žalovaný vyrozuměn v samotném dovolání žalobkyně. Žalobkyně se tak plnohodnotně nemohla odvolacího správního řízení účastnit. Ke dni podání nyní projednávané žaloby je navíc vedeno řízení ve věci omezení svéprávnosti žalobkyně, v rámci kterého je vyhotovován znalecký posudek, jež má osvědčit, že žalobkyně duševními problémy trpěla ještě v době před zahájením správního řízení. 4. Správní orgány si uvedené duševní poruchy žalobkyně musely být vědomy, a to vzhledem k jejímu chování a verbálním projevům v průběhu realizace předběžné náhradní péče. Popsané jednání žalobkyně navrhuje prokázat výpisem z diskuse na fóru Pirátské strany, výslechem osob přítomných v místě odchytu zvířat dne 25. 10. 2022 a informacemi z reportáží CNN Prima News ze dne 26. 10. 2022. Pochybnosti týkající se duševního zdraví žalobkyně pak vyjádřil též hejtman Jihočeského kraje, Martin Kuba, a E. H., iniciátorka řízení týkajících se náhradní péče. 5. Veškeré uvedené indicie pak vedou dle žalobkyně k závěru, že správní orgány pochybily, pokud v průběhu správního řízení nezadaly odborný znalecký posudek, jež by potvrdil či vyvrátil psychické onemocnění žalobkyně, a ze kterého by mohla vzejít potřeba ustanovit žalobkyni v daném správním řízení opatrovníka. V důsledku uvedeného pochybení došlo k porušení čl. 5, 12 a 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením č. 10/2010 Sb. m. s. 6. Další žalobní námitkou je nepřezkoumatelnost či nicotnost správních rozhodnutí v projednávané věci. Nicotnost je dle žalobkyně zapříčiněna naprostou neurčitostí prvostupňového výroku rozhodnutí stran identifikace koček, jimž byla nařízena náhradní péče. Pokud výrok uvádí, že jde o „40 koček chovatelky J. K.… chovaných v místě příbytku chovatelky…“, pak není možné určit, o které kočky se jedná a rozhodnutí není vykonatelné. V případě, že by se soud s namítanou nicotností neztotožnil, pak žalobkyně namítá, že popsaná neurčitost způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. 7. Další námitkou je sporována nestrannost úředních osob, jež ve věci žalobkyně v rámci správních orgánů rozhodovaly. Ta je dovozována z nezákonného tlaku, který na ně byl vyvíjen ze strany hejtmana Martina Kuby, který na svém facebookovém profilu o případu žalobkyně informoval s tím, že jde o selhání odboru životního prostředí v Táboře, jehož náprava by měla být zjednána na základě jednání, které hejtman povede na krajském úřadu. Žalobkyně v této souvislosti zmínila dále tlak ze strany poslance Evropského parlamentu Jiřího Pospíšila, který na svém facebookovém profilu konstatoval, že se dané kauze jeho tým věnoval a že jde o selhání ze strany města Tábor. Uvedené námitky žalobkyně neměla možnost v průběhu správního řízení uplatnit z důvodu svého psychického onemocnění a rovněž proto, že se o popsaném tlaku dozvěděla až následně. 8. Závěrečnou námitkou žalobkyně brojí proti nepřiměřenosti správních rozhodnutí, která se otázkou přiměřenosti přijatého řešení žádným způsobem nezabývají. V projednávané věci nebylo vydání napadeného rozhodnutí nezbytné, neboť žalobkyni byl rozhodnutím ze dne 10. 10. 2022, č.j. METAB 59004/2022/OŽP/Mu uložen správní trest propadnutí týraných zvířat. Činnost žalobkyně navíc byla v průběhu října roku 2022 pod neustálou veřejnou kontrolou. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 13. 3. 2023 k namítané absenci opatrovníka uvedl, že v případech odebírání týraných zvířat do náhradní péče k obdobně vyhroceným situacím dochází běžně a nelze proto automaticky dovozovat psychické onemocnění chovatelů odebíraných zvířat. Stejně tak žalobkyní podané odvolání nenasvědčovalo, že by tato nebyla schopna posoudit právní důsledky rozhodnutí o uložení předběžné náhradní péče. Neschopnosti žalobkyně samostatně v daném správním řízení jednat pak nenasvědčovala ani skutečnost, že žalobkyně odvolání podávala v době své hospitalizace na psychiatrickém oddělení Nemocnice Tábor. Před vydáním napadeného rozhodnutí navíc žalovaný obdržel od nemocnice informaci, že žalobkyně bude dne 2. 12. 2022 z nemocnice propuštěna. 10. Žalovaný dále zdůraznil charakter daného správního řízení, v rámci kterého byla předběžná náhradní péče vyhlášena na místě samém a jako taková představuje pouze dočasný zásah do práv chovatele. Jeho účelem je především zabránit dalšímu týrání zvířat. 11. K namítané nicotnosti či nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí žalovaný znovu poukázal na specifika daného případu, kdy šlo o kočky chované volně, jejichž přesný popis je velice obtížný, ne-li nemožný, na rozdíl od např. zvířat hospodářských. Některé kočky navíc byly odchyceny v okolí maringotky žalobkyně až po vyhlášení rozhodnutí (odchyt byl prováděn celý den) a k jejich odběru a čipování došlo až následně. Výrok prvoinstančního rozhodnutí o počtu čtyřiceti koček, jichž se měla předběžná náhradní péče týkat, vycházel ze zjištění správního orgánu i krajské veterinární správy, odchytit a umístit do této péče se však podařilo pouze 29 koček. Vzhledem k druhu zvířat, okolnostem jejich chovu a specifiku daného řízení, nepovažuje žalovaný prvostupňový výrok za natolik neurčitý, že by měl způsobovat nicotnost či nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. 12. Žalovaný dále odmítl namítanou podjatost úředních osob, jež ve věci žalobkyně rozhodovaly. Z vyjádření představitele samosprávy k veřejně známému případu nelze usuzovat, že je z jeho strany vyvíjen nátlak na úřední osoby. Členové samosprávy nemají žádné kompetence, na jejich základě by mohli do rozhodovací činnosti zasahovat. Případy týkající se týrání zvířat jsou veřejně známé