Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce

(1) Časové mzdy se použije zejména na pracovištích, kde

a) od pracovníka se vyžaduje podle charakteru práce především samostatnost, přesnost, osobní iniciativa nebo

b) od pracovníka se požadují výsledky práce vyjádřené zejména ukazateli kvality a hospodárnosti nebo

c) vysoký stupeň dělby práce, organizace výroby a práce vyžadují stálost výkonu a úzkou spolupráci celého pracovního kolektivu, popřípadě kde výkon je určen chodem výrobního zařízení, nebo

d) různorodost a časté střídání pracovních činností neumožňují předem spolehlivě a hospodárně stanovit pracovní postup a požadované pracovní výsledky nebo je spolehlivě zjišťovat a kontrolovat.

(2) Požadovanou výkonnost pracovníků, množství, kvalitu a hospodárnost práce zabezpečuje organizace především kvalitní přípravou výroby a práce, vymezením pracovní náplně a úkolů jednotlivcům a kolektivům, přímým řízením práce a kontrolou plnění pracovních úkolů a dále diferenciací mzdy podle kritérií dlouhodobé výkonnosti a poskytováním prémií, popřípadě výkonnostních odměn.

(3) Poskytovat současně prémii a výkonnostní odměnu lze jen podle směrnic vydaných příslušným ústředním orgánem.

(1) Úkolové mzdy se použije zejména na pracovištích, kde charakter práce umožňuje předem hospodárně stanovit pracovní postup a normy spotřeby práce, kontrolovat množství a kvalitu práce a spotřebu pracovního času a kde pracovníci významně ovlivňují kvantitativní výsledky práce.

(2) Typ úkolové mzdy se určuje v závislosti na kvalitě norem spotřeby práce, ovlivnitelnosti jejich plnění, účelné mzdové diferenciaci a zajištění žádoucího mzdového vývoje. Úkolové mzdy s přímou závislostí lze použít pro práce, při nichž se používá vzájemně vyvážených norem spotřeby práce vyjadřujících nutnou spotřebu času na výrobu, a to u prací, kde plnění norem spotřeby práce je převážně ovlivňováno úsilím pracovníků. Na pracovištích, kde je mimořádný zájem na dosažení určitého stupně výkonnosti a kde se používá kvalitních norem spotřeby práce, lze uplatnit progresivní úkolovou mzdu. O jejím použití rozhoduje na návrh organizace nadřízený orgán. V ostatních případech organizace zpravidla použije typu úkolové mzdy, při kterém výdělek pracovníka roste pomaleji než plnění norem spotřeby práce.

(3) Akordní úkolové mzdy lze použít tam, kde se na základě normativních podkladů stanoví souhrnné normy spotřeby práce a souhrnné akordní sazby pro ucelený úsek (etapu, jednotku) prací a pro delší časové období.

(4) Kvalitu a hospodárnost práce zabezpečuje organizace především přímým řízením a kontrolou práce, chodem výrobního zařízení, diferenciací úkolové mzdy podle kvalitativních hledisek a poskytováním prémií, popřípadě výkonnostních odměn.

(1) Podílové mzdy lze použít zejména v organizacích, které převážně poskytují služby pro obyvatelstvo, a to na pracovištích, kde pracovník samostatně organizuje svou práci a určuje využití pracovní doby.

(2) Výše podílové mzdy se určuje zásadně podílem z dosažených tržeb. Přitom se vychází z plánovaného výdělku odpovídajícího složitosti a obtížnosti práce a organizačně technickým a ekonomickým podmínkám pracoviště.

(3) Podílové mzdy lze použít pouze podle směrnic vydaných příslušným ústředním orgánem. O použití podílové mzdy v organizaci rozhoduje na návrh organizace nadřízený orgán.

Smíšené mzdy lze použít zejména na pracovištích, kde není možné jednoznačně určit pracovní postup a normy spotřeby práce, popřípadě kde pracovní výsledky jsou vedle úsilí pracovníků závislé na jiných činitelích, jejichž působení nelze předvídat a spolehlivě předem vymezit.

