Novela Občanský zákoník od 2002-01-01: co se mění

§ 152 Zástavní právo Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze z výtěžku zpeněžení zástavy.

§ 153 (1) Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo i jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka, jiná majetková hodnota, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to její jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír, papír nebo předmět průmyslového vlastnictví. (2) Podnik lze zastavit za podmínek stanovených zvláštním zákonem. (3) Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy. (4) (3) Pohledávka může být zajištěna zástavním právem na několika samostatných zástavách (vespolné zástavní právo).

§ 155 Vznik zástavního práva (1) Zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky. (2) Nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva. (3) Zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky. (4) Zástavním právem mohou být do sjednané výše zajištěny i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době. (5) Zástavním právem mohou být zajištěny Zástavní právo se vztahuje i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka. pohledávka, nebylo-li v zástavní smlouvě dohodnuto něco jiného.

§ 156 Vznik zástavního práva (1) Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552), soudem schválené 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví nebo dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. (2) Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. (3) Jsou-li zástavou nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí, věci hromadné, soubory věcí nebo movité věci, k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě (§ 157 odst. 2 a 3), musí být zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu.

§ 157 (1) Zástavní právo k nemovitostem nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, pokud nestanoví-li zákon nestanoví jinak. (2) U nemovitostí, které nejsou předmětem evidence Zástavní právo k movitým věcem vzniká jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli, nestanoví-li zákon jinak. (3) Odevzdání movité věci zástavnímu věřiteli podle odstavce 2 může být nahrazeno jejím předáním do úschovy nebo ke skladování pro zástavního věřitele nebo pro zástavního dlužníka u třetí osoby, je-li to dohodnuto v katastru nemovitostí, vzniká zástavní právo okamžikem účinnosti zástavní smlouvy. smlouvě.

§ 158 (1) Zástavní právo k věcem movitým vzniká, nestanoví-li zákon dále jinak, jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli. Místo odevzdání zástavnímu věřiteli vznikne nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, zástavní právo i předáním movité k věci do úschovy nebo ke skladování pro zástavního věřitele i zástavního dlužníka u třetí osoby, je-li to dohodnuto. (2) Místo odevzdání věci vzniká hromadné, zástavní právo k souboru věcí a zástavní právo k movitým věcem též jeho vyznačením v listině, která osvědčuje vlastnictví věci věcem, k nimž má podle zástavní smlouvy vzniknout zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě (§ 157 odst. 2 a bez níž nelze s věcí nakládat 3), vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky; to neplatí, bylo-li zástavní právo zřízeno rozhodnutím soudu nebo ji používat, anebo viditelným označením movité věci, které musí trvat správního úřadu. (2) Zápis zástavního práva do Rejstříku zástav provede notář, který sepsal zástavní smlouvu ve formě notářského zápisu, bezodkladně po dobu zástavního práva, provedeným za účasti zástavního věřitele; z tohoto označení musí být zřejmé, že věc je zastavena a kdo je zástavním věřitelem. (3) Zástavní právo k souboru movitých věcí vzniká účinností uzavření zástavní smlouvy.

§ 159 (1) Zástavní právo k pohledávce vzniká uzavřením smlouvy, pokud v ní není ujednáno něco jiného. (2) Zástavní právo k pohledávce je vůči dlužníku zastavené pohledávky (poddlužníku) účinné doručením písemného oznámení zástavce zástavního dlužníka o něm, nebo tím, že zástavní věřitel poddlužníku prokáže vznik zástavního práva.

§ 160 (1) Zástavní právo na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu vzniká dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) Zástavní právo k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, zástavní právo k věci hromadné, zástavní právo k souboru věcí a zástavní právo k movitým věcem, k nimž vzniklo zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě (§ 157 odst. 2 a 3), vzniklé na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu se zaznamenává v Rejstříku zástav vedeném Notářskou komorou České republiky.

§ 161 Práva a povinnosti za trvání zástavního práva (1) Dá-li někdo do zástavy cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem, vznikne zástavní právo, jen je-li movitá věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit. (2) Cizí nemovitá věc, věc hromadná, soubor věcí a byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona mohou být dány do zástavy jen se souhlasem vlastníka a osoby, která k nim má jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem. Totéž platí, jde-li o cizí pohledávku, jiné majetkové právo, obchodní podíl, cenný papír a předmět průmyslového vlastnictví.

§ 162 Práva a povinnosti za trvání zástavního práva (1) Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji držet po celou dobu trvání zástavního práva. Je povinen starat se o ni s péčí řádného hospodáře, zejména ji opatrovat a chránit před poškozením, ztrátou a zničením. Vzniknou-li zástavnímu věřiteli plněním této povinnosti účelně vynaložené náklady, má proti zástavci zástavnímu dlužníku právo na jejich náhradu. (2) Užívat zástavu a přisvojovat si její přírůstky, plody a užitky může zástavní věřitel jen se souhlasem zástavce. (3) Dojde-li během doby, v níž zástavní věřitel má u sebe zástavu, ke ztrátě, zničení nebo poškození zástavy, odpovídá zástavní věřitel za vzniklou škodu podle obecných ustanovení odpovědnosti za škodu. (4) Je-li zástava odevzdána třetí osobě, nesmí tato osoba převzatou věc odevzdat další osobě ani ji použít nebo umožnit její použití jinému; v ostatním má tato osoba práva a povinnosti schovatele (§ 747 a následující), není-li dohodnuto jinak.

