Žalobkyně se původně domáhala po žalované zaplacení částky 26 789 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou dne 13. 11. 2024 uzavřela podnájemní smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě přenechala žalované k bydlení byt č. 500/22 v domě , adresa, . Podnájem byl sjednán od 20. 11. 2024 do 30. 11. 2025. Žalovaná se zavázala hradit podnájemné 17 200 Kč měsíčně, zálohy na služby 3 220 Kč měsíčně a poplatek za pojištění a asistenci 369 Kč měsíčně; celková měsíční platba činila 20 789 Kč. Podle čl. V odst. 5.3 VOP byla tato platba splatná vždy nejpozději posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se hradila. Žalobkyně žalobou uplatnila podnájemné, zálohu na služby a pojištění a asistenci za měsíc říjen 2025, splatné 30. 9. 2025, dále smluvní pokutu 2 000 Kč splatnou 30. 9. 2025 a smluvní pokutu 4 000 Kč splatnou podle žalobkyně 16. 10. 2025. V žalobě původně odkazovala zejména na interní obratovou historii, rozpis dlužných položek a přehled uložených smluvních pokut.2. Při jednání dne 11. 6. 2026 soud žalobkyni poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a důkazy k jistotě, jejímu případnému čerpání či započtení, ke všem platbám žalované, zejména k platbě 19 000 Kč ze dne 6. 10. 2025, ke struktuře částky 49 534,93 Kč uvedené v předžalobní výzvě, k předání bytu a ke vzniku, výpočtu a splatnosti obou smluvních pokut.3. V podání ze dne 15. 7. 2026 žalobkyně doplnila, že žalovaná složila jistotu ve výši 44 400 Kč postupnými platbami. Dále tvrdila, že žalovaná předala byt až dne 10. 1. 2026 a že jistota byla po skončení podnájmu započtena na jiné, později vzniklé pohledávky, zejména na náhradu za užívání bytu po skončení podnájmu, na náklady oprav a na nedoplatky vyúčtování služeb a energií. Žalobkyně dále popsala jednotlivé platby žalované a jejich přiřazení k dříve splatným dluhům. Uvedla, že platba 19 000 Kč ze dne 6. 10. 2025 byla použita na dříve splatné pohledávky a nevztahovala se na říjnové pravidelné platby. Platba 23 000 Kč ze dne 5. 11. 2025 byla podle jejího tvrzení použita převážně na pohledávky uplatněné v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a ve výši 254,07 Kč na smluvní pokutu uplatněnou v předmětné věci.4. V návaznosti na tuto úhradu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, a to podáním ze dne 15. 7. 2026. Uvedla, že žalovaná dne 5. 11. 2025 uhradila částku 23 000 Kč, z níž částka 254,07 Kč byla žalobkyní započtena na část smluvní pokuty uplatněné v tomto řízení. Žalovaná proti tomuto částečnému zpětvzetí žaloby neuplatnila vážné důvody nesouhlasu, proto soud proto podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.5. Žalobkyně dále vysvětlila, že předžalobní výzva ze dne 16. 10. 2025 obsahovala celkové saldo 49 534,93 Kč, z něhož část 22 745,93 Kč představovala starší pohledávky, jež byly předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ; dále část ve výši 22 789 Kč představovaly položky splatné 30. 9. 2025 a část ve výši 4 000 Kč smluvní pokutu evidovanou žalobkyní dne 16. 10. 2025. Soud provedl důkaz podáním žalobkyně ve věci sp. zn. , spisová značka, , z něhož vyplynulo, že žalobkyně vzala žalobu o starší jistinu 41 745,93 Kč zpět pro úhrady ze dnů 6. 10. 2025 a 5. 11. 2025. Toto podání spolu s rozpisem plateb v nynější věci potvrzuje, že se jistina uplatněná v řízení sp. zn. , spisová značka, nekryje s říjnovými pravidelnými platbami, které jsou předmětem v této věci.6. Soud ve věci provedl dokazování, konkrétně Podnájemní smlouvou včetně VOP, Předávacím protokolem ze dne 28. 11. 2024, Obratovou historií, Rozpisem dlužných položek, Přehledem uložených smluvních pokut, Předžalobními výzvami a doklady o jejich odeslání, Ukončovacím protokolem ze dne 10. 1. 2026, Vyúčtováními služeb a energií, e-mailovou komunikací, Fakturou č. , hodnota, , potvrzeními , právnická osoba, a podáním žalobkyně ve věci sp. zn. , spisová značka, .7. Žalovaná se k žalobě ani k provedeným důkazům nevyjádřila a přes řádné předvolání se nedostavila k jednáním dne 11. 6. 2026 a dne 13. 8. 2026. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti.8. Provedené důkazy soud hodnotil podle § 132 o. s. ř. podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně tvrzení žalobkyně.9. Soud vzal za prokázané, že mezi účastnicemi vznikl podnájemní vztah, že byt byl žalované předán a že pro měsíc říjen 2025 byla sjednána pravidelná měsíční platba v souhrnné výši 20 789 Kč. Z obratové historie, z doplněného chronologického rozpisu plateb, z potvrzení o platbě dne 5. 11. 2025 a z podání ve věci sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že platby ze dnů 6. 10. 2025 a 5. 11. 2025 byly vypořádány se staršími dluhy; z platby ze dne 5. 11. 2025 byla v rámci předmětné věci započtena pouze částka 254,07 Kč, ohledně níž žalobkyně žalobu vzala zpět. Žalovaná neoznačila při platbách jednotlivý dluh, na který plní, proto se při více peněžitých dluzích použije pořadí podle § 1933 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Platby byly započteny na dříve splatné dluhy ze stejného smluvního vztahu; žádný důkaz nesvědčí o jiném určení žalovanou. Soud proto uzavřel, že podnájemné ve výši 17 200 Kč, záloha na služby ve výši 3 220 Kč a pojištění a asistence ve výši 369 Kč za říjen 2025 zůstaly neuhrazeny.10. Naproti tomu nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty soud neshledal po právu. Podle čl. IX odst. 9.1 VOP měla smluvní pokuta činit od pátého do devatenáctého dne prodlení 300 Kč denně a od dvacátého dne prodlení 1 000 Kč denně za každý, byť i započatý den prodlení. Žalobkyně však ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neuvedla, za které konkrétní dny a z jakého jednotlivého peněžitého dluhu uplatňuje částku 2 000 Kč a částku 4 000 Kč. Netvrdila ani celkovou výši pokuty, jež jí měla podle smluvního mechanismu vzniknout, ani určitě nevymezila část tohoto nároku, kterou po žalované požaduje. Naopak uvedla, že pokuty ukládá v nepravidelných intervalech, v jí určené nižší výši a s jí určenou splatností. Takový postup však nemá oporu v předloženém smluvním ujednání.11. U pokuty ve výši 4 000 Kč žalobkyně tvrdila, že ji uložila dne 15. 10. 2025 a že byla splatná dne 16. 10. 2025, což však neodpovídá čl. XI odst. 11.8 VOP. Tento článek stanoví splatnost smluvních pokut posledním dnem kalendářního měsíce, v němž na ně vzniklo právo. Žalobkyně nevysvětlila, proč se toto ujednání nemá použít a navíc ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. nedopadá na dluh, jehož čas plnění byl smluvně ujednán.12. Nad rámec uvedeného soud přihlédl k tomu, že žalobkyně vystupovala ve smluvním vztahu jako podnikatelka a žalovaná jako fyzická osoba užívala předmětný byt k bydlení. Ujednání o denní smluvní pokutě 300 Kč, resp. 1 000 Kč obsažené ve formulářových VOP zakládá vzhledem k povaze zajišťované povinnosti významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Ujednání ukládající spotřebiteli nepřiměřenou sankci je zneužívající podle § 1814 odst. 1 písm. l) o. z.; k takovému ujednání se podle § 1815 o. z. nepřihlíží. Žalobkyně ani po poučení soudem netvrdila žádné konkrétní okolnosti, jež by svědčily o individuálním sjednání nebo přiměřenosti sankčního ujednání. Nárok na smluvní pokuty proto nebyl shledán důvodným ani z tohoto samostatného důvodu.13. Pokud jde o jistotu, soud vzal na vědomí, že žalobkyně v podání mylně uvedla částku 44 000 Kč, ačkoli smlouva i rozpis splátek odpovídají částce 44 400 Kč. Žalobkyně tvrdila, že jistotu použila až na pohledávky vzniklé po skončení podnájmu, proto tvrzené vypořádání jistoty nemá za následek zánik pravidelných říjnových plateb, které jsou předmětem tohoto řízení. Otázka existence, splatnosti a případného započtení pozdějších pohledávek žalobkyně není předmětem tohoto sporu a nemohla vést k zamítnutí nároku týkajícího se říjnových pravidelných plateb.14. Žalovaná se dostala do prodlení dne 1. 10. 2025. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který dluh řádně a včas nesplní, v prodlení, a podle § 1970 o. z. může věřitel při prodlení s peněžitým dluhem požadovat úrok z prodlení, jehož výše se určuje podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z jednotlivých dlužných pravidelných plateb ode dne následujícího po jejich splatnosti.15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla úspěch co do částky 20 789 Kč. Její neúspěch činí 6 000 Kč a sestává z částky 254,07 Kč, ohledně níž žalobu vzala zpět bez procesního zavinění žalované, a z částky 5 745,93 Kč, v níž byla žaloba zamítnuta. Úspěch žalobkyně činí 77,602 % a její neúspěch 22,398 %, takže její čistý procesní úspěch činí 55,205 % požadovaného plnění.16. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek, který žalobkyně uhradila ve výši 1 072 Kč a náklady právního zastoupení. Protože žalobkyně podává skutkově a právně obdobné návrhy na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, použil soud pro úkony do podání žaloby § 14b odst. 1 písm. a) až c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu náleží po 400 Kč, celkem 1 200 Kč. Za účast zástupce žalobkyně při jednáních dne 11. 6. 2026 a 13. 8. 2026 náleží podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu po 2 180 Kč, celkem 4 360 Kč. Za podání ze dne 15. 7. 2026 soud odměnu nepřiznal, neboť žalobkyně jím doplňovala neúplná skutková tvrzení a důkazy, které však měla uvést již v bezvadně podané žalobě. Paušální náhrada hotových výdajů činí podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu za první tři úkony po 100 Kč, celkem 300 Kč, a za dva úkony po podání žaloby podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 14b odst. 6 advokátního tarifu po 450 Kč, celkem 900 Kč. Odměna a paušální náhrady činí celkem 6 760 Kč a spolu s 21 % DPH ve výši 1 419,60 Kč, činí celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně částku 9 251,60 Kč. Po zohlednění čistého procesního úspěchu 55,205 % náleží žalobkyni náhrada nákladů ve výši 5 107,39 Kč, po zaokrouhlení částka 5 107 Kč.17. Třídenní lhůta k plnění jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.