Novela Zákon o dani z přidané hodnoty od 2005-01-01: co se mění

§ 2 Předmět daně (1) Předmětem daně je a) dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen „převod nemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. (2) Předmětem daně však není pořízení zboží z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, a) pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 9, nebo b) pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, nejedná se o pořízení zboží podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 10 326 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně přepočtenou na českou měnu Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; do stanovené částky se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu. (3) Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.

§ 4 Vymezení základních pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) úplatou zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění, b) jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost, c) daní na vstupu daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, d) daní při dovozu zboží daň, kterou je při dovozu zboží do tuzemska povinna zaplatit osoba, které bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu, vznikla daňová povinnost podle § 23, e) daní při pořízení zboží daň, kterou je povinen přiznat pořizovatel při pořízení zboží z jiného členského státu, f) daní při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, g) daní při poskytnutí služby zahraniční osobou daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby zahraniční osobou povinnou k dani, h) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, i) odpočtem daně daň na vstupu, popřípadě krácená podle § 76, j) osvobozením od daně bez nároku na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 51, ve vztahu k nimž nelze uplatnit nárok na odpočet daně, k) osvobozením od daně s nárokem na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 63, u nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně, l) vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období, m) nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období, n) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet, o) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu, p) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu, q) dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství či dle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, r) správcem daně je příslušný finanční úřad, úřad; při dovozu zboží do tuzemska je správcem daně příslušný celní úřad, pokud zákon nestanoví jinak, úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3, s) plátcem osoba povinná k dani, která byla registrovaná k dani v tuzemsku podle § 95, t) osobou identifikovanou k dani osoba, která byla registrována podle § 97, u) osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném z členských států, v) zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje, w) místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky, adresa místa pobytu osoby z jiného členského státu nebo adresa místa pobytu zahraniční osoby, x) provozovnou místem podnikání u fyzických osob povinných k dani místo, kde uskutečňuje ekonomické činnosti, y) veřejnoprávním subjektem stát a jeho organizační složky, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které má personální a materiální vybavení nutné k zajištění ekonomických činností. (2) Zbožím jsou věci movité, elektrická energie, teplo, chlad, plyn a voda. Za zboží se považuje nemovitost, která se nezapisuje do katastru nemovitostí. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry. Penězi se pro účely tohoto zákona rozumí p byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního

§ 5 Daňové subjekty (1) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. (2) Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. znalců, a to vykonávané za účelem získání příjmů. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu6) nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu.7) (3) Stát, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu (dále jen „veřejnoprávní subjekt“), Veřejnoprávní subjekt se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují nepovažuje za osoby povinné osobu povinnou k dani, a to i v případě, kdy za to přijímají přijímá úhradu. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, anebo vykonává-li veřejnoprávní subjekt rovněž ekonomickou činnost podle odstavce 2, považuje se, pokud jde o tento výkon nebo o ekonomickou činnost, výkon, za osobu povinnou k dani. Osobou povinnou k dani se pro účely registrace plátce rozumí účetní jednotka veřejnoprávního subjektu. (4) dani, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Veřejnoprávní subjekt se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3. (4) Za samostatnou osobu povinnou k dani se pro účely tohoto zákona považuje organizační složka státu, která je účetní jednotkou, a v hlavním městě Praze jak hlavní město Praha, tak i každá jeho městská část. (5) Za veřejnoprávní subjekt se pro účely tohoto zákona považují také odborové organizace, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou při výkonu činností podle svého statutu, stanov nebo základního dokumentu.

§ 6 Osoby osvobozené od uplatňování daně (1) Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94). (2) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u osob, které mají povinnost vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, nebo příjmy za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u ostatních osob. Do obratu se také zahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56, které nejsou příležitostnou činností osoby povinné k dani, a výnosy nebo příjmy z finančních činností a pojišťovacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 a 55, které nejsou příležitostnou nebo doplňkovou činností osoby povinné k dani. Do obratu se nezahrnují výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku. Obratem majetku, který je obchodním majetkem. Do obratu veřejnoprávního subjektu se pro účely tohoto zákona rozumí dále nezahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56. Do obratu osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoby povinné k dani, které uskutečňují ekonomické činnosti v tuzemsku prostřednictvím provozovny umístěné v tuzemsku, se zahrnují pouze výnosy nebo příjmy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou. touto provozovnou. Díl 2

