Novela Občanský soudní řád od 1996-01-01: co se mění

§ 9 Příslušnost (1) K řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy. (2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, b) o nárocích vycházejících z autorského zákona, c) ve věcech původcovství k předmětům průmyslového vlastnictví, práva je přihlásit k ochraně, spolumajitelství a o nárocích z těchto věcí, popřípadě z porušení práv v těchto věcech, d) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky podle právních předpisů o důchodovém pojištění a sociálním zabezpečení, e) ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění, f) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, g) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, h) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky, i) v řízení konkursním a vyrovnacím, je-li úpadcem (dlužníkem) fyzická nebo právnická osoba, jež není zapsána v obchodním rejstříku, včetně sporů tímto řízením vyvolaných, j) v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci.1) (3) Krajské soudy rozhodují dále jako soudy prvního stupně ve věcech obchodních spory a) z právních vztahů mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, aa) jsou-li oba účastníci zapsáni v obchodním rejstříku; pro tyto účely mají banky postavení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, bb) je-li navrhovatel podnikatelem, který není zapsán v obchodním rejstříku, a odpůrce je podnikatelem, který v obchodním rejstříku je zapsán, přičemž částka požadovaná navrhovatelem převyšuje 50 000 Kčs; b) bez zřetele na to, zda účastníci závazkového vztahu jsou podnikatelé, spory aa) z právních vztahů souvisejících se zakládáním obchodních společností nebo družstev, bb) z burzovních obchodů a jejich zprostředkování, cc) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,2) dd) ze smlouvy o kontrolní činnosti,3) ee) ze smlouvy zasílatelské,4) ff) ze smlouvy o provozu dopravního prostředku,5) gg) ze smlouvy o tichém společenství,6) hh) ze smlouvy o otevření akreditivu,7) ii) ze smlouvy o inkasu,8) jj) ze smlouvy o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot,9) kk) ze smlouvy o běžném účtu,10) ll) ze smlouvy o vkladovém účtu,11) mm) z cestovního šeku,12) nn) ze smlouvy o úvěru, oo) ze závazkových vztahů ze slibu odškodnění,13) pp) z právních vztahů vzniklých při zajištění závazků uvedených pod aa) až nn), rr) z práv z patentů, chráněných užitných a průmyslových vzorů a topografií polovodičových výrobků jako předmětu obchodu, qq) ze závazkových vztahů z bankovní záruky; c) bez zřetele na to, že nejde o obchody ve smyslu písmena a) či b), spory aa) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti) a vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena), bb) z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem, a z právních vztahů mezi obchodním zástupcem a podnikatelem, který obchodního zástupce pověřil, ledaže jde o spor z pracovněprávního vztahu, cc) z právních vztahů týkajících se směnek, jiných cenných papírů nebo šeků, včetně sporů z vydaných směnečných (šekových) platebních rozkazů, dd) z právních vztahů týkajících se ochrany hospodářské soutěže14) a týka obchodn

§ 10a (1) O dovoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů odvolacích rozhoduje vrchní soud. (2) O dovoláních proti rozhodnutím nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“). soud.

§ 16 (1) O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu a vrchních soudů rozhodne jiný senát téhož soudu. (2) Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného soudce nebo přikáže věc jinému senátu.

§ 26 (1) Odborová organizace může může, s výjimkou věcí obchodních, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem. (2) Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) může zastupovat účastníka v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině. (3) Převezme-li tato odborová organizace nebo Ústředí zastoupení, pověří některého ze svých členů nebo pracovníků, zaměstnanců, aby za zastoupeného jejím jménem jednal. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí ve věcech obchodních.

§ 120 Důkazní povinnost (1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. (2) Ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, jakož i v řízení o povolení uzavřít manželství, v řízení o určení a popření otcovství, v řízení o osvojení, v řízení o jmenování rozhodce nebo předsedajícího rozhodce, v řízení ve věcech obchodního rejstříku, v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti a v řízení o některých otázkách obchodních společností společností, družstev a družstev jiných právnických osob (§ 200e) je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. (3) Nejde-li o řízení uvedená v odstavci 2, může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. (4) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

§ 127 (1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví soud po slyšení účastníků znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit písemným posudkem znalce. (2) Znalecký posudek je možno také dát přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí. (3) Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba. (4) Místo posudku znalce lze použít potvrzení nebo odborné vyjádření příslušného orgánu, vyjádření, o jejichž správnosti nemá soud pochybnosti. Za vydání potvrzení nebo odborného vyjádření náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis.

