— Nejvyšší správní soud

62 Ad 3/2021- 46 - text  6 62 Ad 3/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: PS PLASTY CZ s.r.o. sídlem Háj 396, Kralice na Hané zastoupen Mgr. Ing. Martinem Kalabisem, advokátem sídlem Martinákova 2900/7, Prostějov proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15.12.2020, č.j. 48000/019304/20/020/MA, sp. zn. 271/2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15.12.2020, č.j. 48000/019304/20/020/MA, sp. zn. 271/2020, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Prostějov ze dne 15.10.2020, č.j. 48009/082530/20/220/Kos, sp. zn. VP/NVN/2/20, jímž bylo rozhodnuto o tom, že výkaz nedoplatků Okresní správy sociálního zabezpečení Prostějov (dále jen „okresní správa“) ze dne 13.10.2020, č.j. 48009/210-8013-13.10.2020-408/779, se potvrzuje a námitky se zamítají. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že splnil podmínky pro to, aby mu bylo prominuto pojistné ve smyslu zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2020 Sb.“), včetně podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 3. Žalobce argumentuje tak, že pojistné za měsíc červenec 2020 odvedl řádně a včas. Platba z jeho strany byla provedena dne 20.8.2020 v 14:41:30, aby byla připsána ještě tentýž den. Podle žalobce došlo k porušení pravidel autorizace, zúčtování a připsání na účet příjemce. Ve své argumentaci odkazuje na zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, dále na zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, a na pravidla mezibankovního platebního styku České národní banky CERTIS (dále jen „systém CERTIS“), podle nichž začíná provoz účetního dne cca v 17:00 hod předchozího pracovního dne a končí v 16:00 hod následujícího pracovního dne (zúčtování položek v systému CERTIS probíhá od 0:00 hod. do 16:00 hod). 4. Podle žalobce správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav věci a nesdělily žalobci bližší informace o průběhu zúčtování platby pojistného. Žalobce zásadně odmítá závěr, že není povinností správních orgánů zkoumat příčinu pozdního připsání platby na účet. Pokud správní orgány nebyly schopny zdůvodnit a zjistit, proč byla platba připsána na účet okresní správy opožděně, pak toto pochybení jde k jejich tíži. Jejich výklad § 19 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), je podle žalobce formalistický a odporuje smyslu zákona č. 300/2020 Sb., kterým je snaha o zachování pracovních míst v kontextu epidemie, omezení podnikatelů a propadu ekonomiky. 5. Správní orgány tak postupovaly v rozporu se zásadou legality upravenou v § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a legitimního očekávání upravenou v § 4 správního řádu a také v rozporu s článkem 2 odst. 2 a článkem 4 Listiny základních práv a svobod. Žalobce navrhl jako důkaz popis systému CERTIS a Pravidla systému CERTIS, včetně jejich přílohy č. 3. 6. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalované 7. Žalovaná nesouhlasí se žalobou a uvádí, že totožnou argumentaci žalobce předestřel již v podaném odvolání, žalovaná proto odkázala na obsah napadeného rozhodnutí. 8. Taktéž žalovaná setrvala na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem a navrhla, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalované (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 11. Sporu v nyní posuzované věci je, zda žalobci vznikl nárok na prominutí pojistného (za měsíc červenec 2020) ve smyslu zákona č. 300/2020 Sb. v souvislosti s platbou pojistného za měsíc červenec 2020. 12. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb. tento zákon upravuje jako kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné"), které jsou podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3 tohoto zákona. 13. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. se podmínky prominutí pojistného posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 1 větě první. 14. Podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 300/2020 Sb. má nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc zaměstnavatel, jestliže odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném. 15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. 16. Z důvodové zprávy k zákonu č. 300/2020 Sb. plyne, že tento zákon byl přijat v reakci na nepříznivé ekonomické následky pandemie onemocnění koronaviru; jeho účelem bylo podpořit udržení zaměstnanců a omezit jejich propouštění. K naplnění tohoto cíle zákonodárce přiznal zaměstnavatelům za splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na prominutí pojistného na sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nejedná se však o podporu neomezenou či nepodmíněnou. Účelem přijetí zákona č. 300/2020 Sb. bylo kromě prominutí pojistného, také jasně definovat podmínky pro jeho prominutí (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.12.2022, č.j. 30 Ad 5/2021-37, nebo rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18.5.2022, č.j. 16 Ad 1/2021-29). 17. Zákonodárce v § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 300/2020 Sb. zahrnul do okruhu osob pro prominutí pojistného zaměstnavatele, kteří odvedli řádně a ve lhůtě stanovené v § 9 zákona č. 589/1992 Sb. pojistné; pojistné bylo možno prominout pouze těm, kteří je do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet příslušné okresní správy skutečně odvedli. 18. Namítá-li žalobce, že platbu pojistného za měsíc červenec 2020 uskutečnil již dne 20.8.2020 ve 14:41:31 hod a platba tak měla být připsána na účet okresní správy ještě téhož dne (nikoliv až den následující, tj. 21.8.2020), tak tato argumentace nemůže mít na správnost závěrů správních orgánů vliv. 19. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. se pojistné platí v české měně na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb. 20. Podle § 19 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. se za den platby pojistného považuje v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. 21. Podle § 19 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. je poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, povinen poskytnout okresní správě sociálního zabezpečení informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru. 22. Relevantním okamžikem, z něhož lze dovodit den platby pojistného, je tedy připsání pojistného za konkrétní měsíc na účet u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení; s okamžikem odeslání platby pojistného z bankovního účtu zaměstnavatele zákon č. 589/1992 Sb. žádný následek nespojuje a žalobce se jej dovolává marně. 23. A