8 As 27/2012 — Nejvyšší správní soud

29 A 24/2022- 143 - text 9 29 A 24/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše ve věci žalobkyně: UNIPRUM s.r.o., IČO 198 65 201, Dukelská brána 213/4, 796 01 Prostějov zastoupené Mgr. Tomášem Holubem, advokátem Kpt. Jaroše 317/24, 276 01 Mělník proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc za účasti: I) CETIN a.s., IČO 040 84 063 Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 II) Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s., IČO 494 51 723 Krapkova 1635/26, 796 01 Prostějov zastoupené Mgr. Ing. Martinem Kalabisem, advokátem Arbesovo náměstí 2804/2, 796 01 Prostějov o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2021, sp. zn. KÚOK/103640/2021/OSR/7000, č. j. KUOK 113233/2021, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2021, sp. zn. KÚOK/103640/2021/OSR/7000, č. j. KUOK 113233/2021, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 456 Kč k rukám jejího advokáta Mgr. Tomáše Holuba ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Magistrát města Prostějov, stavební úřad (dále „stavební úřad“), rozhodnutím ze dne 16. 8. 2021, sp. zn. SÚ/2149/2020-Hr, č. j. PVMU 99579/2021 61, umístil stavbu „‘Přístavba polyfunkčního objektu‘ na pozemcích parc. č. 284/1, 284/2, 287, 290/1, 292, 305/1, 305/3, 7703, 7705 v katastrálním území Prostějov“ (dále „stavba“). Proti rozhodnutí stavebního úřadu podal procesní předchůdce žalobkyně odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu. II. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů 2. Na žádost M. H. (dále „žadatel“), rozhodl stavební úřad výše uvedeným rozhodnutím o umístění stavby. Vypořádal se v něm s návrhy a námitkami předchůdce žalobkyně, který je uplatnil jako účastník územního řízení z důvodu přímého dotčení jeho vlastnického práva k sousednímu pozemku zapsanému na LV č. 4923 v katastrálním území Prostějov (dále „nemovitosti žalobkyně“) podle § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „stavební zákon“). Jedním z podkladů pro rozhodování byla žadatelem přiložená „Studie zastínění objektů p. č. 283 a 287“ zpracovaná společností DEKPROJEKT s.r.o. v září 2019 (dále „studie žadatele“). Předchůdce žalobkyně ve správním řízení předložil „Studii zastínění objektu p. č. 283“ zpracovanou Ing. P. N. v květnu 2021 (dále „studie žalobkyně“). Stavební úřad se s namítanými rozpory mezi oběma studiemi vypořádal úvahou, že ze studie žadatele vyplývá dostatečná prosluněnost nemovitostí žalobkyně i po realizaci stavby. 3. Proti rozhodnutí stavebního úřadu podal předchůdce žalobkyně stručné odvolání. Své námitky směřoval zejména vůči nedostatečnému posouzení dopadu plánované stavby na stav denního osvětlení dle normovaných hodnot v jeho nemovitostech. Současně trval na zařazení prostor svých nemovitostí do předních kategorií dle normy ČSN 73 0580-1. 4. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu. Dospěl k závěru, že obě studie dosahují shodných hodnot a po realizaci stavby budou obytné místnosti v nemovitosti žalobkyně dostatečně prosluněny. Závazné požadavky na proslunění jsou formulovány pouze pro byty, nelze je však vztahovat na jiné prostory. Nelze ani vyhovět žádosti o zařazení nemovitostí do vybraných kategorií dle normy ČSN, neboť touto pravomocí stavební úřad nedisponuje. 5. Dne 1. 3. 2022 podal předchůdce žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, který ji dne 3. 3. 2022 postoupil zdejšímu soudu jako místně příslušnému na základě § 7 odst. 2 věty první a § 7 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). 6. Předchůdce žalobkyně následně informoval zdejší soud, že dne 1. 4. 2022 obdržel do své datové schránky sdělení žalovaného ze dne 31. 3. 2022, že napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 3. 2022. 7. Dne 25. 1. 2024 rozhodl zdejší soud na základě návrhu předchůdce žalobkyně, že v řízení se bude podle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 107a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, pokračovat se společností UNIPRUM s.r.o. v důsledku přechodu vlastnického práva. III. Argumentace žalobkyně 8. Žalobkyně uplatňuje množství žalobních námitek. Jejich jádro spočívá ve vlivu stavby na světelné podmínky u její nemovitosti. S tím souvisí také otázka závazného stanoviska a kategorizace prostor v žalobčině nemovitosti podle světelných podmínek dle přílohy B normy ČSN 73 0580-1. 9. Konkrétně žalobkyně uvádí, že ke zhoršení světelných podmínek by došlo v případě navržené realizace stavby o celkové výšce 17,2 m. Při nesprávném hodnocení dopadu stavby vycházel stavební úřad ze studie žadatele. Této studii však chybí posouzení proslunění a denního osvětlení za existujícího stavu. Postrádá také vliv stínění okolních budov dle § 12 odst. 5 vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „vyhláška“). Je proto neúplná a neumožňuje posoudit, do jaké míry dojde ke zhoršení; vychází navíc ze staré metodiky. Žalobkyně předložila vlastní posudek, z něhož vyplývá výrazné zhoršení denního osvětlení včetně oslunění. Napadenému rozhodnutí chybí v tomto ohledu jakékoli odůvodnění, je proto nezákonné a nepřezkoumatelné. 10. Dále se žalobkyně v rámci správního řízení domáhala zařazení prostor v 1. a 2. nadzemním podlaží své nemovitosti do příslušných kategorií dle přílohy B normy ČSN 73 0580-1, čemuž stavební úřad nevyhověl. Přesto konstatoval, že bude byt v 2. podlaží spadat do kategorie 3 a byt v 1. podlaží do kategorie 4. 11. Žalovaná měla rovněž dostát své povinnosti podle § 89 odst. 6 stavebního zákona a vysvětlit, proč je upřednostněn soukromý zájem stavebníka před právy žalobkyně. Rovněž žalobkyně poukazuje na neúplnost podkladů pro rozhodnutí, spočívající v absenci souhlasu zúčastněných osob. 12. Závěrem žalobkyně vznáší výhrady vůči jednomu ze závazných stanovisek. Jednak shledává rozpor rozhodnutí správních orgánů se závazným stanoviskem památkového úřadu co do maximální povolené výšky stavby. Protože záměr o výšce 17,2 m přesahuje výšku 17 m povolenou závazným stanoviskem, žalovaný měl žádost o vydání územního rozhodnutí zamítnout. Protože tak však neučinil a nerespektoval obsah tohoto závazného stanoviska, dospěl k nezákonnému rozhodnutí. Stejně tak toto závazné stanovisko nezohlednilo stávající charakteristiku zastavovaného území a narušuje jeho genius loci. IV. Argumentace žalovaného a další podání 13. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout a argumentuje ke každému žalobnímu bodu. Na svém procesním stanovisku žalovaný setrval po celou dobu řízení před soudem. 14. Předchůdce žalobkyně několikrát doplnil žalobu a reagoval na vyjádření žalovaného. Trvá na tom, že žalovaný se nevypořádal se všemi jeho námitkami a žadatelem doložená studie neposuzuje vliv stavby na oslunění jeho nemovitosti v 1. patře u prostor odlišných od bytu. 15. O uplatnění práv podle § 34 s. ř. s. projevila v obecné rovině zájem osoba zúčastněná na řízení I. a II., žádné vyjádření k meritu však ani jedna nezaslala. V. Hodnocení věci soudem V. 1 Splnění procesních podmínek a vady při doručování v odvolacím řízení 16. Krajský soud ověřil, že žaloba byla podána osobou oprávněnou dle § 65 odst. 1 s. ř. s. Co se týče doručení napadeného rozhodnutí, obecný zmocněnec předchůdce žalobkyně se fakticky seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí již dne 7. 2. 2022 v důsledku jeho vadného doručení. Pochybení při doručování připustil žalovaný přípisem ze dne 16. 3. 2022 a napadené rozhodnutí řádně doručil do datové schránky právního zástupce předchůdce žalobkyně s vyznačeným nabytím právní moci ke dni 18. 3. 2022. Předčasné podání žaloby dne 1. 3. 2022 nelze klást předchůdci žalobkyně k tíži, neboť tímto způsobem postupovala z důvodu procesní opatrnosti a žalovaný sám připustil pochybení. K odstranění nedostatku řízení tedy došlo tím, že se předchůdce žalobkyně s obsahem napadeného rozhodnutí seznámil. Analogicky s rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 2 As 27/2004-78, lze uzavřít, že samotná vada doručení není důvodem odmítnout žalobu pro předčasnost [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. V. 2 Právní úprava 17. Čl. 11 odst. 1 Listiny základních práva a svobod: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.“ 18. Ustanovení § 11 vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění účinném do 31. 12. 2023, stanoví: „(2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami. … (4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení