Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29. 5. 2025 se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 522 307 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 5. 8. 2024 uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o zápůjčce, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžitou zápůjčku ve výši 860 000 Kč a tyto finanční prostředky žalobce žalované poskytl bezhotovostně na její účet. Dne 18. 9. 2024 žalovaná částečně plnila na svůj dluh částkou ve výši 400 000 Kč, tuto částku žalobce započetl z části 337 693 Kč na jistinu a z části 62 307 Kč na sjednaný smluvní úrok, který žalobci náležel dle čl. I. Odst. 3 smlouvy o zápůjčce za období od 5. 8. 2024 do 18. 9. 2024. Smlouva o zápůjčce včetně příslušenství byla splatná dne 30. 12. 2024. Žalovaná, ač byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne 14. 5. 2025, do dnešního dne ničeho neuhradila. Dlužná částka se sestává z jistiny zápůjčky ve výši 522 307 Kč, smluvního úroku ve výši 0,161 % denně počítaného z 522 307 Kč ode dne 19. 9. 2024 do 30. 12. 2024 dle čl. 1. odst. 3. smlouvy o zápůjčce a smluvního úroku z prodlení z jistiny zápůjčky ve výši 14% ročně z částky 522 307 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení dle čl. 3 odst. 3 smlouvy o zápůjčce.2. Ve věci bylo nejprve rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne 4. 6. 2025, č.j. EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, , proti němuž se žalovaná bránila včas podaným odporem. Odpor odůvodnila zejména tím, že smlouva o zápůjčce ze dne 5. 8. 2024 je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, že tyto finanční prostředky ve výši 860 000 Kč byly skutečně žalované poskytnuty bez hotovostně na její bankovní účet. Dále, že žalovaná je ochotna žalobcem uplatňovaný nárok uznat co do částky 460 000 Kč představující nesplacený zůstatek jistiny. Žalobce nemohl platně započítat žalovanou poskytnuté plnění ve výši 400 000 Kč na smluvní úrok, když ujednání o smluvním úroku ve výši 0,161% denně, tedy 59,86 % p. a. je neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V srpnu 2024 činila obvyklá úroková míra bank okolo 9% p. a., tedy úrok sjednaný ve smlouvě o zápůjčce tuto hodnotu přesahuje více než 6 krát. Předmětná smlouva o zápůjčce navíc vykazuje znaky smlouvy lichtevní.3. K odůvodnění odporu se žalobce vyjádřil dne 4. 8. 2025 s tím, že nesouhlasí s tím, že by předmětná smlouva o zápůjčce byla neplatná, když na právní jednání je třeba hledět jako na platné, než jako neplatné. Dále, že odmítá, že by jakkoliv žalobce zneužil tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když žalovaná nebyla ke dni uzavření smlouvy rozhodně osobou nezkušenou, když byla již od 11. 2. 2002 podnikatelem – profesionálem v právních vztazích s předmětem činnosti účetnické a auditorské činnosti a daňové poradenství. Nelze tedy přistoupit na tvrzení, že by si nebyla vědoma podmínek či důsledků uzavření smlouvy o zápůjčce. Návrh smlouvy jí byl navíc zaslán několik dnů předem, žalovaná nevznesla žádné námitky. Žalovaná nebyla v žádné tísni, pouze z důvodů své bonity nemohla v rozhodný okamžik využít úvěru od bankovních institucí, neboť proti žalované bylo vedeno a stále je vedeno exekuční řízení. Žalovaná neplní své povinnosti, snaží se navíc zbavit své odpovědnosti z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce a takové jednání lze hodnotit jako projev nepoctivosti a zneužití důvěry druhé strany, což je v příkrém rozporu s dobrými mravy a základními zásadami soukromého práva.4. Na soudním jednání dne 10. 3. 2026 žalobce své vyjádření doplnil, když uvedl, že tím, kdo byl v tísni, byl on, když za ním žalovaná přišla, že je jeho poslední naděje, byla to pro něj složitá situace, neboť se musel rozhodnout a po novém roce musel žalobce platit fotovoltaickou elektrárnu za 500 000 Kč a potřeboval mít jistotu, že zápůjčka bude splacena.5. Po poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poskytnuté žalované při soudním jednání dne 10. 3. 2026, žalovaná doplnila svá tvrzení tak, že žalovaná má za to, že byl naplněn znak tísně, když dne 28. 11. 2023 vydal , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí č.j. , spisová značka, , kterým byl nařízen prodej nemovitostí, kde měla a stále má žalovaná své trvalé i faktické bydliště a pod tíhou ztráty svého obydlí žalovaná kontaktovala žalobce. Žalovaný si byl vědom tísnivé situace žalované, této skutečnosti ve svůj prospěch zneužil, když na majetkovém transferu profitoval, když žalované poskytl půjčku, za níž si nechal slíbit plnění, které je co do povahy a výše v hrubém nepoměru s jím poskytnutým plněním.6. K tomu se vyjádřil žalobce ve svém vyjádření ze dne 17. 