Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce

(1) Nástrojem centrálního řízení mezd je soustava tarifních mezd, která je základem ekonomicky odůvodněné diferenciace mezd podle kvalifikační náročnosti a namáhavosti práce, podmínek, za nichž je práce konána, dlouhodobých pracovních výsledků pracovníků a jejich osobních schopností a předpokladů. Současně je soustava tarifních mezd základem systému osobní hmotné zainteresovanosti pracovníků podle uvedených diferenciačních hledisek. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí

a) stanoví zásady soustav základních mezd, které zejména obsahují způsob hodnocení práce, zařazení typických povolání (pracovních činností) a funkcí do tarifních tříd (stupňů), způsob vypracování a používání katalogů povolání a funkcí jako závazných podkladů pro přiznávání kvalifikačních a tarifních tříd, stupnic mzdových tarifů a tarifních příplatků a způsob jejich diferenciace a používání; dále stanoví zásady pro přiznávání osobních platů,

b) podle potřeby vydává katalogy nebo předpisy jednotně upravující hodnocení prací a stanovení základních mezd pro některé skupiny a kategorie pracovníků,

c) podává závazný výklad zásad uvedených v písmenu a) a koordinuje jejich provádění ve mzdových předpisech,

d) schvaluje mzdové tarify a tarifní příplatky pro jednotlivé druhy prací a skupiny pracovníků.

(2) Katalogy a předpisy pro stanovení tarifních mezd, popřípadě jejich částí vydávají na základě zásad stanovených podle odstavce 1 písm. a)

a) federální ústřední orgány se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí,

b) ústřední orgány České socialistické republiky, ústřední orgány Slovenské socialistické republiky a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

(3) Pravomoc oborových ředitelství a organizací v oblasti tarifních mezd je vymezena mzdovými předpisy.

(4) Pracovníkům s mimořádnými schopnostmi a vynikajícími pracovními výsledky lze přiznat osobní plat převyšující až o 50 % příslušné mzdové tarify, a jde-li o tarify stanovené rozpětím sazeb, jejich horní hranici. Konkrétní podmínky stanoví mzdové předpisy.

(1) O formě mzdy a způsobu jejího uplatnění rozhodují organizace podle § 113 zákoníku práce a podle dalších ustanovení této vyhlášky. Organizace jsou povinny uplatňovat mzdové formy tak, aby působily k dosahování co nejlepších výsledků práce organizace; musí soustavně prověřovat účinnost mzdových forem a přizpůsobovat je změnám v technickoorganizační úrovni výrobního a pracovního procesu a potřebám technického a ekonomického rozvoje. Nepůsobí-li mzdová forma žádoucím směrem, narušuje-li systém usměrňování mzdových prostředků nebo ekonomicky účelnou diferenciaci mezd, jsou organizace povinny ji upravit nebo nahradit jinou.

(2) Formy mzdy s výjimkou podílů na hospodářských výsledcích mohou být podle podmínek a zaměření použity jako individuální nebo kolektivní. Použijí-li se pro odměňování pracovníků kolektivní formy mzdy, rozděluje se kolektivní výdělek podle odpracovaného času, dosažené kvalifikace a pracovních zásluh jednotlivců.

(3) Při uplatňování forem mzdy musí organizace postupovat tak, aby nedocházelo k dvojímu odměňování týchž pracovních výsledků.

(4) K zajištění jednotného postupu při používání mzdových forem může federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit závazné zásady. Ke správnému uplatňování jednotlivých mzdových forem vydávají podle potřeby orgány hospodářského řízení, popřípadě ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky závazné směrnice nebo metodická doporučení.

(5) Konkrétní podmínky hmotné zainteresovanosti vedoucích státních organizací určí přímo nadřízené orgány a vedoucích jiných organizací orgány oprávněné k tomu podle zvláštních předpisů.

(6) Organizace mohou při uplatňování mzdových forem postupovat podle ustanovení § 21 až 26, jen pokud jejich používání není upraveno ve mzdových předpisech vydaných příslušnými ústředními orgány.

(1) Úkolové mzdy se použije na pracovištích, kde lze předem hospodárně stanovit pracovní postup a normu spotřeby práce, kontrolovat množství a kvalitu výsledků práce, zajistit evidenci spotřeby pracovního času a kde pracovníci mohou pracovním úsilím významně ovlivnit kvantitativní výsledky práce a její produktivitu. Úkolové mzdy nelze použít tam, kde by její uplatnění mohlo vést k ohrožení bezpečnosti a zdraví pracujících.

