8 Afs 75/2005 — Nejvyšší správní soud

10 A 32/2020- 168 - text 15 10 A 32/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyň: a) M. H. b) Mgr. D. A. N. obě bytem … obě zastoupeny Mgr. Vítem Brožkem, advokátem sídlem Na Kovárně 472/8, Praha 10 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti: I. Ateliéry Strašnice, s.r.o. sídlem Klíčova 1261/1d, Brno zastoupena Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 II. Ing. M. J. bytem … III. Ing. B. J. bytem … IV. Ing. L. V. bytem … V. H. Ch. bytem … VI. PhDr. J. K. bytem … VII. PhDr. P. P. bytem … v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2020, č. j. MHMP 54837/2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Návrh osoby zúčastněné na řízení I. na zrušení odkladného účinku přiznaného žalobě usnesením ze dne 9. 4. 2020 se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku osobě zúčastněné na řízení náhradu nákladů řízení ve výši 46 407,84 Kč k rukám Mgr. Františka Korbela, Ph. D., advokáta. V. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení ve výši 3 628,40 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu vedený u České národní banky č. 19-2928021/0710. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Napadeným rozhodnutím bylo nepatrně změněno a ve zbytku potvrzeno stavební povolení Úřadu městské části Praha 10 ze dne 24. 6. 2019, č. j. P10-072217/2019, kterým byla povolena novostavba administrativní budovy „Ateliéry Štěchovická“ včetně areálových komunikací, zpevněných ploch, venkovních schodišť, opěrných zdí, při ulici Štěchovická, Praha 10 – Strašnice. Žalobkyně vlastní jednotky v bytovém domě č. p. X a X, který se nachází na pozemcích parc. č. X, X a X, k. ú. X; bytový dům je v bezprostřední blízkosti povolené stavby. Žalobkyně zejména tvrdí, že sousední stavba negativně ovlivní hydrogeologické poměrně v dané lokalitě, a dále že jejich nemovitosti budou dotčeny imisemi stavby, zejména zvýšenou hlučností a prašností. II. Napadené rozhodnutí 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zrekapituloval obsah stavebního záměru. K odvolací námitce týkající se potenciálního narušení hydrogeologických poměrů v lokalitě uvedl, že součástí stavební dokumentace jsou dostatečné odborné podklady, z nichž vyplývá bezpečnost provedení stavební jámy a nakládání s hladinou podzemních vod. Žalovaný zejména shrnul závěry hydrogeologického průzkumu provedeného společností K+K průzkum v dubnu 2017; dále žalovaný odkázal na vyjádření pracovníka této společnosti, Mgr. M. S., doložené stavebníkem v odvolacím řízení. Žalovaný odmítl požadavek odvolatelů na stanovení podmínky stavebního povolení, dle níž by byl stavebník povinen provést pasportizaci okolních budov a jejich měření v průběhu stavby i po jejím dokončení; stanovení takové podmínky by bylo v rozporu s právními předpisy a nepřípustně by stavebníkovi ukládalo povinnosti týkající se cizích budov. 3. K odvolací námitce týkající se zvýšení hlučnosti, vibrací a znečištění ovzduší v důsledku stavby žalovaný odkázal na příslušnou část odůvodnění stavebního povolení, s níž se plně ztotožnil. Žalovaný vycházel z odborných podkladů, které byly součástí stavební dokumentace, a z příslušných závazných stanovisek. Tvrzení odvolatelů, že nebylo zřejmé, z čeho stavební úřad při posouzení otázek hlučnosti a znečištění ovzduší vycházel, tedy zjevně nebylo důvodné. Žalovaný se zabýval též dalšími odvolacími námitkami, které však nejsou z hlediska uplatněných žalobních bodů podstatné. III. Žaloba 4. Žalobkyně především uvedly, že z podkladů shromážděných ve správním řízení nedostatečně vyplývá, zda může stavba ohrozit sousední pozemky a stavby. Konkrétně vyjádřily obavu, že při založení stavby, respektive stavební jámy, může dojít k ohrožení stability okolních pozemků. Podle názoru žalobkyň z hydrogeologického průzkumu provedeného v prosinci 2015 vyplývá, že základy stavby mohou zasáhnout do proudění podzemních vod, a tím zapříčinit statické narušení sousedních budov. Ve stavebním řízení přitom dle žalobkyň nebylo prokázáno, že uvedené riziko nehrozí. 5. Dle žalobkyň došlo k porušení § 41 odst. 1 a 2 nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, (dále jen „pražské stavební předpisy“), dle nějž se při zakládání staveb musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod. Žalobkyně se vymezily proti názoru správního orgánu I. stupně, že námitky týkající se vlivu stavby na stabilitu okolních budov mohly být uplatněny pouze v územním řízení. Mají za to, že tyto námitky se týkají samotného provedení stavby, a tedy je lze uplatnit ve stavebním řízení ve smyslu § 114 zákona č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“). 6. Stavební povolení i napadené rozhodnutí jsou dle žalobkyň nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů, protože se výše uvedenými námitkami nezabývala buď vůbec, anebo jen zcela obecně. Žalovaný veskrze citoval pasáže z prvostupňového rozhodnutí a odkazoval na části stavební dokumentace, která uplatněné námitky nijak nevyvracela. Odkaz na odborné vyjádření hydrogeologa Mgr. M. S. je pro žalobkyně nesrozumitelný, protože si nejsou vědomy toho, že by takové vyjádření bylo součástí správního spisu. Pokud bylo do správního spisu doplněno v průběhu odvolacího řízení, poukazují žalobkyně na skutečnost, že nebyly ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu vyzvány, aby se s novým podkladem seznámily a případně se k němu vyjádřily. Toto pochybení dle žalobkyň představuje vadu řízení, která mohla způsobit nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. 7. Žalobkyně také zopakovaly svůj požadavek uplatněný již ve správním řízení, aby ve stavebním povolení byla stanovena podmínka obsahující povinnost stavebníka provést na své náklady „pasportizaci“ přilehlých domů včetně geodetického zaměření a provádět v průběhu stavby i po jejím dokončení kontrolní měření zaměřená na změny v podloží; tato měření by v průběhu stavby měla probíhat každé dva týdny a po jejím dokončení potom každé čtyři měsíce po dobu dvou let. 8. Žalobkyně také uvedly, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s otázkou překročení limitů hlučnosti, prašnosti a vibrací. Není vůbec zřejmé, z čeho správní orgány vycházely, když dospěly k závěru, že tyto limity nebudou překročeny. Existuje tedy důvodná obava, že kvalita bydlení v lokalitě bude v důsledku stavební činnosti podstatně snížena. IV. Vyjádření žalovaného a stavebníka; replika žalobkyň 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Zrekapituloval obsah napadeného rozhodnutí a jednotlivé žalobní body, které v zásadě kopírovaly odvolací argumentaci, označil za nedůvodné. Bezpečnost stavby z hlediska hydrogeologických změn, tak z hlediska hluku, prašnosti a jiných imisí, byla v řízení dostatečně prokázána a v napadeném rozhodnutí zdůvodněna. K otázce odborného vyjádření Mgr. S. žalovaný uvedl, že o něm ani o vyjádření stavebníka k odvolání ostatní účastníky řízení nevyrozuměl. Žalovaný uvedl, že nebyl dle správního řádu povinen zasílat vyjádření stavebníka k odvolání ostatním účastníkům, a tedy svým postupem řízení nezatížil vadou. 10. Stavebník taktéž navrhl, aby soud žalobu zamítl. Upozornil, že žalobkyně v žalobě zčásti polemizují s odůvodněním prvostupňového rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí o odvolání, a z tohoto důvodu je část jejich argumentace nepřípadná. Dále stavebník ve shodě s žalovaným uvedl, že stavba neohrozí stabilitu ani základové poměry okolních budov. K tomu navrhl jako důkaz znalecký posudek zpracovaný Ing. M. S., Ph.D., znalcem v oboru stavebnictví, jehož písemné vypracování ke svému vyjádření připojil. Ohledně překročení limitů hluku a ochrany ovzduší stavebník odkázal na stavební dokumentaci a závazná stanoviska dotčených orgánů, jejichž závěry se žalobkyním nepodařilo zpochybnit. 11. Žalobkyně na vyjádření žalovaného a stavebníka reagovaly stručnou replikou, v níž setrvaly na své žalobní argumentaci. Žalovaný ani ve vyjádření k žalobě případně nereagoval na jejich námitky týkající se ohrožení stability okolních budov v důsledku změn v proudění podzemních vod. Za dostatečné nelze považovat ani jeho vyjádření k odbornému vyjádření Mgr. S.; pokud bylo o toto vyjádření opíráno zamítnutí odvolání, jednalo se o podklad pro rozhodnutí, s nímž měli být účastníci seznámeni. K vyjádření stavebníka potom žalobkyně uvedly, že by to neměly být ony, nýbrž stavební úřad a stavebník, kdo jsou povinni prokazovat nepřekročení limitů hluku a znečištění ovzduší. V. Ústní jednání 12. Dne 1. 7. 2020 se ve věci konalo ústní jednání. Účastníci