§ 10 Místo plnění při poskytnutí služby ve zvláštních případech (1) Za místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, včetně služby realitní kanceláře, odhadce nebo služby architekta a stavebního dozoru, se považuje místo, kde se nemovitost nachází. (2) Místem plnění při poskytnutí přepravní služby je území, kde se přeprava uskutečňuje. Pokud je však poskytnuta přeprava zboží mezi členskými státy, místem plnění je místo zahájení přepravy. Jestliže je však přeprava zboží mezi členskými státy poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je zahájena přeprava, považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby. (3) Pro účely odstavce 2 se rozumí a) přepravou zboží mezi členskými státy přeprava zboží, pokud místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států; za přepravu zboží mezi členskými státy se považuje také přeprava, kdy místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území stejného členského státu, a tato přeprava je přímo spojena s přepravou zboží, kde místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států, b) místem zahájení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží začíná, c) místem ukončení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží končí. (4) Místem plnění při poskytnutí a) služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné výchovné, vzdělávací a zábavní zábavní, pořádání kongresů, výstav a veletrhů, včetně organizování této služby těchto služeb a poskytnutí s ní nimi přímo související služby, souvisejících služeb, b) služby přímo související s přepravní službou, c) služby oceňování movité věci nebo práce na movité věci, je místo, kde je tato služba uskutečňována. (5) Pokud však je poskytnuta služba přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy nebo služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci osobě registrované k dani v jiném členském státě, než ve kterém je tato služba uskutečněna, za místo plnění se považuje území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby. Jestliže však movitá věc nebyla odeslána nebo přepravena z území členského státu, ve kterém byla služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci uskutečněna, za místo plnění se nepovažuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby, ale místem plnění je místo, kde je tato služba uskutečněna. (6) Při poskytnutí služby zahraniční osobě nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě, která nemá které nemají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo, místo podnikání, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje, nebo místo, kde mají tyto osoby provozovnu, je-li služba poskytnuta pro tuto provozovnu, pokud jde o tyto služby: a) převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva, b) reklamní službu, c) poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu, stejně jako zpracování dat a dat, poskytnutí informací, překladatelské a tlumočnické služby, d) bankovní, finanční a pojišťovací službu, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek, e) poskytnutí pracovní síly, f) nájem movité věci, s výjimkou všech druhů dopravních prostředků, prostředků pro dopravu, g) telekomunikační službu, h) provozování rozhlasového rozhlasové a televizního televizní vysílání, i) elektronickou službu, j) přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání podnikatelské činnosti nebo práva uvedeného v tomto odstavci, k) poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění služby uvedené v tomto odstavci. odstavci, l) poskytnutí přístupu k přepravní, distribuční nebo přenosové soustavě pro plyn nebo elektřinu, přepravu, distribuci nebo přenos plynu anebo elektřiny jejím prostřednictvím, včetně přímo souvisejících služeb. (7) Při poskytnutí služby podle odstavce 6 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, nebo osobě povinné k dani podle § 6 odst. 1 je místem plnění tuzem

§ 11 Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli. (2) Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží, pokud ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě, než který vydal toto daňové identifikační číslo, a jestliže pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení odstavce 1. (3) Pokud je však pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle odstavce 1 v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží následně potom, co bylo předmětem daně v tuzemsku, protože daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě, která mu dodává zboží a která je registrovaná k dani v jiném členském státě, bylo vydáno v tuzemsku, je pořizovatel oprávněn snížit základ daně se sníží v tuzemsku o základ daně, z kterého byla odvedena daň v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Pro snížení základu daně platí obdobně § 42. (4) Pokud však je použit zjednodušený postup při dodání zboží do jiného členského státu formou třístranného obchodu podle § 17, za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo stanovené podle odstavce 1, pokud pořizovatel uskutečnil pořízení zboží z jiného členského státu za účelem následného dodání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží podle odstavce 1 a osoba, které bylo zboží dodáno v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, přiznala a zaplatila daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu a pořizovatel podal souhrnné hlášení.

§ 13 Zdanitelná plnění (1) Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí převod nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. Převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, se považuje za dodání zboží. (2) Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které bylo je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. (3) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu, b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou a samostatné dodání zboží komisionářem, c) předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu. (4) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také považuje a) použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, b) použití hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně, c) vydání vypořádacího podílu8) nebo podílu na likvidačním zůstatku9) v nepeněžité podobě ve hmotném majetku,2) pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, d) při rozpuštění sdružení10) bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení10) do jejich vlastnictví, e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, g) přestavba motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, jejímž výsledkem je osobní automobil, u kterého není nárok na odpočet daně. daně, h) přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od jiné osoby, pokud při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, dále přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od osoby, která není plátcem daně, i) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh10a), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období10b) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63. Toto ustanovení se použije nejdříve pro vratné obaly dodané spolu se zbožím po nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, a použití poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně. (6) Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava majetku tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě. Za dodání zboží do jiného členského státu plátcem se považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno tímto plátcem podle § 16 odst. 4, z tuzemska do jiného členského státu. (7) Za přemístění obchodního majetku do jiného členského státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely a) dodání zboží spojené s instalací nebo montáží plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, b) zasílání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, c) dodání zboží plátcem na palubě lodí, letadel nebo vlaků během přepravy cestujících podle § 7 odst. 4, d) dodání zboží plátcem v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pokud je dodání zboží v tomto členském státě osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, e) vývozu zbož