§ 128 Orgány státní správy a samosprávy, jakož i právnické osoby, jsou povinny Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu písemně nebo prostřednictvím pověřeného zástupce skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst. 3 tím není dotčeno. Fyzické osoby mohou odmítnout soudu sdělit skutečnosti ze stejných důvodů, jako může učinit svědek podle § 126 odst. 1.

§ 174 (1) Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku. (2) Podá-li i jen jeden z odpůrců včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a předseda senátu nařídí jednání. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i zde odvolání. (3) Pozdě podaný odpor předseda senátu usnesením zamítne; odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor zamítnout. odmítnout. Podaný odpor předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn.

§ 175 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ (1) Předloží-li navrhovatel v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh předseda senátu krajského soudu činného v obchodních věcech směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž odpůrci uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou odpůrce. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí předseda senátu jednání. (2) Ustanovení § 173 odst. 2 se použije obdobně. (3) Nepodá-li odpůrce včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, předseda senátu zamítne. (3) odmítne. Podané námitky předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn. (4) Podá-li odpůrce včas námitky, nařídí předseda senátu k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu. (5) Vezme-li odpůrce námitky zpět, soud usnesením řízení o námitkách zastaví; jednání není třeba nařizovat. (6) Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je odvolání. HLAVA PÁTÁ

§ 200d (1) Obchodní rejstřík vede okresní krajský soud v sídle krajského soudu (dále jen „rejstříkový soud“) pro podnikatele, kteří mají své sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Nemají-li své sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání; nemá-li podnikatel ani místo podnikání, je k vedení obchodního rejstříku příslušný soud podle místa bydliště podnikatele. (2) Zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady stanoví, který okresní soud nebo jemu na roveň postavený soud v sídle krajského soudu je rejstříkovým soudem. (3) Obchodní rejstřík pro zahraniční osobu (§ 21 odst. 2 obch. zák.) vede soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka (§ 21 odst. 3 obch. zák.). (4) (3) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, soud až dosud příslušný rozhodne o přenesení své příslušnosti na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po doručení sdělení nově příslušného rejstříkového soudu o zápisu podnikatele do obchodního rejstříku soud dříve příslušný zápis v obchodním rejstříku vymaže.

§ 200e Řízení o některých otázkách obchodních společností společností, družstev a družstev jiných právnických osob (1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až i) j) je příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních, soud, v jehož obvodu má obchodní společnost nebo družstvo své sídlo. (2) Nestanoví-li ustanovení zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1, že se řízení zahajuje 1 zahajují na návrh, lze je zahájit i bez návrhu. (3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje se usnesením. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně i v řízeních týkajících se jiných právnických osob v případech uvedených v § 9 odst. 4 písm. j).

§ 200j (1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů nebo ve zvláštním seznamu voličů, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění tohoto seznamu. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a obec. (3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů. (4) K řízení ve věcech chyb nebo nedostatků ve stálých seznamech voličů do zastupitelstev v obcích nebo ve zvláštních seznamech voličů je příslušný okresní soud.

§ 200l OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Řízení ve věcech voleb (1) O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva v obci34c) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do sedmi dnů. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel. (3) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. ČÁST ČTVRTÁ Hlava první

§ 228 Přípustnost (1) Pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, může účastník napadnout návrhem na obnovu řízení: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; c) bylo-li rozhodnuto v jeho neprospěch v důsledku trestného činu soudce. (2) Návrh na obnovu řízení má vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozsudku, rozhodnutí, proti němuž směřuje, důvod obnovy, skutečnosti, které svědčí o tom, že je návrh podán včas, důkazy, jimiž má být důvodnost návrhu prokázána, jakož i to, čeho se navrhovatel domáhá.

§ 229 Obnova není přípustná proti a) rozsudkům, a) kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není; není, b) rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak.

§ 230 (1) Návrh na obnovu řízení je nutno podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit. (2) Po třech letech od právní moci rozsudku nebo usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, může být návrh podán jen pro důvod uvedený v § 228 odst. 1 písm. c). Návrh může být podán i po uplynutí této lhůty, jestliže trestní rozsudek, na jehož podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byl později podle trestně právních předpisů zrušen. (3) Navrácení lhůty k obnově řízení není přípustné.

§ 237 (1) Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, c) účastník řízení neměl procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen, d) v téže věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení, e) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoli podle zákona ho bylo třeba, f) účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, g) rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. (2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné proti rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není.

§ 238 (1) Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl a) změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. (2) Dovolání je přípustné také proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl samé, b) potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jestliže odvolací kterým soud a) vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že je dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, b) potvrdil rozsudek, jímž bylo rozhodnuto prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože soud prvního stupně rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. (3) (2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.

§ 239 Podání dovolání (1) Dovolání je též přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu, soudu ve věci samé, jímž bylo změněno usnesení rozhodnutí soudu prvního stupně. (2) Dovolání je přípustné také proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, stupně potvrzeno, jestliže a) odvolací soud vyslovil ve svém potvrzujícím usnesení, výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, b) jde o usnesení o významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. (2) Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na zastavení výkonu rozhodnutí na podkladě cizozemského rozhodnutí, c) jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h). (3) Dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208). (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o usnesení o příslušnosti, předběžném opatření, pořádkové pokutě, o znalečném, tlumočném a o nákladech řízení, jakož i o těch usneseních ve věcech upravených zákonem o rodině, v nichž se ve věci samé rozhoduje usnesením. samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. (3) Ustanovení § 237 odst. 2, § 238 odst. 2 a § 238a odst. 2 platí obdobně.

§ 241 Řízení u dovolacího soudu (1) Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Komerční právník může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.33) (2) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá. Dovolatel Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být zastoupen dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. (2) (3) Dovolání lze odůvodnit podat jen tím, že pro některý z těchto důvodů: a) v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237, b) řízení je postiženo jinou vadou, která měla mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. (3) (4) Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.

§ 242 Řízení u dovolacího soudu (1) Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Nejde-li o vady uvedené v § 237, nepřihlíží k vadám řízení, které nebyly uplatněny v dovolání, ledaže tyto vady měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. (2) Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu, b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který dovoláním nebyl dotčen, c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže dovolání podal jen některý z účastníků, d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. (3) Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v § 237, a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny. (4) Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k dovolání měnit dovolací důvody a rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají. Ke změně dovolacího návrhu není třeba souhlasu soudu.

§ 243a (1) Dovolací soud zpravidla nařídí jednání rozhodne o dovolání proti rozsudku; jednání nenařídí, jde-li o případy uvedené v § 237 a § 241 odst. 2 písm. b) a d). bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li se dokazování, nařídí k projednání dovolání jednání. (2) Dokazování provádí dovolací soud jen k prokázání důvodů dovolání. Dokazování doplní buď sám, nebo prostřednictvím soudu prvního stupně, anebo soudu dožádaného. (3) Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 2. Dokazování však neprovádí. (3) O dovolání proti usnesení se rozhoduje vždy bez jednání.

§ 243b (1) Dovolací soud dovolání rozsudkem zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené rozhodnutí rozsudkem zruší. (2) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Má-li i rozhodnutí soudu prvního stupně vady, Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě věc postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží. k dalšímu řízení věcně příslušnému soudu. (3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e), rozhodne svým usnesením též o zastavení řízení. řízení, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. (4) Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1, 1 a § 225 a 226 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení usnesením zastaví. (5) Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.

§ 243c Pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení § 92 a 95 až 99 však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.

§ 243d SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ (1) Dojde-li ke zrušení napadeného rozhodnutí, soud, jehož Jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí bylo zrušeno, odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci. Přitom věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení. Právní názor dovolacího soudu je právní názor soudu, který rozhodoval o dovolání, pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný. V O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí rozhodne soud znovu i o nákladech původního řízení. věci. (2) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny. ČÁST PÁTÁ Hlava první

§ 246 (1) K přezkoumávání rozhodnutí jsou věcně příslušné krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak. (2) Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení zabezpečení, důchodového pojištění a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti. (3) Okresní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí o přestupcích a v případech, kdy to stanoví zákon.

