7 As 192/2017 — Nejvyšší správní soud

10 A 58/2021- 121 - text 10 A 58/2021 - 121 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a Mgr. Andrey Veselé v právní věci žalobce: Oživení, z. s., IČO 67365353 sídlem Muchova 232/13, 160 00 Praha 6 zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Černohousem sídlem Lublaňská 398/18, 120 00 Praha 2 proti žalované: České dráhy, a.s., IČO 70994226 sídlem nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 za účasti: 1) Masaryk Station Development, a.s., IČO 27185842 sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Pekárkem sídlem U Nikolajky 5, 150 00 Praha 5 2) Masaryk Station Investment, a.s., IČO 27164233 sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 3. 2021, č. j. 670/2021-O25 takto: I. Rozhodnutí Českých drah, a.s., ze dne 26. 3. 2021, č. j. 670/2021-O25, se ruší. II. Městský soud v Praze podle § 16 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, nařizuje žalované, aby ve lhůtě 15 dní od doručení rozsudku poskytla žalobci v úplném znění s výjimkou osobních údajů fyzických osob: - Smlouvu o implementaci projektu sjednanou dne 29. 8. 2006 mezi Masaryk Station Investment, a.s., IČO 27164233, České dráhy a.s., IČO 70994226 a Masaryk Station Development, a.s., IČO 27185842 - Smlouvu o budoucí kupní smlouvě sjednanou dne 29. 8. 2006 mezi České dráhy a.s., IČO 70994226 a Masaryk Station Development, a.s., IČO 27185842 - Smlouvu o zřízení předkupního práva sjednanou dne 29. 8. 2006 mezi České dráhy a.s., IČO 70994226 a Masaryk Station Development, a.s., IČO 27185842 - Nájemní smlouvu na stavby sjednanou dne 29. 8. 2006 mezi České dráhy a.s., IČO 70994226 a Masaryk Station Development, a.s., IČO 27185842 - Nájemní smlouvu na nebytové prostory sjednanou dne 29. 8. 2006 mezi České dráhy a.s., IČO 70994226 a Masaryk Station Development, a.s., IČO 27185842 včetně dodatku č. 1 sjednaného dne 19. 5. 2011 - Nájemní smlouvu na pozemky sjednanou dne 29. 8. 2006 mezi České dráhy a.s., IČO 70994226 a Masaryk Station Development, a.s., IČO 27185842 - Smlouvu o nájmu pozemků sjednanou dne 29. 8. 2006 mezi České dráhy a.s., IČO 70994226 a Masaryk Station Development, a.s., IČO 27185842 III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 19.456 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce advokáta Mgr. Pavla Černohouse. IV. Osobám zúčastněným na řízení 1) a 2) se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce žádal dne 27. 3. 2012 od žalované informace o tom, jaké všechny smlouvy či dodatky ke smlouvám uzavřela společnost České dráhy, a.s. se společnostmi Masaryk Station Investment, a.s., a Masaryk Station Development, a.s., kopie všech těchto smluv včetně případných smluvních dodatků a příloh a kopie stanoviska advokátní kanceláře RaH k materiálu „Řešení lokality Praha – Masarykovo nádraží – prováděcí smlouvy“ z roku 2006, včetně případných dodatků a příloh. 2. České dráhy, a.s., rozhodnutím ze dne 26. 3. 2021, č. j. 670/2021-O25 (dále jen „napadené rozhodnutí“) částečně odmítly žádost žalobce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném a účinném znění (dále jen “InfZ”). II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve zrekapitulovala předchozí průběh správního řízení, především uvedla, že Úřad pro ochranu osobních údajů nezpochybňuje, že některé části smluv mohou být chráněny obchodním tajemstvím, je však povinností žalované, aby vydala řádně odůvodněné přezkoumatelné rozhodnutí. 4. K povaze informací obsažených ve smluvní dokumentaci žalovaná uvedla, že některé z nich mají povahu obchodního tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen “občanský zákoník”), přičemž tyto nelze dle § 9 odst. 2 InfZ poskytnout. Tento aspekt je dle žalované zásadní vzhledem k předchozím zkušenostem žalované s žalobcem, kdy žalobce veškeré získané informace bez ohledu na limity plynoucí z právního řádu zveřejňuje a používá je k medializaci své činnosti. Předmětné informace nejsou dle žalované obecně známé v obchodních kruzích, jejich zpřístupnění by mohlo narušit hospodářskou soutěž, mají konkurenční významnost a jejich zveřejnění může být bezpečnostním rizikem. 5. Žalovaná dále konstatovala, že její stanovisko nejde konkretizovat do takové míry, kdy by mohlo dojít k ohrožení utajovaných obchodních tajemství, tedy informace nelze konkretizovat tak, aby bylo možné dovodit jakékoliv konkrétní informace. Žalovaná dále zdůraznila, že za zvláště zneužitelné a způsobilé vzniku škody považuje informace o cenách, způsobu využití území a staveb, zatíženích a způsobu a nákladech jejich odstranění. 6. Žalovaná se dále podrobně vyjádřila k jednotlivým smlouvám a jejich ujednáním a zdůvodnila, proč jednotlivé informace považuje za obchodní tajemství. 7. K částečnému odmítnutí žádosti žalovaná uvedla, že znepřístupněny byly zásadně dva druhy informací: informace, které obsahují osobní údaje, o nichž má žalovaná za to, že nemají relevantní význam ve vztahu k vlastnímu obsahu smluv a podléhají režimu ochrany osobních údajů, a dále smluvní ujednání, o kterých mají smluvní strany za to, že ve svém souhrnu tvoří specifické a nedělitelné know-how rozvoje konkrétního území. 8. Smlouvy byly v souladu s aktuálním rozhodnutím Úřadu pro ochranu osobních údajů opětovně přezkoumány z hlediska obchodního tajemství, přičemž smluvní strany u většiny smluv trvají na znepřístupnění informací. Zveřejněním znepřístupněných údajů by bylo možné ohrozit ekonomické zájmy žalované i v jiných záležitostech. Mohlo by dojít k narušení peněžních toků, což by mohlo mít vliv na mezinárodní rating žalované a na hodnotu jí emitovaných cenných papírů na kapitálových trzích. V případě zpřístupnění obchodního tajemství by také byla narušena důvěra obchodních partnerů. Znepřístupnění obchodních tajemství je proto na místě. 9. Žalovaná uvedla, že v daném případě se střetává právo na informace s právem podnikat a odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2007, sp. zn. 10 Ca 144/2005, dle kterého je potřeba pečlivě zvážit, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před druhým. 10. Žalovaná poukázala na skutečnost, že případná škoda vzniklá zveřejněním obchodního tajemství by byla jen obtížně vymahatelná, neboť podnikání nemůže být hlavní činností žalobce. 11. K žádosti o poskytnutí stanoviska advokátní kanceláře RaH z roku 2006 žalovaná uvedla, že požadované stanovisko nemůže poskytnout, neboť ho s ohledem na uplynutí doby 15 let nemá k dispozici. Stanovisko bylo v gesci zaměstnanců žalované, kteří ho při ukončení pracovního poměru neodevzdali. Žalovaná vyvinula maximální možné úsilí vedoucí ke znovuzískání stanoviska, když kontaktovala předmětnou advokátní kancelář, která však stanovisko k dispozici rovněž nemá. III. Žaloba 12. Žalobce v podané žalobě po stručné rekapitulaci průběhu správního řízení nejdříve uvedl, že nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje zejména v soustavném odmítání poskytnout informace s odkazem na obchodní tajemství podle § 9 odst. 1 InfZ. Žalobce se domnívá, že žalovaná dostatečným způsobem nevysvětlila, jak konkrétně informace objektivně naplňují stanovená kritéria obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku. Komentáře žalované k jednotlivým článkům požadovaných smluv, které podle ní naplňují povahu obchodního tajemství, se nevypořádávají se všemi kumulativními znaky obchodního tajemství, nebo lze nad závěry žalované mít pochybnosti. 13. Žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí obecně konstatuje, že předmětné informace ve svém souhrnu tvoří specifické a nedělitelné know-how rozvoje území, jehož zveřejnění by mohlo ohrozit ekonomické zájmy žalované v jiných projektech či částečně zmařit projekt a způsobit škodu. Žalobce k tomu uvedl, že jeho účelem není mařit projekt. Žalobce je nevládní neziskovou organizací prosazující principy efektivního a transparentního fungování veřejné správy a důvodem pro podání žádosti byla kontrola hospodaření žalované s veřejnými prostředky a veřejným majetkem. Veřejný zájem na kontrole je v projednávaném případě zesílen tím, že rozvoj lokality Smíchovského nádraží doprovází zásadní pochybnosti o výhodnosti projektu pro žalovanou, když z investigativní reportáže vyplynulo, že od žalované byly odkoupeny pozemky v ceně o dvě třetiny nižší, než je tržní cena pozemků v dané lokalitě. 14. Žalobce poukázal na ustanovení § 9 odst. 2 InfZ, dle kterého se ochrana obchodního tajemství nevztahuje na informace o rozsahu a příjemci veřejných prostředků. Proto není minimálně možné odepřít informace o cenách v případě nájemních smluv a smluv o smlouvě budoucí kupní, stejně tak informace o financování projektu, zřízení zástavních práv či o smluvních pokutách. Žalovaná tuto skutečnost přitom soustavně opomíjí a v napaden