§ 14 Poskytnutí služby (1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti. Poskytnutím služby se rozumí také a) převod práv, b) poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty, c) vznik a zánik věcného břemene, d) přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci. (2) Za poskytnutí služby se považuje a) poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu, b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou a samostatné poskytnutí služby komisionářem. (3) Za poskytnutí služby za úplatu se také považuje a) poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, b) použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností v případech, kdy plátce nemá nárok na odpočet daně, c) vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku,2) pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, d) při rozpuštění sdružení10) bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví, e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě v nehmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, nebo f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě v nehmotném majetku pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku. podniku, g) přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiné osoby, pokud při jejich pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, dále přeúčtování služeb, které plátce pořídil od osoby, která není plátcem daně. (4) Pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí a) dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než související souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností. činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně. (5) Za poskytnutí služby se však nepovažuje a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštních právních předpisů o nápravě majetkových křivd,11) c) převod obchodního podílu,12) popřípadě převod členství v družstvu,13) d) postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci. plátci, e) přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiného plátce, pokud při jejich pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně, a dále přeúčtování služeb od neplátce, pokud přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou plátce služby pořídil a o této skutečnosti účtuje odpovídajícím způsobem podle zvláštního předpisu.11a)

§ 15 Poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (1) Při poskytnutí služby podle § 10 odst. 7 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci, je plátce povinen plátci nebo osobě identifikované k dani, jsou tyto osoby povinny daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku a nejedná se o poskytnutí služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51. (2) Při poskytnutí elektronické služby podle § 10 odst. 10 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud neuplatňuje zvláštní režim podle § 88. (3) Při poskytnutí telekomunikační služby, provozování rozhlasového nebo televizního vysílání, podle § 10 odst. 11 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108. (4) Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5 nebo při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, které je služba poskytnuta, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku. (5) Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5 nebo při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je osoba, která službu poskytla, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku. (6) Při poskytnutí nájmu dopravního prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 zahraniční osobou povinnou k dani plátci nebo osobě identifikované k dani, je osoba, které je nájem poskytnut, povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku. (7) Při poskytnutí nájmu dopravního prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 zahraniční osobou povinnou k dani osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, je zahraniční osoba povinna daň přiznat a zaplatit podle § 108, pokud je místo plnění v tuzemsku.

§ 16 Pořízení zboží z jiného členského státu (1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím, které zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno pořizovateli, z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, do osobou. Za pořízení zboží z jiného členského státu, než z kterého je zboží odesláno nebo přepraveno a nejedná státu se o nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou nebo o zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu. (2) Pokud je však zboží pořízeno právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do jiného členského státu, než ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82. (3) Osoba povinná k dani nebo právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, které pořizují zboží z jiného členského státu, a pro které není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle § 2 odst. 2 písm. b) mohou oznámit správci daně, že budou postupovat podle § 2 odst. 1 písm. c), přičemž jsou povinny takto postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky. (4) Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, provozovnu a není plátcem podle § 94 odst. 11, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku tomuto plátci. Plátce je povinen na základě daňového dokladu o přemístění podle § 35 zboží vystaveného osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň přiznat a zaplatit podle § 108. (5) Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se považuje a) použití přemístění zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, které pokud je zboží odesláno nebo přepraveno tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z jiného členského státu do tuzemska podle § 13 odst. 6 a toto zboží bylo plátcem v rámci uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z třetí země, b) přidělení zboží z jednoho členského státu do jiného ozbrojeným silám jiného členského státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, pro jejich použití nebo použití civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud zboží nebylo předmětem daně v členském státě, který zboží přiděluje, jestliže dovoz tohoto zboží není osvobozen od daně. (6) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7. (7) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje nabytí vratného obalu za úplatu.

§ 17 Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (1) Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno prodávajícím, prostřední osobou nebo zmocněnou třetí osobou z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího. (2) Prodávajícím je osoba registrovaná k dani v členském státě, ze kterého je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží. (3) Kupujícím je osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, a která kupuje zboží od prostřední osoby. (4) Prostřední osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, než ve kterém je registrován k dani prodávající a kupující, která pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto členském státě. (5) Při užití zjednodušeného postupu při třístranném obchodu se nesmí prostřední osoba registrovat k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží a uplatní osvobození od daně při pořízení zboží v tomto členském státě, za podmínek stanovených tímto členským státem. (6) Pořízení zboží z jiného členského státu, které je uskutečněno prostřední osobou v tuzemsku, při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu je osvobozeno od daně za těchto podmínek a) pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, ale je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, b) pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou za účelem následného dodání zboží v tuzemsku, c) zboží pořízené prostřední osobou je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do tuzemska a je určeno pro kupujícího, pro kterého prostřední osoba uskutečňuje následné dodání zboží, d) kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani, e) kupující je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 u dodání zboží uskutečněného prostřední osobou jako při pořízení zboží z jiného členského státu. (7) Prostřední osoba, která je registrovaná k dani v jiném členském státě a pořizuje zboží z jiného členského státu a dodává zboží kupujícímu, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani v tuzemsku, je při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu povinna a) splnit podmínky podle odstavce 6 pro uplatnění osvobození od daně při pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné v tuzemsku, b) oznámit stejné daňové identifikační číslo prodávajícímu a uvést je na daňovém dokladu pro kupujícího, c) vystavit kupujícímu daňový doklad podle § 26 a sdělení, se sdělením, že se jedná o třístranný obchod; kupující obchod. (8) Kupující je povinen oznámit prostřední osobě daňové identifikační číslo, které kupujícímu bylo přiděleno v tuzemsku, a přiznat a zaplatit daň podle § 108 na základě daňového dokladu vystaveného prostřední osobou, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu.

