Zákon o státní službě

(1) Zřizuje se služební komise. Služební komise rozhoduje o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. c) a § 60 odst. 2 nebo o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. b) nebo c), jde-li o vedoucího služebního úřadu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce nebo personálního ředitele sekce pro státní službu. Proti rozhodnutí služební komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech, v nichž rozhodla služební komise, je služební komise.

(2) Služební komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu.

(3) Členem služební komise může být jmenována fyzická osoba, která

a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm. a), c) a d),

b) má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a

c) nevykonává žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.

(4) Alespoň 1 člen služební komise, který je jmenován vládou bez návrhu, musí mít vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva.

(5) Členové služební komise jsou jmenováni na funkční období 7 let. Nikdo nemůže být členem služební komise jmenován více než dvakrát za sebou.

(6) Členství ve služební komisi je veřejnou funkcí. Vláda člena služební komise odvolá, pokud člen služební komise přestane splňovat podmínky podle odstavce 3 nebo pokud o odvolání požádá.

(7) Služební komise přijímá usnesení většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy nebo předsedajícího. Člen služební komise se nesmí zdržet hlasování. Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeni státní zaměstnanci vykonávající službu v Úřadu vlády, kteří nejsou členy služební komise; přitom jsou podřízeni pouze služební komisi.

(8) Výkon působnosti služební komise odborně, organizačně, finančně a materiálně zabezpečuje Úřad vlády. Služební komise se pro tyto účely považuje za organizační jednotku Úřadu vlády. Za výkon funkce člena služební komise náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce, přičemž za pravidelné pracoviště člena služební komise se považuje jeho bydliště.

Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci podle tohoto zákona se nepoužijí pro člena služební komise nejvyššího státního tajemníka a státního tajemníka.

(1) Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.

(2) Služební orgán může na žádost státního zaměstnance nebo z moci úřední vydat nové rozhodnutí, kterým zruší rozhodnutí o povolení členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, rozhodnutí o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo rozhodnutí o povolení kratší služební doby, zkrátí dobu, na kterou je státnímu zaměstnanci povoleno členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, povolen výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolena kratší služební doba, anebo změní rozsah povolení členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolení kratší služební doby, jestliže

a) pominuly důvody vydání rozhodnutí,

b) se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména pokud výkon členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo kratší služební doba brání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.

Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od služebního úřadu. Jestliže má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na poměrnou náhradu nákladů. Nárok musí účastník uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak zaniká.

Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle § 159 odst. 1 písm. h), rozhodne služební orgán o srážkách z jeho platu.

(1) Odvolacím orgánem je nadřízený služební orgán.

(2) Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 110.

(3) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost. Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(4) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného, o skončení služebního poměru nebo o přiznání, zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku, lze přezkoumat i služební hodnocení, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že služební hodnocení je v rozporu s právními předpisy, po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání se provede nové služební hodnocení; původní služební hodnocení, ke kterému se nepřihlíží, se vyřadí z osobního spisu státního zaměstnance.

(5) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i písemné napomenutí, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že je písemné napomenutí v rozporu s právními předpisy, vyřadí se po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání z osobního spisu státního zaměstnance a nepřihlíží se k němu.

(1) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká sloučením nebo splynutím s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru v plném rozsahu na přejímající služební úřad.

(2) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká rozdělením, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru na služební úřady nově vzniklé.

Stanoví-li jiný zákon, že část služebního úřadu se převádí do jiného služebního úřadu, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru týkajících se této části služebního úřadu na přejímající služební úřad s výjimkou práv a povinností z kolektivního vyjednávání.

Pro stanovení systemizace pracovních míst zaměstnanců ve správním úřadu platí § 17 a 18 obdobně s tím, že počet míst náměstků člena vlády a zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro člena vlády, včetně zaměstnanců zařazených v kabinetu člena vlády, nebo zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro vedoucího Úřadu vlády, a jejich platový tarif určuje a objem prostředků na jejich platy navrhuje příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády. Kabinetem člena vlády se rozumí útvar v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, v jehož působnosti je formulování politik výlučně pro člena vlády.

(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády. Náměstek člena vlády zastupuje člena vlády v rozsahu stanoveném členem vlády ve vztahu k působnosti služebního úřadu nebo úkolům svěřeným členovi vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.

(2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení.

(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva, je zařazen v Úřadu vlády.