3. 2026, když uvedl, že z okolností je zřejmé, že úroky za poskytnutí zápůjčky měly být dlužníkem poskytnuty a za takové situace má žalobce za to, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci obvyklé úroky požadované za úvěry, jež poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jako podnikatel, profesionál naopak vystupovala žalovaná a musela si být vědoma rizik spojených s nesplácením svých závazků i výše sjednaných úroků, která reflektovala rizikovost její situace. Z dokazování může vyplynout, že žalovaná finanční prostředky čerpala za účelem sanace svých předchozích podnikatelských závazků, které již dospěly do fáze nuceného výkonu rozhodnutí.7. Při jednání soudu konaném dne 10. 3. 2026 učinili účastníci nesporným, že dne 5. 8. 2024 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce žalované poskytl peněžitou zápůjčku ve výši 860 000 Kč, a to bezhotovostně na její účet, přičemž splatnost zápůjčky byla nejpozději dne 30. 12. 2024 a žalovaná na poskytnutou zápůjčku žalobci uhradila částku 400 000 Kč.8. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:9. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že dne 5. 8. 2024 byla mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalované peněžitou zápůjčku ve výši 860 000 Kč, a to na bankovní účet , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , a to do 10 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V čl. 1 odst. 3 bylo mezi účastníky sjednáno, že vydlužitel se zavazuje za poskytnutí zápůjčky uhradit zapůjčiteli odměnu ve výši 203 200 Kč, přičemž odměna (po zaokrouhlení) je určena jako smluvní úrok ve výši 0,161% denně počítaný ode dne 5. 8. 2024 do 30. 12. 2024. Pod odst. 4 bylo uvedeno prohlášení, že výši odměny uvedené v odst. 3 tohoto článku považuje za přiměřenou a spravedlivou, a to zejména s ohledem na míru rizika, kterou zapůjčitel nese, neboť vydlužitel je ke dni uzavření této smlouvy účastníkem exekučního řízení jakožto povinný. Dle odst. 5 byla žalovaná povinna vrátit zápůjčku spolu s odměnou k rukám žalobce bezhotovostně na bankovní účet žalobce, a to nejpozději do 30. 12. 2024. V čl. 3 odst. 3 byl sjednán pro případ prodlení z vrácením zápůjčky úrok z prodlení ve výši 14% ročně počítaný z dlužné částky do zaplacení.10. Z potvrzení z banky o poskytnutí zápůjčky soud zjistil, že žalobce žalované zápůjčku poskytl ve výši 860 000 Kč dne 5. 8. 2024, a to vyplacením na bankovní účet dle smlouvy o zápůjčce.11. Z výpisu z ekonomických subjektů , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná je evidována jakožto fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona s datem vzniku 11. 2. 2002, přičemž jako ekonomické činnosti jsou uvedeny výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona a účetnické a auditorské činnosti, daňové poradenství.12. Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného , Anonymizováno, soudem v , Anonymizováno, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , údajů platných k 10. 3. 2026 a z výpisu z veřejného rejstříku podle fyzických osob v angažmá, s údaji platnými ke dni 10. 3. 2026 soud zjistil, že žalovaná je dále angažována ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a to jako společník a člen statutárního orgánu, přičemž byla zapsána dne 14. 2. 2018. Předmětem podnikání této společnosti je mimo jiné činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.13. Z vyrozumění o zahájení exekuce a z notářského zápisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že proti žalované jakožto povinné bylo dnem 18. 2. 2024 22:39:41 zahájeno exekuční řízení podle exekučního řádu k vymožení nároku oprávněného, který byl přiznán exekučním titulem: Notářským zápisem ze dne 20. 5. 2020, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vydaného , tituly před jménem, , jméno FO, o jistině ve výši 915 818, 63 Kč a k vymožení nákladů oprávněného účelně vynaložených v exekučním řízení a nákladů exekuce.14. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí soud zjistil, že dne 28. 11. 2023 byl Exekutorským úřadem , adresa, , soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod č.j. , spisová značka, vydán ve věc i povinné – žalované, exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí: parcely parc. č. st. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, parc. č. st. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba bez čp/če a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsaných na LV , Anonymizováno, , pro , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, . Dále parc. č. st. , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaných na LV č. , hodnota, , v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , pro , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , právnická osoba, . Exekučním titulem byl Notářským zápisem ze dne 20. 