§ 18 Zasílání zboží (1) Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží do jiného členského státu z tuzemska, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání nových dopravních prostředků a prostředků, dodání zboží s montáží nebo instalací osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, a s výjimkou dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny, jestliže je zboží dodáno pro osobu, pro kterou pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně v tomto státu. Zasíláním zboží se rozumí i dodání zboží za podmínek vymezených v první větě z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, a to státě osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani. (2) Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce povinen se registrovat k dani v členském státě, do kterého uskutečňuje zasílání zboží, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem.

§ 19 Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského společenství (1) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. (2) Dnem prvního uvedení do provozu se u nových dopravních prostředků lodí a letadel rozumí den dodání výrobcem prvnímu kupujícímu nebo vlastníkovi nebo první den, kdy kupující nebo vlastník je oprávněn s dopravním prostředkem nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy byl dopravní prostředek výrobcem použit pro předváděcí účely. Za den prvního uvedení do provozu u pozemních motorových vozidel se považuje den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státu výrobce, nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo ve státu výrobce registrovat, a to ten den, který nastane dříve. Pokud není povinnost vozidlo registrovat ve státu výrobce, je dnem prvního uvedení do provozu den, kdy bylo vozidlo odvezeno kupujícím nebo jeho vlastníkem, nebo den dodání kupujícímu nebo jeho vlastníkovi nebo den, kdy kupující nebo vlastník s ním mohl nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy pozemní motorové vozidlo bylo použito pro předváděcí účely. Jestliže není den prvního uvedení do provozu takto stanoven, považuje se za den prvního uvedení do provozu den, kdy byl vystaven doklad o prodeji. (3) Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek od osoby registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu. (4) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je nový dopravní prostředek přemístěn do jiného členského státu a plátce společně s pořizovatelem předloží místně příslušnému správci daně hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu ve lhůtě pro podání daňového přiznání, ke kterému přiloží kopii vystaveného daňového dokladu. Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani, plátce neuvádí do souhrnného hlášení. Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu od osoby, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje také pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně v tuzemsku, a k daňovému přiznání je povinen přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu, který mu vystavil dodavatel. (5) Osoba, která není plátcem, a příležitostně dodá nový dopravní prostředek, který je přemístěn do jiného členského státu, se považuje za osobu oprávněnou uplatnit nárok na odpočet daně, kterou zaplatila při nabytí nového dopravního prostředku ve sjednané ceně nebo při dovozu nebo při pořízení z jiného členského státu, a to maximálně do výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodání bylo zdanitelným plněním v tuzemsku. Tato osoba je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u svého místně příslušného správce daně v daňovém přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, a s hlášením o dodání nového dopravního prostředku předloží daňové přiznání do 10 dnů ode dne dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu. Pokud nárok na odpočet daně neuplatní v tomto daňovém přiznání nebo na požádání správce daně neposkytne informace nutné ke správnému stanovení nároku na odpočet daně, její nárok zaniká. (6) Osoba, která není plátcem, a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován k provozu v tuzemsku, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně přísl

§ 20 Dovoz zboží (1) Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. (2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které bylo umístěno do svobodného celního je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nebo svobodného celního pásma, nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. (3) Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství,14) a z Normanských ostrovů a San Marina. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země. Díl 4

§ 21 Uskutečnění zdanitelného plnění a daňová povinnost (1) Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. (2) U dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. h) a při poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. g), pouze však u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (3) Při dodání zboží včetně převodu nemovitostí a při poskytování služeb, které uskutečňují osoby, které v souladu s příslušnými předpisy nevedou účetnictví, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (4) Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy,15) b) dnem převzetí v ostatních případech, kromě dodání nemovité věci, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, kde se plnění považuje za uskutečněné okamžikem účinnosti smlouvy, nebo c) dnem příklepu při prodeji vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu.16) (3) (5) Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, včetně prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu,16) nebo b) dnem zápisu změny vlastnického práva,17) pokud nedochází k zápisu změny vlastnického práva vkladem. (4) (6) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře, a to tím dnem, který nastane dříve, nebo b) dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení ceny a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí platby. (5) (7) V ostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo, b) dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele, spotřeby při dodání tepla, chladu, elektrické energie, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, c) dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, d) dnem použití při použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně, e) dnem schválení technické způsobilosti příslušným úřadem při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, pro přestavbu, jejímž výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 75, f) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu [§ 13 odst. 4 písm. f), § 14 odst. 3 písm. f)], popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 3, g) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 3, h) dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce, nebo smlouvy, i) dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce. (6) j) dnem zjištění přeúčtovávané částky při přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody a služeb podle § 13 odst. 4 písm. h), § 14 odst. 3 písm. g). (8) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu. (7) Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,18) smlouvy o nájmu podniku, smlouvy o nájmu dopravního p

§ 22 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu (1) Daň na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. (2) Den uskutečnění zdanitelného plnění se při dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 1 stanoví podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň. (3) Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání a) dnem vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven plátcem před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, nebo b) k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. (4) Dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 3 je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu.

§ 23 Vznik daňové povinnosti při dovozu Dovoz zboží (1) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem, kdy podle předpisů upravujících vznik celního dluhu19a) vzniká povinnost uhradit clo, a to i v tuzemsku vzniká případech, kdy je zboží dovezené beze cla při a) dnem propuštění dováženého zboží do celních režimů celního režimu volný oběh, dočasné použití, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení navrácení a dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, b) nezákonném dovozu zboží19b), c) porušení podmínek dočasného uskladnění zboží19c), nebo dnem, kdy je zboží, které bylo dočasně vyvezeno v pasivním zušlechťovacím styku, dovezeno zpět do tuzemska a propuštěno do volného oběhu, b) dnem, kdy bylo zjištěno d) porušení podmínek stanovených pro příslušný celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno19d). (2) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká rovněž dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku. (3) Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a rozhodnutí o propuštění zboží bylo učiněno na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu), daňová povinnost vniká dnem propuštění do příslušného celního režimu a daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboží pod celním dohledem propuštěno, propuštěno do celního režimu volný oběh nebo c) aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení. (4) Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a plátce je povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od cla ukončen, nejpozději dnem uplynutím lhůty 34 měsíců, daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. (5) Bylo-li dovážené zboží propuštěno osobě, která není plátcem, do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a osobě, která není plátcem, vzniká povinnost dnem, kdy byl zjištěn nezákonný dovoz. (2) Daň při dovozu zboží vyměří a vybere celní orgán a plátce ji neuvádí jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání. Daň při dovozu zboží propuštěného do režimu režim dočasného použití vybere celní orgán s částečným osvobozením od dovozního cla ukončen, nejpozději uplynutím lhůty 34 měsíců nebo ukončením režimu dočasného použití. měsíců, zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu.

§ 24 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (1) Při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou je plátce povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni zaplacení, a to k tomu dni, který nastane dříve. plnění. (2) Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví obdobně podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží podle § 13 odst. 8 a 9.

§ 25 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat daň a) ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, nebo b) k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. (2) Den uskutečnění zdanitelného plnění je den, v němž bylo pořízeno Za den pořízení zboží z jiného členského státu, který státu se stanoví obdobně považuje den uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21. Daň je jsou plátce povinen nebo osoba identifikovaná k dani povinni uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu ve kterém jim vznikla povinnost přiznat daň. Díl 5

§ 26 Daňové doklady (1) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen na vyžádání za každé zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, vystavit daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně a do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění. Údaje o dani a základu daně se na daňových dokladech uvádějí v české měně. (2) Plátce, který uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu, může vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění souhrnný daňový doklad. Pokud se plátce rozhodne vystavit souhrnný daňový doklad, je povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první platba za plnění uvedená na tomto souhrnném dokladu. Údaje společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou, údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, jednotkové ceně bez daně a slevě, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základu daně, sazbě daně, popřípadě osvobození od daně, a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění. Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci přijata platba. (3) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, může zplnomocnit k vystavení daňového dokladu svým jménem a) osobu, pro kterou se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, pokud se plátce, který zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, písemně zaváže, že přijme všechny takto vystavené daňové doklady, nebo b) třetí osobu. (4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu20) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI).21) (5) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a to i v případě, že daňový doklad byl vystaven osobou podle odstavce 3. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění nebo osobou podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost údajů, které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 34, 35, odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést, pokud tento zákon nestanoví jinak. uvést. (6) Osoba, která není plátcem, s výjimkou osoby podle odstavce 3 a osoby dodávající nový dopravní prostředek podle § 19, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, uloží se jí pokuta podle zvláštního právního předpisu.22) (7) Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně odděleně podle stanovených sazeb nebo osvobození od daně. U zjednodušeného daňového dokladu se částky včetně daně uvádí odděleně podle stanovených sazeb. (8) Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který daňový doklad vystavil nebo jehož podl

§ 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby (1) Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis dobropis, daňový vrubopis nebo daňový vrubopis. platební kalendář. (2) Běžný daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo23) plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně nebo výši platby, daně, k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru. nebo na padesátihaléře. (3) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby, pokud k přijetí dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen za zdanitelná plnění v ceně obsahující daň celkem nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. Tímto ustanovením není dotčena možnost vystavení běžného daňového dokladu podle odstavce 2. (4) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, f) základní nebo sníženou sazbu daně, g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem. (5) Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku a smlouvy o finančním pronájmu, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad. (6) Doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat za plnění celkem. (7) Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo nemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení. (8) Pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí platby přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně, nemusí daňový doklad obsahovat ú před

§ 29 Doklad o použití (1) Doklad o použití je daňový doklad, který musí vystavit plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13 odst. 4 písm. d) a e), a podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3 písm. d) a e), a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Údaje o dani se na dokladu o použití uvádějí v české měně. (2) Doklad o použití musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) účel použití, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) rozsah a předmět zdanitelného plnění, f) datum vystavení daňového dokladu, g) datum uskutečnění zdanitelného plnění, h) jednotkovou cenu bez daně, i) základ daně, j) základní nebo sníženou sazbu daně, k) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru. nebo na padesátihaléře.