Zjišťování a používání průměrného výdělku se řídí § 352, 353, § 354 odst. 1 až 3 a § 355 až 357 zákoníku práce.

Plat při

a) zproštění výkonu služby,

b) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

c) dočasné neschopnosti k výkonu služby

se pro účely zjišťování průměrného výdělku nezahrnuje do hrubého platu zúčtovaného státnímu zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a doba, po kterou je tento plat poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v rozhodném období.

(1) Platem státního zaměstnance se pro účely

a) doplatku k platu v souvislosti s přeložením státního zaměstnance,

b) zproštění výkonu služby,

c) snížení platu při převedení státního zaměstnance na jiné služební místo,

d) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

e) peněžitého plnění podle § 73a odst. 2,

f) odbytného,

g) poskytování platu ve snížené výši po dobu dočasné pracovní neschopnosti

rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny.

(2) Platem státního zaměstnance se pro účely odbytného, na které státnímu zaměstnanci vznikl nárok v souvislosti se skončením služebního poměru marným uplynutím doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, jejíž běh pokračoval zánikem převedení nebo zařazení státního zaměstnance na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě v osvědčovací době podle § 62 odst. 4, rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny před zařazením mimo výkon služby z organizačních důvodů podle § 62 odst. 1.

(1) Pro ohrožení nemocí z povolání se použije § 347 odst. 1 zákoníku práce.

(2) Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby se rozumějí předpisy a pokyny uvedené v § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce.

(3) Karanténou se rozumějí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání státnímu zaměstnanci ve výkonu služby, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.

(4) Za osamělou se považuje osoba, která nežije v manželství, partnerství, nebo registrovaném partnerství, anebo osoba osamělá z jiného vážného důvodu, a to nežije-li s druhem nebo družkou.

(5) Pro doby, které se považují za výkon služby, se použije tento zákon a § 348 odst. 1 zákoníku práce.

(6) Pro přechod a zánik peněžitých práv po smrti státního zaměstnance se použije § 328 zákoníku práce.

(1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než 1 kalendářní měsíc.

(2) Je-li vážně ohrožen řádný výkon působnosti služebního úřadu, může služební orgán obsadit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, a to s trváním do doby, než bude toto místo obsazeno státním zaměstnancem postupem podle § 24 odst. 1 nebo 5, nejdéle však na 6 měsíců.

(3) Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjedná zkušební doba v délce 6 měsíců. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž v průběhu zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.

(4) Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle části deváté.

(5) Zaměstnanci uvedenému v odstavcích 1 a 2 se na jeho žádost umožní vykonat na náklady služebního úřadu obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a to včetně jednoho jejich opakování. Vykonání úřednické zkoušky se považuje za výkon práce.

(6) Ustanovení o adaptačním procesu a o vzdělávání státních zaměstnanců se pro zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 použijí obdobně.

(7) Ke zvýšení kvalifikace zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 na náklady služebního úřadu včetně pracovního volna k tomuto zvýšení je třeba uzavření kvalifikační dohody.

Informační systém o platech státních zaměstnanců je součástí informačního systému o platech podle § 137 zákoníku práce.

(1) Zřizuje se informační systém o státní službě jako informační systém veřejné správy, jehož účelem je vedení údajů nezbytných pro správu organizačních věcí služby a služebních vztahů v rámci služebních úřadů i mezi nimi a činění některých úkonů podle tohoto zákona.

(2) Správcem informačního systému o státní službě je Úřad vlády.

(3) Součástí informačního systému o státní službě je rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech, evidence obsazovaných služebních míst, portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku, evidence uskutečněných úřednických zkoušek a evidence systemizace a organizační struktury.

(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech obsahuje údaje o státním zaměstnanci, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

f) číslo služebního průkazu,

g) evidenční číslo státního zaměstnance,

h) adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená státním zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

i) služební označení,

j) den vzniku služebního poměru,

k) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,

l) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu, služební místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

m) obor služby,

n) služební působiště,

o) údaj o výsledku úřednické zkoušky,

p) údaje o změnách služebního poměru v členění na údaj o

1. jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj nebo o skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,

2. přeložení,

3. převedení na jiné služební místo,

4. zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,

5. vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,

6. vyslání k výkonu služby do mezinárodní organizace a zařazení po jeho ukončení,

7. povolení kratší služební doby,

8. přerušení výkonu služby,

q) údaj o překážce ve službě na straně státního zaměstnance podle

1. § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce,

2. § 104 odst. 3,

3. § 104 odst. 4,

r) platové zařazení,

s) údaj o zastupování,

t) údaj o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu,

u) den skončení služebního poměru a jeho důvod,

v) údaj o vyplaceném odbytném podle § 74a.

(2) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, jímž je obsazeno služební místo, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

f) evidenční číslo zaměstnance,

g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

h) den vzniku pracovního poměru,

i) den obsazení služebního místa v pracovním poměru na dobu určitou a doba jeho trvání,

j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, služební místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

k) obor služby,

l) služební působiště,

m) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,

n) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,

o) platové zařazení,

p) údaj o uzavření kvalifikační dohody,

q) den skončení pracovního poměru na služebním místě.

(3) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

f) evidenční číslo zaměstnance,

g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,

h) den vzniku pracovního poměru,

i) údaj o tom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě pracovního poměru na dobu určitou rovněž doba jeho trvání,

j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, pracovní místo a činnosti, jejichž výkon se na pracovním místě požaduje,

k) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,

l) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,

m) zařazení podle katalogu prací ve veřejných službách a správě,

n) údaj o uzavření kvalifikační dohody,

o) den skončení pracovního poměru.

(4) Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném služebním místě, kterými jsou

a) název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo systemizováno,

b) obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,

c) místě výkonu služby na obsazovaném služebním místě,

d) požadavky související s obsazovaným služebním místem,

e) platová třída obsazovaného služebního místa,

f) den nástupu do služby na obsazovaném služebním místě,

g) informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,

h) datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa, na kterou se žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží k žádosti.

(5) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku obsahuje termín, místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam zkušebních otázek pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam zkušebních okruhů pro zvláštní část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy pro zvláštní část úřednické zkoušky, učební text pro obecnou část úřednické zkoušky, učební texty pro zvláštní část úřednické zkoušky a může obsahovat další údaje.

(6) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené úřednické zkoušce, kterými jsou

a) datum konání obecné části úřednické zkoušky, zvláštní části úřednické zkoušky nebo datum vystavení osvědčení o jejich rovnocennosti,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, který vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, který nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby podle § 42, která vykonala úspěšně úřednickou zkoušku,

f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby podle § 42, která nevykonala úspěšně úřednickou zkoušku.

(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil; údaj podle § 181 odst. 2 a 3 je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušnému členu vlády, vedoucímu Úřadu vlády nebo vedoucímu služebního úřadu, popřípadě tomu, koho zmocnil. Údaj uvedený v § 181 odst. 1 písm. a), e), g) až i), l) a v) a v § 181 odst. 2 písm. a), e) až g) a j) je dále přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu v každém služebním úřadu, popřípadě tomu, koho k tomu zmocnil.

(2) Evidence obsazovaných služebních míst je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu služebních míst, která nebylo možno obsadit státním zaměstnancem zařazeným mimo výkon služby; v ostatním je přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu zaměstnanci zařazenému mimo výkon služby.

(3) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil.

(5) Evidence systemizace a organizační struktury je přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Údaje do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech, evidence obsazovaných služebních míst a evidence systemizace a organizační struktury zapisuje příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil. Údaje do portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku a evidence uskutečněných úřednických zkoušek zapisuje ten, kdo zabezpečuje provedení úřednické zkoušky.

(7) Údaje uvedené v § 181 odst. 1 až 3 jsou vedeny v rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech po dobu trvání služebního poměru státního zaměstnance, pracovního poměru zaměstnance, jímž je obsazeno služební místo, nebo pracovního poměru zaměstnance, jehož se týká, a po dobu 10 let ode dne jeho skončení. Údaje uvedené v § 181 odst. 6 jsou v evidenci uskutečněných úřednických zkoušek vedeny po dobu 50 let ode dne jejich zápisu do evidence uskutečněných úřednických zkoušek.

(1) Státní zaměstnanec může činit úkon vůči služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu podle tohoto zákona také prostřednictvím elektronického nástroje, umožňuje-li to služební orgán nebo jiný příslušný orgán.

(2) Úkon učiněný státním zaměstnancem vůči služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro právní jednání učiněné zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5.

(1) Nedoručuje-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán státnímu zaměstnanci písemnost na místě, doručuje ji prostřednictvím elektronického nástroje, a není-li to možné, prostřednictvím datové schránky.

