4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

3 Af 55/2021- 276 - text 20 3 Af 55/2016- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Ryby a soudkyň JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: JUDr. J. S., IČ: xxxxxxxx adresou P. zast. Mgr. Janem Harcubou, advokátem sídlem Palackého 1327, 293 01 Mladá Boleslav proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2016 č. j. X a č. j. X takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2017 č. j. X, jehož zrušení navrhuje rozšíření žaloby došlé dne 26. 7. 2017, se vylučuje k samostatnému projednání; řízení o něm proběhne pod samostatnou spisovou značkou. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2018 č. j. X, jehož zrušení navrhuje rozšíření žaloby došlé dne 26. 7. 2018, se vylučuje k samostatnému projednání; řízení o něm proběhne pod samostatnou spisovou značkou. III. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2020 č. j. X, jehož zrušení navrhuje rozšíření žaloby došlé dne 6. 10. 2020, se vylučuje k samostatnému projednání; řízení o něm proběhne pod samostatnou spisovou značkou. IV. Žaloba podaná proti rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 5. 2016 č. j. X a č. j. X se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět soudního přezkumu [1] Žalobce se – původně podanou žalobou – domáhal u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) zrušení dvou rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (dále již „žalovaný“), a to rozhodnutí ze dne 17. 5. 2016 č. j. X a rozhodnutí ze dne 17. 5. 2016 č. j. X (dále jen „napadená rozhodnutí“ či „napadená rozhodnutí 19698 a 19696“, anebo „napadené rozhodnutí 19698“ a „napadené rozhodnutí 19696“). [2] Napadeným rozhodnutím 19698 bylo v odvolacím řízení změněno rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 25. 6. 2015 č. j. X (dále jen „dodatečný platební výměr 4669278“) tak, že se doměřená daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2012 mění z původní výše 8 107,- Kč na částku ve výši 10 107,- Kč a penále ve výši 20 % z částky doměřené daně oproti poslední známé dani se mění z částky 1 621,- Kč na částku 2 021,- Kč; v ostatním napadené rozhodnutí 19698 ponechalo dodatečný platební výměr 4669278 beze změny. Spolu s napadeným rozhodnutím 19698 navrhuje žalobce rovněž zrušení dodatečného platebního výměru 4669278. Za odůvodnění dodatečného platebního výměru se považuje podle ust. § 147 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zpráva o daňové kontrole ze dne 7. 5. 2015 (na str. 3 dodatečného platebního výměru uvedeno zřejmým omylem datum 6. 5. 2015) č. j. 1802543/15/2004-60562-107669 (dále jen „zpráva o daňové kontrole“ či „zpráva o daňové kontrole č. j. 1802543/15/2004-60562-107669“). [3] Napadeným rozhodnutím 19696 zamítl žalovaný odvolání žalobce proti dodatečným platebním výměrům ze dne 25. 6. 2015 1) č. j. 4668925/15/2004-51523-106258 (dále jen „dodatečný platební výměr 4668925“), 2) č. j. 4669038/15/2004-51523-106258 (dále jen „dodatečný platební výměr 4669038“), 3) č. j. 4669227/15/2004-51523-106258 (dále jen „dodatečný platební výměr 4669227“), 4) č. j. 4669319/15/2004-51523-106258 (dále jen „dodatečný platební výměr 4669319“), 5) č. j. 4669391/15/2004-51523-106258 (dále jen „dodatečný platební výměr 4669391“), 6) č. j. 4669424/15/2004-51523-106258 (dále jen „dodatečný platební výměr 4669424“) a 7) č. j. 4669469/15/2004-51523-106258 (dále jen „dodatečný platební výměr 4669469“) a tyto platební výměry potvrdil. Spolu s napadeným rozhodnutím 19696 navrhuje žalobce rovněž zrušení uvedených dodatečných platebních výměrů, za jejichž odůvodnění se považuje podle § 147 odst. 4 daňového řádu zpráva o daňové kontrole č. j. 1802543/15/2004-60562-107669. [4] Dodatečným platebním výměrem 4668925 byla za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2011 doměřena DPH ve výši 1 727,- Kč a současně stanovena povinnost uhradit penále ve výši 345,- Kč. [5] Dodatečným platebním výměrem 4669038 byla za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2011 doměřena DPH ve výši 1 776,- Kč a současně stanovena povinnost uhradit penále ve výši 355,- Kč. [6] Dodatečným platebním výměrem 4669227 byla za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2012 doměřena DPH ve výši 3 375,- Kč a současně stanovena povinnost uhradit penále ve výši 675,- Kč. [7] Dodatečným platebním výměrem 4669319 byla za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2012 doměřena DPH ve výši 3 528,- Kč a současně stanovena povinnost uhradit penále ve výši 705,- Kč. [8] Dodatečným platebním výměrem 4669391 byla za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2013 doměřena DPH ve výši 3 830,- Kč a současně stanovena povinnost uhradit penále ve výši 766,- Kč. [9] Dodatečným platebním výměrem 4669424 byla za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2013 doměřena DPH ve výši 12 748,- Kč a současně stanovena povinnost uhradit penále ve výši 2 549,- Kč. [10] Dodatečným platebním výměrem 4669469 byla za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2013 doměřena DPH ve výši 1 887,- Kč a současně stanovena povinnost uhradit penále ve výši 377,- Kč. [11] Podáním ze dne 23. 9. 2016 žalobce zaslal městskému soudu společně s replikou k vyjádření žalovaného k žalobě i „opravu zřejmé nesprávnosti“ na titulní straně žaloby spočívající v chybě psaní jednacího čísla napadeného rozhodnutí 19696, kde bylo uvedeno nesprávné č. j. X. Rozhodnutím č. j. X (dále též „rozhodnutí 19690“), které není předmětem žaloby a které se týkalo doměření DPH za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2011, totiž žalovaný zrušil rozhodnutí správce daně ze dne 25. 6. 2015 č. j. X a řízení zastavil. II. Žalobní body [12] Žalobce nejprve v žalobě napadá procesní přístup žalovaného, který má za zjevně účelový, když žalovaný bez řádného zdůvodnění rozdělil jednu věc na tři rozhodnutí (první žalobní bod), a to po provedení jedné daňové kontroly s výsledkem, který představuje jedna zpráva o ní. [13] Oběma napadenými rozhodnutími žalovaný zasáhl podle žalobce nezákonným způsobem do jeho majetkových práv. Žalobce uvádí, že správce daně vydal na základě zprávy o daňové kontrole č. j. X deset dodatečných platebních výměrů na – podle žalobce „údajně“ – zkontrolovaná jednotlivá zdaňovací období, přičemž devět z nich napadl žalobce odvoláním. [14] Žalobce má za nepochybné, že správce daně rozhodl nesprávně na základě uvedené zprávy, kterou považuje za zmatečnou, nepravdivou a chybnou, učiněnou bez věcného zjištění a posouzení. Správce daně podle žalobce odůvodnil vydání dodatečných platebních výměrů právně nepřípustně formálním odkazem na jednu zprávu o daňové kontrole tak, že za odůvodnění se považuje zmíněná zpráva o daňové kontrole, a to s uvedením nesprávného data zprávy a odkazem na ust. § 147 odst. 4 daňového řádu. [15] V meritu věci týkající se napadeného rozhodnutí 19698 (druhý žalobní bod) jde podle žalobce o to, zda přijatá zdanitelná plnění přiznaná v přiznání k DPH souvisí s ekonomickou činností žalobce. Žalobce trvá na tom, že ano, a má za to, že to i objektivně prokázal. Předmětem daně je podle ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), resp. ve znění účinném k datu vydání napadených rozhodnutí, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. [16] Správce daně i žalovaný zastávají podle žalobce názor, že daňový subjekt (žalobce) neprokázal důkazními prostředky, že použitá zdanitelná plnění za předmětná zdaňovací období byla použita pro ekonomickou činnost, a že neunesl důkazní břemeno a neprokázal přímou a bezprostřední vazbu přijatých zdanitelných plnění na plnění uskutečněná na výstupu, která zakládají nárok na odpočet daně. Správce daně i žalovaný zastávají podle žalobce názor, že daňový subjekt (tj. žalobce) nebyl v předmětném daňovém období ekonomicky činný a neprováděl ekonomickou činnost. S tím žalobce nesouhlasí a má naopak za to, že ve svých vyjádřeních a návrzích na doplnění dokazování uvedl a doložil ekonomickou podnikatelskou činnost. [17] Žalobce považuje postup žalovaného za zjednodušující, formální, alibistický a spočívající ve faktickém zneužití moci úřední v postavení odvolacího orgánu. Výpočet a způsob stanovení daně není odůvodněn, a proto je nepřezkoumatelný. Žalovaný se podle žalobce pouze omezuje na konstatování, že opravuje účetní chybu. [18] V meritu věci týkající se napadeného rozhodnutí 19696 (třetí žalobní bod) jde podle žalobce rovněž o to, zda přijatá zdanitelná plnění přiznaná v přiznání k DPH souvisí s jeho ekonomickou činností. I v tomto případě žalobce trvá na tom, že ano, a má za to, že to i objektivně prokázal. Žalobce i v případě napadeného rozhodnutí 19696 argumentuje stejně jako ve třetím žalobním bodě. Tvrdí, že v odvolání ze dne 12. 8. 2015 podrobně popsal svou ekonomickou činnost. Jde v ní mj. o spolupráci