§ 30 Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží (1) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká daňová povinnost, nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení. (2) Daňovým dokladem je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. (3) Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. (4) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku a tranzitu vydané vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu). Je-li zboží umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, které může být učiněno i na tiskopisu písemného celního prohlášení nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Jednotného správního dokladu.24a) (5) Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být ověřeno podle zvláštního právního předpisu.20) (6) Při dovozu a vývozu plynu nebo elektřiny platí ustanovení § 34 a 35 obdobně.

§ 31 Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (1) Daňový doklad při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která poskytuje službu, včetně kódu země, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět poskytnuté služby, e) datum vystavení daňového dokladu, f) datum uskutečnění služby nebo přijetí platby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, podle toho, který den nastane dříve, služby, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, h) základ daně, i) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, j) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru, nebo na padesátihaléře, k) sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, pro kterého se služba uskutečňuje. (2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, je povinna doplnit na obdrženém daňovém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně. V případě daňového dokladu v elektronické podobě eviduje tato osoba chybějící údaje v evidenci pro daňové účely. (3) Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daňový zástupce, neobsahuje daňový doklad údaje o daňovém identifikačním čísle osoby, které je služba poskytnuta, a údaj podle odstavce 1 písm. k). Daňový doklad však musí obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání daňového zástupce a daňové identifikační číslo daňového zástupce. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud je místo plnění v tuzemsku.

§ 32 Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou (1) Daňový doklad při poskytnutí služby podle § 15 zahraniční osobou povinnou k dani musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, která službu poskytuje, popřípadě její daňové identifikační číslo, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět poskytované služby, e) datum vystavení daňového dokladu, f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, h) základ daně, i) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, j) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru. nebo na padesátihaléře. (2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna doplnit na obdrženém daňovém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), j) a základ daně v české měně. V případě daňového dokladu v elektronické podobě eviduje tato osoba chybějící údaje v evidenci pro daňové účely. (3) Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani zahraniční osoba prostřednictvím daňového zástupce, neobsahuje daňový doklad údaje o daňovém identifikačním čísle osoby, které je služba poskytnuta. Daňový doklad musí obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání daňového zástupce a daňové identifikační číslo daňového zástupce. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 2 se obdobně vztahují na dodání zboží s instalací nebo montáží zahraniční osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku.

§ 33 Daňový doklad při poskytnutí služby (1) Plátce, který poskytuje službu s místem plnění mimo tuzemsko, je povinen vystavit za každé plnění daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 2, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění služby nebo přijetí platby, pokud platba předchází uskutečnění služby. (2) Daňový doklad při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který poskytuje službu, b) daňové identifikační číslo plátce, který poskytuje službu, c) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je služba poskytována, d) daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytována, včetně kódu země, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět poskytované služby, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění služby nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) základ daně, j) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je místo plnění mimo tuzemsko, k) pokud je daň ve státě, ve kterém se nachází místo plnění, povinna přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytována, sdělení o této skutečnosti. (3) Pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko plátce prostřednictvím daňového zástupce, musí daňový doklad podle odstavce 1 obsahovat sdělení, že daň je povinen přiznat a zaplatit daňový zástupce, a údaje k identifikaci daňového zástupce. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 2 se vztahují obdobně i na dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění mimo tuzemsko plátcem.

§ 34 Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu (1) Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k dani v jiném členském státě, daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu. (2) Plátce při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18 je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží. (2) Plátce je povinen vystavit daňový doklad i při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18. (3) Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c) název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) daňové identifikační číslo pořizovatele, včetně kódu země, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona. (4) Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v tuzemsku, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou údajů podle písmen c), e) a k), a v dokladu uvést částku základní nebo sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře a kód země, do které je zboží zasíláno. Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v jiném členském státě, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou písmen c), e) a k), a v dokladu uvést kód země, do které je zboží zasíláno, a sdělení, že místo plnění je v této zemi. (5) Osoba, která dodává nový dopravní prostředek do jiného členského státu, je povinna uvést v dokladu sdělení, že se jedná o nový dopravní prostředek, a údaje podle § 4 odst. 3 písm a) a b).