(2) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 1, doručuje písemnost na adresu elektronické pošty, kterou si státní zaměstnanec zřídil a kterou sdělil služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu jako adresu elektronické pošty, na kterou mu může služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručovat písemnosti.

(3) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 2, doručuje písemnost na adresu elektronické pošty, která byla státnímu zaměstnanci zřízena služebním úřadem.

(4) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu zaměstnanci písemnost postupem podle odstavců 1 až 3, doručuje písemnost způsobem stanoveným správním řádem.

(5) Doručení podle odstavců 1 až 3 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.

(6) Využití elektronického nástroje a adresy elektronické pošty podle odstavce 3 k doručování písemnosti státnímu zaměstnanci je možné tehdy, je-li do nich státnímu zaměstnanci umožněn dálkový přístup.

(7) Písemnost doručovaná prostřednictvím elektronického nástroje se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího dodání do elektronického nástroje, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

(8) Písemnost doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty; to neplatí pro doručování písemnosti ve výběrovém řízení podle § 24 odst. 12. Věta první a část věty druhé před středníkem se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem.

(9) Státní zaměstnanec může za podmínek stanovených správním řádem žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Věta první se nepoužije v případě písemnosti ve výběrovém řízení.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně i pro doručování zaměstnanci v pracovním poměru vykonávajícímu činnosti podle § 5.

Dohoda podle tohoto zákona, včetně dohody o změně jejího obsahu, může být uzavřena také prostřednictvím datové schránky, elektronické pošty nebo prostřednictvím elektronického nástroje. V tomto případě je dohoda uzavřena okamžikem, kdy ten, komu je návrh dohody určen, potvrdí navrhovateli, že s jeho návrhem dohody souhlasí.

Elektronický nástroj musí umožňovat alespoň

a) vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo o písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje

1. identifikaci úkonu, právního jednání nebo písemnosti,

2. identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání nebo odeslal písemnost,

3. identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti a

4. datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a

b) uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je v dispozici jejich adresáta.

(1) První systemizace a první systemizace pracovních míst podle tohoto zákona se ve všech správních úřadech stanoví s účinností od 1. července 2015. Namísto služebního orgánu předloží návrh těchto systemizací Ministerstvu vnitra, po projednání s Ministerstvem financí, ten, kdo je v čele správního úřadu, jehož se tento návrh týká.

(2) Systemizace podle odstavce 1 se zaměřují zejména na vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců.

(3) Ke dni 1. ledna 2016 lze provést změnu systemizací podle odstavce 1, jejímž cílem je zpřesnění vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců; ustanovení § 18 se nepoužije.

(4) Na systemizace podle odstavce 1 a jejich změnu se jinak použijí § 17, 18 a 172 obdobně.

(1) Výběrové řízení organizuje Ministerstvo vnitra.

(2) Výběrového řízení se může zúčastnit

a) zaměstnanec v pracovním poměru ve správním úřadu (dále jen „dosavadní zaměstnanec“),

b) vedoucí úředník územního samosprávného celku, který řídí jiné vedoucí úředníky,

c) vedoucí zaměstnanec, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,

pokud je státním občanem České republiky, ke dni jmenování dosáhne věku 40 let a v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti obdobné činnostem podle § 5, a stanoví mu plat podle části deváté.

(3) Na výběrové řízení se obdobně použije § 52. Náměstek pro státní službu složí služební slib před předsedou vlády; jinak platí § 31 a 32.

(4) Na výběrové řízení na služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.

(1) Vedoucí správního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu ve služebním poměru na dobu neurčitou; může vykonávat službu na služebním místě vedoucího služebního úřadu, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle tohoto zákona.

(2) Vedoucí služebního úřadu, který je v čele ústředního správního úřadu, složí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před náměstkem pro státní službu, vedoucí jiného služebního úřadu složí služební slib před nadřízeným služebním orgánem, popřípadě před náměstkem pro státní službu; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.

(3) Je-li vedoucí služebního úřadu osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo 2.

(4) Náměstek pro státní službu vyhlásí do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo vedoucího služebního úřadu; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec, který v uplynulých 5 letech vykonával nejméně po dobu 3 let ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné; ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.

