Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 10. 11. 2026Jak ověřujeme data
Europaius

Jak založit spolek: stanovy, zápis do rejstříku a poplatky

Spolek je nejčastější právní forma pro sportovní oddíly, hasiče, kulturní a zájmové kluby, rodičovská sdružení nebo místní iniciativy. Založit ho mohou alespoň tři osoby vedené společným zájmem (§ 214 občanského zákoníku); zakladateli mohou být lidé i právnické osoby. Členové za dluhy spolku neručí (§ 215 odst. 2) a nikdo nesmí být k členství nucen. Hlavní činností spolku nesmí být podnikání; vedlejší hospodářská činnost je dovolena, pokud podporuje hlavní činnost nebo hospodárně využívá spolkový majetek, a zisk lze použít jen pro spolkovou činnost (§ 217). Spolek vzniká až dnem zápisu do spolkového rejstříku, který vede krajský soud (§ 226 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 zákona č. 304/2013 Sb.). Do té doby za něj jednající osoby odpovídají samy; spolek může jejich jednání převzít do tří měsíců od vzniku (§ 127). Založení je přitom levné: zápis spolku do rejstříku je od soudního poplatku osvobozen (§ 11 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích) a platí se jen ověření podpisů. Návod je pro každého, kdo chce dát neformální skupině právní osobnost, například kvůli dotacím, bankovnímu účtu, nájmu tělocvičny nebo darům. Projdeme sepsání stanov, dva způsoby založení, souhlas se sídlem, formulář návrhu, příslušný soud, zápis přes notáře, přidělení IČO, evidenci skutečných majitelů a daňové povinnosti po vzniku.

Občanské právo – spolky

Lhůta

Návrh na zápis se podává bez zbytečného odkladu po založení (§ 11 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb.). Souhlas vlastníka se sídlem nesmí být starší než tři měsíce (§ 14 odst. 2). Rejstříkový soud podle zákona o veřejných rejstřících rozhoduje do pěti pracovních dnů (§ 96 odst. 1); pro spolek občanský zákoník navíc stanoví, že není-li do 30 dnů od podání návrhu zapsán ani nebyl zápis odmítnut, považuje se za zapsaný třicátým dnem (§ 226 odst. 3). Jednání učiněná před vznikem může spolek převzít do tří měsíců od zápisu (§ 127). Přihlášku k dani z příjmů podává spolek do 15 dnů od chvíle, kdy začne mít zdanitelné příjmy (§ 39a odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Co dělat