§ 35 Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, včetně kódu země, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo pořizovatele, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět pořízení, e) datum vystavení daňového dokladu, f) datum uskutečnění pořízení nebo přijetí platby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě podle toho, který den nastane dříve, pořízení, g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, h) základ daně, i) základní nebo sníženou sazbu daně, j) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru. nebo na padesátihaléře. (2) Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu případné nebo v evidenci pro daňové účely chybějící údaje podle odstavce 1 písm. i), f), g), i) a j) a základ daně v české měně. V případě daňového dokladu v elektronické podobě eviduje tato osoba chybějící údaje v evidenci pro daňové účely. Díl 6

§ 36 Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně, daňový dobropis a vrubopis (1) Základem daně je peněžní částka snížená o daň, kterou vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce, plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby. osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. (2) Pokud plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, přijme platbu Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečňováno, nebo od třetí osoby, je povinen z této částka přijaté částky přiznat daň. Tato částka je součástí základu daně podle odstavce 1 a daň za uskutečněné zdanitelné plnění se vypočítá podle § 37 z peněžní částky podle odstavce 1, která je snížena platby snížená o přijatou platbu před uskutečněním zdanitelného plnění, ze které byla přiznána daň. (3) Základ daně také zahrnuje a) clo, dávky nebo poplatky, poplatky podle § 38 odst. 1 písm. a), b) spotřební daň,24) pokud zákon nestanoví jinak v § 41, c) dotace k ceně, d) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění plnění, při jeho uskutečnění, e) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou, f) při dodání staveb i stavební a montážní práce spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. (4) Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. (5) Základ daně nezahrnuje a) částku obdrženou plátcem od osoby, pro kterou se uskutečnilo zdanitelné plnění, na úhradu výdajů, u kterých nebyl uplatněn nárok na odpočet daně, a to maximálně do výše úhrady, b) sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění na desetihaléře nebo na padesátihaléře. (6) Základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,25) která je považována za cenu včetně daně, pokud jde a) o přijetí úplaty za zdanitelné plnění, která není vyjádřena v penězích, b) o použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 písm. a), c) o použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 13 odst. 4 písm. b) a § 14 odst. 3 písm. b), d) o použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně pro přestavbu podle § 13 odst. 4 písm. g), jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2 po přestavbě, e) o vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 13 odst. 4 písm. c) a § 14 odst. 3 písm. c), f) o pořízení obchodního majetku při jeho přemístění z jiného členského státu podle § 16 odst. 5, nebo o přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 nebo g) o bezúplatné přenechání majetku a vydání podílu na majetku podle § 13 odst. 4 písm. d) a e) a § 14 odst. 3 písm. d) a e). (7) Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu25) jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň. (8) Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň. (9) Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula. (10) Př U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. i) je základem daně peněžní částka, za kterou plátce vratný obal stejného druhu dodává v tuzemsku společně se zbožím. Tato peněžní částka se považuje za částku obsahující daň. Základem daně je tato peněžní částka i v případě, že vratný obal je dodá

§ 37 Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby (1) Daň se vypočítá vypočte ze základu daně bez daně stanoveného podle § 36 jako součin a) základu částky za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň se zaokrouhlí na desítky haléřů nahoru desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích; cena haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení, b) peněžní zaokrouhlení. (2) Daň může plátce rovněž vypočítat z částky podle § 36 odst. 1 za zdanitelné plnění včetně daně nebo ceny zjištěné podle § 36 odst. 6 v úrovni včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100 a příslušné výše sazby, 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desítky haléřů nahoru desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích; cena haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2.

§ 38 Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží (1) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení, které se nachází na území dovážejícího členského státu, určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a), c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. (2) Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v dovážejícím členském státě. (3) Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo a) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je základ daně podle odstavce 1, b) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně; pokud zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupuje do základu daně ještě výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, c) plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, je součet ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) ke dni umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a popřípadě spotřební daně, pokud dochází ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně, d) plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a prošlo zpracovatelskými operacemi, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, e) osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace. (4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo vrácení zboží se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desítky haléřů nahoru. haléřů. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte způsobem shodným s výpočtem základu pro vyměření cla. (5) U propuštění zboží do režimu dočasného použití činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto stanovená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití. (6) Při ukončení režimu dočasného použití propuštěním zboží do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.

§ 42 Oprava základu daně a výše daně u zdanitelných plnění (1) Plátce může opravit výši daně a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, b) při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění, c) při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2. (2) Plátce je povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění. (3) Plátce je povinen opravit výši daně, pokud dojde k vrácení platby, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo. (4) Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné a) ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1, nebo b) ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava výše daně provedena, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 2 nebo 3. (5) U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na české koruny se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění. Pokud plátce vystavil doklad s jinou než platnou sazbou daně, musí nejprve provést samostatně opravu sazby daně podle § 49. Při opravě základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro jiného plátce vystaví plátce daňové doklady s náležitostmi podle § 43. (6) Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem, provede plátce ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně provedena, vystavením dokladu o opravě základu a výše daně. Údaje o výši daně se uvádějí v české měně a doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) důvod opravy, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) rozsah a předmět zdanitelného plnění, f) datum vystavení daňového dokladu, g) rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté platby, h) základní nebo sníženou sazbu daně, i) rozdíl ve výši daně odpovídající rozdílu mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši daně odpovídající výši přijaté platby uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru. nebo na padesátihaléře. (7) Opravu základu a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění. (8) Opravu základu a výše daně může provést plátce nebo jeho právní nástupce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění.