(2) Závislost výše mzdy na pracovních výsledcích může být stanovena jako lineární, degresivní nebo progresivní, a to s ohledem na kvalitu norem spotřeby práce, zajištění žádoucího vývoje mzdových prostředků, účelnou mzdovou diferenciaci a podle zájmu na kvantitativních výsledcích práce. O uplatnění progresivní úkolové mzdy rozhoduje na návrh vedoucího organizace nadřízený orgán, který současně vymezí dobu její platnosti.

Časové mzdy se použije na pracovištích, kde

a) nelze předem hospodárně stanovit pracovní postup a normu spotřeby práce anebo spolehlivě zjišťovat množství a kvalitu pracovních výsledků, a to vzhledem k různorodosti a nahodilému střídání pracovních činností nebo malému rozsahu práce,

b) požadované pracovní výsledky a produktivita práce jsou zajištěny organizací a řízením výroby a práce nebo chodem provozního zařízení, popřípadě kde převažuje zájem na kvalitě pracovních výsledků,

c) uplatnění jiných mzdových forem by mohlo vést k ohrožení bezpečnosti a zdraví pracujících.

(1) Podílové mzdy lze použít na pracovištích, kde pracovníci mohou významně ovlivnit pracovní a hospodářské výsledky a produktivitu práce, kde však nelze spolehlivě zjišťovat využití pracovní doby, popřípadě přesně stanovit pracovní postup a normu spotřeby práce.

(2) Podílová mzda zahrnuje celkovou odměnu za všechny práce a pracovní dobu související s pracovní činností (provozem).

(3) Výše mzdy se stanoví procentním podílem z dosaženého pracovního výsledku měřeného v peněžním vyjádření (tržby, obrat apod.); přitom se vychází z plánovaného výdělku odpovídajícího kvalifikační náročnosti, obtížnosti a namáhavosti práce a technickým a ekonomickým podmínkám.

(4) Není přípustné stanovit podílovou mzdu tak, aby procentní podíl na ukazateli pracovních výsledků vzrůstal. Sazby procentního podílu se stanoví nejdéle na dobu jednoho roku.

(5) O uplatnění podílové mzdy v organizaci rozhoduje na návrh vedoucího organizace nadřízený orgán, který postupuje podle předpisů vydaných příslušnými ústředními orgány.

(1) Smíšené mzdy lze použít na pracovištích, kde pracovníci mohou významně ovlivnit pracovní a hospodářské výsledky a produktivitu práce, kde však není možno přesně stanovit pracovní postup a normu spotřeby práce a kde pracovní a hospodářské výsledky a produktivita práce jsou vedle výkonu pracovníků závislé na jiných vlivech, jejichž působení nelze předvídat.

(2) Podle potřeby mzdové diferenciace a konkrétních podmínek v organizaci se stanoví poměr časové a úkolové (podílové) složky mzdového tarifu nebo časové a úkolové (podílové) složky plánovaného výdělku tak, aby časová složka nebyla nižší než 30 % plánovaného výdělku.

(1) Prémie lze poskytovat na pracovištích, kde je možné žádoucí výsledky práce, které pracovníci bezprostředně ovlivňují nebo za něž odpovídají, vyjádřit měřitelnými technickými nebo ekonomickými ukazateli, jejichž plnění lze bezpečně kontrolovat. Při stanovení technických a ekonomických ukazatelů se vychází z normativních podkladů o spotřebě práce, o nákladech na výrobu, o kvalitě výrobků apod.

(2) Výše prémie a její průběh v závislosti na plnění ukazatelů musí být úměrné pracovnímu výkonu, ekonomickému přínosu práce a výši mzdových prostředků a napomáhat žádoucí diferenciaci mezd.

(3) Konkrétní podmínky prémiování (ukazatelé, výše a průběh prémie, období, za které je prémie poskytována a další podmínky) se stanoví v prémiových řádech, které vydává vedoucí organizace.

