Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce

(1) Organizace, která překročí závazné limity,

a) zabezpečí opatření podle § 14, popřípadě prohloubí opatření, která dříve přijala,

b) sníží roční odměny vedoucím pracovníkům a prémie a výkonnostní odměny vedoucím vnitropodnikových útvarů v souladu s předpisy platnými pro jejich poskytování a nevyplatí zálohy na tato plnění,

c) nevyplatí podíly na hospodářských výsledcích ani zálohy na ně,

d) oznámí neprodleně přijatá opatření bance.

(2) Organizace, která překročí závazné limity nad hranici stanovenou federálním ministerstvem práce a sociálních věcí (závažné překročení), kromě opatření uvedených v odstavci 1

a) zavede měsíční kontrolu dodržování závazných limitů, rozepíše plán mezd na jednotlivé měsíce nejméně pro běžné čtvrtletí, předloží neprodleně rozpis bance a informuje měsíčně nadřízený orgán a banku o stavu dodržení závazných limitů,

b) nesmí zvyšovat pracovníkům základní mzdy, pokud ze mzdových předpisů nevyplývá nárok na zvýšení, a objem prostředků na osobní ohodnocení,

c) sníží sazby prémií a ročních odměn, sazby, popřípadě objem prostředků na výkonnostní odměny, objem prostředků na mimořádné odměny, a to od nejbližšího čtvrtletí; snížení provede v rozsahu, který umožní vyrovnat překročení závazných limitů nejpozději do šesti měsíců od zavedení měsíční kontroly podle písmene a), nejvýše však v rozsahu tří pětin objemu mzdových prostředků plánovaného pro příslušné období v hospodářských organizacích jako pobídková složka těchto prostředků a v rozpočtových a příspěvkových organizacích jako prostředky na prémie a odměny.

(3) Opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c) se uplatňují v rámci výrobní hospodářské jednotky v jejích organizačních jednotkách, které podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou (§ 17) překročily použitelný objem mzdových prostředků, a na generálním ředitelství. Přitom se postupuje podle odstavce 4.

(4) Snížení sazeb a objemu prostředků podle odstavce 2 písm. c) se provede diferencovaně a především u vedoucích pracovníků organizace a dále u pracovníků útvarů, které svou činností ovlivnily překročení závazných limitů. Toto opatření se neuplatní u dělníků, kterým jsou stanoveny úkoly na základě norem odpovídajících technické a organizační úrovni výroby a ukazatelů zabezpečujících splnění hospodářského plánu.

(5) Zjistí-li nadřízený orgán, že organizace překročila závazné limity,

a) projedná s ní příčiny překročení a přijatá opatření, posoudí účinnost přijatých opatření a popřípadě organizaci uloží provést další opatření a oznámit je bance; v případě závažného překročení požádá banku o součinnost při projednávání jeho příčin,

b) sníží roční odměnu vedoucímu organizace v souladu s předpisy platnými pro její poskytování a nepovolí výplatu zálohy na tuto odměnu,

c) nepovolí výplatu zálohy na podíly na hospodářských výsledcích.

(6) Opatření provedená podle odstavců 1 až 5 platí až do vyrovnání překročení závazných limitů.

(1) Překročí-li hospodářská organizace závazné limity, je povinna vázat částku překročení ve fondu odměn.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na prostředky doplněné do fondu odměn podle § 13 odst. 2, pokud je hospodářská organizace dosud nepoužila.

(1) Výrobní hospodářské jednotky stanoví na období pětiletého plánu pravidla pro usměrňování mzdových prostředků a pro kontrolu jejich dodržování uvnitř výrobní hospodářské jednotky. Přitom vycházejí z ustanovení této vyhlášky a dalších předpisů. Výrobní hospodářské jednotky v pravidlech zajistí, aby

a) součet použitelných objemů mzdových prostředků organizačních jednotek nepřevyšoval použitelný objem mzdových prostředků výrobní hospodářské jednotky,

b) opatření podle § 15 odst. 1 se prováděla v organizačních jednotkách, které překračují použitelný objem mzdových prostředků, i když výrobní hospodářská jednotka závazné limity nepřekračuje.