§ 164 Uspokojení ze zástavy (1) Zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zástavy. Pozdější vlastník zástavy zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru. (2) Ten, vůči němuž působí zástavní právo podle odstavce 1, má postavení zástavního dlužníka.

§ 165 Uspokojení ze zástavy (1) Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, pokud jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně, částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky. (2) Zástavu lze zpeněžit Vznikne-li na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. (3) Je-li pohledávka zajištěna zástavě více zástavami, může zástavní věřitel navrhnout zpeněžení kterékoliv z nich nebo, je-li to třeba k uspokojení pohledávky, může navrhnout i prodej více nebo všech těchto zástav. (4) Právo zástavního věřitele domáhat zástavních práv, uspokojují se uspokojení zajištěné pohledávky zajištěné zástavním právem u soudu není ustanoveními odstavců 1 až 3 dotčeno. postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv.

§ 166 (1) Každý, Ten, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy není přípustný, je oprávněn podat žalobu musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti zástavnímu věřiteli na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. (2) Žalobu podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však přede dnem zahájení veřejné dražby, nebo do 1 měsíce od právní moci usnesení soudu, kterým se nařizuje prodej zástavy. dražby. (3) Veřejnou dražbu nebo soudní prodej zástavy lze vykonat až po uplynutí lhůty podle odstavce 2, a uvedené v odstavci 2; je-li v této lhůtě podána žaloba podle odstavce 1, lze je ji vykonat až poté, kdy je bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto. (4) Žalobci, který Ten, kdo podal bezdůvodně podá žalobu podle odstavce 1, může soud na návrh věřitele, uplatněný v průběhu řízení před soudem prvního stupně, uložit, aby nahradil je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy vznikla za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. Před rozhodnutím věci, jestliže zástavní věřitel uplatnil právo na náhradu této škody v průběhu řízení o náhradě škody žalobě před soudem prvního stupně; na návrh zástavního věřitele může soud uložit žalobci, aby složil již v průběhu řízení rozhodnout o tom, že je povinen složit do úschovy u soudu zálohu až do výše možné náhrady škody.

§ 167 (1) Jestliže je Je-li zástavou pohledávka, poddlužník je poddlužník povinen splnit svůj dluh po splatnosti zastavené pohledávky zástavnímu věřiteli. Pokud tak neučiní, postupuje se podle § 165. (2) Je-li předmětem plnění pohledávky, která je zástavou, zastavené pohledávky věc, vzniká předáním této věci zástavnímu věřiteli jeho zástavní právo k ní; zástavní právo k pohledávce tím zaniká.

§ 168 Neplatná ujednání Je-li zástavou jiná majetková hodnota (§ 153 odst. 1), jiné majetkové právo, postupuje se při jeho zpeněžení s přihlédnutím k povaze tohoto práva přiměřeně podle § 165, 165a nebo podle § 167, nestanoví-li zvláštní zákon jinak; prodej zástavy se provede v rozsahu, v jakém to povaha jiné majetkové hodnoty připouští. právní předpisy jinak.

§ 169 Neplatná ujednání Ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná, jestliže stanoví, že a) zástavní dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit, b) zástavní dlužník nebo zástavce nesmí nemovitost nemovitou věc nebo byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona zastavit jinému, dalšímu věřiteli, c) zástavní věřitel může uplatnit uspokojení z prodeje zástavy jinak, než je stanoveno zákonem, d) zástavní věřitel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy, e) při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

§ 170 Zánik zástavního práva (1) Zástavní právo zaniká a) zánikem zajištěné pohledávky. pohledávky, b) zánikem zástavy, c) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem, d) uplynutím doby, na niž bylo zřízeno, e) složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy, f) písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem, g) v případech stanovených zvláštními právními předpisy. (2) Promlčením zajištěné pohledávky však zástavní právo nezaniká. (2) Zástavní právo zaniká i zánikem zástavy. (3) Zástavní právo zanikne, jestliže se jej zástavní věřitel písemným jednostranným úkonem vzdá; movité věci, které byly předány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, musí být vráceny. (4) Zástavní právo zaniká uplynutím doby, na níž bylo zástavní smlouvou zřízeno. (5) Zástavní právo zaniká i složením ceny zástavy zástavnímu věřiteli, pokud zástavní věřitel nepožádal o doplnění zástavy. (6) Zástavní právo zaniká i na základě písemné dohody.

§ 171 (1) Zanikne-li zástavní právo k nemovitostem, které jsou předmětem evidence v nemovitým věcem, k nimž vzniklo vkladem do katastru nemovitostí (§ 133), nemovitostí, provede se k témuž dni jeho výmaz. (2) Zanikne-li zástavní právo zapsané nebo zaznamenané v Rejstříku zástav vedeném Notářskou komorou České republiky, provede kterýkoliv notář jeho výmaz, požádá-li o něj zástavní věřitel nebo bude-li mu zánik zástavního práva prokázán.

§ 172 Podzástavní právo (1) Zánik zástavního práva zpeněžením zástavy v konkursním řízení upravuje zvláštní zákon. (2) Zástavní právo nezaniká, jestliže zástavní věřitel odstoupí vztahuje-li se i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy o zajištěné pohledávce. smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka (§ 155 odst. 5).

§ 173 Podzástavní právo (1) Podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc. (2) Ke vzniku podzástavního práva není třeba souhlasu vlastníka zastavené věci. Podzástavní právo je však proti němu účinné, jen když jeho vznik mu byl písemně oznámen. Jestliže je zastavená pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti, nemovité věci nebo k bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, vzniká podzástavní právo vkladem do katastru nemovitostí.