  1. Ujasněte si účel a zakladatele. Spolek musí mít alespoň tři zakladatele a společný zájem, který bude naplňovat (§ 214 odst. 1 občanského zákoníku). Účel formulujte konkrétně, například „rozvoj mládežnického florbalu v obci Lipová“ nebo „ochrana a obnova místních alejí“; z něj se později odvozuje, co spolek smí dělat a na co může používat peníze. Hlavní činností nesmí být podnikání ani jiná výdělečná činnost (§ 217 odst. 1). Prodej občerstvení na turnaji nebo pronájem klubovny jsou možné jen jako vedlejší hospodářská činnost, která podporuje hlavní činnost (§ 217 odst. 2), a musí se zapsat do rejstříku (§ 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb.). Pokud chcete hlavně vydělávat, zvolte obchodní společnost. Spolek, který vyvíjí činnost v rozporu s § 217, může soud po upozornění zrušit s likvidací (§ 268).
  2. Zvolte název a sídlo. Název musí obsahovat slovo „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, případně zkratku „z. s.“ (§ 216); jiné varianty soud nezapíše. Musí se odlišit od ostatních osob a nesmí být klamavý (§ 132 odst. 2); rejstříkový soud zkoumá i zaměnitelnost s již zapsanými jmény (§ 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.), proto si název předem vyhledejte ve veřejném rejstříku. Jméno žijícího člověka lze v názvu užít jen s jeho souhlasem (§ 133). Sídlo může být i v bytě, pokud to nenaruší klid a pořádek v domě (§ 136 odst. 1). Ve stanovách stačí uvést obec, do rejstříku se však zapisuje plná adresa (§ 136 odst. 2). K návrhu doložíte právní důvod užívání prostor: postačí písemný souhlas vlastníka s úředně ověřeným podpisem, starý nejvýše tři měsíce (§ 14 zákona č. 304/2013 Sb.). Bez něj soud návrh odmítne.
  3. Sepište stanovy. Stanovy musí obsahovat alespoň název a sídlo, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku (nebo způsob, jak budou vznikat) a určení statutárního orgánu (§ 218). Doporučujeme upravit také vznik a zánik členství, členské příspěvky, nejvyšší orgán a jeho svolávání, způsob jednání za spolek a naložení s majetkem při zániku. Statutární orgán může být individuální (předseda) nebo kolektivní (výbor), § 244; neurčí-li stanovy funkční období, je pětileté (§ 246 odst. 1). Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem členská schůze, kterou statutární orgán svolává alespoň jednou ročně (§ 247 odst. 3, § 248). Členem voleného orgánu může být jen plně svéprávná osoba (§ 152 odst. 2). Úplné znění stanov musí být uloženo v sídle spolku (§ 221) a ukládá se i do sbírky listin (§ 66 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb.).
  4. Založte spolek dohodou nebo na ustavující schůzi. Nejjednodušší je, když se zakladatelé shodnou na obsahu stanov a všichni je podepíší (§ 218). U větší skupiny lze spolek založit usnesením ustavující schůze (§ 222): svolavatel připraví návrh stanov a svolá zájemce. Každý přítomný se zapíše do listiny přítomných se jménem a bydlištěm a podepíše se; zápisem do listiny se má za to, že podal přihlášku do spolku (§ 223). Schůze schvaluje usnesení většinou přítomných a volí členy orgánů (§ 224); stanovy může schválit, účastní-li se jí alespoň tři osoby (§ 225). Kdo hlasoval proti stanovám, může od přihlášky odstoupit. O schůzi pořiďte zápis s výsledky hlasování a určete osobu, která podá návrh na zápis (§ 226 odst. 2). Usnesení ustavující schůze patří do sbírky listin (§ 66 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb.).
  5. Připravte souhlasy a prohlášení členů statutárního orgánu. Každá osoba, která se zapisuje jako člen statutárního orgánu (případně kontrolní nebo rozhodčí komise), musí se zápisem souhlasit; podpis na souhlasu musí být úředně ověřen, ledaže souhlas plyne z jiné listiny (§ 12 zákona č. 304/2013 Sb.). Způsobilost být členem orgánu se dokládá čestným prohlášením (§ 13). Přiložte také rozhodnutí o volbě, pokud členy volila ustavující schůze, nebo stanovy, které je přímo určují. Ověření podpisu na obecním úřadě nebo poště (Czech POINT) stojí 50 Kč za podpis podle položky 5 písm. a) sazebníku správních poplatků; u notáře 70 Kč podle položky H vyhlášky č. 196/2001 Sb. Chybějící souhlas je nejčastějším důvodem, proč soud vyzývá k doplnění nebo návrh odmítne (§ 86 písm. e)).
  6. Podejte návrh na zápis u krajského soudu. Návrh lze podat jen na formuláři, který se vyplňuje na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (§ 18 zákona č. 304/2013 Sb.). Podepsat ho mohou zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí (§ 226 odst. 2 občanského zákoníku). V listinné podobě musí být podpis úředně ověřen, elektronicky (datovou schránkou nebo s kvalifikovaným podpisem) postačí elektronický podpis (§ 22). Příslušný je krajský soud podle sídla spolku (§ 75 odst. 1). Přiložte stanovy, případně zápis z ustavující schůze, souhlas vlastníka se sídlem, souhlasy a čestná prohlášení členů orgánů. Do rejstříku se zapíše název, sídlo, účel, právní forma, statutární orgán a způsob jednání (§ 25 odst. 1) a název nejvyššího orgánu (§ 29). Soudní poplatek se neplatí: zápis spolku je věcně osvobozen (§ 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb.), přestože položka 11 sazebníku jinak za první zápis účtuje 6 000 Kč.
  7. Zvažte zápis přes notáře. Notář může zápis provést přímo do rejstříku, pokud zakládající jednání sepsal formou notářského zápisu a byly mu předloženy všechny listiny (§ 108 a § 110 zákona č. 304/2013 Sb.); zápis provede bez zbytečného odkladu po podání žádosti (§ 113). Soudní poplatek za zápis provedený notářem (jinak položka 39 sazebníku) se u spolku nevybírá (§ 11 odst. 9 písm. b) zákona o soudních poplatcích). Platíte ale odměnu notáře: za notářský zápis o rozhodnutí ustavující schůze, nelze-li určit tarifní hodnotu, 4 000 Kč podle položky B bodu 2 notářského tarifu, za samotný zápis do rejstříku 500 Kč podle položky S, obojí s DPH, je-li notář plátcem. Tato cesta se vyplatí, když potřebujete spolek rychle (dotační výzva, smlouva o nájmu) nebo chcete mít jistotu, že stanovy projde odborník.
  8. Po zápisu: IČO, skuteční majitelé, daně. Identifikační číslo přidělí spolku sám rejstříkový soud a uvede ho ve výpisu (§ 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 304/2013 Sb.); soud zápis sám oznámí i správci daně (§ 2 odst. 3). Členové statutárního orgánu se do evidence skutečných majitelů propíší automaticky (§ 38 odst. 4 zákona č. 37/2021 Sb.), samostatný návrh tedy zpravidla podávat nemusíte. Daňově jde o veřejně prospěšného poplatníka (§ 17a zákona o daních z příjmů). Členské příspěvky přijaté spolkem jsou od daně osvobozeny (§ 19 odst. 1 písm. a) bod 2). Přihlášku k registraci k dani z příjmů musí podat do 15 dnů od chvíle, kdy začne vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů; nemusí, pokud má jen příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozené (§ 39a odst. 4 a 5). Příjmy z reklamy, úroky a nájemné jsou předmětem daně vždy (§ 18a odst. 2).
  9. Hlídejte povinnosti v běžném provozu. Každou změnu zapsaných údajů (nový předseda, změna sídla, nové stanovy) je třeba oznámit rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu (§ 120 odst. 3 občanského zákoníku, § 11 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb.); i tyto změny jsou od soudního poplatku osvobozeny. Po každé změně stanov uložte do sbírky listin jejich úplné znění (§ 66 písm. a)). Neuposlechne-li spolek výzvy soudu k předložení listin, hrozí pořádková pokuta až 100 000 Kč (§ 104). Účetní závěrky se ukládají do sbírky listin, pokud to vyžaduje zákon o účetnictví (§ 66 písm. c)). Spolek, který nepodniká a má jen osvobozené či nezdaňované příjmy, nemusí podávat daňové přiznání (§ 38m zákona o daních z příjmů), jakmile ale přijme třeba příjem z reklamy, povinnost vzniká.