§ 43 Daňový dobropis a vrubopis při opravě základu daně a výše daně u zdanitelných plnění (1) Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Údaje o dani se v daňovém dobropise nebo v daňovém vrubopise uvádějí v české měně. (2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 1 a 3. (3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 2. (4) Daňový dobropis nebo daňový vrubopis musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění, d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět zdanitelného plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) základní nebo sníženou sazbu daně, a dále 1. jde-li o daňový dobropis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté platby, a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru, nebo na padesátihaléře, popřípadě uvedenou i v haléřích, 2. jde-li o daňový vrubopis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru, nebo na padesátihaléře, popřípadě uvedenou i v haléřích. (5) Pokud se oprava základu a výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 28, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně. (6) Pokud byl za uskutečněné zdanitelné plnění vystaven jiný daňový doklad než běžný daňový doklad, při opravě základu a výše daně vystaví plátce doklad odpovídající účelem a obsahem daňovému dobropisu nebo daňovému vrubopisu s náležitostmi odpovídajícími původně vystavenému daňovému dokladu.

§ 46 Oprava základu a výše daně při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Oprava základu a výše daně se při pořízení zboží z jiného členského státu provádí podle § 42. (2) Opravu provádí pořizovatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží pořízeno z jiného členského státu. (3) Doklad musí obsahovat a) daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, b) daňové identifikační číslo pořizovatele, c) údaje nezbytné k provedení opravy základu daně. Díl 7

§ 47 Sazby daně a oprava sazby daně (1) U zdanitelného plnění se uplatňuje a) základní sazba daně ve výši 19 %, nebo b) snížená sazba daně ve výši 5 %. (2) U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se uplatňuje snížená sazba. (3) U služeb se uplatňuje základní sazba. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba. (4) U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba, pokud zákon nestanoví jinak. (5) U dodání stavby včetně nedokončené stavby, stavebních a montážních prácí spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. (6) U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba. (7) U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně. (8) U části základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným zálohovaným obalům podle § 36 odst. 11 se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal.

§ 48 Sazby daně u bytové výstavby (1) U převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, nedokončeného rodinného domu a bytu se uplatní snížená sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak v § 56. (2) U dodání bytového domu, rodinného domu a bytu jako součásti těchto domů, bytu, a to i nedokončených, včetně stavebních a montážních prácí spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se neuplatní u stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcí, modernizací a opravami výhradně nebytových prostor bytových domů a rodinných domů. (3) Bytovým domem je stavba pro bydlení, v níž z úhrnu podlahových ploch všech jejich místností a prostorů připadá víc než polovina na byty. Rodinný dům je stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena pro bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví. Bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, včetně podílu na společných částech domu podle zvláštního právního předpisu.27)

§ 50 Opravný daňový doklad (1) Plátce může vystavit opravný daňový doklad při opravě sazby daně podle § 49 a dále v případě, že opravu sazby daně provede správce daně na základě vlastního zjištění a dodatečně vyměří daň za plnění, na které plátce vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto plnění plátce uplatnil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, popřípadě osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, a snížil tím svou daňovou povinnost. (2) Opravný daňový doklad lze vystavit nejdříve dnem provedení opravy a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění. (3) Opravný daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje plnění, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení dokladu, h) evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil jinou než platnou sníženou nebo základní sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně, i) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem, j) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nahoru. nebo na padesátihaléře. (4) Pokud se oprava sazby daně týká více plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 26, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na opravném daňovém dokladu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na opravném daňovém dokladu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů. (5) Pokud byl za uskutečněné plnění vystaven jiný daňový doklad než běžný daňový doklad, při opravě sazby daně a výše daně u plnění vystaví plátce doklad odpovídající účelem a obsahem opravnému daňovému dokladu s náležitostmi odpovídajícími původně vystavenému daňovému dokladu. Díl 8

§ 51 Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně (1) Při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění: a) poštovní služby (§ 52), b) provozování rozhlasového rozhlasové a televizního televizní vysílání (§ 53), c) finanční činnosti (§ 54), d) pojišťovací činnosti (§ 55), e) převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56), f) výchova a vzdělávání (§ 57), g) zdravotnické služby a zboží (§ 58), h) sociální pomoc (§ 59), i) j) provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), uvedených v ustanovení § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, k) ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61), l) dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62). (2) U plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. (3) Od daně bez nároku na odpočet daně jsou osvobozena plnění uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), pokud jsou přeúčtována plátcem jiné osobě a přeúčtovaná částka nepřevyšuje částku, za kterou plátce tato plnění pořídil.

§ 52 Poštovní služby (1) Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí a) dodání poštovní zásilky,28) b) poštovní poukazy.28) (2) Poštovní služby uvedené v odstavci 1 jsou osvobozeny od daně, pokud jsou provozovány držitelem poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zvláštního právního předpisu.28) (3) Od daně je osvobozeno dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb v tuzemsku a dalších obdobných cenin za částku nepřevyšující nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků.

§ 53 Provozování rozhlasového Rozhlasové a televizního televizní vysílání Provozováním rozhlasového Rozhlasovým nebo televizního vysílání televizním vysíláním se pro účely osvobození od daně rozumí rozhlasové nebo televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona,29) s výjimkou vysílání reklam,30) teleshoppingu31) nebo sponzorování.32)