Co znamená „Pravděpodobný výdělek“ podle zákona?
Stručná odpověď: Pokud zaměstnanec nastoupí do práce krátce předtím, než je potřeba vypočítat průměrný výdělek (např. pro náhradu mzdy), a nestihne odpracovat 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 355 zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 355 odkazuje 47 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 23. 2. 2026
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.“
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 355 zákoníku práce stanoví, že pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku takzvaný pravděpodobný výdělek, který zaměstnavatel určí na základě dosažené nebo zřejmě dosažitelné hrubé mzdy či platu.
V praxi
- Zaměstnavatel při výpočtu pravděpodobného výdělku vychází z již dosažené mzdy nebo platu, případně odhaduje, jakou mzdu by zaměstnanec zřejmě dosáhl.
- Při odhadu se zohledňují obvyklé složky mzdy daného zaměstnance nebo mzdy zaměstnanců na srovnatelných pozicích.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 355
Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. například odůvodnění rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4690/2009, a ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4325/2014) se podává, že stanoví-li § 355 odst. 2 zákoníku práce, že pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl, je hrubou mzdou nebo platem, kterých by zaměstnanec „zřejmě dosáhl“, míněna hrubá mzda nebo plat, kterých by bylo dosaženo v …
… žalobci žalovaným poté, co bylo pravomocně určeno, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 26. 6. 2014 je neplatné, nastala jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele, že proto žalobci náleží náhrada mzdy ve smyslu § 208 zákoníku práce, jejíž výši je třeba určit na základě pravděpodobného výdělku podle § 355 zákoníku práce, avšak že v projednávané věci je třeba „zohlednit širší okolnosti celého vztahu mezi žalobcem a žalovaným“.
Shledal, že rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku žalobce je první čtvrtletí roku 2011 a že – vzhledem k tomu, že žalobce v tomto období neodpracoval minimálně 21 dnů – musí být náhrada platu vypočítána z pravděpodobného výdělku podle § 355 odst. 2 zákoníku práce.
Co říká § 355 – Zákoník práce
§ 355 Pravděpodobný výdělek
(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel musí při určení pravděpodobného výdělku postupovat objektivně a zohlednit relevantní faktory, aby výpočet co nejvíce odpovídal reálné situaci.
- Pravděpodobný výdělek by neměl být nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu, jak vyplývá z § 357 odst. 1 ZP.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky