5 Tdo 897/2022 — Nejvyšší soud

5 Tdo 897/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 7. 2023 Spisová značka:5 Tdo 897/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.897.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dotační podvod Popis skutku Poškození finančních zájmů Evropské unie Subsidiarita trestní represe Škoda Zproštění obžaloby Zprošťující rozsudek Dotčené předpisy:§ 212 odst. 1,6 písm. a) tr. zákoníku § 260 odst. 1,5 tr. zákoníku § 21 odst. 1 tr. zákoníku § 329 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 12. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 897/2022-6650 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2023 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných 1. Alana Tomáška, nar. 27. 7. 1967 ve Vysokém Mýtě, bytem Pec pod Sněžkou 230, okres Trutnov, 2. M. B., nar. XY v XY, bytem XY, okres XY, 3. L. K., nar. XY ve XY, bytem XY, XY, okres XY, a 4. B. V., nar. XY ve XY, bytem XY, XY – XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 15 To 21/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 T 5/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2021, sp. zn. 7 T 5/2020, byli obvinění Alan Tomášek, M. B., L. K. a B. V. (spolu s dalšími 5 obviněními) podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 2 KZV 5/2019, pro skutky popsané předtím v obžalobě a poté i ve výroku rozsudku pod body I. a II., neboť nejsou trestným činem. Dovolání se týká jen skutku popsaného pod bodem II., v němž byl obžalobou spatřován u obviněných Alana Tomáška, M. B., L. K. a B. V., jednak zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), jednak pokus zvlášť závažného zločinu dotačního podvodu podle § 21 odst. 1, § 212 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku, jednak pokus zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku, a to v případě obviněných Alana Tomáška a M. B. ve formě pachatelství či spolupachatelství u všech tří uvedených trestných činů, obviněného L. K. ve formě pachatelství prvně uvedeného trestného činu a účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku u zbylých dvou trestných činů a obviněného B. V. u všech tří trestných činů ve formě účastenství, a sice pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. 2. Skutek, který byl obžalobou pod bodem II. kladen obviněným za vinu, soud prvního stupně (v souladu s judikaturou) zcela převzal z petitu obžaloby, v níž byl popsán velmi obsáhle a značně nepřehledně (a v rozporu s uznávanými pravidly o popisu skutku). V tomto směru zcela postačí odkázat na strany 7 až 17 písemného vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně, který strany mají k dispozici, a proto není třeba výrokovou část obsáhle reprodukovat. Lze snad jen ve stručnosti sdělit, že skutek se týkal projektu tzv. Herní krajiny XY (interaktivních herních a naučných prvků inspirovaných krkonošskou faunou a flórou v blízkosti tzv. XY na horním konci lanové dráhy z XY), který měl být financován z dotace zčásti poskytnuté Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a zčásti z Evropského fondu pro regionální rozvoj (v poměru 15 : 85 %). Celková výše dotace měla činit 32,8 milionu Kč, nebyla ovšem do projednání věci v trestním řízení vyplacena. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání v neprospěch všech obviněných státní zástupce, odvolání podal také obviněný J. H. Vrchní soud v Praze obě odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl svým usnesením ze dne 6. 5. 2022, sp. zn. 15 To 21/2022. II. Dovolání nejvyššího státního zástupce 4. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných Alana Tomáška, M. B., L. K. a B. V. dovolání, které směřoval proti té části usnesení, kterou bylo zamítnuto odvolání státního zástupce podané proti výroku rozsudku soudu prvního stupně pod bodem II. (tj. dovolání se netýkalo skutku pod bodem I.). Nejvyšší státní zástupce své dovolání opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. ve spojitosti s § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. b) tr. ř., přestože podle názoru dovolatele v řízení mu předcházejícím rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu, byla ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku. 5. Nejvyšší státní zástupce nejprve vymezil rozsah svého dovolání, když upřesnil popis skutkového děje, který podle něj má být základem skutku popsaného pod bodem II. obžaloby i rozsudku soudu prvního stupně. Sám dovolatel rovněž připustil, že původně vymezený skutkový děj je značně nepřehledný a poněkud chaotický. Současně však vyjádřil své přesvědčení, že i přesto je možno vysledovat skutkové okolnosti, které lze podřadit pod jednotlivé znaky skutkových podstat trestných činů, kterých se měli dopustit shora označení obvinění, v jejichž neprospěch bylo dovolání podáno. Konkrétně měl dovolatel za to, že lze dovodit odpovědnost těchto obviněných za pokus zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie a pokus zločinu dotačního podvodu, neboť v žádosti o poskytnutí dotace uváděli nepravdivé a hrubě zkreslené údaje. 6. Podle názoru státního zástupce byly důkazně doloženy okolnosti uzavírání tzv. nových smluv týkajících se pozemků potřebných pro umístění jednotlivých prvků „Herní krajiny XY“ mezi smluvními stranami Správou Krkonošského národního parku (dále jen „Správa KRNAP“) za vlastníka pozemků a Městem Pec pod Sněžkou z konce ledna roku 2018 (dohody o ukončení původní nájemní smlouvy, v pořadí druhé nájemní smlouvy a dodatku č. 1 ke smlouvě o souhlasu s provedením stavby). Ze strany konkrétních obviněných osob (Alana Tomáška, M. B., L. K., B. V.) došlo k domluvě o tom, že uvedené smluvní dokumenty budou antedatovány, a to s plným vědomím všech zainteresovaných obviněných, že budou předloženy v průběhu administrace již učiněné žádosti o dotaci dotačnímu orgánu jako přílohy této žádosti. Tyto listiny, pravdivost a právní relevantnost jejich obsahu, přitom vzhledem k obsahu výzvy k doplnění žádosti o podporu ze dne 12. 1. 2018 byly zásadní pro posouzení přípustnosti, resp. možnosti dotaci přidělit a proplatit, neboť bez nich by projekt nemohl splňovat tzv. dobu udržitelnosti a byl by z administrace jako nezpůsobilý vyřazen. Těmto zjištěním se odvolací soud podle nejvyššího státního zástupce dostatečně nevěnoval. Zaměřil se toliko na okolnosti uzavření nové nájemní smlouvy pro Herní krajinu XY a uzavřel, že to bylo učiněno v zájmu udržitelnosti projektu po zjištění, že starou nájemní smlouvu nelze prodloužit, což nelze označovat za protiprávní, neboť zákon takovýto postup připouští. K tomu dále doplnil, že se jednalo o svobodné vyjádření vůle dvou subjektů, které byly k takovému postupu oprávněné a za které v daném případě jednaly také k tomu oprávněné osoby. Nejvyšší státní zástupce však tento skutkový závěr odvolacího soudu považoval za chybný vykazující znaky dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož se jedná o rozhodné skutkové zjištění, které je určující pro naplnění znaků trestného činu a současně je ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Nesouhlasil s tím, že by obviněný L. K. byl v lednu roku 2018 oprávněn činit jménem bývalého ředitele Ing. Jana Hřebačky, který v organizaci již nebyl zaměstnán, za Správu KRNAP jakékoli úkony, natožpak uzavírat smlouvy týkající se spravovaného nemovitého majetku, které měl jinak sjednávat nový ředitel PhDr. Robin Böhnisch. Výsledkem a zčásti i účelem záměrně domluveného jednání obviněných bylo obejití jinak k jednání kompetentního nového ředitele Správy KRNAP, a proto ani nelze hovořit o nějakém svobodném vyjádření vůle KRNAP. 7. Odvolací soud provedené důkazy soudu prvního stupně nehodnotil, pouze se spokojil s jejich hodnocením soudem prvního stupně na str. 58 odůvodnění písemného vyhotovení jeho rozsudku, na které také odkázal. Nejvyšší státní zástupce dále provedl