5. 2020, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .15. Z potvrzení z banky o částečné úhradě ve výši 400 000 Kč soud zjistil, že žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila žalobci dne 18. 9. 2024 částku ve výši 400 000 Kč.16. Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze smlouvy o zápůjčce včetně informace k zásilce, podací stvrzenky a doručenky datové zprávy a záznamu o poradě s klientem soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval prostřednictvím svého právní zástupce výzvou ze dne 14. 5. 2025 k úhradě dlužné částky ve výši 663 000 Kč na jistině zápůjčky, včetně sjednaného úroku z prodlení ve výši 14% ročně, počítaného z částky 663 200 Kč ode dne 31. 12. 2024 do zaplacení, a to nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání tohoto dopisu. Žalované byl dopis odeslán prostřednictvím , právnická osoba, . dne 14. 5. 2025 a prostřednictvím datové schránky odeslané dne 14. 5. 2025. Před sepisem předžalobní výzvy byla uskutečněna první porada s klientem, žalobcem.17. Z reakce na přípis ze dne 26. 5. 2025 s doručenkou do DS soud zjistil, že žalobce na přípis žalované, že žalovaná uznává dlužnou částku pouze co do částky 463 200 Kč, žalobce reagoval dopisem odeslaným žalované dne 26. 5. 2025 do datové schránky.18. Ze statistiky úrokových sazeb České národní banky (, Anonymizováno, ) soud zjistil, že v období srpna 2024 byla průměrná úroková sazba pro nové obchody – úvěry spotřebitelské ve výši 8,81% měsíčně.19. Z těchto důkazů měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný.20. Na základě provedeného dokazování a skutečností, které účastníci učinili nespornými, došel soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 5. 8. 2024 byla mezi žalobcem jakožto zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalované peněžitou zápůjčku ve výši 860 000 Kč, a to na bankovní účet Exekutorského úřadu , adresa, , soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , a to do 10 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V čl. 1 odst. 3 byla sjednána odměna za poskytnutí zápůjčky ve výši 203 200 Kč, přičemž tato byla určena jako smluvní úrok ve výši 0,161% denně počítaný ode dne 5. 8. 2024 do 30. 12. 2024. Dle odst. 5 byla žalovaná povinna vrátit zápůjčku spolu s odměnou k rukám žalobce bezhotovostně na bankovní účet žalobce, a to nejpozději do 30. 12. 2024. V čl. 3 odst. 3 byl sjednán pro případ prodlení s vrácením zápůjčky úrok z prodlení ve výši 14% ročně počítaný z dlužné částky do zaplacení. V době poskytnutí zápůjčky bylo proti žalované jako povinné vedeno exekuční řízení. Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí byl však vydán již dne 28. 11. 2023. V době uzavření smlouvy o zápůjčce byla žalovaná angažována v obchodní společnosti jako společník a statutární orgán, přičemž předmětem její činnosti byla mimo jiné činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná byla v této době rovněž fyzickou podnikající osobou s ekonomickou činností mimo jiné účetnické a auditorské činnosti, daňové poradenství. Dne 5. 8. 2024 žalobce žalované zápůjčku ve výši 860 000 Kč poskytl vyplacením na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná uhradila pouze dne 18. 9. 2024 na poskytnou zápůjčku částku ve výši 400 000 Kč. Zbývající dlužnou částku, ačkoliv byla k její úhradě vyzvána žalobcem prostřednictvím jeho právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne 14. 5. 2025, do dnešního dne ničeho neuhradila.21. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.22. Podle § 2392 o. z., kdy podle odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.23. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z., na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou zápůjčku ve výši 860 000 Kč splatnou nejpozději dne 30. 12. 2024, což bylo v řízení mezi účastníky nesporným. Stejně tak jako byla mezi účastníky nesporná skutečnost, že žalovaná uhradila částku ve výši 400 000 Kč, jinak ničeho neuhradila.24. Vzhledem k tomu, že žalovaná namítla v řízení neplatnost této smlouvy o zápůjčce s tvrzením, že žalobce zneužil tísně žalované, když dne 28. 11. 2023 byl Exekutorským úřadem v , adresa, , soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí č.j. , spisová značka, , kterým byl nařízen prodej nemovitostí, kde měla a stále má žalovaná své trvalé i faktické bydliště a žalovaná tak pod tíhou ztráty svého obydlí kontaktovala žalovaná žalobce a žalobce následně žalované poskytl půjčku, za níž si nechal smluvní slíbit takové plnění, které je co do povahy a výše v hrubém nepoměru s jiným poskytnutým plněním, tak se soud musel nejprve zabývat touto otázkou.25. K tomu soud věc posuzoval podle ust. § 1796 o. z., podle něhož neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.26. V daném případě však po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebylo naplněno ust. § 1796 obč. zák, když v řízení bylo prokázáno, že exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí žalované byl již vydán v listopadu roku 2023 a žalobce žalované poskytl předmětnou zápůjčku až v srpnu roku 2024, tedy po 9 měsících od vydání exekučního příkazu a navíc žalovaná v době uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce byla angažována v obchodní společnosti jako její statutární orgán a společník, přičemž předmětem činnosti této společnosti bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a tedy soud dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k naplnění shora citovaného ust. § 1796 o. z., když zde není dána bezprostřední časová souvislost mezi vydání předmětného exekučního příkazu a poskytnutím zápůjčky a tedy nebylo v daném případě shledáno zneužití tísně žalované ze strany žalobce a ani zneužití rozumové slabosti žalované a soud tak uzavřel, že nedošlo k naplnění ust. § 1796 o. z. a tedy soud uzavřel, že předmětná smlouva o zápůjčce je platná.27. Soud věc posuzoval rovněž podle § 580 o. z. podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dále podle ust. § 588 o. z. z něhož se podává, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.28. Nicméně soud se dále zabýval výší sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky, který byl sjednán ve výši 0,161% denně počítaného ode dne 5. 8. 2024 do 30. 12. 2024. V tomto případě soud dospěl k závěru, že v případě takto sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky se jedná o neplatné ujednání v rozporu s dobrými mravy.29. Totiž jak se k nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky vyslovil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. , spisová značka, , ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Ujednání (dohoda), kterým byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatné, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li současně naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech). Dle názoru soudu přitom lze vztáhnout citované rozhodnutí i na případ, kdy se ujednání o úrocích zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588 o. z.30. Přičemž např. z rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, říká, že přiměřený úrok může být ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové míry peněžních ústavů.31. V daném případě zápůjčka byla sjednána s úrokem 0,161% denně, tedy ve výši cca 58,765% ročně. Přičemž v srpnu 2024 poskytovaly banky spotřebitelské úvěry domácnostem zpravidla za roční úrok kolem 8,81 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/ arad). Předmětná zápůjčka tak byla sjednána s úrokem ve výši cca šesti a půl násobku průměrného úroku u spotřebitelských úvěrů, poskytovaných v době uzavření smlouvy bankami. Takovéto ujednání má soud za příčící se dobrým mravům nejen obecně ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ale nahlíží na něj jako na zjevně nemravné ve smyslu § 588 o. z. Soud má za to, že sjednaný úrok s přihlédnutím k obecně známé skutečnosti spočívající ve veřejně dostupných informacích o průměrných úrokových sazbách při poskytování spotřebitelských úvěrů od bank je v projednávaném případu zjevně nadsazen oproti obvyklým úrokovým sazbám v rozhodné době, a celé ujednání o takto nepřiměřeném úroku je třeba vyhodnotit jako absolutně neplatné pro zjevný rozpor se zákonem či dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o. z.32. K tomu soud pro úplnost dodává, že ust. § 1802 o. z. platí, pokud mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.33. Pokud je ujednání o úrocích ve smlouvě shledáno neplatným, má věřitel právo na obvyklé úroky (NS , spisová značka, , , spisová značka, ), proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci jistinu dlužné částky společně s úrokem ve výši 8,81% ročně od 19. 9. 2024 do 30. 12. 2024.34. Dále soud věc posuzoval podle ust. § 1932 o. z., kdy podle odst. 1 má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.35. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že ujednání o smluvních úrocích je neplatné, tak žalobce nemohl nejprve započíst částku ve výši 62 307 Kč na smluvní úroky, ale musela být tato částka započtena ve smyslu shora citovaného ust. § 1932 o. z. na úroky obvyklé, tedy ve výši 8,81% ročně z dlužné částky, tyto úroky za období od 5. 