(2) Organizační jednotky výrobní hospodářské jednotky vytvářejí fond odměn z prostředků, které jim výrobní hospodářská jednotka převede ze svého fondu odměn [§ 13 odst. 4 písm. a)]; přitom se postupuje podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou. Prostředků fondu odměn používají tyto organizační jednotky obdobně podle ustanovení § 13 odst. 3 až 7.

(3) Postup podle odstavce 1 mohou výrobní hospodářské jednotky uplatnit přiměřeně též uvnitř svých organizačních jednotek.

(1) Realizace socialistického principu odměňování podle vykonávané práce, zejména závislost výše mzdy na složitosti a obtížnosti práce, podmínkách, za kterých se vykonává, na společenském významu práce, dosahovaných pracovních a hospodářských výsledcích a na osobních schopnostech a předpokladech pracovníků pro výkon práce se zabezpečuje mzdovými soustavami, které zahrnují soustavy tarifních mezd a mzdových forem.

(2) Jednotné zásady mzdových soustav pro jednotlivá odvětví nebo obory národního hospodářství, popřípadě skupiny pracovníků a předpoklady a podmínky jejich uplatňování stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvy práce a sociálních věcí republik.7)

Soustavami tarifních mezd se zabezpečuje odůvodněná diferenciace v odměňování pracovníků, především podle složitosti a obtížnosti práce, pracovních podmínek, společenského významu a kvalifikačních předpokladů pro výkon práce; k tomu účelu se v nich stanoví zejména hodnocení prací, kvalifikační katalogy a nomenklatury funkcí určující zařazení povolání a funkcí (pracovních činností) do tarifních tříd (stupňů) a kvalifikační předpoklady pro jejich výkon, popřípadě další podmínky pro hodnocení prací a pracovníků, dále mzdové tarify, zásady pro jejich diferenciaci a používání, druhy, výši a podmínky poskytování mzdových příplatků.

(1) Soustavami mzdových forem se zabezpečuje v návaznosti na soustavy tarifních mezd odůvodněná diferenciace v odměňování pracovníků, především podle dosahovaných pracovních a hospodářských výsledků z hlediska množství, kvality a hospodárnosti a podle osobních předpokladů pracovníků; k tomu účelu se v nich stanoví zejména zásady a předpoklady pro vytváření a uplatňování úkolové, časové, smíšené a podílové mzdy, prémií, výkonnostních a mimořádných odměn, osobního ohodnocení pracovníků a podílů na hospodářských výsledcích, popřípadě dalších složek mzdy.8)

(2) O volbě a uplatňování mzdových forem rozhodují organizace podle směrnic a pokynů příslušných ústředních a nadřízených orgánů, pokud použití mzdové formy není stanoveno obecně závazným mzdovým předpisem.

(3) Ministerstva práce a sociálních věcí, ústřední a nadřízené orgány mohou stanovit maximální výši (limit) prémií, odměn, osobního ohodnocení a podílů na hospodářských výsledcích pro pracovníky nebo skupiny pracovníků. Obdobně mohou pro jednotlivé mzdové formy závazně stanovit závislost výše mzdy na plnění stanovených úkolů nebo ukazatelů, popřípadě další podmínky.

(1) Při odměňování pracovníků uplatňují organizace, nadřízené a ústřední orgány důsledně socialistické zásady odměňování podle množství, kvality a efektivnosti vykonané práce, a to diferencovaně se zřetelem na pracovní výsledky a pracovní úsilí pracovníků tak, aby bylo zabezpečeno plnění plánovaných úkolů a ostatních společenských potřeb v rámci plánovaných a použitelných mzdových prostředků; řídí se přitom obecně závaznými mzdovými předpisy, ostatními předpisy o odměňování, mzdovými programy a kolektivními smlouvami.

