1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

59 A 16/2023- 131 - text 20 59 A 16/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Karla Ulíka ve věci navrhovatele: M. C. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti odpůrci: město Pyšely sídlem náměstí T. G. Masaryka 4, 251 67 Pyšely zastoupený advokátem Mgr. Martinem Láníkem sídlem Italská 1274/8, 120 00 Praha 2 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu města Pyšely č. 1/2022 vydaného usnesením Zastupitelstva města Pyšely ze dne 30. 5. 2022, č. 1b-4b-2022, takto: I. Opatření obecné povahy – územní plán města Pyšely č. 1/2022 vydaný usnesením Zastupitelstva města Pyšely ze dne 30. 5. 2022, č. 1b-4b-2022 – se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v rozsahu textového i grafického vymezení zastavitelné plochy PY 25. II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah návrhu 1. Návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podaným dne 20. 4. 2023, se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „napadený územní plán“) v rozsahu zastavitelných ploch PY 24 a PY 25. 2. Navrhovatel uvádí, že zastavitelná plocha PY 24 o rozloze 0,2217 ha se rozkládá na pozemku p. č XA, který přes pozemní komunikaci sousedí s navrhovatelovým pozemkem p. č. XB. Zastavitelná plocha PY 25 o rozloze 0,1005 ha se rozkládá na východní části pozemku p. č. XC a má společnou hranici s navrhovatelovým pozemkem p. č. XD, přičemž všechny zmiňované pozemky leží v k. ú. X. Obě plochy PY 24 a PY 25 byly napadeným územním plánem vymezeny jako zastavitelné a zařazeny do plochy B – bydlení s hlavním využitím pro bydlení v rodinných domech a široce vymezeným přípustným využitím. 3. Ke své aktivní procesní legitimaci navrhovatel uvádí, že jeho právní sféra je co do určení obou ploch PY 24 a PY 25 přímo dotčena, konkrétně „jde-li o výkon vlastnického práva navrhovatele (včetně od vlastnického práva odvozeného práva užívacího k pozemkům, popř. práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost). Přímé dotčení právní sféry navrhovatele je proto dáno z územního (blízkost ploch k pozemkům) i obsahového hlediska (věcné řešení zastavitelných ploch)“ [viz odst. (9) návrhu]. Dále má navrhovatel za to, že je oprávněn úspěšně rozporovat obsah dotčených částí územního plánu i co do porušení jednotlivých veřejných zájmů dle zvláštních právních předpisů, neboť taková možnost podle něj byla aprobována usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2019, č. j. 2 As 187/2017-264, publikovaným pod č. 3903/2019 Sb. NSS. 4. Navrhovatel předně namítá, že zařazení ploch PY 24 a PY 25 mezi zastavitelné plochy odporuje zákonu č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ZPF“). Napadený územní plán obě plochy pouze formálně převzal z předchozího územního plánu bez toho, aby správně vyhodnotil tzv. zpřísněný režim ochrany pozemků zařazených do I. a II. třídy ochrany ve smyslu § 4 a § 5 zákona o ZPF. Navrhovatel má za to, že měl být aplikován § 4 odst. 3 a 4 zákona o ZPF ve znění účinném od 28. 6. 2016, kdy bylo v § 4 odst. 4 tohoto zákona původní slovo „určení“ nahrazeno slovem „využití“. Tato změna měla dle navrhovatele za následek, že k převzetí předchozích zastavitelných ploch mohlo dojít jen tehdy, nezměnil-li se jakýkoli z jejich přípustných způsobů využití. Dle navrhovatele měl být v této věci aplikován zpřísněný režim posouzení podle § 4 odst. 3 zákona o ZPF, neboť v napadeném územním plánu došlo oproti předchozímu územnímu plánu k rozšíření využití ploch PY 24 a PY 25. Neaplikování zpřísněného režimu nebylo zdůvodněno a stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 22. 1. 2020, č. j. 166681/2019/KUSK, které převzetí ploch aprobovalo, bylo zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti, jelikož neposuzovalo, jaké bylo dosavadní využití obou ploch. Pořizovatel i Krajský úřad Středočeského kraje nadto nesprávně posoudili nezbytnost zařazení dotčených ploch mezi plochy určené k odnětí ze zemědělského půdního fondu ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o ZPF, když pro nezemědělské účely je nutno především využívat nezastavěné nebo nedostatečně využité pozemky v zastavěném území. Protože napadený územní plán neuvádí žádné věcné důvody pro zařazení obou ploch mezi zastavitelné, je nepřezkoumatelný, nezákonný a ve svém důsledku také neproporcionální. 5. Regulace ploch PY 24 a PY 25 dle navrhovatele také odporuje cílům a úkolům územního plánování dle § 18 a § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 23. 1. 2023 (dále jen „stavební zákon“). Plochy nelze jen mechanicky překlopit ze staré územně plánovací dokumentace do nové, nýbrž je nutno jejich převzetí zdůvodnit a v rámci toho vyhodnotit stávající využití zastavitelných ploch, což však pořizovatel neučinil. Úvahy ohledně vážení konkurujících si veřejných zájmů pak nelze nahradit pouhým přehledem veřejných zájmů. 6. Navrhovatel poukazuje též na to, že se na celé ploše PY 25 v době pořizování napadeného územního plánu nacházely chráněné druhy živočichů, konkrétně ťuhýk obecný, ještěrka obecná a mravenci. Z pohledu ochrany přírody tak jde o cennou lokalitu s potenciálně významným vlivem na životní prostředí. Orgán ochrany přírody a krajiny však výskyt zvláště chráněných druhů živočichů zcela opomenul, a proto jsou podkladová stanoviska ze dnů 13. 11. 2018 a 29. 6. 2021 nezákonná, v rozporu se zásadou materiální pravdy a nepřezkoumatelná. Věcné řešení plochy PY 25 považuje navrhovatel za nezákonné a neproporcionální a má za to, že přinejmenším tato plocha měla zůstat nezastavitelná. Navrhovatel též namítá, že nebyl řádně vyhodnocen vztah územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni a že mělo být zpracováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 7. Rozhodnutí o námitkách navrhovatel pokládá rovněž za nezákonné, neboť jeho převážná část je pouze narativní. Dostatečný důvod pro převzetí zastavitelných ploch z předchozího územního plánu nelze spatřovat v tom, že to takto odsouhlasil dotčený orgán. Pořizovatel při vypořádání námitek rezignoval na svou povinnost projednat námitky směřující proti dílčím veřejným zájmům s dotčenými orgány, byť v rozhodnutí o námitkách tvrdil opak. Nedostatečné vypořádání námitek má dle navrhovatele za následek nepřezkoumatelnost napadeného územního plánu v rozsahu ploch PY 24 a PY 25. Vyjádření odpůrce 8. Odpůrce s návrhem nesouhlasí a navrhuje jeho zamítnutí. Předně připomíná, že plocha PY 24 byla zařazena mezi zastavitelné území již v roce 2002 a plocha PY 25 v roce 2009. Rozvoj zastavitelného území v oblasti tedy je kontinuální. Dále rekapituluje proces přijímání napadeného územního plánu a konstatuje, že navrhovatel podal dne 6. 7. 2021 námitku N19 a dne 25. 2. 2022 námitku N32. Odpůrce uvádí, že zastavitelné území se v napadeném územním plánu nemění a že v době, kdy dotčené plochy byly zařazeny mezi zastavitelné, navrhovatel proti jejich zařazení ničeho nenamítal. 9. Území města se nachází na spojitém páse půd II. třídy ochrany, a jeho rozvoj tak je možné do značné míry zajistit pouze na půdách II. třídy ochrany. Také pozemky navrhovatele, které jsou v zastavitelné ploše, se nachází na půdách této třídy ochrany, přičemž sám navrhovatel inicioval v minulosti změnu územního plánu a postavil na půdách II. třídy ochrany dům. Plochy PY 24 a PY 25 mají podobný charakter jako navrhovatelovy pozemky. Odpůrce má za to, že udržitelný rozvoj území je veřejným zájmem, který může výrazně převyšovat nad zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu. V tomto případě bylo vydáno kladné závazné stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a odpůrce postupoval v souladu s ním. S odkazem na § 4 odst. 5 zákona o ZPF ve znění účinném od 1. 8. 2021 pak odpůrce argumentuje tím, že pokud byly plochy PY 24 a PY 25 zařazeny mezi zastavitelné již předchozím územním plánem, pak nebylo třeba dodatečně posuzovat důvody pro jejich odejmutí ze zemědělského půdního fondu. Ani jedna z těchto ploch navíc není vzhledem ke své ploše způsobilá k bytové výstavbě a ve vztahu k celé aglomeraci města jde o zábor nepatrný. Odpůrce má za to, že navrhovatel vznáší pouze zástupné argumenty, přičemž ve skutečnosti sleduje jen svůj soukromý zájem na zachování dosavadní míry soukromí a výhledů. 10. Dále odpůrce uvádí, že si vyžádal veškerá nezbytná stanoviska dotčených orgánů, která nebyl oprávněn měnit a v souladu s nimiž postupoval. Poukazuje též na zásadu zdrženlivosti soudů při přezkumu územních plánů a vyjadřuje přesvědčení, že zahrnutí ploch PY 24 a PY 25 mezi zastavitelné nepředstavuje exces v územním plánování. Požadavky dle § 18 a 19 stave