8. 2024 do 18. 9. 2024 činí částku ve výši 9 133,44 Kč. Tedy tuto částku soud započítal na zaplacené úroky. Výše dlužné jistiny proto činí částku ve výši 469 133,44 Kč. Soud tedy co do této částky žalobě jako důvodné vyhověl, a to společně s obvyklým úrokem ve výši 8,81% ročně z této částky od 19.9.2024 do 30.12.2024.36. Dále vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že zápůjčka byla splatná dne 30. 12. 2024, dostala se žalovaná od 31. 12. 2024 s úhradou dlužné nesplacené zápůjčky do prodlení a v důsledku prodlení žalované je dán nárok žalobce na úhradu úroků z prodlení (dle § 1970 o.z.) ve výši sjednané ve smlouvě o zápůjčce, tj. ve výši 14% ročně od 31. 12. 2024. Z těchto důvodů bylo žalobě v této části jako důvodné vyhověno (výrok I. rozsudku).37. Vzhledem k uvedenému tak soud žalobu zamítl co do částky ve výši 53 173,56 Kč a co do úroku ve výši 0,161 % denně z částky 522 307 Kč od 19. 9. 2024 do 30. 12. 2024 (výrok II. rozsudku).38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce měl ve věci úspěch z 89,82 % proti 10,18 % žalované, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobce nárok na náhradu 79,64 % (89,82 % - 10,18 %) svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 20 892 Kč a z nákladů zastoupení advokátem ve výši 130 440 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) za dvanáct úkonů při sazbě za jeden úkon 10 420 Kč, (když tarifní hodnota podle § 7 advokátního tarifu činí 522 307 Kč), a to za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření 4. 8. 2025, nahlížení do spisu 25. 8. 2025, nahlížení do spisu 3. 12. 2025, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 9. 3. 2026, účast u soudního jednání dne 10. 3. 2026, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 13. 3. 2026, sepis vyjádření dne 17. 3. 2026, nahlížení do spisu dne 12. 5. 2026 a účast u jednání 19. 5. 2026 a náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za 12 úkonů (tj. 5 400 Kč), tj. celkem ve výši 130 440 Kč. Dále se jedná o cestovné, a to za cestu v roce 2025 dvakrát z Plzně do Prahy a zpět (nahlížení do spisu dne 25. 8. 2025 a nahlížení do spisu dne 3. 12. 2025), což je celkem , hodnota, x 196 km, zástupce žalobce použil osobní automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , r. z. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , právnická osoba, tohoto vozidla je benzín automobilový 95 oktanů, jehož cena je 35,80 Kč za 1 litr (§ 4 písm. a/ vyhl. č. 475/2024 Sb.). Průměrná spotřeba tohoto vozidla je 10,7 litrů benzínu automobilového 95 oktanů na 100 km. Při vzdálenosti 2 x 196 km, tj. 392 km je proto spotřeba za 1 501,60 Kč. Náhrada za opotřebení vozidla je 5,8 Kč za 1 km, což je při 392 km částka 2 273,60 Kč. Celkem je proto cestovní náhrada za 2 x cestu na nahlížení do spisu dne 25. 8. 2025 a 3. 12. 2025 v částce 3 775,20 Kč. Dále se jedná o náhradu za promeškaný čas za cestu 2 x (6 x 0,5 hodiny) a za cestu , adresa, a zpět podle ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy náhrada za promeškaný čas je ve výši 150 Kč za každou započatou půl hodinu, tj. celkem se jedná o částku 1 800 Kč. Dále se jedná o cestovné za cesty roce 2026, a to celkem třikrát z Plzně do Prahy a zpět (účast u soudního jednání dne 10. 3. 2026, nahlížení do spisu dne 12. 5. 2026 a účast u soudního jednání dne 19. 5. 2026), což je celkem , hodnota, x 196 km, zástupce žalobce použil osobní automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , r. z. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , právnická osoba, tohoto vozidla je benzín automobilový 95 oktanů, jehož cena je 34,70 Kč za 1 litr (§ 4 písm. a/ vyhl. č. 573/2025 Sb.). Průměrná spotřeba tohoto vozidla je 10,70 litrů benzínu automobilového 95 oktanů na 100 km. Při vzdálenosti 3 x 196 km, tj. 588 km je proto spotřeba za 2 183,19 Kč. Náhrada za opotřebení vozidla je 5,9 Kč za 1 km, což je při 588 km částka 3 469,20 Kč. Celkem je proto cestovní náhrada za 3 x cestu na účast u soudního jednání dne 10. 3. 2026, nahlížení do spisu dne 12. 5. 2026 a účast u soudního jednání dne 19. 5. 2026 v částce 5 652,39 Kč. Dále se jedná o náhradu za promeškaný čas za cestu 3 x (6 x 0,5 hodiny) a za cestu , adresa, a zpět podle ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy náhrada za promeškaný čas je ve výši 150 Kč za každou započatou půl hodinu, tj. celkem se jedná o částku 2 700 Kč. Celkem se tak jedná o částku 165 259,59 Kč a z toho 79,64 % činí částku ve výši 131 612,74 Kč.39. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).