(1) Prémie lze poskytovat za výsledky práce určené předem měřitelnými a kontrolovatelnými technickými a ekonomickými ukazateli, které pracovníci významně ovlivňují a za které odpovídají. Při stanovení ukazatelů vychází organizace zejména z normativních podkladů o spotřebě práce, nákladech na výrobu a kvalitě výrobků.

(2) Poskytování prémií se upravuje prémiovými řády, v nichž se vymezí zejména účel prémiování, okruh prémiovaných pracovníků, ukazatele a podmínky prémiování a výše a průběh prémie v závislosti na plnění ukazatelů.

(3) Výši prémie určí organizace v závislosti na plnění ukazatelů předem tak, aby prémie napomáhala přijímání náročných úkolů v plánu a jejich splnění a výrazně postihovala pracovníky při nesplnění uložených úkolů. Výše a průběh prémie musí být úměrné pracovnímu výkonu a ekonomickému přínosu práce a napomáhat žádoucí diferenciaci mezd.

(4) Prémii vypočítanou podle splnění ukazatelů lze po zhodnocení předem stanovených podmínek, vyjadřujících zejména kvalitu a hospodárnost práce a zásluhy o technickoorganizační rozvoj, v předem stanoveném rozsahu zvýšit nebo snížit.

(5) Při splnění ukazatelů a podmínek je organizace povinna prémie vyplatit; při omezení prostředků na výplatu z důvodů uvedených v § 37 odst. 1 může výplatu prémií odložit na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců.

(6) Změny prémiových řádů se zpětnou platností a výjimky z jejich ustanovení nejsou přípustné.

(1) Za výsledky práce, které pracovníci významně ovlivnili a za které odpovídají, popřípadě za jiné výjimečné zásluhy lze poskytovat odměny, a to

a) odměny za úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů v požadovaném rozsahu a kvalitě (výkonnostní odměny),

b) odměny za zvlášť úspěšné splnění významných pracovních úkolů, mimořádné práce nebo za jiné výjimečné zásluhy (mimořádné odměny),

c) peněžité odměny za výsledky dosažené na základě rozvoje iniciativy pracujících,

d) jiné druhy odměn podle zvláštních předpisů vydaných ústředními orgány.8)

(2) Podmínky poskytování odměn určí organizace ve směrnicích; v nich zejména vymezí účel poskytování odměn, okruh odměňovaných pracovníků, úkoly a kritéria, k jejichž splnění se přihlédne při stanovení výše odměny a odpovědnost za vyhodnocení splnění úkolů a kritérií a stanovení odměny. Při stanovení úkolů a kritérií se vychází zejména z obsahu práce (činnosti) a rozsahu odpovědnosti pracovníků.

(3) Výši odměny určuje příslušný vedoucí po zhodnocení dosažených výsledků práce. Odměna musí být úměrná pracovnímu výkonu a ekonomickému přínosu práce a musí napomáhat žádoucí diferenciaci mezd.

(4) Po přiznání odměny je organizace povinna zabezpečit její výplatu; při omezení prostředků na výplatu z důvodů uvedených v § 37 odst. 1 může výplatu odměny odložit na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců.

Je-li výše prémie (§ 25) nebo odměny (§ 26) určena v závislosti na základní (tarifní) mzdě a nepracoval-li pracovník po část období, za které se prémie nebo odměna poskytuje, krátí se částka, která by se pracovníku jinak poskytla, úměrně k době, po kterou nepracoval. Pracovníku odměňovanému měsíční mzdou, jemuž se při překážce v práci kratší než jedna směna poskytuje náhrada mzdy ve výši poměrné části měsíční základní mzdy,9) se však výše prémie nebo odměny podle předchozí věty nekrátí.

(1) Hospodářské organizace mohou poskytovat pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích dosažených za roční období.

(2) Organizace stanoví počátkem roku předpokládaný objem prostředků na podíly a ukazatele charakterizující hospodaření a rozvoj organizace, popřípadě jejích útvarů; splněním ukazatelů podmíní výplatu podílů a jejich rozdělení mezi útvary organizace.

(3) Celková výše prostředků na podíly se stanoví na základě zhodnocení a schválení hospodářských výsledků organizace za uplynulý rok. Poskytnutí podílů v organizaci vyžaduje souhlas nadřízeného orgánu.