(1) Náměstek pro státní službu na základě výběrového řízení jmenuje v ministerstvu a v Úřadu vlády státního tajemníka z dosavadních

a) vedoucích zaměstnanců alespoň 2. stupně řízení nebo představených s výjimkou vedoucích oddělení v těchto správních úřadech, kteří vykonávají činnosti obdobné činnostem podle § 5,

b) úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních místech ředitelů krajských úřadů a

c) úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních místech tajemníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,

pokud splňují předpoklady podle § 25 odst. 1 a v uplynulých 8 letech vykonávali nejméně po dobu 4 let ve správních úřadech, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, institucích Evropské unie nebo mezinárodních organizacích činnosti obdobné činnostem podle § 5, a stanoví mu plat podle části deváté.

(2) Na výběrové řízení se obdobně použije § 53. Státní tajemník složí služební slib před náměstkem pro státní službu, jinak platí § 31 a 32.

(1) Dosavadní vedoucí zaměstnanec ve správním úřadu vykonávající činnosti obdobné činnostem podle § 5 se dnem 1. července 2015 považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného; může vykonávat službu na služebním místě představeného, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle tohoto zákona.

(2) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení se považuje za představeného na služebním místě vedoucího oddělení, zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako vedoucí zaměstnanec 2. stupně řízení, se považuje za představeného na služebním místě ředitele odboru.

(3) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako

a) náměstek vedoucího ústředního správního úřadu, který současně řídí sekci, nebo

b) vedoucí zaměstnanec 3. stupně řízení,

se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje v ministerstvu nebo v Úřadu vlády za náměstka pro řízení sekce, v jiném správním úřadu za ředitele sekce.

(4) Představený uvedený v odstavci 2 nebo 3 složí do 31. srpna 2015 služební slib před služebním orgánem; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.

(5) Je-li představený osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo 2; neučiní-li tak, postupuje se podle § 33 odst. 4.

(6) Služební orgán vyhlásí do 31. prosince 2015 výběrové řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 30. června 2016; toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2017. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají službu na služebním místě ve stejném oboru služby, v jakém je služební místo představeného, které má být obsazeno; ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.

Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako náměstek člena vlády, nejde-li o náměstka podle § 188 odst. 3 písm. a), se považuje za náměstka člena vlády podle § 173 odst. 2.

(1) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže

a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,

b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5,

c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2015 a

d) vykonával v den podání žádosti v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let.

(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu neurčitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.

(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.

(4) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 30. června 2017 a v případě zaměstnance, který vykonává činnosti jako lékař orgánu sociálního zabezpečení, uplynutím 31. prosince 2018; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5.

(5) Odstavec 4 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.

(1) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v § 190 odst. 1, který nebyl přijat do služebního poměru proto, že nesplňoval předpoklad podle § 25 odst. 1 písm. e), nebo nepožádal o přijetí do služebního poměru a nesplňoval předpoklad podle § 25 odst. 1 písm. e), zaniká uplynutím 31. prosince 2021.

(2) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2017, v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje předpoklady podle § 25 odst. 1 písm. a), c), d) a f) a podmínku uvedenou v § 190 odst. 1 písm. b), dosáhl věku 50 let a vykonával ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 20 let.

(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2021 a v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje podmínky uvedené v § 190 odst. 1 písm. a), b) a d).

(4) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do čtyř měsíců od doručení žádosti o přijetí do služebního poměru podle odstavce 2 nebo 3.

(5) Nárok na odstupné podle § 190 odst. 5 zaniká přijetím dosavadního zaměstnance do služebního poměru.

(6) Vznikem služebního poměru státního zaměstnance podle odstavce 4 platí, že úspěšně vykonal úřednickou zkoušku; služební orgán mu o tom vystaví osvědčení.

(1) Dosavadní zaměstnanec, který splňuje předpoklady uvedené v § 190 odst. 1, s výjimkou předpokladu uvedeného v § 190 odst. 1 písm. d), má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017.

(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.

(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 je povinen do 30. června 2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky.

(4) Služební poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 zanikne posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou zkoušku, nejpozději však marným uplynutím lhůty stanovené v odstavci 3 pro úspěšné vykonání této zkoušky; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. Jinak se použije § 190 odst. 3 až 5 obdobně.

(5) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou.

(1) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu určitou, má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, která nesmí překročit dobu, na kterou byl sjednán pracovní poměr, jestliže

a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,

b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5 a

c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2015.

(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu určitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5.

(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.

(4) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu určitou uplynutím této doby, nejpozději však uplynutím 30. června 2017. Nepožádá-li o přijetí do služebního poměru dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který vykonává činnosti jako lékař orgánu sociálního zabezpečení, zaniká jeho pracovní poměr nejpozději uplynutím 31. prosince 2018.

(1) Dosavadní zaměstnanec žádost o přijetí do služebního poměru podává písemně v českém jazyce.

(2) Předpoklad bezúhonnosti dosavadní zaměstnanec osvědčuje písemným čestným prohlášením. Za účelem ověření plnění předpokladu bezúhonnosti si příslušný služební orgán do 30. června 2016 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyjde-li na základě výpisu z Rejstříku trestů najevo, že dosavadní zaměstnanec předpoklad bezúhonnosti nesplňoval, služební poměr skončí dnem následujícím po dni, kdy byl výpis z Rejstříku trestů služebnímu orgánu doručen.

(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v § 190 až 192, který nepožádal o přijetí do služebního poměru, vykonává na služebním místě druh práce podle pracovní smlouvy, přitom smí vykonávat činnosti podle § 5; při odměňování tohoto zaměstnance se postupuje podle § 178 odst. 5.

(1) Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, jehož pracovní místo bylo systemizací podle § 17 nebo její změnou podle § 18 nebo § 184 odst. 3 vymezeno jako služební místo státního zaměstnance, se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne nabytí účinnosti systemizace nebo její změny.

(2) Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, který nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 až 205 zákoníku práce, se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne odpadnutí překážky v práci na straně zaměstnance.

Vznikl-li podle § 185 až 188, § 190 až 192 nebo § 194 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž vznikl.

Na státního zaměstnance, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení, se v období do 31. prosince 2017 ustanovení § 74 odst. 1 písm. h) nepoužije. Státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení a který dosáhl věku 70 let přede dnem 1. ledna 2018, skončí služební poměr dnem 31. prosince 2018.

(1) Vznikem služebního poměru státních zaměstnanců podle § 185 až 188 a 190 platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.

(2) Vznikem služebního poměru státních zaměstnanců podle § 191 a 192 platí, že úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný obor služby; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.

Do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru jsou státní zaměstnanci povinni ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat služební orgán o udělení souhlasu podle § 81 odst. 2.

(1) Dosavadnímu zaměstnanci se ke dni vzniku jeho služebního poměru stanoví osobní příplatek a příplatek za vedení ve výši, která odpovídá výši jeho osobního příplatku a příplatku za vedení podle platového výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru; zařazení do platové třídy a platového stupně se nemění, nejde-li o případy, kdy ke dni vzniku služebního poměru dosavadní zaměstnanec splnil podmínky pro postup do vyššího platového stupně.

(2) Dosavadnímu zaměstnanci, kterému byl určen platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy a jeho platový tarif podle platného platového výměru ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru je v důsledku toho nižší, než by odpovídalo jeho započitatelné praxi, se ke dni vzniku služebního poměru platový tarif stanoví tak, aby odpovídal platovému stupni podle započitatelné praxe.

(3) Dosavadní zaměstnanec, kterému byl určen platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, a jeho platový tarif podle platového výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru je v důsledku tohoto postupu vyšší, než by odpovídalo jeho započitatelné praxi, se ke dni vzniku služebního poměru zařadí do platového stupně, pro který je stanoven platový tarif hodnotově nejbližší platovému tarifu určenému zaměstnanci v rámci rozpětí platových tarifů. V tomto platovém stupni bude státní zaměstnanec zařazen do doby, než dosáhne délky započitatelné praxe stanovené pro vyšší platový stupeň. Obdobně se postupuje u dosavadního zaměstnance, který byl zařazen do vyššího platového stupně, než odpovídá délce jeho započitatelné praxe.

(4) Dosavadnímu zaměstnanci, který je odměňován smluvním platem, se ke dni vzniku služebního poměru stanoví platový tarif, osobní příplatek a příplatek za vedení, popřípadě zvláštní příplatek a příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí, tak, aby jejich úhrn odpovídal dosavadní výši sjednaného smluvního platu; pokud by však takto stanovená výše osobního příplatku, příplatku za vedení, popřípadě zvláštního příplatku a příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, přesahovala jejich nejvyšší přípustnou výši podle tohoto zákona, tyto složky platu se sníží na jejich nejvýše přípustnou výši. Platový tarif musí odpovídat zařazení do platové třídy stanovené pro příslušné služební místo a délce započitatelné praxe.

(5) V případě státních zaměstnanců uvedených v odstavci 1 se § 149 odst. 2 nepoužije.