(2) Pro účinné odměňování pracovníků zajišťují organizace, nadřízené a ústřední orgány potřebné věcné, organizační, osobní a další předpoklady. Jako jejich nezbytnou součást vytvářejí technickoorganizační normy, zejména normy spotřeby práce (výkonové, početních stavů a obsluhy) a normy jakosti, a trvale dbají, aby normy odpovídaly technickoorganizační úrovni výroby a organizace práce.

(3) Nastane-li závažná změna v úkolech organizace, společenských potřebách nebo v podmínkách, za nichž je práce vykonávána, je organizace povinna přizpůsobit odměňování pracovníků přiměřeně k této změně, zejména změnit nebo zrušit své vnitřní směrnice pro odměňování, objektivizovat normy spotřeby práce, prověřit zařazení prací do tříd a podobně. Úpravy v odměňování pracovníků nelze provádět se zpětnou platností.

Organizace mohou poskytovat pracovníkům naturální požitky jako součást mzdy jen na základě předpisů vydaných příslušným ústředním orgánem (§ 26).

Při odměňování pracovníků činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 232 a násl. zákoníku práce) postupuje organizace podle zvláštních předpisů platných pro odměňování sjednaných prací,9) a nebyly-li tyto předpisy vydány, podle mzdových předpisů, které platí pro odměňování stejných nebo obdobných prací konaných v pracovním poměru (§ 21), popřípadě s odchylkami a za podmínek, které stanoví příslušný ústřední orgán.

(1) Usměrňování mzdových prostředků a uplatňování mzdových soustav musí být spojeno s plánovitou kontrolou dodržování ustanovení této vyhlášky a ostatních předpisů o odměňování. Je proto povinností

a) organizací sledovat a vyhodnocovat plnění plánu mezd a kolektivních smluv, dodržování závazných limitů a účinnost mzdové soustavy, kontrolovat dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích; provádět opatření k nápravě zjištěných nedostatků a prověřovat jejich plnění a o výsledcích a závěrech ze své kontrolní činnosti podávat zprávy nadřízenému orgánu;

b) nadřízených orgánů, které řídí přímo organizace, kontrolovat, zda organizace dodržují závazné limity, obecně závazné mzdové předpisy a ostatní předpisy o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích, sledují a vyhodnocují účinnost mzdové soustavy a předpisů o jejím uplatňování; ukládat opatření k nápravě zjištěných nedostatků a prověřovat jejich plnění; stanovit zaměření a prověřovat rozsah a účinnost kontrolní činnosti podřízených organizací, koordinovat a usměrňovat tuto činnost, hodnotit výsledky kontrolní činnosti vlastní i podřízených organizací a podávat o tom zprávy svému nadřízenému orgánu;

c) ostatních nadřízených orgánů a ústředních orgánů vykonávat kontrolu organizací v rozsahu uvedeném v písmenu b) a kontrolovat, jak orgány v oborech své působnosti plní povinnosti uvedené v písmenu b), a to zejména v případech nežádoucího vývoje mezd; koordinovat a usměrňovat kontrolní činnost organizací a orgánů, organizovat instruktáže kontrolních pracovníků, hodnotit výsledky kontrolní činnosti vlastní i podřízených orgánů i organizací a podávat o tom zprávy příslušnému ministerstvu práce a sociálních věcí.

(2) Nadřízené orgány zajišťují kontrolu dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích tak, aby kontrola byla provedena nejméně jednou za tři roky v každé organizaci.

(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstva práce a sociálních věcí republik v rozsahu své působnosti metodicky řídí, usměrňují a koordinují kontrolní činnost v oblasti mezd, projednávají s ústředními orgány plány a zaměření jejich kontrolní činnosti, kontrolují v ústředních orgánech a bance (včetně jejich aparátů) a v jim podřízených orgánech a organizacích účinnost a správnost řízení a provádění mzdové politiky, dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a plnění povinností spojených se mzdovou kontrolou, organizují tématické prověrky a zpracovávají informace o výsledcích mzdových kontrol.