(1) Organizace mohou poskytovat

a) výkonnostní odměny k časové mzdě pracovníkům, kteří nejsou prémiováni, za úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů; výkonnostní odměny lze poskytovat pravidelně v určených časových obdobích na základě zhodnocení pracovního úsilí a dosažených pracovních výsledků; výše výkonnostní odměny se stanoví tak, aby nebyly narušeny mzdové relace vůči ostatním pracovníkům;

b) mimořádné odměny pracovníkům za výsledky práce, jimiž přispěli ke splnění zvlášť významných pracovních úkolů, nebo za výkon prací vyskytujících se jednorázově anebo za jiné výjimečné zásluhy (při živelních událostech, záchraně života apod.);

c) peněžité odměny za výsledky dosažené v socialistickém soutěžení;

d) jiné druhy odměn podle zvláštních předpisů, vydaných ústředními orgány.

(2) Odměny nelze poskytovat namísto prémií, které pracovníkům nepřísluší pro nesplnění stanovených ukazatelů.

(3) Konkrétní podmínky pro poskytování odměn určí vedoucí organizace. Může také zmocnit vedoucí závodů a provozů, mistry, popřípadě jiné vedoucí pracovníky, aby ze zvlášť vymezených prostředků organizace (tzv. fondů vedoucích) operativně poskytovali mimořádné odměny.

(1) Organizace, s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací, mohou poskytovat pracovníkům podíly na celkových hospodářských výsledcích organizace. Jestliže lze spolehlivě zjišťovat výsledky hospodaření v jednotlivých vnitropodnikových útvarech (závodech, hospodářských střediscích, popřípadě dalších vnitropodnikových útvarech) mohou též poskytovat podíly na hospodářských výsledcích těchto útvarů.

(2) Podíly na hospodářských výsledcích organizací a závodů se stanoví na základě zhodnocení hospodářských výsledků za uplynulý rok. Podíly na hospodářských výsledcích ostatních vnitropodnikových útvarů mohou být stanoveny na základě výsledků zjištěných za kratší období.

(3) Na podíly na hospodářských výsledcích zjišťovaných za celoroční období lze poskytnout v průběhu roku zálohu, a to nejdříve po zhodnocení hospodářských výsledků za tři čtvrtletí roku. Na podíly na hospodářských výsledcích zjišťovaných za kratší než roční období se zálohy neposkytují.

(4) Organizace mohou podíly na hospodářských výsledcích vyplácet jen do výše nevázaného zůstatku fondu odměn k poslednímu dni období, za které podíly poskytují, jestliže provedly za uplynulé období stanovený minimální příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb a dodržely stanovený postup při financování oběžných prostředků. Za obdobných podmínek mohou organizace se souhlasem bezprostředně nadřízeného orgánu vyplácet zálohy na podíly, lze-li důvodně předpokládat příznivé hospodářské výsledky za celý rok.

(5) Organizace jsou povinny prokázat pobočce banky před výplatou podílů na hospodářských výsledcích (záloh), že splnily podmínky uvedené v odstavci 4.

(6) Výše podílů na hospodářských výsledcích se určí jednotlivým pracovníkům diferencovaně podle míry jejich odpovědnosti, individuálních pracovních výsledků, pracovní kázně, popřípadě délky zaměstnání v organizaci a dalších hledisek vyjadřujících zásluhy o dosažené výsledky.

(7) Dojde-li ke skončení pracovního poměru před uplynutím období, za které se podíly poskytují, náleží pracovníkovi poměrná část podílu jen tehdy, došlo-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany organizace podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) nebo ze strany pracovníka výpovědí podle § 51 odst. 1 nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 54 zákoníku práce anebo dohodou z důvodů uvedených v těchto ustanoveních. Poměrnou část podílů lze poskytnout též pracovníkům, kteří rozvázali pracovní poměr dohodou z důvodu přechodu na společensky důležitou funkci, a pracovníkům, jejichž pracovní poměr sjednaný na určitou dobu skončil uplynutím této doby, zejména pracovníkům přijatým na sezónní a kampaňové práce. Poměrnou část podílu lze přiznat i při úmrtí pracovníka.