Na co si dát pozor

Opírá se o

§ 214 zák. č. 89/2012 Sb. – Spolek, nejméně tři zakladatelé§ 215 zák. č. 89/2012 Sb. – Dobrovolnost členství, členové neručí za dluhy§ 216 zák. č. 89/2012 Sb. – Název spolku§ 217 zák. č. 89/2012 Sb. – Hlavní a vedlejší činnost spolku§ 218 zák. č. 89/2012 Sb. – Založení spolku, obsah stanov§ 221 zák. č. 89/2012 Sb. – Uložení stanov v sídle§ 222 zák. č. 89/2012 Sb. – Ustavující schůze§ 223 zák. č. 89/2012 Sb. – Listina přítomných§ 224 zák. č. 89/2012 Sb. – Průběh ustavující schůze§ 225 zák. č. 89/2012 Sb. – Schválení stanov§ 226 zák. č. 89/2012 Sb. – Vznik spolku zápisem§ 127 zák. č. 89/2012 Sb. – Jednání před vznikem právnické osoby§ 132 zák. č. 89/2012 Sb. – Název právnické osoby§ 133 zák. č. 89/2012 Sb. – Jméno člověka v názvu§ 136 zák. č. 89/2012 Sb. – Sídlo§ 152 zák. č. 89/2012 Sb. – Orgány právnické osoby§ 244 zák. č. 89/2012 Sb. – Statutární orgán spolku§ 246 zák. č. 89/2012 Sb. – Funkční období§ 247 zák. č. 89/2012 Sb. – Nejvyšší orgán spolku§ 248 zák. č. 89/2012 Sb. – Členská schůze§ 11 zák. č. 304/2013 Sb. – Návrh na zápis§ 12 zák. č. 304/2013 Sb. – Souhlas zapisovaných osob§ 14 zák. č. 304/2013 Sb. – Doložení sídla§ 18 zák. č. 304/2013 Sb. – Formulář návrhu na zápis§ 22 zák. č. 304/2013 Sb. – Podoba návrhu na zápis§ 25 zák. č. 304/2013 Sb. – Zapisované skutečnosti, IČO§ 26 zák. č. 304/2013 Sb. – Spolkový rejstřík§ 29 zák. č. 304/2013 Sb. – Doplňující údaje o spolku§ 66 zák. č. 304/2013 Sb. – Sbírka listin§ 75 zák. č. 304/2013 Sb. – Příslušnost rejstříkového soudu§ 86 zák. č. 304/2013 Sb. – Odmítnutí návrhu na zápis§ 90 zák. č. 304/2013 Sb. – Přezkum návrhu na zápis§ 96 zák. č. 304/2013 Sb. – Lhůta k rozhodnutí§ 108 zák. č. 304/2013 Sb. – Zápis notářem§ 11 zák. č. 549/1991 Sb. – Osvobození od soudního poplatkuPoložky 11 a 39 sazebníku soudních poplatků (příloha zák. č. 549/1991 Sb.)Položka 5 sazebníku správních poplatků (příloha zák. č. 634/2004 Sb.)Notářský tarif, položky B, H a S (vyhl. č. 196/2001 Sb.)§ 38 zák. č. 37/2021 Sb. – Automatický průpis skutečného majitele§ 17a zák. č. 586/1992 Sb. – Veřejně prospěšný poplatník§ 18a zák. č. 586/1992 Sb. – Předmět daně veřejně prospěšných poplatníků§ 19 zák. č. 586/1992 Sb. – Osvobození členských příspěvků§ 39a zák. č. 586/1992 Sb. – Registrace k dani z příjmů

Každý § vede na plné znění – ověřeno proti korpusu.

Rozhodnutí soudů

Zákonodárce chtěl zápisy do spolkového rejstříku od soudních poplatků zcela osvobodit; osvobození se vztahuje i na první zápis spolku a soud nesměl požadovat poplatek 6 000 Kč podle položky 11 sazebníku.
Název spolku i pobočného spolku musí obsahovat některé z označení právní formy podle § 216 o. z.; stanovy, které určí název v rozporu s tímto pravidlem, jsou v této části neplatné a soud takový název nezapíše.
Zakladatelé ve stanovách sami určují, k jakému účelu spolek zakládají a jak bude organizován; ze spolkové autonomie plyne minimalizace soudních zásahů do vnitřních poměrů spolku.
Pobočný spolek je organizační jednotkou hlavního spolku a nemůže z něj zásadně vystoupit; vztah hlavního a pobočného spolku se řídí stanovami hlavního spolku.

Časté otázky

Kolik stojí založení spolku?

Soudní poplatek za zápis spolku do rejstříku se neplatí, zápis je osvobozen podle § 11 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích. Zaplatíte jen ověření podpisů na návrhu, souhlasech a souhlasu vlastníka se sídlem, na Czech POINT 50 Kč za podpis. Pokud zvolíte zápis přes notáře, připravte se na odměnu notáře v řádu tisíců korun (například 4 000 Kč za notářský zápis o ustavující schůzi a 500 Kč za zápis) a DPH.

Kolik lidí je potřeba k založení spolku?

Nejméně tři osoby vedené společným zájmem (§ 214 občanského zákoníku). Zakladateli mohou být fyzické i právnické osoby. Zakládá-li se spolek na ustavující schůzi, musí být přítomny alespoň tři osoby, aby mohla schválit stanovy (§ 225). Po vzniku může počet členů klesnout, ale dlouhodobě by spolek měl fungovat jako svazek členů.