(4) Orgány provádějící mzdovou kontrolu jsou při výkonu své funkce oprávněny zejména

a) vyžadovat potřebné doklady a informace a vytvoření ostatních podmínek pro výkon kontroly,

b) projednávat výsledky kontrol s odpovědnými pracovníky organizací nebo jejich nadřízených orgánů,

c) požadovat provedení opatření k nápravě zjištěných nedostatků, popřípadě taková opatření ukládat,

d) navrhovat a ukládat podle příslušných předpisů pokuty organizacím a odpovědným pracovníkům organizací nebo jejich nadřízených orgánů, popřípadě požadovat provedení těchto opatření,

e) kontrolovat, jak jsou plněna uložená opatření.

(5) Orgány provádějící mzdovou kontrolu se řídí při plnění povinností vyplývajících z předcházejících ustanovení zásadami schválenými vládou.10)

(1) Banka v rámci plnění svých ekonomických funkcí

a) spoluúčastní se na zabezpečování vývoje mezd podle záměrů státního plánu uplatňováním svých ekonomických nástrojů (úvěru, úroku); jimi ovlivňuje použitelný objem mzdových prostředků,

b) kontroluje následně, zda hospodářské a příspěvkové organizace dodržují závazné limity; v případech závažného překročení závazných limitů (§ 15 odst. 2), uplatní vůči organizaci zpřísněný úvěrový postup. Tento postup může uplatnit i v případech, zjistí-li, že organizace nedodržuje ustanovení části druhé této vyhlášky,

c) poskytuje organizaci nebo organizační jednotce (odstavec 2), která nemá na účtech u banky dostatek prostředků, na její žádost úvěr na mzdy, a to popřípadě jen do výše úhrnu mezd a ostatních plnění zaručených podle § 30, jejichž výplatu nelze odložit; je-li ohrožena návratnost úvěru na mzdy, poskytne banka tento úvěr na finančně krytou záruku nadřízeného orgánu, popřípadě jiného orgánu. Podmínky pro poskytování úvěru na mzdy stanoví banka.

(2) Vůči organizačním jednotkám, které tvoří výrobní hospodářskou jednotku, zajišťuje banka úkoly podle odstavce 1, dohodne-li se o tom výrobní hospodářská jednotka s příslušným orgánem banky.

(1) Obecně závaznými mzdovými předpisy vydávanými na základě zákonného zmocnění11)

a) federální ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvy práce a sociálních věcí republik

1. upravuje způsob usměrňování mzdových prostředků,

2. stanoví mzdové tarify, druhy a výše příplatků ke mzdám a podmínky jejich přiznávání,

3. vydává kvalifikační katalogy a nomenklatury povolání (funkcí),

4. upravuje odměňování pracovníků v povoláních nebo činnostech, které se vyskytují v oboru působnosti více ústředních orgánů, nebo v některých zvláštních případech,

5. stanoví jednotné směrnice pro uplatňování mzdových forem;

b) ostatní federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí

1. upravují odměňování pracovníků organizací v oboru své působnosti,

2. vydávají odvětvové kvalifikační katalogy a sborníky příkladů prací,

3. upravují poskytování výhod naturální povahy;

c) ústřední orgány České socialistické republiky a ústřední orgány Slovenské socialistické republiky, s výjimkou krajských národních výborů,12) v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky

1. upravují odměňování pracovníků organizací v oboru své působnosti a organizací řízených národními výbory,12)

2. vydávají odvětvové kvalifikační katalogy a sborníky příkladů prací,

3. upravují poskytování výhod naturální povahy;

d) ústřední orgány v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí

1. upravují odměňování činností a prací prováděných podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

2. upravují způsob odměňování pracovní pohotovosti;

e) ministerstva práce a sociálních věcí republik v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány upravují

1. finanční a hmotné zabezpečení učňů,

2. odměňování činností a prací prováděných podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které se vyskytují ve více odvětvích.