(8) Podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích se upravují v kolektivních smlouvách; v nich se zejména stanoví vzájemný poměr výše podílů pracovníků zainteresovaných na celkových hospodářských výsledcích organizace i na výsledcích vnitropodnikových útvarů, dále způsob určení výše podílů, a ve kterých případech a z jakých důvodů se podíly krátí nebo neposkytují. Podíly na hospodářských výsledcích se neposkytují pracovníkovi, jemuž bylo v průběhu roku pravomocně uloženo kárné opatření nebo trest soudem pro čin, jehož se dopustil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo který v tomto období neomluveně zameškal práci v celkovém rozsahu odpovídajícím průměrné délce směny. V organizacích, ve kterých nejsou uzavřeny kolektivní smlouvy, určí podrobné podmínky vedoucí organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

(9) Pracovníkům oborových ředitelství se mohou poskytovat podíly na hospodářských výsledcích obdobně podle ustanovení odstavců 1 až 8. Vedle podmínek uvedených v odstavci 4 musí být také dodržen limit mzdových a ostatních osobních nákladů za celou výrobní hospodářskou jednotku ve smyslu § 11 odst. 8.

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech stanovit pro některé skupiny pracovníků nebo pro určité pracovní činnosti maximální výši (limit) mezd poskytovaných podle § 25 až 27. Tyto limity mohou stanovit též

a) federální ústřední orgány pro podřízené organizace,

b) ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky pro odvětví řízená ústředními orgány České socialistické republiky, ústředními orgány Slovenské socialistické republiky, národními výbory a ústředními orgány spotřebního a bytového družstevnictví,

c) ústřední orgány České socialistické republiky, ústřední orgány Slovenské socialistické republiky, krajské národní výbory a národní výbory jim na roveň postavené a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví pro organizace v jejich působnosti.

(2) Pokud federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví pro některé skupiny pracovníků nebo pro určité pracovní činnosti maximální výši (limit) mezd, musí orgány uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) vycházet z těchto limitů. Totéž platí pro orgány uvedené v odstavci 1 písm. c), jestliže limit stanovilo ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky.

(3) Jestliže výše prémií výkonnostních nebo jiných odměn a výše podílů na hospodářských výsledcích je odvozena ze základní mzdy, nepřihlíží se při výpočtu této výše k době, po kterou je pracovníkovi poskytována náhrada mzdy podle příslušných předpisů nebo peněžité dávky nemocenského pojištění, a k době, po kterou mu bylo poskytnuto neplacené pracovní volno. Není-li výše podílů na hospodářských výsledcích odvozena ze základní mzdy, stanoví se v kolektivní smlouvě pravidla pro krácení podílů za dobu, kdy pracovníkovi nepřísluší mzda.

(1) Příplatky a doplatky ke mzdě, popřípadě náhrady mzdy lze poskytovat, jen pokud to příslušné předpisy dovolují.

(2) Zásady pro přiznávání mzdových preferencí stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí.

(3) Organizace mohou poskytovat pracovníkům jako součást mzdy naturální požitky, popřípadě jiná plnění peněžité hodnoty jen podle zvláštních předpisů vydaných na základě zásad stanovených federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

Při odměňování pracovníků činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 232 a násl. zákoníku práce) se postupuje podle mzdových předpisů, které platí pro odměňování stejných nebo obdobných prací v pracovním poměru.*)

Při stanovení a změnách norem spotřeby práce podle § 114 zákoníku práce postupují organizace tak, aby

a) výkonové normy, normy obsluhy a početních stavů vyjadřovaly nutnou spotřebu pracovního času a objektivně určovaly výkon každého pracovníka, který má odpovídat plnému využití stanovené pracovní doby, průměrnému stupni pracovní zručnosti a intenzity, kvalifikaci a zapracovanosti, které jsou pro vykonávání práce potřeba, vlivům pracovního prostředí a ostatním podmínkám při zachování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, racionálním výrobním a pracovním postupům stanoveným pro výkon dané práce, požadované kvalitě výroby a práce a ostatním podmínkám, na nichž je závislá spotřeba práce a času,

b) normy spotřeby práce byly stanoveny metodami odpovídajícími charakteru výroby a práce, zejména s přihlédnutím k jejich požadované přesnosti a kvalitě, k hospodárnosti jejich výpočtu a k tomu, jak podrobně je technicky možné a ekonomicky účelné stanovit technologický a pracovní postup a zjišťovat množství práce a výkon pracovníka,

c) normování bylo důsledně spojováno s racionalizací práce, směřující k takovému uspořádání pracovního procesu, které zabezpečí, že za dané technické úrovně výrobního a pracovního procesu a ostatních podmínek bude dosaženo hospodárného využití pracovních sil při nejúčelnějším využití zařízení a materiálu, při žádoucí kvalitě výsledků práce a při současném zabezpečení vysoké kultury práce a pracovního prostředí,

d) stanovené a uplatněné normy spotřeby práce byly soustavně prověřovány, a to především u rozhodujících činností a pracovišť a na zaostávajících úsecích činnosti a aby při zjištění výrazného zkracování skutečné spotřeby času oproti normované bylo prověřováno a důsledně vyžadováno dodržování technologického a pracovního postupu, spotřeby materiálu, nástrojů a energie, předepsané kvality výrobků, předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce apod.