§ 250s VÝKON ROZHODNUTÍ (1) Proti rozhodnutí soudu nejsou s výjimkou případů podle odstavce 2 přípustné opravné prostředky. (2) Ve věcech důchodového zabezpečení a důchodového pojištění lze podat proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne vrchní soud; soud v řízení podle čtvrté části tohoto zákona; dovolání je přípustné. přípustné za podmínek stanovených v čtvrté části tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Hlava první

§ 260 Nařízení výkonu rozhodnutí (1) Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány. (2) Na žádost účastníka, kterému rozhodnutí přiznává právo na zaplacení peněžité částky, dotáže se předseda senátu soud toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u kterého peněžního ústavu má účet a jaké je číslo tohoto účtu. (3) Dotázaný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Nesplní-li tuto povinnost nebo uvede-li v odpovědi úmyslně nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu (§ 53).

§ 264 Provedení výkonu rozhodnutí (1) Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny předmětu, z něhož má být uspokojení této pohledávky dosaženo, může předseda senátu nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem. (2) Výkon rozhodnutí proti právnické osobě lze nařídit jiným způsobem než přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, jen pokud pohledávka oprávněného nemohla být uspokojena z prostředků povinné právnické osoby na účtu u peněžního ústavu. (3) Předseda senátu zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí.

§ 268 Zastavení výkonu rozhodnutí (1) Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným; b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným; c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení; d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 vyloučeny; e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů; f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje věc, k níž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267); g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku; h) výkon rozhodnutí byl soudem prohlášen za nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. (2) Výkon rozhodnutí bude zastaven též tehdy, jestliže povinný provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy35a) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést. (3) Týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.

§ 274 Použití ustanovení o výkonu rozhodnutí Ustanovení § 251 až 271 se použije i na výkon b) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek; c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených; d) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených; e) notářských zápisů, které obsahují občanskoprávní závazek a v nichž jsou vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod, předmět a doba plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti v notářském zápise svolila; f) vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány; g) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení; h) jiných vykonatelných rozhodnutí a schválených smírů, jejichž soudní výkon připouští zákon.

§ 277 (1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. (2) Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní přídavky na děti a částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.

§ 301 (1) Pokud se v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu, vůči kterým má povinný nárok na některé z příjmů uvedených v § 299. (2) Do čistého příjmu se nezapočítává výchovné, vyplácené k důchodu ze sociálního zabezpečení, ani zvýšení důchodu pro bezmocnost.

§ 305 K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu usnesením, ve kterém a) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, kdy co mu bude doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, zablokoval peněžní prostředky na účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, b) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, co mu bude doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabude nabylo právní moci, odepsal pohledávku s příslušenstvím peněžní prostředky z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a uhradil ji po právní moci usnesení jejího příslušenství a vyplatil je oprávněnému, b) c) zakáže povinnému, aby po tom, kdy co mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nakládal s peněžními prostředky na účtu až do výše vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství.

§ 309 (1) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na částky, které dojdou na účet povinného po tom, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy byl peněžní ústav vyrozuměn o právní moci nařízeného výkonu rozhodnutí. (2) Nelze-li pohledávku oprávněného včetně jejího příslušenství uspokojit podle § 307, odepíše peněžní ústav po vyrozumění o právní moci nařízení výkonu rozhodnutí peněžní prostředky z účtu povinného na něm uložené a vyplatí je oprávněnému. Zbývající část pohledávky uspokojí peněžní ústav ihned, jakmile peněžní prostředky na účtu povinného dosáhnou částky, odpovídající zbývající části celkového nároku oprávněného, pro který je výkon rozhodnutí veden. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců po vyrozumění peněžního ústavu o právní moci výkonu rozhodnutí, odepíše peněžní ústav k tomuto dni z účtu povinného peněžní prostředky na něm uložené a vyplatí je na částečnou úhradu vymáhané pohledávky a jejího příslušenství oprávněnému. Tím výkon rozhodnutí zaniká.

§ 330 (1) Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení věřitelů. (2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu. (3) Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Mezi několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst. 1). Prodej uskutečněný převzetím má tytéž účinky jako prodej v dražbě. Odmítne-li oprávněný tyto věci převzít, vyloučí je předseda senátu ze soupisu. Usnesení o tom doručí oprávněnému i povinnému.

§ 374 (1) Ministerstvo se zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní okresní, krajské a krajské vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly pracovníků při výkonu soudnictví včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy. Zejména v něm může stanovit, a) které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní pracovníci a kterými úkony v řízení o dědictví může notář pověřit své pracovníky, b) ve kterých případech jsou pracovníci soudů oprávněni ověřit pravost podpisu na listinách a správnost opisů listin, c) kdy lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah jednání, d) jaká nutná vydání se hradí osobám zúčastněným na řízení. (2) Předseda senátu, jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených justičním čekatelům nebo administrativním pracovníkům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech. (3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal justiční čekatel nebo pověřený administrativní pracovník, může mu zcela vyhovět předseda senátu. Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.

§ 376 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964. Novotný v. r. Fierlinger v. r. Lenárt v. r. Příloha A (§ 248 odst. 3) Případy, kdy je vyloučena možnost domáhat se, aby rozhodnutí správního orgánu bylo přezkoumáno soudem OborNázev předpisu a číslo §Charakteristika rozhodnutíBezpečnost a ochrana zdraví při práciZákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce § 4 písm. f)zamítnutí, popř. odnětí oprávnění k odborné způsobilosti k výrobě, montáži, opravám, údržbě a revizím vyhrazených technických zařízení§ 4 písm. g)zamítnutí, popř. odnětí osvědčení o odborné způsobilosti ke zkoušení, revizím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení§ 6 odst. 1 písm. b)nařízení, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny závady zjištěné při výkonu dozorčí činnostiCelnictvíZákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 5/1991 Sb., v úplném znění č. 287/1991 Sb. § 42rozhodování o zařazení zbožíZákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole § 34rozhodnutí o udělení nebo odejmutí povolení, rozhodnutí o žádosti o nakládání s kontrolovaným zbožímCenyZákon č. 526/1990 Sb., o cenách § 3rozhodnutí o regulaci cenDaněVyhláška ministerstva financí, č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků § 19, 21rozhodnutí o povolení posečkání daně nebo jejího zaplacení ve splátkách, rozhodnutí o žádosti o prominutí předepsané daněDevizové hospodářstvíZákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon § 48devizová povoleníEnergetikaZákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon); vyhláška č. 9/1958 Ú. l. § 6souhlas se zřízením energetického díla§ 3 vyhláškysouhlas energetického podniku se zřízením energetického dílaLesy -lesní hospodářstvíZákon č. 61/1977 Sb., o lesích § 20opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetkuZákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství § 5 odst. 2, § 6 odst. 1rozhodování o hospodářské úpravě lesů§ 20 odst. 2rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví§ 24ustanovení a odvolání lesní strážeZákon SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství § 5 odst. 2, § 6 odst. 1rozhodování o hospodářské úpravě lesů§ 20 odst. 2rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví§ 24ustanovení a odvolání lesní strážeLetecká dopravaZákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů § 27 odst. 2rozhodnutí o povinnosti správců, vlastníků nebo uživatelů objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu na svůj náklad označit tyto objekty leteckým překážkovým označením a toto značení udržovat provozovatNemocenské pojištění (zabezpečení)Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisůrozhodování v dávkových věcech nemocenského pojištění (zabezpečení) s výjimkou rozhodování o vrácení přeplatků na dávce neprávem vyplacenéObrana státuZákon č. 92/1949 Sb., branný zákon - v úplném znění č. 309/1990 Sb. § 4 a násl.rozhodnutí v záležitosti branné povinnosti občanůZákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb. § 5povolení k uzavření nebo změně smlouvy týkající se založení podniku se zahraniční majetkovou účastíOchrana odrůd rostlin a plemen zvířatZákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, § 21udělení šlechtitelského osvědčeníOchrana zemědělské výrobyZákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výrobypovolení odrůd§ 5 § 12uznání odrůd, chmelnic, semenných ovocných stromů, matečných ovocných roubových stromů a keřů§ 27povolení pro