Jak dlouho trvá zápis spolku do rejstříku?

Rejstříkový soud podle zákona o veřejných rejstřících rozhoduje do pěti pracovních dnů od podání úplného návrhu. Pokud soud spolek do 30 dnů nezapíše ani zápis neodmítne, považuje se podle § 226 odst. 3 občanského zákoníku za zapsaný. Když návrh obsahuje vady, soud vyzve k doplnění a lhůta se tím prodlužuje. Notář provádí zápis bez zbytečného odkladu po podání žádosti, takže tato cesta bývá rychlejší.

Co musí obsahovat stanovy spolku?

Minimálně název a sídlo, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku nebo způsob jejich určení a určení statutárního orgánu (§ 218). V praxi se vyplatí upravit i vznik a zánik členství, příspěvky, svolávání členské schůze, usnášeníschopnost, způsob jednání za spolek a naložení s majetkem při zrušení. Bez toho se uplatní zákonná pravidla, která nemusí odpovídat vašim potřebám.

Kde se podává návrh na zápis spolku?

U krajského soudu, v jehož obvodu má spolek sídlo (§ 75 zákona č. 304/2013 Sb.); v Praze je to Městský soud v Praze. Návrh se vyplňuje na formuláři na webu Ministerstva spravedlnosti a podává se poštou s ověřeným podpisem, osobně na podatelně nebo elektronicky datovou schránkou či s uznávaným elektronickým podpisem.

Může mít spolek sídlo v bytě?

Ano, pokud to nenaruší klid a pořádek v domě (§ 136 občanského zákoníku). K návrhu doložíte souhlas vlastníka bytu s umístěním sídla s úředně ověřeným podpisem, starý nejvýše tři měsíce (§ 14 zákona č. 304/2013 Sb.). Je-li vlastníkem člen spolku, podepíše souhlas sám; u nájemního bytu potřebujete souhlas pronajímatele.

Kdy dostane spolek IČO?

IČO přiděluje rejstříkový soud při zápisu spolku a je uvedeno ve výpisu ze spolkového rejstříku (§ 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 304/2013 Sb.). Nemusíte o ně žádat zvlášť. Spolek vzniká dnem zápisu, teprve pak s IČO založíte bankovní účet, podáte žádost o dotaci nebo uzavřete smlouvy svým jménem.

Musí spolek zapisovat skutečného majitele?

Evidence skutečných majitelů se u spolku plní zpravidla sama: členové statutárního orgánu zapsaní ve spolkovém rejstříku se do ní automaticky propíší (§ 38 odst. 4 zákona č. 37/2021 Sb.). Samostatný návrh je potřeba jen tehdy, je-li skutečným majitelem někdo jiný, například osoba, která spolek fakticky ovládá.

Musí spolek podávat daňové přiznání?

Nemusí, pokud má jen příjmy, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, typicky členské příspěvky, dotace a nevýdělečnou činnost (§ 38m zákona o daních z příjmů). Jakmile má příjmy z reklamy, nájemného, úroků nebo ze ziskové vedlejší činnosti, musí se do 15 dnů zaregistrovat a přiznání podat.

Může spolek podnikat?

Jen jako vedlejší hospodářskou činnost, která podporuje hlavní činnost nebo slouží k hospodárnému využití majetku (§ 217 odst. 2). Předmět vedlejší činnosti se zapisuje do rejstříku a k živnostenské činnosti potřebuje spolek živnostenské oprávnění. Zisk nesmí rozdělit členům, použije ho jen na spolkovou činnost a správu spolku.

Máte konkrétní dokument? Analýza dokumentu

Související návody

Občanské právo – zápůjčka a vymáhání dluhu

Řeším dědictví – jak probíháPřišla mi upomínka od vymáhací firmy – co dělat

Orientační právní informace z ověřeného korpusu, nenahrazují advokáta. Ověřeno proti reálným §§ a rozhodnutím (grounding 100 %).