(1) Normy spotřeby práce, normativní podklady a jejich změny schvaluje a vyhlašuje, pokud nejsou stanoveny nadřízeným orgánem, vedoucí organizace, popřípadě jím zmocněný vedoucí závodu, provozu, cechu nebo dílny. Normy stanovené na základě schválených normativních podkladů se již neschvalují. Normativní podklady, popřípadě normy se širším rozsahem působnosti (podnikové, oborové, odvětvové) schvaluje vedoucí příslušné organizace nebo orgánu hospodářského řízení.

(2) Normativní podklady a normy, schválené orgánem hospodářského řízení jako závazné, nahrazují normativní podklady a normy používané v organizaci, pokud tyto normativní podklady a normy nejsou pokrokovější vzhledem k dosažené technickoorganizační úrovni výrobního a pracovního procesu. Uplatňují se dnem, který určí vedoucí organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

(3) O zavádění a změnách normativních podkladů a norem spolurozhoduje příslušný odborový orgán (závodní výbor nebo vyšší odborový orgán). Tam, kde nejsou normy určovány na základě předem stanovených normativních podkladů a přitom jde o výrobu s malou opakovatelností, stanoví se způsob spolurozhodování odborových orgánů po předchozím souhlasu příslušného ústředního výboru odborového svazu, a to zpravidla v kolektivní smlouvě. Normy určené podle předem schválených normativních podkladů, popřípadě normy předem schválené, jejichž správnost potvrdil vyšší odborový orgán, nevyžadují dalšího souhlasu odborového orgánu v organizaci. Tento odborový orgán však dbá, aby vedení organizace před uplatněním normativních podkladů a norem provedlo na pracovištích taková opatření, která zajistí, že veškeré technické a organizační podmínky budou v souladu s podmínkami, jež normativní podklady a normy předpokládají.

(4) Normy spotřeby práce a jejich změny musí být pracovníkům oznámeny vždy před zahájením práce a nesmějí být uplatněny se zpětnou platností. Počátek platnosti normativních podkladů se určuje tak, aby kolektivy pracovníků, jejichž práce se normativní podklady týkají, byly s nimi a s pracovními podmínkami seznámeny zpravidla nejméně dva týdny předem. Současně je nutno upravit včas technické a organizační podmínky.

(1) Při každé změně technických nebo organizačních podmínek vykonávané práce mající vliv na spotřebu času, zejména při změně v používaných strojích a zařízeních, nástrojích a přípravcích, materiálech, polotovarech a výrobcích nebo v organizaci a metodách práce, opakovatelnosti práce a výroby, popřípadě i v délce a rozdělení pracovní doby, musí být též změněna norma spotřeby práce. Změnu normy je nutné provést i tehdy, došlo-li při stanovení normy (normativních podkladů) k prokazatelné chybě, nebo jestliže norma (normativní podklady) byla prokazatelně nesprávně stanovena.

(2) Při změně spotřeby pracovního času na základě vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pracovníka, který práci vykonává, stanoví se norma odpovídající novým podmínkám a pracovník se odmění podle příslušných předpisů;*) obdobně se postupuje při realizaci návrhů na úsporu práce, které nebyly podány jako zlepšovací návrhy.

(3) Při zavádění nové výroby (činnosti), technologie a pracovních metod lze stanovit prozatímní normy s časově omezenou platností nepřesahující zpravidla dobu tří měsíců a u prací sezónního charakteru dobu sezóny nebo kampaně.

K zajištění žádoucí úrovně normování spotřeby práce vydávají podle potřeby orgány hospodářského řízení, popřípadě ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky metodická doporučení; ústřední orgány mohou vydat k tomuto účelu též závazné pokyny.

(1) Provádění mzdové politiky musí být spojeno se soustavným sledováním vývoje mezd a kontrolou dodržování mzdových předpisů a ustanovení této vyhlášky. Je proto povinností

a) organizací sledovat a vyhodnocovat plnění plánu mezd a kolektivních smluv a účinnost odměňování práce, kontrolovat ve vnitropodnikových útvarech dodržování mzdových a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a provádět opatření k nápravě zjištěných nedostatků,

b) oborových ředitelství, národních výborů a orgánů nadřízených organizacím spotřebního a bytového družstevnictví a podnikům a hospodářským zařízením společenských organizací kontrolovat, zda podřízené organizace nepřekračují závazný limit a zdroje na odměňování, zajišťují soulad mezi odměnou za práci a pracovními výsledky a dodržují ostatní ustanovení této vyhlášky, mzdové a ostatní předpisy o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a prověřovat účinnost odměňování práce a působení nástrojů mzdové regulace,

c) ústředních orgánů, krajských národních výborů a národních výborů jim na roveň postavených vykonávat vůči svým přímo podřízeným organizacím kontrolu v rozsahu uvedeném pod písmenem b), kontrolovat, jak ostatní organizace a orgány v oborech jejich působnosti plní povinnosti uvedené pod písmeny a) a b), a organizovat provádění tématických prověrek zaměřených na aktuální problémy v oblasti mezd.

(2) Orgány nadřízené zemědělským družstevním organizacím jsou povinny kontrolovat, zda tyto organizace dodržují mzdové a ostatní předpisy o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích. Obdobnou kontrolu provádějí i ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky.

(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky provádějí v organizacích a v jejich nadřízených orgánech kontrolu zaměřenou především na usměrňování mzdových prostředků podle ustanovení části druhé a na jejich používání v souladu s ustanoveními části třetí této vyhlášky a ostatních předpisů, na dodržování mzdových a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a na plnění povinností spojených se mzdovou kontrolou, v rozsahu své působnosti zajišťují metodickou pomoc a koordinují provádění mzdové kontroly a zpracovávají informace pro potřeby ústředních orgánů.

(4) Orgány provádějící mzdovou kontrolu jsou při výkonu své funkce oprávněny

a) vstupovat do prostoru organizací a vyžadovat potřebné doklady, informace a vytvoření ostatních podmínek pro výkon kontroly,

b) projednávat výsledky kontrol s odpovědnými pracovníky organizací nebo jejich nadřízených orgánů,

c) požadovat provedení opatření k nápravě zjištěných nedostatků, popřípadě taková opatření ukládat,

d) požadovat podle příslušných předpisů uložení opatření vůči odpovědným pracovníkům organizací nebo jejich nadřízených orgánů, popřípadě taková opatření ukládat.

(1) Státní banka československá v rámci plnění svých ekonomických funkcí

a) spoluúčastní se na zabezpečování vývoje mezd podle záměrů státního plánu uplatňováním svých ekonomických nástrojů (úvěru, úroku); jimi ovlivňuje výši celkových zdrojů organizací, a tím i vývoj zdrojů na odměňování;

b) sleduje následně, zda organizace, s výjimkou rozpočtových organizací, dodržují závazný limit a zdroje na odměňování; jestliže zjistí, že organizace překračuje závazný limit nebo zdroje na odměňování, požádá orgán nadřízený organizaci, aby provedl opatření podle § 15; kromě toho v případech, kdy překročení závazného limitu nebo zdroje na odměňování ohrozí návratnost poskytnutých úvěrů, uplatní bezodkladně úvěrové a úrokové sankce; není-li ohrožena návratnost úvěrů, přistoupí k uplatnění úvěrových a úrokových sankcí v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci;

c) uvolní organizaci mzdové prostředky jen ve stanoveném rozsahu, jestliže ji o to požádá orgán nadřízený organizaci (§ 15 odst. 5);

d) neuvolní organizaci prostředky k výplatě podílů na hospodářských výsledcích, pokud neprokáže splnění podmínek podle § 27 odst. 5, popřípadě podle § 27 odst. 9;

e) poskytne organizaci, která má dočasný nedostatek prostředků, na její žádost úvěr na mzdy, popřípadě jen do výše zaručených mezd (§ 17); je-li ohrožena návratnost úvěru na mzdy, poskytne banka tento úvěr na finančně krytou záruku orgánu nadřízeného organizaci, popřípadě jiného orgánu.

f) uvolní mzdové prostředky jen ve výši zaručených mezd (§ 17) organizaci, která jí neoznámila do konce období, za něž se hodnotí dodržení závazných limitů, ukazatele potvrzeného plánu mezd (§ 6 odst. 3).

(2) Jestliže je organizace finančně spojena s jiným peněžním ústavem, plní úkoly uvedené v odstavci 1 tento peněžní ústav.

(1) Mzdové předpisy vydávají

a) federální ústřední orgány pro podřízené organizace se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí,

b) ústřední orgány České socialistické republiky a ústřední orgány Slovenské socialistické republiky pro podřízené organizace, popřípadě i pro organizace řízené národními výbory a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví pro podřízené organizace se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

(2) Jde-li o úpravu mzdových podmínek pro skupiny pracovníků vyskytující se v oboru působnosti více ústředních orgánů nebo v podnicích a hospodářských zařízeních společenských organizací, vydá příslušný mzdový předpis federální ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ústřední orgán jím zmocněný. Ústřední orgány České socialistické republiky, ústřední orgány Slovenské socialistické republiky a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví vydají příslušný mzdový předpis se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

(3) Ústřední orgány zasílají mzdové předpisy vydané podle odstavců 1 a 2 federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí, Ústřední radě Československého revolučního odborového hnutí a podle potřeby též ministerstvu práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvu práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky a příslušným orgánům České rady odborových svazů a Slovenské rady odborových svazů, pokud tyto předpisy nejsou publikovány ve Sbírce zákonů.

Výjimky z předcházejících ustanovení této vyhlášky, popřípadě odchylný postup může v odůvodněných případech na žádost ústředního orgánu povolit v součinnosti s příslušným odborovým orgánem

a) pro organizace řízené federálními ústředními orgány federální ministerstvo práce a sociálních věcí,

b) pro organizace řízené ústředními orgány České socialistické republiky, ústředními orgány Slovenské socialistické republiky, národními výbory a ústředními orgány spotřebního a bytového družstevnictví a pro podniky a hospodářská zařízení společenských organizací ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

Při přípravě, vydávání a provádění zásadních mzdových opatření je nutno postupovat na všech stupních řízení v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů v této oblasti.*)

Práva a povinnosti stanovené ve třetí a čtvrté části vyhlášky vedoucím organizací přísluší v zemědělských družstevních organizacích představenstvu nebo orgánu zmocněnému k tomu stanovami.

Organizace, u nichž se uplatní limit fondu odměn podle § 8, převádějí zůstatek fondu odměn (fondu pracujících) v roce 1970 do fondu odměn v roce 1971 v rozsahu a za podmínek stanovených vládou Československé socialistické republiky.

Zrušuje se vyhláška č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce; podle ní se však ještě posuzují nároky a povinnosti vzniklé do 31. prosince 1970.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.

Ministr:

Štanceľ v. r.

*) Tržby a výnosy celkem včetně změny stavu zásob nedokončených i hotových výrobků.

**) Vládní nařízení č. 43/1957 Sb., o vynálezech; vládní nařízení č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích.

*) Nevztahuje se na uhrazování věrnostních přídavků podle zákona č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

**) Usnesení vlády ČSSR a Ústřední rady Československého odborového hnutí ze dne 29. prosince 1970 k rozvoji iniciativy pracujících v letech 1971–1975; § 6 a 19 vyhl. č. 103/1966 Sb., o financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky a obdobných činností a článek 4 odst. 2 směrnic č. 10/1967 Ú. v. pro hospodaření s rozpočtovými prostředky na úhradu faktur za řešení úkolů státního plánu výzkumných a vývojových prací a za ostatní práce a služby objednávané v oblasti výzkumu a vývoje ústředními orgány od 1. ledna 1967.

***) § 114 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce.

*) § 4 písm. a) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 145/1968 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb a o pobídkovém fondu.

**) § 6 odst. 1 a § 8 odst. 3 vyhlášky č. 145/1968 Sb.

***) Výnos Státní komise pro techniku čj. 27 819/II-25/1967.

†) Usnesení vlády ČSSR a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí ze dne 29. prosince 1970 k rozvoji iniciativy pracujících v letech 1971 - 1975; § 6 a 19 vyhl. č. 103/1966 Sb. a článek 4 odst. 2 směrnic č. 10/1967 Ú. v.

*) Vyhláška č. 91/1966 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr.

*) Vládní nařízení č. 43/1957 Sb.; vládní nařízení č. 45/1957 Sb.

*) Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., a usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha k zákoníku práce).