4 As 33/2023 — Nejvyšší správní soud

63 A 21/2024- 212 - text  15 63 A 21/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: Lipensko pro život, z. s., IČO 13998676 sídlem Za dvorem 1863/1, 142 00 Praha 4 zastoupené advokátem JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D. sídlem Aranžérská 166, 190 14 Praha 9 proti žalovanému: Městský úřad Český Krumlov sídlem Kaplická 439, 381 01 Český Krumlov za účasti: I. Povodí Vltavy, státní podnik sídlem Holečkova 3178/8, 150 00 Praha 5 II. Ing. I. L., nar. dne X bytem X III. Strat Invest Bohemia s. r. o., IČO 25157884 sídlem Sokolovská 352/2015, 190 00 Praha 9 – Vysočany zastoupena Mgr. Michalem Pavlasem, advokátem sídlem Na Sadech 4/3, 370 01 České Budějovice IV. Ing. A. M., MBA, nar. dne X bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2024, č.j. MUCK 35281/2024/ODSH/Is, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a shrnutí žaloby včetně jejích doplňků 1. Žalobce je aktivním environmentálním spolkem, vzniklým v roce 2021, jehož cílem je ochrana přírody a krajiny a zajištění udržitelného rozvoje v oblasti Lipenska. V dané věci žalobce sporuje zákonnost výše označeného rozhodnutí, kterým byl ve společném územním a stavebním řízení schválen stavební záměr výstavby areálových komunikací a parkovacích stání („záměr“) k plánované výstavbě 7 apartmánových domů na pozemcích v k. ú. X. 2. Žalobce nebyl účastníkem zmíněného společného územního a stavebního řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo. O tom, že žalobce není tímto účastníkem bylo stavebním úřadem rozhodnuto usnesením ze dne 26. 2. 2024, které nabylo právní moci dne 22. 3. 2024. Žalobce se výslovně ztotožnil s tím, že nebyl a ani nemohl být účastníkem daného stavebního řízení. Svou aktivní procesní legitimaci k podání správní žaloby žalobce dovozuje jak z § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), když tvrdí, že byl zkrácen na svém základním hmotném právu na příznivé životní prostředí, tak z odstavce 2 uvedeného ustanovení, neboť postupem žalovaného byla zkrácena jeho práva procesní, když napadené rozhodnutí bylo vydáno bez předchozího zjišťovacího řízení, v rámci kterého by žalobci byla jinak zajištěna práva související s ochranou životního prostředí [zejm. ve smyslu § 3 písm. i) bod 2, § 6 odst. 6, § 7 odst. 6 a 9 a § 9c odst. 3 a 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“]. 3. Primárním důvodem nezákonnosti napadeného rozhodnutí je dle žalobce absence zjišťovacího řízení předcházejícího rozhodnutí o umístění a povolení záměru. Záměr tak nebyl v rozporu s § 7 odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí podroben zjišťovacímu řízení. To mělo být provedeno, neboť (i) záměr je pouze dílčí částí projektu čítajícího účelovou komunikaci, 7 apartmánových domů a novou čistírnu odpadních vod, jež dohromady tvoří funkční urbanistický celek (jde o jeden komplexní stavební záměr), a dále (ii) z důvodu rozlohy tohoto komplexního stavebního záměru, která činí přinejmenším 1,4 ha a jedná se tak o podlimitní „záměr rozvoje sídel“, který dosáhl alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a současně se nachází ve zvláště chráněném území. 4. Žalovaný porušil zásadu materiální pravdy a zásadu vyhledávací, pokud nyní posuzovaný záměr osoby zúčastněné na řízení III. („stavebník“), z hlediska nutnosti vedení zjišťovacího řízení neposuzoval spolu se záměrem tohoto stavebníka v podobě výstavby projektu „Apartments Lipno“ sestávajícího ze 7 apartmánových domů, účelové komunikace a nové čistírny odpadních vod („projekt“, „komplexní stavební záměr“) jako (i) jeden funkční celek (záměr rozvoje sídel). Žalobce v této souvislosti poukazuje na vzájemnou funkční závislost mezi nyní posuzovaným záměrem (areálové komunikace a parkovacích stání) a jádrovým projektem – 7 apartmánovými domy. Areálové komunikace a parkovací stání zajišťují uživatelnost apartmánů. Záměry pojí i shodný stavebník a totožný název. 5. Zmiňovaná funkční souvislost pak je dána i v případě výstavby účelové komunikace, ke které budou apartmánové domy prostřednictvím areálových komunikací (stykové křižovatky) připojeny. Bez nové rozšířené účelové komunikace nelze pro plánované apartmánové domy zajistit požadavek dopravního napojení na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Užívání apartmánových domů, parkovacích stání a areálových komunikací nelze bez nové účelové komunikace povolit ani užívat. 6. S funkčností apartmánových domů souvisí i záměr na výstavbu nové čistírny odpadních vod. Stávající čistírna v oblasti není kapacitně dostačující. 7. Žalobce dále z hlediska splnění podmínek zjišťovacího řízení zmiňuje otázku (ii) „rozlohy záměrů rozvoje sídel“ ve smyslu bodu 108 Přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí. V této souvislosti dospěl k závěru, že celková rozloha shora uvedených dílčích stavebních záměrů v rozsahu těch částí pozemků, které jsou určeny k zastavění a těch, které s nimi bezprostředně územně a funkčně souvisejí, činí přinejmenším 14 197,36 m2, tj. 1,419796 ha, což je více než 25 % z limitní hodnoty 5 ha podle § 4 odst. 1 písm. d) a bodu 108 Přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí. 8. V návaznosti na uvedené zjištění žalobce uvedl, že celková rozloha posuzovaného celkového „záměru rozvoje sídel“ je zřejmě ještě mnohem větší, a to s ohledem na výstupy z územní studie obce Horní Planá, ze které plyne, že v dané lokalitě se plánuje výstavba celkem 18 apartmánových domů, které se posuzují společně se záměrem na výstavbu nové účelové komunikace i nové čistírny odpadních vod, tedy jako jeden celkový „záměr rozvoje sídel“. Záměr tak měl být posouzen nejen spolu s ostatními částmi projektu, ale též v kumulaci s jinými podobnými záměry na území obce Horní Planá a sousední obce Nová Pec. 9. Žalovaný dle žalobce dále pochybil i z hlediska procesněprávního, pokud se v součinnosti s dotčeným správním orgánem nezabýval otázkou naplnění zákonných parametrů (přinejmenším) podlimitního záměru rozvoje sídel, popř. rekreačního areálu vně sídelních oblastí [§ 4 odst. 1 písm. d) a bod 108 popř. bodu 116 přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí]. Napadené rozhodnutí tak bylo z tohoto důvodu vydáno v rozporu s § 3 a § 50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád („správní řád“), žalovaný tedy tímto v řízení porušil zásadu materiální pravdy a zásadu vyhledávací. Dostupné podklady k věci – označení stavebního záměru „apartmánový dům“, jeho lokalita i okolní stavební objekty – přitom dle žalobce nasvědčují právě tomu, že výstavba 7 apartmánových domů bude sloužit převážně rekreačnímu účelu. 10. Vzhledem k tomu, že nyní řešený záměr nebyl posuzován spolu s ostatními záměry stavebníka (účelovou komunikací, apartmánovým domem a čistírnou odpadních vod), došlo k omezenému a izolovanému posouzení jen některých vlivů na životní prostředí a plné komplexní posouzení včetně posouzení kumulativních a synergických vlivů s dalšími podobnými záměry v širší dotčené oblasti vodní nádrže Lipno neproběhlo. 11. V souvislosti s namítanou absencí celkového posouzení vlivů celého projektu na životní prostředí žalobce zmínil, že dle biologických průzkumů se v dané oblasti pravidelně vyskytuje řada zvláště chráněných druhů živočichů a uvedený projekt tak může představovat škodlivý zásah do jejich přirozeného vývoje. Žaloba k tomuto zmiňuje také významný vliv zvýšeného hluku a vibrací způsobených provozem projektu z hlediska zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ačkoli se nutně nemusí jednat o hygienické limity hluku a vibrací, může v okolí projektu docházet k vyrušování v biotopech některých citlivých druhů. To může být zapříčiněno i zvýšeným pohybem domácích zvířat a světelným smogem. 12. Komplexní stavební záměr, resp. odpadní vody jím produkované, pak dle žalobce budou mít vliv také na znečištění vodní nádrže fosforem, což povede ke zvýšené tvorbě sinic a zhoršení kvality vody. Záměr zasáhne i do harmonické luční krajiny, resp. krajinného rázu III. zóny CHKO Šumava a dojde k významnému záboru horských luk v rámci zemědělského půdního fondu spadajícího do III. třídy ochrany ZPF. 13. Stavební záměr tak neměl být povolen bez předchozího povolení výjimky orgánem ochrany přírody a krajiny podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, jemuž mělo předcházet zjištění hodnocení vlivu podle § 67 odst. 1 a 3 zákona o ochraně přírody, neboť komplexní stavební záměr zcela zjevně dosahuje míry závažného zásahu. 14. S ohledem na shora uvedené není stanovisko Správy Národního parku Šumava („SNP Šumava“) ze dne 15. 2. 2024 („stanovisko“), z něhož žalovaný vycházel a dle kterého zamýšlená stavba není závažn