(2) Odměňování pracovníků v povoláních nebo činnostech, které se vyskytují v oboru působnosti více ústředních orgánů [odstavec 1 písm. a) bod 4], může v rozsahu a za podmínek dohodnutých s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány upravit obecně závazným mzdovým předpisem též ústřední orgán, v jehož působnosti se tato povolání nebo činnosti nejvíce vyskytují.

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydává v dohodě se Státní plánovací komisí a ve spolupráci s ministerstvy práce a sociálních věcí republik podle potřeby směrnice,13) popřípadě pokyny k jednotnému uplatňování ustanovení části první a druhé této vyhlášky. Tyto směrnice mohou též vydávat v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnou plánovací komisí

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj pro projektové a inženýrské organizace a pro organizace výzkumné a vývojové základny,

b) ministerstva práce a sociálních věcí republik pro organizace řízené ústředními orgány republik,

c) ostatní ústřední orgány pro organizace v oboru své působnosti, a jde-li o ústřední orgány republik, též v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky; pro projektové a inženýrské organizace a pro organizace výzkumné a vývojové základny též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.

(2) Směrnice podle předcházejícího odstavce pro rozpočtové a příspěvkové organizace se vydávají též v dohodě s příslušným ministerstvem financí.

(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstva práce a sociálních věcí republik vydávají pokyny pro hodnocení práce, tvorbu a používání kvalifikačních katalogů a nomenklatur funkcí, pro používání mzdových tarifů, příplatků a dalších složek soustavy tarifních mezd, pro uplatňování mzdových forem, pro tvorbu a uplatňování norem spotřeby práce a pro mzdovou kontrolu k zabezpečení jednotného postupu při tvorbě a uplatňování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování.

(4) Ostatní ústřední orgány, popřípadě nadřízené orgány vydávají podle potřeby pro organizace v oboru své působnosti v souladu s ustanoveními této vyhlášky a ostatními obecně závaznými mzdovými předpisy k jejich uplatňování vnitřní směrnice nebo metodické pokyny.

(5) Mzdové programy na období pětiletého plánu stanoví ústřední orgány a jim podřízené organizace. Pokyny pro jejich vypracování a uplatňování vydává federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik a Ústřední radou odborů.

(1) Organizace stanoví prémiové řády a vnitřní směrnice pro poskytování osobního ohodnocení, výkonnostních a mimořádných odměn, peněžitých odměn za výsledky dosažené na základě rozvoje iniciativy pracujících, jiných druhů odměn a pro používání ostatních mzdových forem v souladu s obecně závaznými mzdovými předpisy, směrnicemi a pokyny nadřízených a ústředních orgánů.

(2) Pokud organizace podle obecně závazných mzdových předpisů je zmocněna k úpravě některých mzdových podmínek, provede úpravu zpravidla v kolektivní smlouvě.

(3) Pokud v obecně závazných mzdových předpisech je stanoveno, že organizace může pracovníkovi poskytovat některá plnění na základě individuálního hodnocení jeho pracovních výsledků nebo jiných podmínek, nemůže být v kolektivní smlouvě stanoven nárok na toto plnění.

Není-li obecně závaznými předpisy stanoveno jinak, může organizace poskytovat mzdy a náhrady mzdy a obdobná plnění jen osobám, které jsou k ní v pracovním, učebním, služebním anebo členském poměru. Jiné odměny za práci, popřípadě obdobná plnění může organizace poskytovat jen osobám, které jsou k ní v jiném pracovněprávním vztahu, pokud zvláštními předpisy není stanoveno jinak.

Pracovníkům, kteří jsou k organizaci v pracovněprávním vztahu, a osobám, které jsou k ní v jiném než pracovněprávním vztahu, se zaručuje výplata mezd a náhrad mzdy, jiných odměn za práci a obdobných plnění, která jim náležejí podle příslušných předpisu, popřípadě podle kolektivních smluv. Má-li organizace nedostatek prostředků na svém účtě u banky, může odložit výplatu prémií a odměn [§ 3 odst. 2 písm. d)] a obdobných plnění na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na šest měsíců.

