8 As 47/2005 — Nejvyšší správní soud

9 A 78/2022- 68 - text 15 9 A 78/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobce: P. U. zastoupený advokátem JUDr. Janem Karlecem sídlem Štěpánská 644/35, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad Městské části Praha 22 sídlem Nové náměstí 1250, 104 00 Praha 22 zastoupený advokátkou JUDr. Nikolou Skutkovou sídlem Jindřicha Bubeníčka 1598/11, 104 00 Praha 22 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) P. K. 2) V. K. o žalobě proti územnímu souhlasu č. j. P22 9648/2021 OV 07, vydanému Úřadem Městské části Praha 22, odborem výstavby dne 5. 8. 2021, takto: I. Územní souhlas č. j. P22 9648/2021 OV 07, vydaný Úřadem Městské části Praha 22, odborem výstavby dne 5. 8. 2021, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Jana Karlece, advokáta. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a napadené rozhodnutí 1. Žalobou podanou dne 12. 9. 2022 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí - územního souhlasu č. j. P22 9648/2021 OV 07 vydaného Úřadem Městské části Praha 22, odborem výstavby dne 5. 8. 2021 (dále jen „územní souhlas“ nebo „napadené rozhodnutí“). 2. Napadeným rozhodnutím byl vydán v souladu s § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 96 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „stavební zákon“) územní souhlas pro stavbu voliéry na části pozemku parc. č. XA (dále jen „pozemek stavebníka“) u stávajícího rodinného domu č. p. XA na pozemku parc. č. XB, vše k. ú. X při ul. X. Stavba voliéry bude o půdorysných rozměrech 3,44 x 4,65 m a max. výšce 2,75 m; stavba bude založena ztraceným bedněním o výšce 0,25 m nad terénem; na ztracené bednění bude provedena konstrukce z ocelových profilů, do kterých bude uchyceno systémové ocelové pletivo voliéry; jihozápadní stěna bude provedena zděná z Ytongu o tl. 150 mm; střecha bude tvořena polykarbonátovými průhlednými deskami (dále jen „stavba voliéry“). Stavba voliéry bude umístěna na části pozemku stavebníka ve vzdálenosti 0,7 m od hranice s pozemkem parc. č. XC a ve vzdálenosti cca 15,8 m od hranice s pozemkem parc. č. XD, vše v k. ú. X, při ul. X. 3. Pozemek stavebníka sousedí mj. též s pozemkem parc. č. XE v k. ú. X, který je ve vlastnictví žalobce (dále jen „pozemek žalobce“). 4. Žalovaný v územním souhlasu uvedl, že dne 28. 6. 2021 obdržel od osoby zúčastněné na řízení 1) (dále též jen „stavebník“) oznámení záměru ve věci stavby voliéry na části pozemku stavebníka. K výzvě žalovaného stavebník oznámení záměru doplnil o taxativně vyjmenované doklady, mj. o souhlas osoby zúčastněné na řízení 2) coby spoluvlastníka pozemku stavebníka s umístěním a provedením záměru ze dne 27. 7. 2021 a o souhlas spoluvlastníků pozemku parc. č. XC v k. ú. X. s umístěním a provedením záměru ze dne 27. 7. 2021, přičemž poslední doklad byl předložen dne 28. 7. 2021. Žalovaný dále konstatoval, že od ostatních pozemků bude stavba voliéry umístěna ve vzdálenosti větší než 2 m, proto v souladu s § 96 odst. 3 písm. d) stavebního zákona nebyly souhlasy vlastníků ostatních pozemků vyžadovány. 5. Dle územního souhlasu je stavba voliéry stavbou pro chovatelství, která bude užívána pro možnost průletu papoušků ve venkovním prostoru a nebude užívána jako provozovna. 6. Závěrem územního souhlasu žalovaný konstatoval soulad stavby voliéry s nařízením hl. m. Prahy č. 10/2016 Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen „PSP“), konkrétně s § 29 odst. 2 písm. e) PSP (odstupy staveb a pravidla pro výstavbu při hranici pozemku), § 39 PSP (základní zásady a požadavky) a § 40 PSP (obecné požadavky). 7. Následně žalovaný uvedl, že pozemek stavebníka o celkové výměře 731 m² se dle platného územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, schváleného usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 10/05 ze dne 9. 9. 1999, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2000, vyhláškou č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy, o závazné části územního plánu hlavního města Prahy, ve znění změny Z2832/00 vydané usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 39/85 dne 6. 9. 2018 formou Opatření obecné povahy č. 55/2018 s účinností od 12. 10. 2018 (dále jen „Územní plán“), nachází v ploše s využitím „OB“ čistě obytné, ve kterém lze uvedenou stavbu pro chovatelství umístit. Žalovaný uzavřel, že záměr stavby voliéry se nachází v zastavěném území, jeho realizací se poměry v území nemění, nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a nepodléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. II. Žaloba 8. V úvodu žaloby žalobce předeslal, že o existenci územního souhlasu se dozvěděl dne 13. 7. 2022, kdy mu bylo doručeno sdělení žalovaného ze dne 29. 6. 2022, č. j. P22 20475/2022 OV 07, sp. zn. MC22 880/2022 OV 07 (dále jen „sdělení“), kterým jej žalovaný informoval o vyřízení podnětu žalobce k prošetření provádění výstavby voliéry. S obsahem územního souhlasu měl žalobce možnost se seznámit až dne 2. 9. 2022, kdy mu územní souhlas poskytl jeho právní zástupce, který si jej vyžádal u žalovaného dle zákona o svobodném přístupu k informacím poté, co žalovaný odmítl územní souhlas poskytnout přímo žalobci a odepřel mu možnost nahlédnout do spisu s odůvodněním, že žalobce není dotčenou osobou. 9. Žalobce dále uvedl, že je vlastníkem sousedních nemovitostí, a to pozemku parc. č. XE a pozemku parc. č. XF, jehož součástí je dům č. p. XB, objekt bydlení, to vše v k. ú. X. Územním souhlasem pro stavbu voliéry se žalobce cítí přímo dotčen na svých právech, neboť s užíváním stavby voliéry bude spojeno množství negativních imisí, především nežádoucí hluk způsobený křikem papoušků, zvýšená prašnost způsobená papoušky a zvýšený zápach vzniklý užíváním voliéry, a to v míře, kterou se podstatně mění poměry v daném území a kterou není žalobce povinen snášet. S negativními imisemi je pak spojen i důsledek v podobě snížení hodnoty jeho nemovitostí. 10. První žalobní námitkou žalobce namítal nepřezkoumatelnost územního souhlasu, neboť se žalovaný v jeho odůvodnění omezil pouze na popis obdržené žádosti o vydání územního souhlasu, proces jejího doplňování, popis stavby voliéry převzatý z žádosti a obecné vyslovení souladu záměru stavby voliéry s PSP a s Územním plánem. Dále žalobce uvedl, že v posledním odstavci odůvodnění územního souhlasu žalovaný k záměru stavby voliéry toliko v obecné rovině konstatoval, že jeho realizací se poměry v území nezmění. Takové odůvodnění je dle žalobce zcela nedostatečné, protože z něj nevyplývá, jak se žalovaný s požadavky právních předpisů vypořádal a proč považuje podmínky pro vydání územního souhlasu za splněné. Dle žalobce se měl žalovaný zabývat tím, jací papoušci a v jakém množství budou ve voliéře chováni, aby mohl posoudit, zda dojde ke změně místních poměrů či nikoliv. 11. Dle tvrzení žalobce, uvedeného ve druhé žalobní námitce, žalovaný nesprávně posoudil záměr jako stavbu pro chovatelství, ačkoliv má stavba voliéry zjevně sloužit k výkonu podnikatelské činnosti. Stavebník je totiž držitelem živnostenských oprávnění pro „Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)“ a dle žalobce papoušky, k jejichž chovu má voliéra sloužit, chová za účelem výkonu podnikání. Na papoušky, kteří mají být ve voliéře chováni, je tak dle žalobce nutné nahlížet jako na „hospodářská zvířata“ ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „veterinární zákon“). Proto je dle žalobce nutné na umisťovanou stavbu voliéry pohlížet jako na „hospodářství“ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) veterinárního zákona a jako na provozovnu, v níž bude vykonávána podnikatelská činnost. 12. Ve třetí žalobní námitce žalobce uvedl, že územní souhlas byl vydán v rozporu s platným Územním plánem, neboť stavba voliéry nemohla být z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací povolena. Pozemek stavebníka, na němž byla stavba voliéry umístěna, spadá dle platného Územního plánu do ploch čistě obytných, ve kterých není umístění stavby voliéry, která má sloužit i k podnikatelským účelům, vůbec přípustné. Dle žalobce nelze z hlediska platného Územního plánu na předmětnou stavbu voliéry nahlížet ani jako na „doplňkovou stavbu pro chovatelství“, protože tou je myšlena dle platného Územního plánu v obytných plochách (OB a OV) „stavba plnící