Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 339a

§ 339a zákoník práce – Právo na odstupné

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 339a zákoníku práce umožňuje zaměstnanci, který podal výpověď nebo rozvázal pracovní poměr dohodou do dvou měsíců od přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, domáhat se u soudu určení, že k rozvázání došlo kvůli podstatnému zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s tímto přechodem, a v takovém případě má právo na odstupné. (§ 339a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnanec, soud
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „Byla-li výpověď zaměstnance podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo…“
  • Odkazuje na: § 67
  • Judikatura: na § 339a odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Byla-li výpověď zaměstnance podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

(2) Došlo-li k rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v odstavci 1, má zaměstnanec právo na odstupné (§ 67 odst. 1).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (např. změna zaměstnavatele), má zaměstnanec možnost do dvou měsíců od této události podat výpověď nebo se dohodnout na rozvázání pracovního poměru.
  • Následně se může u soudu domáhat, aby soud určil, že důvodem pro rozvázání pracovního poměru bylo podstatné zhoršení jeho pracovních podmínek, které souviselo s tímto přechodem.
  • Pokud soud takové určení vydá, zaměstnanec získá právo na odstupné, které by mu jinak při výpovědi z jeho strany nebo dohodou bez tohoto důvodu nepříslušelo.

Na co si dát pozor

  • Lhůta pro podání výpovědi nebo rozvázání pracovního poměru dohodou je striktně omezena na dva měsíce od nabytí účinnosti přechodu práv a povinností.
  • Zaměstnanec musí prokázat, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek, které přímo souviselo s přechodem práv a povinností.
  • Právo na odstupné vzniká až v případě, že soud určí, že k rozvázání pracovního poměru došlo z výše uvedených důvodů.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 339a

7
NS
Nejvyšší soud
29. 8. 2024
NS
Nejvyšší soud
21. 12. 2022
NS
Nejvyšší soud
28. 6. 2021
ÚS
Ústavní soud
31. 1. 2017
NSS
Nejvyšší správní soud
9. 12. 2013

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 339a zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 339a

Její délku sice zákoník práce neupravuje, ale lze ji odvozovat z ustanovení § 339a odst. 1 zák. práce, které vychází z předpokladu, že se převzatý zaměstnanec o okolnostech znamenajících podstatné zhoršení pracovních podmínek zpravidla dozví dříve, než ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů uplynou 2 měsíce, a to s takovým předstihem, aby mohl zvážit rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou a případně k němu též přistoupit.

21 Cdo 2559/2023 · Nejvyšší soud · 29. 8. 2024

Pracovní poměr žalobkyně byl ukončen její výpovědí z důvodů uvedených v § 339a zákoníku práce a skončil ke dni 28. 2.

21 Cdo 3559/2021 · Nejvyšší soud · 21. 12. 2022

V rozsudku ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1148/2019, Nejvyšší soud zaujal a odůvodnil závěr, že zákon nestanoví konkrétně, co vše spadá pod pracovní podmínky ve smyslu ustanovení § 339a zák. práce; ukládá zaměstnavateli pouze v obecné poloze povinnost vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů zaměstnance [§ 38 odst. 1 písm. a) zák. práce].

21 Cdo 1448/2021 · Nejvyšší soud · 28. 6. 2021

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 7 Odstupné (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 60a Odstupné (Zákoník práce)§ 64 Odstupné (Zákon o námořní plavbě)§ 5 Hmotné zabezpečení (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 3 Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (Zákon o odstupném poskytovaném při skonč)Dostal jsem výpověď z práce – co dělat – postup krok za krokem