(4) Na podíly lze poskytnout zálohu nejdříve po zhodnocení hospodářských výsledků za tři čtvrtletí roku, lze-li důvodně předpokládat příznivé hospodářské výsledky za celý rok. Poskytnutí zálohy vyžaduje souhlas nadřízeného orgánu.

(5) Výše podílů na hospodářských výsledcích se určí jednotlivým pracovníkům diferencovaně podle míry jejich individuálních pracovních výsledků a délky zaměstnání v organizaci, popřípadě podle dalších hledisek vyjadřujících zásluhy o dlouhodobý rozvoj organizace. Nejméně polovina objemu prostředků určených na výplatu podílů se přitom rozdělí podle výdělků pracovníků.

(6) Podmínky pro poskytování podílů určí organizace na základě směrnic vydaných ústředním orgánem.

Ministerstva práce a sociálních věcí a nadřízené orgány mohou v odůvodněných případech stanovit maximální výši (limit) prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích.

Organizace mohou poskytovat pracovníkům příplatky a doplatky ke mzdě, popřípadě náhrady mzdy a jako součást mzdy naturální požitky jen na základě předpisů vydaných příslušným ústředním orgánem.

Při odměňování pracovníků činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 232 a násl. zákoníku práce) postupuje organizace podle mzdových předpisů, které platí pro odměňování stejných nebo obdobných prací v pracovním poměru, pokud výše odměny není stanovena zvláštním předpisem.10)

(1) Provádění mzdové politiky musí být spojeno se soustavným sledováním vývoje mezd a plánovitou kontrolou dodržování ustanovení této vyhlášky a ostatních předpisů o odměňování. Je proto povinností

a) organizací sledovat a vyhodnocovat plnění plánu mezd a kolektivních smluv, účinnost mzdové soustavy, kontrolovat dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích, provádět opatření k nápravě zjištěných nedostatků a prověřovat jejich plnění a o výsledcích a závěrech ze své kontrolní činnosti podávat zprávy nadřízenému orgánu;

b) nadřízených orgánů, které řídí přímo organizace, kontrolovat, zda organizace dodržují závazné limity a zdroje na odměňování, obecně závazné mzdové předpisy a ostatní předpisy o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích, sledují a vyhodnocují účinnost mzdové soustavy, provádět opatření k nápravě zjištěných nedostatků a prověřovat jejich plnění; stanovit zaměření a prověřovat rozsah a účinnost kontrolní činnosti podřízených organizací, koordinovat a usměrňovat tuto činnost, hodnotit výsledky z kontrolní činnosti vlastní i podřízených organizací a podávat o tom zprávy jejich nadřízenému orgánu;

c) ostatních nadřízených orgánů a ústředních orgánů vykonávat vůči organizacím kontrolu v rozsahu uvedeném v písmenu b) a kontrolovat, jak orgány v oborech jejich působnosti plní povinnosti uvedené v písmenu b), a to zejména v případech nežádoucího vývoje mezd; koordinovat a usměrňovat kontrolní činnost organizací a orgánů, organizovat instruktáže kontrolních pracovníků, hodnotit výsledky z kontrolní činnosti vlastní i podřízených orgánů a organizací a podávat o tom zprávy příslušnému ministerstvu práce a sociálních věcí.

(2) Nadřízené orgány zajišťují kontrolu dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích tak, aby kontrola byla provedena nejméně jednou za tři roky v každé organizaci.

(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstva práce a sociálních věcí republik v rozsahu své působnosti metodicky řídí a usměrňují kontrolní činnost v oblasti mezd, projednávají s ústředními orgány plány a zaměření jejich kontrolní činnosti, kontrolují v ústředních orgánech plnění úkolů při řízení a provádění mzdové politiky, v jejich podřízených orgánech a organizacích dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a plnění povinností spojených se mzdovou kontrolou, organizují provádění tematických prověrek a zpracovávají informace o výsledcích mzdové kontroly pro potřeby ústředních orgánů.

(4) Orgány provádějící mzdovou kontrolu jsou při výkonu své funkce oprávněny zejména

a) vyžadovat potřebné doklady a informace a vytvoření ostatních podmínek pro výkon kontroly,

b) projednávat výsledky kontrol s odpovědnými pracovníky organizací nebo jejich nadřízených orgánů,

c) požadovat provedení opatření k nápravě zjištěných nedostatků, popřípadě taková opatření ukládat;

d) požadovat podle příslušných předpisů uložení opatření vůči odpovědným pracovníkům organizací nebo jejich nadřízených orgánů, popřípadě taková opatření ukládat.

(5) Orgány provádějící mzdovou kontrolu se řídí při plnění povinností vyplývajících z předcházejících ustanovení zásadami schválenými vládou.11)

Banka v rámci plnění svých ekonomických funkcí

a) spoluúčastní se na zabezpečování vývoje mezd podle záměrů státního plánu uplatňováním svých ekonomických nástrojů (úvěru, úroku); jimi ovlivňuje výši celkových zdrojů organizací a tím i vývoj zdrojů na odměňování,

b) kontroluje následně, zda hospodářské a příspěvkové organizace dodržují závazný limit; zjistí-li, že organizace výrazněji překračuje závazný limit, požádá nadřízený orgán organizace, aby jí oznámil opatření, která provedl podle § 16; v závažných případech překročení požádá tento orgán o zavedení měsíční kontroly dodržení závazného limitu podle § 16 odst. 2 písm. b) a uplatní vůči organizaci úvěrové a úrokové sankce,

c) uvolní organizaci mzdové prostředky jen ve stanoveném rozsahu, požádá-li ji o to nadřízený orgán organizace [§ 16 odst. 2 písm. c)],

d) poskytne organizaci, která nemá na svém účtě u banky dostatek prostředků, na její žádost úvěr na mzdy, a to popřípadě jen do výše úhrnu mezd a ostatních plnění zaručených podle § 37 odst. 1; je-li ohrožena návratnost úvěru na mzdy, poskytne banka tento úvěr na finančně krytou záruku nadřízeného orgánu, popřípadě jiného orgánu,

e) může organizaci, která jí neoznámila do konce období, za něž se hodnotí dodržení závazných limitů, ukazatele potvrzeného plánu mezd (§ 7 odst. 3), uvolnit mzdové prostředky jen ve výši úhrnu mezd a ostatních plnění zaručených podle § 37 odst. 1.

(1) Obecně závazné mzdové předpisy vydávají na základě zákonného zmocnění12)

a) federální ministerstvo práce a sociálních věcí, popřípadě v rozsahu a za podmínek s ním dohodnutých jiný ústřední orgán, pro odměňování pracovníků v povoláních (pracovních činnostech) vyskytujících se v oboru působnosti více ústředních orgánů; federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydává dále předpisy o mzdových tarifech a příplatcích, usměrňování mzdového vývoje a o mzdové kontrole,

b) ostatní federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí pro odměňování pracovníků organizací v jejich oboru působnosti,

c) ústřední orgány České socialistické republiky a ústřední orgány Slovenské socialistické republiky pro odměňování pracovníků organizací v jejich oboru působnosti a organizací řízených národními výbory13) v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky.

(2) Nejsou-li předpisy uvedené v odst. 1 písm. b) a c) vyhlášeny v plném znění ve Sbírce zákonů ani uveřejněny v plném znění v ústředních věstnících České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, zasílají je ústřední orgány též ministerstvům práce a sociálních věcí, Ústřední radě odborů a příslušným ústředním výborům odborových svazů.

(1) Ústřední orgány, popřípadě nadřízené orgány vydávají podle potřeby v souladu s ustanoveními této vyhlášky a ostatními obecně závaznými mzdovými předpisy a k jejich jednotnému provádění zásady, směrnice, nebo metodické pokyny zaměřené zejména na zabezpečení ekonomické účinnosti mzdových soustav nebo jejich částí (katalogů, mzdových forem apod.) a na zajištění žádoucího ekonomického vývoje.13)

(2) Organizace vydávají prémiové řády (§ 25) a směrnice pro poskytování odměn (§ 26) a pro používání mzdových forem v souladu s obecně závaznými mzdovými předpisy a ostatními předpisy o odměňování.

Organizace mohou poskytovat mzdy a ostatní plnění uvedené v § 2 pouze osobám, které jsou k ní v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.

(1) Při omezení práva organizace disponovat s prostředky podle § 16 odst. 2 písm. c) a odst. 3 nebo při nedostatku prostředků organizace na jejím účtě u banky se jednotlivým pracovníkům zaručuje v příslušných termínech výplata

a) mezd a náhrad mzdy uvedených v § 2 odst. 1 č. 1 písm. a) až d),

b) prémií a odměn, jejichž výplata je zaručena obecně závazným mzdovým předpisem,

c) odměn přiznaných učňům v období odborného rozvoje, které odpovídají mzdám a náhradám mzdy uvedeným v písm. a) a b),

d) odměn a jejich náhrad a dalších plnění uvedených v § 2 odst. 1 č. 2.

(2) K umožnění výplaty ostatních prémií a odměn, které nejsou zaručeny podle odst. 1 písm. b), a to zejména ve vnitropodnikových útvarech, které splnily úkoly plánu, může nadřízený orgán zvýšit jednotlivým organizacím úhrn prostředků na výplatu zaručených mezd a ostatních plnění podle předcházejícího odstavce nejvýše o 7 %. O diferencovaném rozdělení částky zvýšení mezi jednotlivé pracovníky a kolektivy rozhoduje organizace způsobem dohodnutým v kolektivní smlouvě, a není-li kolektivní smlouva uzavřena, rozhodne organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

Vyžadují-li to závažné důvody, může o výjimkách z jednotlivých ustanovení první až čtvrté části této vyhlášky rozhodnout federální ministerstvo práce a sociálních věcí, popřípadě v dohodě s ním příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky. Výjimky týkající se projektových a inženýrských organizací a organizací výzkumné a vývojové základny se projednají s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

Při přípravě, vydávání a provádění zásadních mzdových opatření postupují organizace v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů na úrovni organizace v oblasti odměňování;14) nadřízené a ústřední orgány postupují v dohodě s příslušnými odborovými orgány.

(1) Zrušují se:

1. vyhláška č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, ve znění vyhlášky č. 165/1971 Sb.,

2. vyhláška č. 201/1968 Sb., o poskytování odměn pracovníkům rozpočtových organizací.

(2) Výjimky, popřípadě odchylky z ustanovení vyhlášky uvedené v předcházejícím odstavci pod č. 1 pozbývají platnosti. Nároky a povinnosti podle uvedené vyhlášky vzniklé do 31. prosince 1975 se však posuzují podle ní.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Ministr:

Štanceľ v. r.

1) Vyhláška č. 106/1972 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; vyhláška č. 102/1972 Sb., o plánování tematických úkolů.

2) Pro účely plánovitého usměrňování a evidence se část mzdových prostředků, ze kterých se uhrazují mzdy a náhrady mzdy uvedené v § 2 odst. 1 č. 1 a mzdová hodnota práce uvedená v § 2 odst. 1 č. 4 označuje jako „mzdy“.

3) V rozpočtových a příspěvkových organizacích odpovídá souhrn mzdových nákladů a ostatních osobních nákladů celkovým mzdovým prostředkům.

4) Plán mezd generálního ředitelství trustu potvrzuje nadřízený ústřední orgán.

5) Odborové rady jsou zřízeny na základě zásad schválených předsednictvem Ústřední rady odborů dne 21. 2. 1966 a upravených předsednictvem Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí dne 9. 3. 1971.

6) § 114 odst. 4 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.).

7) § 18 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení.

8) Např. vyhláška č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích.

9) § 31 odst. 6 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

10) Např. vyhláška č. 91/1966 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr.

11) Zásady k zajištění kontroly v národním hospodářství a ve státní správě schválené usnesením vlády ČSSR č. 3/1975 (č. 5/1975 Sb.), usnesením vlády ČSR č. 60/1975 (č. 40/1975 Sb.), usnesením vlády SSR č. 175/1975 (č. 77/1975 Sb.).

12) § 43 zákona č. 133/1970 Sb. o působnosti federálních ministerstev.

13) § 271 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.) a § 68 zákona o národních výborech (úplná znění č. 27/1972 Sb. a č. 28/1972 Sb.).

14) § 123 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.) a usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací ROH se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha k zákoníku práce).