Vyžadují-li to závažné důvody, může výjimky z jednotlivých ustanovení části první a druhé a z ustanovení § 29 této vyhlášky povolit federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí, a jde-li o organizace v působnosti republiky, v dohodě s ním a příslušnou plánovací komisí ministerstvo práce a sociálních věcí republiky. Výjimky týkající se projektových a inženýrských organizací a organizací výzkumné a vývojové základny povoluje federální ministerstvo práce a sociálních věcí po projednání s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, a jde-li o organizace v působnosti republik, příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, a po projednání s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky. Výjimky týkající se rozpočtových a příspěvkových organizací se povolují též v dohodě s příslušným ministerstvem financí.

(1) Při přípravě, vydávání a provádění zásadních mzdových opatření postupují organizace v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů na úrovni organizace v oblasti odměňování.14) Prostředky do fondu odměn jiných organizací [§ 13 odst. 4 písm. b) a § 17 odst. 2] organizace převádějí a o odložení výplaty prémií a odměn (§ 30) rozhodují s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu.

(2) Pokud ústřední a nadřízené orgány vydávají směrnice k jednotnému uplatňování ustanovení této vyhlášky a povolují výjimky z jednotlivých ustanovení části první a druhé a z ustanovení § 29, činí tak v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

(3) Nejsou-li předpisy uvedené v § 26 odst. 1 a 2 a § 27 odst. 1 uveřejněny v plném znění ve Sbírce zákonů ani v ústředních věstnících České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, zasílají je ústřední orgány též ministerstvům práce a sociálních věcí, Ústřední radě odborů a příslušným ústředním výborům odborových svazů.

(1) Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 157/1975 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce. Směrnice vydané k uplatňování této vyhlášky a výjimky, popřípadě odchylné postupy podle ní povolené, pozbývají platnosti.

(2) Nároky a povinnosti podle uvedené vyhlášky vzniklé do 31. prosince 1980 se však posuzují podle ní.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.

Ministr:

Štanceľ v. r.

1) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a jejich statutech.

2) § 59 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

3) Tyto národní výbory plní funkci ústředního orgánu, jen pokud nejde o vydávání mzdových předpisů (srovn. § 26).

4) Například vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích; výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 31-1673/80-7315 o hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků organizací.

5) Náplň ukazatele určují jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1981 až 1985 a návrhu prováděcího plánu na rok 1981, popřípadě příslušná opatření k zabezpečení plánu.

6) § 114 odst. 4 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.).

7) § 43 odst. 1 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

§ 113 zákoníku práce.

8) Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 313-1674/80-7210 o uplatňování mzdových forem.

9) Například vyhláška ministerstva financí č. 91/1966 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr.

10) Zásady k zajištění kontroly v národním hospodářství a ve státní správě, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 9. ledna 1975 č. 3, uveřejněné pod č. 5/1975 Sb.

Zásady k zajištění kontroly v národním hospodářství a ve státní správě České socialistické republiky, schválené usnesením vlády České socialistické republiky ze dne 26. března 1975 č. 60, uveřejněné pod č. 40/1975 Sb.

Zásady k zajištění kontroly v národním hospodářství a ve státní správě Slovenské socialistické republiky, schválené usnesením vlády Slovenské socialistické republiky ze dne 11. června 1975 č. 175, uveřejněné pod č. 77/1975 Sb.

11) § 43 zákona č. 133/1970 Sb.

§ 95, 230, 239 zákoníku práce.

12) § 271 zákoníku práce.

§ 68 zákona o národních výborech (úplné znění č. 27/1972 Sb. a č. 28/1972 Sb.).

13) Na základě zmocnění podle § 43 zákona č. 133/1970 Sb.

14) § 123 zákoníku práce.

Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí).