Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

(1) Povinná osoba, která je zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz a která na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo, pokud

a) je splněna alespoň jedna z podmínek pro jeho určení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst42) nebo

b) tak rozhodne Česká národní banka na základě skutečnosti, že některá z provozoven povinné osoby představuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a stanovení této povinnosti je přiměřené riziku, které představují tyto povinné osoby nebo jejich provozovny.

(2) Pokud jsou podmínky pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) splněny u druhově určených osob, může Česká národní banka vydat namísto rozhodnutí opatření obecné povahy.

(3) Přestanou-li být plněny podmínky, na základě kterých byly rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydány, Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zruší.

(4) Činnost ústředních kontaktních míst povinné osoby vykonávají v rozsahu činností podle čl. 4 a čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu podle odstavce 1 písm. a).

(1) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy při hodnocení rizik podle § 21a odst. 1 vždy posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat při převodu virtuálního aktiva na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy.

(2) Při zesílené identifikaci a kontrole klienta poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy získá v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika také další dokumenty nebo informace o identifikačních údajích

a) původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva provedeného na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy, nebo

b) skutečného majitele původce nebo příjemce virtuálního aktiva podle písmene a).

(3) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy před navázáním korespondenčního vztahu s osobou, která není usazena v členském státě Evropské unie a poskytuje obdobné služby jako poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy (dále jen „zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy“), je nad rámec § 25 odst. 2 povinen zjistit, zda

a) je zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy licencovaný nebo registrovaný, a

b) tento zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy s ohledem na průběžné korespondenční účty virtuálních aktiv

1. provádí identifikaci a kontrolu klientů majících přímý přístup k účtům zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy a

2. je na vyžádání schopen poskytnout relevantní údaje získané při identifikaci a kontrole klienta.

(4) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy aktualizuje informace získané v rámci kontroly zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy také, pokud zjistí nové riziko související s tímto zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy.

(5) Ukončí-li poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy korespondenční vztah se zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy podle § 25 odst. 4, zaznamená všechny okolnosti týkající se tohoto rozhodnutí.

(6) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy, který je usazen v jiném členském státě Evropské unie a který na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo. Ustanovení § 25a se na činnost ústředního kontaktního místa použije obdobně.

(1) Ustanovení § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nevztahují na auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce, pokud jde o informace, které získá od svého klienta nebo které získá o svém klientovi během zjišťování jeho právního postavení, během jeho zastupování v soudním řízení anebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, bez ohledu na to, zda jsou takové informace získány před tímto řízením, během něj nebo po něm.

(2) Má-li auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce za to, že klient žádá o právní poradenství za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti nebo za účelem financování terorismu, odstavec 1 se nepoužije.

(3) Oznámení podle § 18 učiní

a) auditor Komoře auditorů České republiky,

b) soudní exekutor Exekutorské komoře České republiky,

c) daňový poradce Komoře daňových poradců České republiky.

(4) Příslušná profesní komora oznámení přijaté podle odstavce 3 přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo s § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to oznamovatele upozorní. Splňuje-li oznámení podmínky uvedené ve větě první, příslušná profesní komora postupuje tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Sdělení informace podle § 24 odst. 4 a 5 vyžaduje Úřad po auditorovi, soudním exekutorovi nebo daňovém poradci prostřednictvím příslušné profesní komory. Auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komory.

(1) Ustanovení § 9, § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nepoužijí u advokáta, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta,

b) obhajobou klienta v trestním řízení,

c) zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo

d) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenech b) a c), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

(2) Ustanovení § 9, § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nepoužijí u notáře, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta22),

b) zastupováním klienta v řízení před soudy v rozsahu svého oprávnění stanoveného jiným právním předpisem23), nebo

c) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenu b), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

(3) Oznámení podle § 18 učiní advokát České advokátní komoře a notář Notářské komoře České republiky. Příslušná profesní komora oznámení advokáta nebo notáře přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo 2, § 2 odst. 1 písm. g) anebo § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení advokáta nebo notáře náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to advokáta nebo notáře upozorní. Splňuje-li oznámení advokáta nebo notáře podmínky uvedené ve větě první, postupuje příslušná profesní komora tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Sdělení údajů, předložení dokladů nebo poskytnutí informací podle § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 vyžaduje Úřad po advokátovi nebo notáři prostřednictvím příslušné profesní komory. Advokát nebo notář sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje, předloží doklady nebo mu poskytne požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komory.

Povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. m) má pouze

a) povinnost podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

b) povinnost určit kontaktní osobu a informovat Úřad podle § 22,

c) informační povinnost podle § 24 odst. 1 a 3 a

d) povinnost mlčenlivosti podle § 38.

Povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. i), s výjimkou provozovatele svobodného pásma, povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. n) a povinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. c) a d), pokud se povinnou osobou stávají tehdy, jestliže uskutečňují obchod ve výši 10 000 EUR nebo vyšší, mají povinnost pouze

a) provést identifikaci klienta,

b) odmítnout uskutečnění obchodu podle § 15; o této skutečnosti současně informuje Úřad,

c) provádět kontrolu klienta podle § 9 odst. 2,

d) uchovávat informace podle § 16 odst. 1 a 2,

e) podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

f) informační podle § 24,

g) mlčenlivosti podle § 38.

(1) Vykonávat činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může pouze osoba, která je držitelem osvědčení o způsobilosti vydaného Úřadem. Osvědčení se vydává na žádost osoby, která hodlá tuto činnost vykonávat.

(2) Úřad vydá osvědčení podle odstavce 1, pokud žadatel, osoba, která je společníkem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, osoba, která bude řídit podnikání žadatele, a skutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

a) úmyslně, nebo

b) z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnost prokazuje

a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem,

b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo

c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b).

(1) Národní správce uchovává informace o osobách s účtem v Rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, včetně smlouvy a dokladů předložených k otevření účtu a informací spojených s kontrolou klienta po dobu 10 let od ukončení příslušného obchodního vztahu.

(2) Národní správce dále

a) provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu,

b) podává oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

c) zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace podle § 21 odst. 1,

d) určí kontaktní osobu podle § 22,

e) provádí školení zaměstnanců podle § 23,

f) plní informační povinnost podle § 24,

g) dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38.

Povinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. b) má pouze

a) informační povinnost podle § 24 odst. 1 a

b) povinnost mlčenlivosti podle § 38.

(1) Osoba může poskytovat služby spojené s virtuálním aktivem, které nepodléhají povolení podle jiného právního předpisu, soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud je

a) držitelem povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem (dále jen „povolení“), nebo

b) poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv48).

(2) Povolení vydává Úřad na žádost do 120 dnů ode dne jejího podání, pokud

a) žadatel splňuje podmínku spolehlivosti,

b) žadatel splňuje podmínku bezdlužnosti,

c) žadatel poskytne Úřadu jistotu ve výši 250 000 Kč,

d) nemá pochybnosti o správnosti informací a dokumentů zaslaných podle § 29bb odst. 1 a 4 nebo § 29bg.

(3) Za spolehlivou se pro účely vydání povolení považuje osoba,

a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský, anebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena,

b) která v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové předpisy, tento zákon, zákon upravující evidenci skutečných majitelů, zákon upravující omezení plateb v hotovosti nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí a

c) u které, pokud je právnickou osobou, osoby, které jsou jejím skutečným majitelem nebo které jsou v ní statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, splňují podmínky podle písmen a) a b).

(4) Pokud právnická osoba závažným způsobem porušila tento zákon, zákon upravující evidenci skutečných majitelů, zákon upravující omezení plateb v hotovosti nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti pro vydání povolení na osobu, která byla v době tohoto porušení skutečným majitelem této právnické osoby, a na osobu, která byla v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jako by je tyto osoby také porušily.

(5) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí být splňovány po celou dobu trvání povolení.

(1) Žádost o vydání povolení vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a) informaci o

1. rozsahu činnosti v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

2. státu, ve kterém bude činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vykonávána,

3. všech internetových stránkách, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

4. všech platebních účtech, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

b) identifikační údaje kontaktní osoby a

c) v případě, kdy je žadatel právnickou osobou, identifikační údaje

1. statutárního orgánu nebo osoby zastupující právnickou osobu ve statutárním orgánu žadatele,

2. pověřené osoby a

3. skutečného majitele žadatele.

(2) Žádost o vydání povolení se podává Úřadu prostřednictvím datové schránky ve stanoveném formátu a struktuře.

(3) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formát a strukturu žádosti podle odstavce 2.

(4) K žádosti o vydání povolení žadatel dále přiloží

a) dokumenty prokazující spolehlivost,

b) potvrzení prokazující bezdlužnost,

c) potvrzení prokazující zaplacení správního poplatku za žádost o povolení,

d) systém vnitřních zásad podle § 21 odst. 2 a

e) popis

1. technologických a organizačních prostředků používaných k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem a popis bezpečnostních opatření k ochraně prostředků klienta v souvislosti s poskytováním těchto služeb a

2. obchodního plánu žadatele, včetně informací o poskytovaných službách.

(1) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti pro vydání povolení, cizincem, nebo právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, připojí žadatel k žádosti o povolení také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem,

a) jehož je tato osoba státním příslušníkem, nebo ve kterém sídlí a

b) ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala, nebo sídlila nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.

(2) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti pro vydání povolení, státním příslušníkem České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce na území jiného státu, připojí žadatel k žádosti o vydání povolení také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný tímto státem.

(3) Osoba, která je nebo byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než v České republice, může místo dokladů podle odstavce 1 nebo 2 k žádosti o vydání povolení připojit jinou písemnost prokazující její spolehlivost.

(4) Doklady a písemnosti podle odstavců 1 až 3 nesmí být starší než 3 měsíce. Nevydává-li stát doklad nebo písemnost podle odstavců 1 až 3, lze je nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo obdobným orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než České republiky, které není starší než 3 měsíce.

(1) Za bezdlužnou se pro účely vydání povolení považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek

a) u Úřadu,

b) u orgánů Finanční správy České republiky,

c) u orgánů Celní správy České republiky,

d) na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění a

e) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(2) Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) a e) se prokazuje potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti o vydání povolení, ze kterých musí současně vyplývat splnění podmínek bezdlužnosti u

a) žadatele a

b) osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba.

(1) Jistota podle § 29ba se poskytuje složením částky na zvláštní platební účet Úřadu.

(2) Jistota podle § 29ba musí být žadatelem složena na zvláštní platební účet Úřadu nejpozději v den podání žádosti o povolení podle § 29ba. Pokud není jistota složena včas v plné výši, Úřad řízení o vydání povolení zastaví.

(3) Identifikátor zvláštního platebního účtu pro složení jistoty zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Pro správu placení jistoty se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.

(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku povolení, anebo pokud Úřad nevyhoví žádosti o povolení, stává se jistota podle § 29be přeplatkem osoby, která ji poskytla. Tento přeplatek se stane vratitelným nejdříve po uplynutí 90 dnů ode dne jeho vzniku; Úřad vrátí vratitelný přeplatek pouze na žádost na účet vedený

a) bankou,

b) spořitelním a úvěrním družstvem,

c) zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

d) zahraniční bankou se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky.

(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je

a) Úřadem vedeno řízení,

1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o uložení pokuty nebo propadnutí náhradní hodnoty a

2. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení,

b) správcem daně vedeno řízení,

1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně,

2. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení a

3. jehož zahájení správce daně včas oznámí Úřadu; správce daně je povinen oznámit Úřadu ukončení takového řízení,

c) vedeno proti osobě, která poskytla jistotu, trestní řízení,

1. jehož výsledkem může být rozsudek o spáchání trestného činu proti majetku nebo trestného činu hospodářského,

2. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení a

3. jehož zahájení orgán činný v trestním řízení včas oznámí Úřadu; orgán činný v trestním řízení je povinen oznámit Úřadu ukončení takového řízení.

(3) Nárok poškozeného v trestním řízení, který má na základě pravomocného rozsudku v trestním řízení nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení a který o jeho uhrazení Úřad požádá, se pro účely správy placení jistoty považují za nedoplatek evidovaný Úřadem.

(1) Je-li žadatel podle § 29ba právnickou osobou, zajistí žadatel, aby Úřadu zaslali prostřednictvím své datové schránky nebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem čestné prohlášení o svém ustanovení do funkce

a) kontaktní osoba,

b) člen statutárního orgánu žadatele,

c) osoba zastupující právnickou osobu ve statutárním orgánu žadatele,

d) pověřená osoba a

e) skutečný majitel.

(2) Čestné prohlášení podle odstavce 1 musí být Úřadu zasláno nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení.

(3) Z čestného prohlášení podle odstavce 1 musí být zřejmé, k jakému žadateli o vydání povolení se vztahuje.

(1) Úřad zruší povolení na žádost osoby, které bylo vydáno.

(2) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno povolení, přestala splňovat některou z podmínek podle § 29ba odst. 2 písm. a) nebo b), zruší vydané povolení, nezajistí-li tato osoba nápravu do 30 dnů ode dne, kdy přestala tuto podmínku splňovat.

(3) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno povolení, nesplnila povinnosti podle § 29bj odst. 2 a 3 ani na výzvu nebo že neposkytla služby spojené s virtuálním aktivem po dobu 2 let, zruší vydané povolení.

(4) Rozhodnutí o zrušení povolení může být prvním úkonem v řízení.

Povolení zaniká

a) výmazem právnické osoby z obchodního nebo jiného rejstříku,

b) smrtí fyzické osoby, nebo

c) rozhodnutím o úpadku právnické nebo fyzické osoby.

(1) Povolení je nepřenosné; při zániku právnické osoby nebo smrti fyzické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.

(2) Osoba, která je držitelem povolení, informuje Úřad o změně obsahu informace nebo dokumentu podle § 29bb odst. 1 a § 29bb odst. 4 písm. a), b) a e) do 30 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Osoba, která je držitelem povolení, zajistí zaslání čestných prohlášení při změně osoby ve funkci podle § 29bg odst. 1 do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; ustanovení § 29bg odst. 3 se použije obdobně.

(4) Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam osob, kterým

a) bylo uděleno povolení, v rozsahu

1. označení držitele povolení,

2. identifikátoru všech platebních účtů, které držitel povolení využívá pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, a

3. dne, kdy povolení nabylo právní moci,

b) bylo zrušeno povolení podle § 29bh odst. 2 nebo 3, v rozsahu

1. označení osoby, které bylo povolení zrušeno, a

2. dne, kdy rozhodnutí o zrušení povolení nabylo právní moci.

(1) Zřizuje se Úřad jako správní úřad se sídlem v Praze, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku a je podřízen Ministerstvu financí.

(2) Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto zákonem a jinými právními předpisy, včetně oblastí činnosti spočívajících

a) v přijímání a shromažďování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,

b) ve vyhodnocování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,

c) v posuzování účelnosti zahájení šetření podezřelého obchodu,

d) v posuzování způsobu ukončení šetření podezřelého obchodu,

e) v rozhodování o získávání, zpracování a sdílení informací,

f) v provádění strategické finanční analýzy, která se zabývá trendy a způsoby legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a v tvorbě výstupů na základě této analýzy,

g) v provádění operativní finanční analýzy, spojené se šetřením oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů a s vyhodnocováním, získáváním, zpracováním a sdílením souvisejících informací,

h) v rozhodování o provádění kontrol a

i) ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení a zpravodajskými službami, včetně poskytování informací na jejich žádost.

(3) Úřad při své činnosti uplatňuje taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.

(4) Činnost Úřadu materiálně, administrativně a finančně zajišťuje Ministerstvo financí. Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

(1) Úřad řídí ředitel.

(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

(1) Krycím prostředkem se rozumí věc, včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti Úřadu.

(2) Krycím dokladem se rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti fyzické osoby nebo k zabránění vyzrazení činnosti Úřadu.

(3) Zaměstnanec Úřadu je oprávněn používat krycí prostředky při výkonu působnosti Úřadu podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí, pokud by bez jeho použití došlo ke zmaření tohoto výkonu působnosti nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku zaměstnance Úřadu nebo jiné osoby anebo k vyzrazení činnosti Úřadu.

(4) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé.

(5) O vydání krycího dokladu rozhoduje ministr financí. Vydání krycího dokladu technicky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.

(6) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Ministerstvo vnitra oprávněno při opatřování nebo vydávání krycího dokladu zajistit v nezbytné míře v informačních systémech veřejné správy vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, blokování nebo likvidaci údajů souvisejících s vydáním a užíváním krycího dokladu. Správce informačního systému je povinen poskytnout k provádění informační činnosti v uvedeném rozsahu a zajištění jejího účelu potřebnou součinnost a přitom postupovat tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Ministerstva vnitra nebo Úřadu.

V souvislosti s výkonem své působnosti podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí může Úřad požadovat po Ministerstvu vnitra opatření k evidenční ochraně osobních údajů zaměstnance Úřadu, jeho manžela, partnera, dítěte, rodiče a jejich soukromých vozidel, lze-li u nich důvodně předpokládat ohrožení jejich života nebo zdraví, jakož i opatření k evidenční ochraně krycích dokladů zaměstnanců Úřadu a vozidel užívaných Úřadem.

(1) Úřad může vyžadovat informace nezbytné pro plnění povinností podle tohoto zákona od Policie České republiky, zpravodajských služeb a orgánů veřejné moci.

(2) Při šetření podezřelého obchodu může Úřad v souladu se zákonem upravujícím správu daní vyžadovat od orgánů věcně příslušných podle jiných právních předpisů ke správě daní informace získané při správě daní; tyto orgány informují bezodkladně Úřad o podezření, že daňový subjekt zneužívá systém správy daní k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu.

(3) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací z evidence uvedené v odstavci 4. Zpracovatel nebo správce evidence poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zpracovatel nebo správce evidence jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět.

(4) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu a výkon správního dozoru žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačního systému evidence občanských průkazů32), informačního systému evidence cestovních dokladů33), informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů33), informačního systému cizinců, informačního systému evidence obyvatel34), katastru nemovitostí35), základního registru obyvatel36), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci36), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí36), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností36), informačního systému územní identifikace36), registru silničních vozidel37), centrálního registru silničních vozidel37), registru historických a sportovních vozidel37), registru řidičů38) a centrálního registru řidičů38), registru lobbování48) a z informačního systému registru oznámení.

(5) Úřad žádá o poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 pouze způsobem, který mu umožní uchovávat identifikační údaje zaměstnance, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O těchto skutečnostech jsou zpracovatel nebo správce evidence povinni zachovávat mlčenlivost.

(6) Na základě oznámení zpravodajské služby o zjištění skutečností nasvědčujících podezřelému obchodu zahájí Úřad šetření podezřelého obchodu; o výsledku tohoto šetření informuje zpravodajskou službu.

(1) Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v České republice a na úrovni České republiky zpracovává národní hodnocení rizik; na zpracování národního hodnocení rizik se podílí a na žádost Úřadu poskytují informace pro účely zpracování národního hodnocení rizik

a) orgán veřejné moci,

b) povinná osoba,

c) podnikající fyzická osoba a právnická osoba, pokud mohou mít informace spojené s riziky legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) V rámci národního hodnocení rizik Úřad, povinné osoby a orgány veřejné moci identifikují a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat na území České republiky, a zohlední faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, nadnárodní hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky. Národní hodnocení rizik obsahuje popis institucionální struktury systému boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a přidělených lidských a peněžních zdrojů.

(3) Národní hodnocení rizik slouží zejména ke zdokonalení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni státní správy a u povinných osob.

(4) Při zpracování hodnocení rizik se Úřad a orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na základě dílčích hodnocení rizik Úřad zpracuje a předloží vládě k projednání národní hodnocení rizik, a to nejpozději do 5 let od schválení předchozího hodnocení rizik vládou.

(5) Úřad poskytne výsledky národního hodnocení rizik příslušnému výboru Rady Evropy, Evropské komisi, evropskému orgánu dohledu a orgánům ostatních členských států Evropské unie za předpokladu, že mají srovnatelnou věcnou působnost a že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Úřad zajistí, aby shrnutí národního hodnocení rizik bylo veřejně přístupné.

(6) Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně

a) předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů a

b) vedení statistik relevantních pro posouzení účinnosti systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(7) Úřad průběžně informuje povinné osoby o rizicích identifikovaných v národním hodnocení rizik a opatřeních prováděných k jejich zmírnění.

(8) Úřad průběžně aktualizuje národní hodnocení rizik, a to zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. Ustanovení vztahující se k národnímu hodnocení rizik se použijí obdobně.

(1) Úřad soustřeďuje a analyzuje údaje získané při své činnosti podle tohoto zákona. Je oprávněn vést údaje získané při plnění úkolů podle tohoto zákona v informačním systému. Při výkonu své působnosti je oprávněn sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům.

(2) Úřad uchovává údaje a doklady o přijatých oznámeních a o vlastním šetření po dobu 10 let od konce roku, v němž bylo šetření ukončeno. Přijetím nového oznámení nebo obnovením šetření v téže věci nebo vůči stejnému subjektu se běh lhůty podle věty první přerušuje do ukončení nového šetření.

(3) Úřad vede a nejméně jednou ročně uveřejňuje na internetových stránkách statistické přehledy o účinnosti a výsledcích opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tyto údaje jednou ročně poskytuje Evropské komisi pro účely vypracování a zveřejnění její výroční zprávy o účinnosti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v Evropské unii. Orgány činné v trestním řízení poskytují Úřadu průběžně zobecněné informace o řízeních ve věcech souvisejících s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu.

(4) Úřad zašle Evropské komisi seznam tuzemských významných veřejných funkcí. Úřad tento seznam průběžně aktualizuje a může jej uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky poskytne na žádost Úřadu údaje o svých významných veřejných funkcích. Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky, která poskytla tyto údaje, má povinnost je aktualizovat.

(1) Pověřence pro ochranu osobních údajů v Úřadu jmenuje ředitel.

(2) Úřad v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává osobní údaje.

(3) Úřad nevyhoví žádosti o přístup k osobním údajům, popřípadě takové žádosti vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení

a) plnění úkolu za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu,

b) vytváření podmínek pro odhalování legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo

c) ochrany utajovaných informací.

(4) Pokud by vyhověním žádosti o přístup k osobním údajům nebo sdělením o nevyhovění této žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad informuje subjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává.

(5) Úřad nevyhoví žádosti o opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle odstavce 3. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel.

(6) Úřad neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, popřípadě oznámí pouze v takovém rozsahu, aby sdělením nedošlo k ohrožení podle odstavce 3.

(7) Pokud Úřad zpracovává osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci, tak zajistí, že k takovému osobnímu údaji má přístup pouze kvalifikovaná úřední osoba.

(8) Úřad zajistí proškolení kvalifikované úřední osoby v oblasti ochrany osobních údajů zpracovávaných podle odstavce 7 nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců.

(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje stálou komisi podle zákona upravujícího jednací řád Poslanecké sněmovny (dále jen „stálá komise“), a vláda.

(2) Stálá komise se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem stálé komise může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Stálá komise není oprávněna zasahovat do personálních pravomocí ředitele Úřadu a nahrazovat jeho řídicí činnost.

(1) Úřad předkládá stálé komisi a vládě zprávu o své činnosti za uplynulý kalendářní rok do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Úřad poskytne stálé komisi na její žádost informaci o své činnosti.

(3) Ve zprávě podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 se neuvádí identifikační údaje osob ani informace, na které se vztahuje mlčenlivost podle jiného právního předpisu28), a nelze v nich podat informaci o neukončeném šetření vedeném podle tohoto zákona, nebo o šetření vedeném na základě § 30 odst. 6 anebo předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit činnost orgánu činného v trestním řízení nebo zpravodajské služby.

(4) Zprávu podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 lze projednávat pouze na neveřejném zasedání stálé komise nebo uzavřeném jednání schůze vlády; stálá komise je projednává za účasti zástupce Úřadu.

(5) Členové stálé komise mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance na pracoviště Úřadu.

(1) Úřad zavede vnitřní oznamovací systém, který umožní zaměstnanci Úřadu nebo fyzické osobě činné pro Úřad jinak než v základním pracovněprávním vztahu anonymně a zabezpečeným způsobem podat oznámení o porušení tohoto zákona. Oznamovatel a osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů nesmí být z důvodu podání oznámení vystaveni odvetnému opatření.

(2) Na vnitřní oznamovací systém podle odstavce 1 a na oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona podané zaměstnancem Úřadu nebo fyzickou osobou činnou pro Úřad jinak než v základním pracovněprávním vztahu se zákon o ochraně oznamovatelů nepoužije.

(1) Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podá oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny související informace z výsledků vlastního šetření.

(2) Zjistí-li Úřad skutečnosti, které jsou významné pro výkon činnosti Policie České republiky, orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky, informuje o těchto zjištěních Policii České republiky, Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel a poskytne mu všechny související informace z výsledků vlastního šetření, pokud poskytnutí takových informací není v rozporu s účelem tohoto zákona.

(3) Zjistí-li Úřad skutečnosti důležité pro ochranu významného hospodářského, finančního nebo bezpečnostního zájmu České republiky nebo Evropské unie, poskytne o tom informaci příslušné instituci, není-li poskytnutí této informace v rozporu s účelem tohoto zákona. Uplatní přitom ochranu oprávněných zájmů jiných osob podle § 39 odst. 4.

(1) K dosažení účelu stanoveného tímto zákonem Úřad spolupracuje se zahraničními orgány a mezinárodními organizacemi se srovnatelnou věcnou působností v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisem Evropské unie43).

(2) Obsahem mezinárodní spolupráce je zejména předávání a získávání údajů na žádost či z moci úřední, a to bez zbytečného odkladu. Mezinárodní spolupráci nelze omezit; ustanovení § 39 odst. 4 tímto není dotčeno.

(3) Úřad může spolupracovat s

a) mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány se srovnatelnou věcnou působností na základě vzájemnosti,

b) dalšími mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(4) V případě mezinárodní spolupráce na žádost Úřadu musí být žádost odůvodněna a musí obsahovat způsob využití získaných údajů. Údaje získané v rámci mezinárodní spolupráce Úřad použije podle podmínek, které stanoví dožádaný zahraniční orgán či mezinárodní instituce.

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu orgánu vykonávajícího působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti45) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“), týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46), poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.

(2) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu Europolu, poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti Europolu, zaslané prostřednictvím národní jednotky podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46) (dále jen „národní jednotka Europolu“), údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Úřad při vyřizování této žádosti uplatňuje stejné zacházení, jaké by poskytoval zahraničnímu orgánu s věcnou působností srovnatelnou s Úřadem. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.

(3) Bez souhlasu Úřadu nelze údaje poskytnuté podle odstavce 1 využít k jiným účelům, než ke kterým byly poskytnuty, ani je nelze předat jinému orgánu veřejné moci nebo orgánu jiného státu. Odepření poskytnutí souhlasu k využití k jiným účelům Úřad odůvodní.

(4) Úřad vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle odstavce 1 nebo 2, která obsahuje:

a) název a kontaktní údaje žadatele,

b) jméno a kontaktní údaje fyzické osoby, která jménem žadatele o údaje požádala,

c) název nebo jméno příjemce poskytnutých údajů,

d) spisovou značku obsaženou v žádosti,

e) předmět žádosti a

f) opatření přijatá Úřadem v souvislosti s vyřizováním žádosti.

(5) Evidenci podle odstavce 4 lze použít pouze pro ověření zákonnosti zpracování osobních údajů. Úřad zpřístupní evidenci podle odstavce 4 orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů na základě žádosti pro účely výkonu jeho působnosti.

(6) Úřad uchovává údaje v evidenci podle odstavce 4 po dobu 5 let ode dne jejich vzniku.

(1) Úřad na základě žádosti rozhodne, že finanční instituce, která některou z činností uvedených v § 2 odst. 1 písm. b), s výjimkou činnosti spočívající v provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), vykonává pouze příležitostně nebo ve velmi omezené míře a takovým způsobem, že je vyloučeno nebo značně omezeno její zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebude v souvislosti s touto činností považována za povinnou osobu podle tohoto zákona.

(2) Výjimka podle odstavce 1 se udělí, pokud

a) vykonávaná činnost je pouze doplňkovou činností, která přímo souvisí s hlavní činností povinné osoby, která jinak s výjimkou činnosti uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) není povinnou osobou podle tohoto zákona, a je poskytována pouze klientovi, se kterým uzavírá obchod nebo je navázán obchodní vztah v rámci hlavní činnosti,

b) čistý celkový roční obrat z této činnosti za účetní období nepřesahuje 5 % z celkového čistého obratu povinné osoby za účetní období a současně nepřekročí částku, kterou Úřad v rozhodnutí stanoví s ohledem na druh činnosti, a

c) je zajištěno, že hodnota jednotlivého obchodu nebo více obchodů v rámci činnosti uvedené v písmenu a) uskutečněných v průběhu 30 po sobě jdoucích dnů s týmž klientem nepřekročí částku 1 000 EUR.

(3) K žádosti podle odstavce 1 povinná osoba písemně doloží splnění podmínek v odstavcích 1 a 2.

(4) Výjimku podle odstavce 1 lze udělit i na dobu určitou. V rozhodnutí stanoví Úřad případné další povinnosti v rozsahu povinností povinných osob za účelem zabránění zneužití výjimky pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(5) Úřad výjimku udělí pouze tehdy, je-li při výkonu činnosti povinné osoby vyloučeno nebo značně omezeno nebezpečí jejího zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(6) Povinná osoba umožní dozorčímu úřadu (§ 35 odst. 1) v době trvání výjimky podle odstavce 1 kontrolu plnění stanovených podmínek a kontrolu, zda tato výjimka není zneužívána k činnostem, které by usnadňovaly legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Dozorčí úřady mají stejná oprávnění jako při provádění kontroly povinné osoby.

(7) Povinnost povinné osoby stanovená v § 18 a postup Úřadu vůči povinné osobě podle § 24 při provádění šetření podezřelého obchodu nejsou rozhodnutím o výjimce podle odstavce 1 dotčeny.

(8) Výjimku podle odstavce 1 Úřad rozhodnutím odejme, jestliže

a) se významně změnilo hodnocení rizikovosti příslušné činnosti z hlediska možnosti zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo

b) ten, komu byla udělena výjimka, porušil stanovené podmínky.

(9) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 8 nemá odkladný účinek.

(1) Úřad a příslušné profesní komory zavedou systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona (dále jen „systém pro přijímání oznámení“).

(2) Úřad zavede systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20).

(3) Systém pro přijímání oznámení obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky.

(4) Postupy podle odstavce 3 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona.

(5) Oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.

(6) Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona nelze podat Ministerstvu spravedlnosti. Zakazuje se uveřejnit informace tvořící obsah oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona.

(1) Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem je Úřad, který současně kontroluje, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem je také

a) Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled21), s výjimkou povinných osob podle § 2 odst. 2 písm. b),

b) orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. c),

c) Česká obchodní inspekce u povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) a j),

d) příslušná profesní komora u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce,

e) Ministerstvo spravedlnosti u insolvenčního správce a restrukturalizačního správce.

(2) Úřad dále vykonává kontrolu plnění povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20); Česká národní banka vykonává kontrolu plnění povinností podle uvedeného předpisu u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled21).

(3) Úřad poskytuje ostatním dozorčím úřadům informace z vlastní činnosti potřebné pro výkon správního dozoru nebo dohledu a další potřebnou součinnost.

(4) Ostatní dozorčí úřady poskytnou Úřadu na vyžádání písemná stanoviska nebo jinou požadovanou součinnost.

(5) Pokud dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu uvedeném v § 18 odst. 2.

(6) Dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až d) uplatňuje při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona svá dozorová oprávnění podle právních předpisů upravujících jeho působnost.

(7) Výkon správního dozoru je založen na analýze rizik, která zohledňuje rovněž výsledky národního hodnocení rizik, nadnárodního hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou. Tato analýza je aktualizována v závislosti na vývoji rizik.

(8) Úřad a Česká národní banka

a) v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou se sídlem v České republice, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě, spolupracují s dozorčím orgánem tohoto jiného členského státu,

b) v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou, která v České republice působí prostřednictvím pobočky nebo provozovny, spolupracují s dozorčím úřadem členského státu, ve kterém má tato právnická osoba sídlo,

c) vykonávají správní dozor nad uplatňováním skupinových strategií a postupů úvěrovými nebo finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice, a spolupracují za tímto účelem s dozorčími úřady z členských států, ve kterých mají tyto finanční nebo úvěrové instituce sídlo, pobočku nebo provozovnu,

d) poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad dodržováním skupinových strategií a postupů úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a které mají sídlo, pobočku nebo provozovnu v České republice,

e) poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice.

(9) Úřad zašle Evropské komisi seznam dozorčích úřadů, včetně jejich kontaktních údajů. Tento seznam Úřad průběžně aktualizuje.

(10) Úřad a Česká národní banka spolupracují v souvislosti s výkonem správního dozoru nebo dohledu s Evropskou centrální bankou.

(11) Úřad a Česká národní banka informují evropské orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi o všech pravomocných rozhodnutích, kterými byl uložen správní trest za přestupek podle tohoto zákona.

(12) Při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovateli služeb spojených s virtuálním aktivem prověří Úřad také, zda je tento poskytovatel oprávněn k výkonu činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a v případě zjištění nedostatků informuje Českou národní banku.

(13) Pokud Úřad zjistí porušení povinnosti, může povinné osobě uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze a závažnosti porušení a určit přiměřenou lhůtu k jeho splnění. Povinná osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, informuje Úřad o splnění opatření bez zbytečného odkladu poté, kdy k jeho splnění došlo, nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty určené k jeho splnění.

Zjistí-li Úřad, že právnická nebo fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zvlášť závažným způsobem nebo opětovně porušuje některou z povinností stanovených v tomto zákoně nebo uložených rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nebo k takové činnosti není oprávněna, předloží podnět ke zrušení nebo odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k uložení sankce orgánu, který je podle jiného právního předpisu oprávněn o odnětí oprávnění nebo uložení sankce rozhodnout. Tento orgán je povinen do 30 dnů ode dne doručení podnětu Úřad vyrozumět o svých opatřeních a o způsobu jeho vyřízení.

(1) Příslušná profesní komora provede kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem rovněž na základě písemného podnětu Úřadu. Příslušná profesní komora písemně informuje Úřad o zahájení kontroly a ukončení kontroly a jejím výsledku do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.

(2) Úřad může zahájit kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem, pouze pokud příslušná profesní komora na základě písemného podnětu Úřadu podle odstavce 1 nezahájí kontrolu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jí byl podnět doručen.

(3) Úřad je oprávněn vstupovat do prostor, v nichž se může nacházet písemnost, která obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2, pouze za přítomnosti povinné osoby. Pokud povinná osoba o písemnosti prohlásí, že obsahuje tyto informace, může se Úřad s jejím obsahem seznámit pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce příslušné profesní komory, kterého na základě podnětu Úřadu ustanoví její předseda, nebo prezident z řad jejích zaměstnanců nebo členů.

(4) Zástupce příslušné profesní komory neudělí souhlas se seznámením se s příslušnou písemností pouze, pokud obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2. V případě neudělení souhlasu se písemnost

a) za účasti Úřadu, povinné osoby a zástupce příslušné profesní komory zabezpečí tak, aby se s jejím obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě ji zničit nebo poškodit, a

b) bezprostředně po jejím zabezpečení předá příslušné profesní komoře.

(5) Souhlas zástupce příslušné profesní komory se seznámením se s příslušnou písemností lze nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní; pokud marně uplyne lhůta k podání návrhu, příslušná profesní komora písemnost povinné osobě vrátí.

(6) Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu přijatých oznámení o porušení tohoto zákona, provedených kontrolách, zjištěných porušeních a rozhodnutí o přestupcích v daném kalendářním roce. Současně tento přehled zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Pokud příslušná profesní komora zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu podle § 18 odst. 2, pokud se nejedná o informace podle § 26 odst. 1 nebo § 27 odst. 1 nebo 2. Při plnění této povinnosti se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou povinné osoby a jejich zaměstnanci, zaměstnanci Úřadu, zaměstnanci ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro povinnou osobu, Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných Úřadem nebo plnění povinností stanovených v § 24 odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 31c.

(2) Převedením osob uvedených v odstavci 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k povinné osobě, Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem ani tím, že povinná osoba přestala vykonávat činnosti uvedené v § 2, povinnost mlčenlivosti nezaniká.

(3) O skutečnostech uvedených v odstavci 1 je povinen zachovávat mlčenlivost každý, kdo se o nich dozví.

(4) Zprostit osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 povinnosti mlčenlivosti je v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo v jednotlivých případech jím pověřený člen vlády.

(1) Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se nelze dovolávat vůči

a) orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu z trestné činnosti nebo financováním terorismu, anebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu,

b) specializovaným policejním složkám pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud jde o informace získané podle § 42 odst. 3,

c) zahraničnímu orgánu uvedenému v § 33 při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, a informací souvisejících s trestnými činy podle § 3 odst. 2,

d) Policii České republiky, Generálnímu finančnímu ředitelství nebo Generálnímu ředitelství cel, pokud jde o skutečnosti, které jsou součástí informace uvedené v § 32 odst. 2,

e) dozorčím úřadům uvedeným v § 35 odst. 1 nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,

f) správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle jiného právního předpisu,

g) správnímu orgánu oprávněnému vykonávat státní kontrolu nebo vést řízení o přestupku podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,

h) orgánu oprávněnému podle jiného právního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo o uložení sankce v případě, že Úřad předloží podnět k odnětí takového oprávnění nebo k uložení takové sankce,

i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle jiného právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci,

j) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; povinná osoba může v tomto případě sdělit klientovi, že bylo jednáno podle tohoto zákona, až po dni, ve kterém bylo vykonáno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu nebo ve kterém skončila lhůta stanovená v § 20 odst. 7; v ostatních případech až po předchozím písemném souhlasu Úřadu,

k) soudu

1. rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle tohoto zákona,

2. příslušnému k rozhodování v řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,

l) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu24),

m) příslušné zpravodajské službě, jedná-li se o informace, které jsou významné pro plnění jejích úkolů v oblastech působnosti vymezených zákonem upravujícím zpravodajské služby,

n) správci daně při poskytování informací při plnění povinností stanovených daňovým řádem povinné osobě,

o) orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a národní jednotce Europolu při plnění povinnosti Úřadu podle § 33a,

p) orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud jde o přístup k evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle § 33a,

q) Ministerstvu průmyslu a obchodu při provádění řízení o prověření zahraniční investice podle zákona upravujícího prověřování zahraničních investic,

r) Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost při prověřování rizik spojených s dodavatelem podle zákona o kybernetické bezpečnosti,

r) příslušnému orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce50) pro účely

1. udělení bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank nebo obdobné licence v jiném členském státě Evropské unie,

2. udělení povolení podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obdobného povolení v jiném členském státě Evropské unie, nebo

3. konzultace informací podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo srovnatelného právního předpisu jiného členského státu Evropské unie.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se, za předpokladu, že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nelze dovolávat při sdělování informací mezi

a) úvěrovými nebo finančními institucemi, včetně zahraničních úvěrových a finančních institucí, jestliže působí na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a náležejí do stejné skupiny, nebo mezi těmito institucemi a jejich dceřinými obchodními korporacemi působícími ve třetích zemích, ve kterých tyto instituce vlastní většinový podíl a které plně dodržují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f) nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, pokud vykonávají svou profesní činnost jako zaměstnanci nebo osoby činné pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu, v rámci téže právnické osoby a mezi právnickými osobami, které jsou spolu smluvně nebo personálně propojeny, nebo

c) úvěrovými nebo finančními institucemi, nebo mezi povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f), nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, a to v případech, které se týkají stejného klienta a stejného obchodu, a na nichž se podílí dvě nebo více osob, pokud jsou ze stejné profesní kategorie a vztahují se na ně rovnocenné povinnosti o zachování profesního tajemství a ochrany osobních údajů.

(3) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(4) Výjimky uvedené v odstavci 1 písm. c) až r)

a) se uplatní jen v nezbytně nutném rozsahu podle účelu poskytované informace, a to zejména s ohledem na ochranu informací o oznamovatelích podezřelých obchodů,

b) nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům osoby, jíž se informace týká, nebo účelu, pro který byla žádost podána.

(1) Ustanovení § 39 se s výjimkou odstavce 1 písm. e) a n) na advokáty a notáře nevztahují.

(2) Ustanovení § 39 se s výjimkou odstavce 1 písm. e) a n) a odstavce 2 na auditory, soudní exekutory a daňové poradce nevztahují.

(3) Advokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce není ve vztahu ke klientovi povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech uvedených v § 38 odst. 1, pokud mají být tyto skutečnosti klientovi sděleny ve snaze odradit ho od zapojení se do nedovolené činnosti.

(4) Odstavce 1 až 3 se použijí i u jiných osob, na které se podle jiných právních předpisů vztahuje povinnost mlčenlivosti uložená advokátům, notářům, auditorům, soudním exekutorům a daňovým poradcům.

Zaměstnanci příslušných profesních komor nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, při plnění povinností stanovených tímto zákonem vůči Úřadu vyloučí informace, které získal advokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce podle § 26 odst. 1 a § 27 odst. 1 a 2. Při plnění těchto povinností se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou zaměstnanci Úřadu, ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro Úřad, ostatní dozorčí úřady nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele podle § 34a.

(2) Převedením osob podle odstavce 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem povinnost mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele nezaniká.

(3) Mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele se nelze dovolávat

a) vůči dozorčím úřadům podle § 35 odst. 1 nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,

b) vůči orgánu činnému v trestním řízení,

c) v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(4) Výjimky podle odstavce 3 nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům oznamovatele podle § 34a.

(5) Zprostit osoby uvedené podle odstavce 1 nebo 2 povinnosti mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele je oprávněn pouze oznamovatel podle § 34a.

(1) Fyzická osoba při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropské unie a při výstupu z České republiky do takové oblasti je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz peněžní hotovosti v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR a předložit je celnímu úřadu ke kontrole.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž právnická nebo podnikající fyzická osoba, která peněžní hotovost podle odstavce 1 dováží nebo vyváží. Tuto povinnost za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu plní fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie.

(3) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropské unie nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole.

(4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má osoba i tehdy, pokud na území Evropské unie dováží nebo z něj vyváží anebo v zásilce přijímá nebo odesílá v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo.

(5) Oznámení se podává na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie, jehož vzor je uveden v přímo použitelném předpise Evropské unie47). Tiskopis společného ohlašovacího formuláře Evropské unie je k dispozici u celního úřadu; Úřad společný ohlašovací formulář Evropské unie, včetně všech jeho ostatních jazykových verzí zveřejněných Evropskou komisí, rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů.

(1) Osoba převážející peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR má na základě výzvy celního úřadu povinnost sdělit údaje o tomto převozu.

(2) Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do členského státu Evropské unie obsahující peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR nebo přijímající v České republice takovou poštovní nebo jinou zásilku z jiného členského státu Evropské unie má na základě výzvy celního úřadu povinnost sdělit údaje o této zásilce.

(3) Ve sdělení podle odstavce 1 nebo 2 uvede osoba převážející, odesílající nebo přijímající peněžní hotovost

a) své identifikační údaje,

b) identifikační údaje vlastníka peněžní hotovosti,

c) identifikační údaje příjemce peněžní hotovosti a

d) údaje o

1. druhu a hodnotě peněžní hotovosti,

2. původu peněžní hotovosti,

3. účelu, pro který je peněžní hotovost převážena, zasílána nebo přijímána, a

4. povaze vztahu, na základě kterého se přeprava peněžní hotovosti uskutečňuje.

(1) Pro účely plnění povinnosti podle § 41 odst. 1 až 3 a podle § 41a odst. 1 a 2 se pro přepočet měny na euro použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne tato povinnost.

(2) Hodnota peněžní hotovosti jiné než oběživa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49) se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku.

(1) Celní úřad vykonává kontrolu plnění povinností podle § 41 a 41a a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49).

(2) Celní úřady zaznamenávají a zpracovávají informace podle § 41 a 41a včetně osobních údajů.

(3) Celní úřad prostřednictvím Generálního ředitelství cel neprodleně zasílá Úřadu údaje o plnění povinností podle § 41 a 41a a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49) včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti. Na uchovávání těchto údajů Úřadem se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49) použije obdobně.

(4) Celní úřad může provést vnitřní kontrolu poštovní nebo jiné zásilky i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství, pokud

a) má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 41,

b) ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení podle § 41, nebo

c) má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které může být požadováno splnění informační povinnosti podle § 41a.

(5) Na vnitřní kontrolu zásilky podle odstavce 4 se ustanovení celního zákona o vnitřní kontrole zásilek a o vynětí z celní kontroly použijí obdobně.

(1) Celní úřad zadrží peněžní hotovost, pokud má důvodné podezření, že

a) dochází k porušení povinnosti podle § 41 odst. 1 až 4,

b) dochází k porušení povinnosti podle § 41a odst. 1 a 2, nebo

c) souvisí s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu.

(2) Na postup při zadržení peněžní hotovosti se zákon upravující Celní správu České republiky použije obdobně. Celní úřad peněžní hotovost nezadrží, pokud by tímto postupem mohl zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení.

(1) Celní úřad peněžní hotovost vrátí bez zbytečného odkladu nebo po uplynutí doby pro zadržení peněžní hotovosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící49), pokud

a) není rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání,

b) zjevně nepřichází v úvahu její využití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce a

c) vrácení nebrání jiná právní překážka.

(2) Peněžní hotovost se vrací

a) osobě, které byla zadržena,

b) vlastníkovi, pokud

1. s vynaložením přiměřeného úsilí nelze vrátit peněžní hotovost osobě podle písmene a), nebo

2. o vrácení peněžní hotovosti požádá.

(3) Celní úřad může na žádost osoby podle odstavce 2 vrátit část zadržené peněžní hotovosti z důvodu odstranění tvrdosti zákona, jsou-li u vracené části zadržené peněžní hotovosti splněny podmínky pro vrácení podle odstavce 1.

Při výkonu působnosti podle této části se postupuje podle daňového řádu.

(1) Povinná osoba, zaměstnanec povinné osoby, zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro povinnou osobu, Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 1 nebo 2.

(2) Fyzická osoba neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 3.

(3) Zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 40b.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 až 3 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost identifikace klienta,

b) nesplní povinnost kontroly klienta,

c) poruší zákaz uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15, nebo

d) nesplní povinnost uchovávat údaje.

(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 9b písm. b).

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do

a) 200 000 Kč, nebo

b) 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost

a) upozornit klienta podle § 15a odst. 1 na nesrovnalost,

b) oznámit nesrovnalost soudu podle § 15a odst. 2, nebo

c) postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 15a odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do

a) 200 000 Kč, nebo

b) 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 1, nebo

b) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 3 až 5.

(2) Osoba podle § 30a odst. 1 písm. b) a c) se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 30a odst. 1.

(3) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 22 odst. 2.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 18 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost odložit splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 1.

(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost odložit splnění příkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného Úřadem podle § 20 odst. 3.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 35 odst. 13, nebo

b) neinformuje Úřad o splnění opatření k nápravě podle § 35 odst. 13.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše, v jaké lze uložit pokutu za přestupek vztahující se k porušení povinnosti, na základě kterého bylo uloženo opatření k nápravě.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 nebo 6 nezavede, nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí přestupku tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.

(3) Povinná osoba, které je podle § 21 odst. 8 nebo 9 uložena povinnost oznámit Úřadu nebo České národní bance znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny, se dopustí přestupku tím, že znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny neoznámí podle § 21 odst. 8.

(4) Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí přestupku tím, že

a) nevypracuje hodnocení rizik ve stanoveném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě, nebo

b) hodnocení rizik pravidelně neaktualizuje.

(5) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu pověřeného zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a.

(6) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.

(7) Za přestupek podle odstavců 2 až 5 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(8) Za přestupek podle odstavce 6 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(9) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(10) Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(1) Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 7

a) neuplatňuje skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik, nebo

b) nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik ve svých dceřiných obchodních korporacích ve třetích zemích.

(2) Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 24a odst. 1 neuplatňuje v dané pobočce, provozovně nebo dceřiné obchodní korporaci opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie,

b) v rozporu s § 24a odst. 1 nepředá relevantní informaci své pobočce, provozovně nebo obchodní korporaci,

c) v rozporu s § 24a odst. 2 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití, nebo

d) v rozporu s § 24a odst. 2 neinformuje Úřad o tom, že právo třetího státu nedovoluje uplatňování opatření alespoň rovnocenných požadavkům práva Evropské unie.

(3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(1) Povinná osoba se jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20) dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle

a) čl. 4 až 6, 8, 11 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, nebo

b) čl. 7, 9, 10, 13, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113.

(2) Povinná osoba se jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jako zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv20) dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle

a) čl. 14, 15, 17, 19, 20 nebo 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, nebo

b) čl. 16, 18, 22, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113.

(3) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 až 4 nebo § 25b odst. 3 až 5.

(4) Zahraniční poskytovatel platebních služeb nebo osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a nebo § 25b odst. 6

a) neurčí ústřední kontaktní místo, nebo

b) nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.

(5) Osoba podle § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.

(6) Za přestupek podle odstavce 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(7) Za přestupek podle odstavce 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(8) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(2) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) brání jinému v podání oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona,

b) v rozporu s § 4 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů vystaví odvetnému opatření vyvolanému oznámením porušení podle tohoto zákona oznamovatele nebo toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření,

c) v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení nebo anonymního oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona, nebo

d) v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne bez písemného souhlasu oznamovatele, toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, nebo osoby uvedené v oznámení informace o jejich totožnosti, týká-li se oznámení porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(3) Příslušná osoba podle zákona o ochraně oznamovatelů určená povinnou osobou se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 10 odst. 6 zákona o ochraně oznamovatelů neoznámí, že přestala splňovat podmínky bezúhonnosti,

b) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost,

c) nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů ve stanovené lhůtě,

d) v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení nebo anonymního oznámení, nebo

e) v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne bez písemného souhlasu oznamovatele, toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, nebo osoby uvedené v oznámení informace o jejich totožnosti.

(4) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 4 zákona o ochraně oznamovatelů umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů byli vystaveni odvetnému opatření,

b) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů,

c) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů,

d) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů,

e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů,

f) nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou podle § 9 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně oznamovatelů,

g) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů,

h) nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení podle § 9 odst. 2 písm. g) zákona o ochraně oznamovatelů,

i) v rozporu s § 11 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů postihne příslušnou osobu za řádný výkon její činnosti, nebo

j) nesplní opatření k nápravě podle § 22 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů.

(5) Za přestupek podle odstavce 3 písm. a) a c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

(6) Za přestupek podle odstavce 1 a odstavce 3 písm. b) lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(7) Za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 80 000 Kč.

(8) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(9) Za přestupek podle odstavce 3 písm. d) a e) spáchaný úmyslně lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(10) Za přestupek podle odstavce 4 písm. d) a j) lze uložit pokutu do 400 000 Kč.

(11) Za přestupek podle odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(12) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) až c) a e) až i) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo bez povolení poskytuje služby spojené s virtuálním aktivem soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, nebo

b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku podle písmene a).

(1) Fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost podle § 41, nebo

b) nesplní povinnost sdělit údaje podle § 41a.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(1) Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 a 2 nebo § 22 odst. 2 a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle

a) § 44 odst. 1, § 44a odst. 1 písm. b), § 45 až 49,

b) § 44a odst. 1 písm. a),

c) § 44 odst. 2 nebo § 44a odst. 1 písm. c), nebo

d) § 47a odst. 1 písm. a).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit, jde-li o přestupek podle

a) odstavce 1 písm. a), pokutu do 1 000 000 Kč,

b) odstavce 1 písm. b), pokutu do 100 000 Kč,

c) odstavce 1 písm. c), pokutu do

1. 200 000 Kč, nebo

2. 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, nebo

d) odstavce 1 písm. d), pokutu do

1. 100 000 Kč, jestliže za způsobené porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle § 47a odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu do 100 000 Kč,

2. 200 000 Kč, jestliže za způsobené porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle § 47a odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu do 200 000 Kč, nebo

3. 1 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby.

(1) Přestupku podle § 44 až 48 se dopustí daňový poradce, který je fyzickou osobou podle § 20 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a který způsobí, že daňový poradce, který je právnickou osobou, poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo přestupkem podle § 44 až 48, pokud by toto porušení nezpůsobil daňový poradce, který je touto fyzickou osobou.

(2) Daňový poradce, který je právnickou osobou, neodpovídá za přestupek podle § 44 až 48, pokud porušení povinností, které by bylo tímto přestupkem, způsobil daňový poradce, který je fyzickou osobou podle odstavce 1.

(1) Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že

a) poruší některou z povinností souvisejících s metodickou informací podle § 21 odst. 11,

b) nesplní povinnost předložit Úřadu přehled podle § 27 odst. 3,

c) nesplní povinnost zveřejnit přehled podle § 27 odst. 3,

d) nesplní informační povinnost podle § 37 odst. 1, nebo

e) nesplní povinnost sdělit Úřadu informace podle § 52a odst. 2 a 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu, jde-li o přestupek

a) podle odstavce 1 písm. a), b), do 2 500 000 Kč,

b) podle odstavce 1 písm. c), d), e), do 1 000 000 Kč.

Opakovaným spácháním přestupku se rozumí spáchání přestupku pachatelem během 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným.

U přestupku podle tohoto zákona, za který tento zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Přestupky podle tohoto zákona projednává také

a) Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled, s výjimkou přestupku podle § 49a,

b) orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. c),

c) Česká obchodní inspekce u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. i) a j),

d) příslušná profesní komora u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. e) a g).

(2) Přestupky zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává Úřad nebo jiný dozorčí úřad, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby.

(3) Přestupky zaměstnanců Úřadu, jiných dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzických osob, které jsou pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem nebo pro nějž je činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.

(4) Zjistí-li Úřad skutečnosti vedoucí k zahájení řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná příslušná profesní komora, předá tato zjištění k projednání této příslušné profesní komoře, pokud se nejedná o zjištění skutečností v rámci kontroly zahájené Úřadem podle § 37 odst. 2; i takové zjištění však může Úřad příslušné profesní komoře předat k projednání. Nezahájí-li příslušná profesní komora do 60 dnů ode dne, kdy jí bylo zjištění předáno, kontrolu nebo řízení o přestupku, může řízení o přestupku zahájit Úřad. O zahájení řízení o přestupku Úřad příslušnou profesní komoru vyrozumí.

(5) Přestupky podle § 50 projednává celní úřad.

(6) Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 50 ve lhůtě splatnosti zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít peněžní hotovost zadrženou podle § 42a.

(7) Pokutu za přestupek podle tohoto zákona, kterou uložil Úřad, vybírá Úřad.

(1) Úřad vede evidenci zahájených a ukončených řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a (dále jen „evidence“).

(2) Příslušný orgán, který zahájil řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a, sdělí Úřadu do 15 dnů ode dne zahájení řízení o přestupku za účelem zápisu do evidence následující údaje:

a) datum zahájení řízení o přestupku,

b) identifikační údaje podezřelého z přestupku,

c) zákonné označení přestupku,

d) popis skutku, v němž je přestupek spatřován, a

e) označení orgánu, který vede řízení o přestupku.

(3) Po pravomocném ukončení řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a sdělí orgán, který řízení vedl, do 15 dnů Úřadu za účelem zápisu do evidence údaj o způsobu ukončení řízení a zároveň mu zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o přestupku.

(4) Evidence je vedena elektronicky. Údaje z evidence poskytne Úřad dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu jejich činnosti na vyžádání nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Úřad průběžně sleduje jednotlivě vedená řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a a na vyžádání dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem je informuje o předchozích řízeních vedených s týmž subjektem a řízeních s podobným předmětem.

(1) Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 43 až 49 nebo § 50a, uveřejní jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu poté, co se stane pravomocným, a to po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným.

(2) V případě, že by postup podle odstavce 1 v konkrétním případě vedl k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob, orgán, který rozhodnutí vydal,

a) odloží zveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, nebo

c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný.

(3) Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.

(4) V případě, že rozhodnutí o přestupku auditora vydala Komora auditorů České republiky, uveřejní výrokovou část pravomocného rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 nebo 2 nebo výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zrušeno nebo změněno, v rejstříku auditorů.

(1) Povinnosti, které tento zákon ukládá povinným osobám, se vztahují pouze k činnostem, které jsou předmětem jejich podnikání nebo jimi poskytovaných služeb.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, mají povinné osoby uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro příslušný typ povinné osoby uvedené v § 2 odst. 1.

(3) Částkou uvedenou v eurech, nestanoví-li tento zákon jinak, se pro účely tohoto zákona rozumí odpovídající hodnota v jakékoliv měně stanovená podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou a platného pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona; pokud tento kurz ještě není v tomto dni k dispozici, použije se kurz platný pro předchozí den.

(4) Je-li obchod rozdělen na několik samostatných plnění, která spolu souvisí, je hodnotou obchodu součet hodnoty těchto plnění.

(5) Pro účely tohoto zákona se za platbu v hotovosti považuje platba provedená drahým kovem nebo drahým kamenem podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jinou vysoce hodnotnou komoditou nebo virtuálním aktivem.

(6) Povinná osoba, za kterou nabízejí její produkty nebo služby třetí osoby, zajistí, aby tyto osoby uplatňovaly postupy k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve stejném rozsahu jako tato povinná osoba.

(7) Za obchodní vztah se vždy považuje

a) smlouva o účtu,

b) jednorázový vklad,

c) pojistná smlouva,

d) poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní telefonní sítě nebo

e) finanční záruka.

(8) Povinnosti a omezení vztahující se k politicky exponovaným osobám uplatní povinná osoba ještě nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy politicky exponovaná osoba přestala vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než povinná osoba na základě hodnocení rizik vyloučí u klienta riziko specifické pro politicky exponované osoby. Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní také vůči klientovi, jehož skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba, a vůči osobě, o níž je povinné osobě známo, že jedná ve prospěch politicky exponované osoby.

(9) Ustanovení vztahující se ke klientovi se přiměřeně použijí i vůči osobě jednající za klienta.

(10) Pro účely tohoto zákona se jednáním za klienta rozumí rovněž jednání svěřenského správce v rámci správy svěřenského fondu.

(11) Ustanovení vztahující se k cenným papírům se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha.

(12) Pro účely správního dozoru, řízení o přestupcích a povinnosti mlčenlivosti, včetně sankcí za porušení mlčenlivosti, se na notářskou komoru podle § 29 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, hledí jako na Notářskou komoru České republiky.

(1) Je-li povinnou osobou advokát, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona o advokacii, za pobočku nebo dceřinou obchodní korporaci této povinné osoby se považuje pobočka nebo dceřiná obchodní korporace právnické osoby, které je společníkem.

(2) Zaměstnanec právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie se pro účely právní úpravy boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu považuje za zaměstnance všech společníků této právnické osoby, kteří jsou členy statutárního orgánu této právnické osoby, pokud nelze určit, pro kterého společníka zaměstnanec v rámci výkonu závislé práce plnil povinnosti podle tohoto zákona nebo tyto povinnosti plnit měl. Věta první se použije obdobně i na fyzickou osobu, která je pro právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.

(3) Za povinnosti podle § 16, 21 až 22, 23, § 24 odst. 1 a § 24a odpovídá pouze ten společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, který byl pověřen podle § 22a, pokud k takovému pověření došlo. Při pověření osoby a rozsahu jejích povinností podle věty první se na právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie hledí, jako by byla povinnou osobou namísto jejích společníků. Tímto není dotčena odpovědnost společníků, kteří jsou členy statutárního orgánu, za porušení povinností podle § 22a a možnost Úřadu požadovat plnění povinností podle § 24 odst. 1 nebo 3 po kterémkoliv společníkovi právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie samostatně.

(1) Řízení vedené podle tohoto zákona je vždy neveřejné.

(2) Na základě přijatého oznámení podezřelého obchodu, jiného podnětu nebo informací získaných při vlastní činnosti provádí Úřad šetření. Úřad nemusí provádět šetření, pokud to s ohledem na zájem chráněný tímto zákonem není účelné.

(3) Po ukončení šetření Úřad bez zbytečného odkladu vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti toho, kdo podal oznámení podezřelého obchodu. Jiná osoba se o šetření a jeho ukončení nevyrozumívá.

(4) Zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem, jehož vzor stanoví vyhláškou Ministerstvo financí.

(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona, s výjimkou řízení o přestupku nebo jiném správním deliktu, spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je předchozí právní úprava pro obviněného příznivější.

(2) Osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může v této činnost bez osvědčení o způsobilosti podle § 29 pokračovat nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d), h) a i), která má vypracovaný systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření podle dosavadních právních předpisů, vypracuje do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření ve smyslu § 21 odst. 2.

(4) Úvěrová instituce, finanční instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 5, 6, 10 a 11 a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c), která má vypracovaný systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření podle dosavadních právních předpisů, doručí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření vypracovaný ve smyslu § 21 odst. 2.

Zrušují se:

1. Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

2. Vyhláška č. 343/2004 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu podle § 5 odst. 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

3. Vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

4. Vyhláška č. 283/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.

Příloha č. 1

A. Drahé kovy

1. Zlato

2. Stříbro

3. Platina

4. Iridium

5. Osmium

6. Palladium

7. Rhodium

8. Ruthenium

B. Drahé kameny

1. Diamant

2. Rubín

3. Safír

4. Smaragd

Příloha č. 2 k zákonu č. 253/2008 Sb.

1. Rizikové faktory klienta:

a) obchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností,

b) země původu klienta je v zeměpisné oblasti se zvýšeným rizikem, jak je stanoveno v bodě 3,

c) právnická osoba nebo svěřenský fond jsou osobním nástrojem držby aktiv,

d) klient je obchodní korporací, v níž mohou působit pověření akcionáři nebo společníci nebo která vydává akcie ve formě na doručitele,

e) klient při své podnikatelské činnosti ve velké míře využívá hotovost,

f) vlastnická struktura klienta se zdá neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze jeho obchodní činnosti,

g) klient je osobou oprávněnou ze životního pojištění,

h) předmět činnosti klienta je spojen se zvýšeným rizikem.

2. Faktory týkající se produktů, služeb, transakcí nebo distribučních kanálů:

a) využívání služeb privátního bankovnictví,

b) využívání produktů nebo transakcí, které by mohly napomáhat anonymitě,

c) obchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti klienta nebo za něj jednající fyzické osoby a bez určitých bezpečnostních opatření, jako jsou například elektronické podpisy,

d) příchozí platby od neznámých nebo nespřízněných třetích osob, nebo

e) nové produkty a nové obchodní postupy, včetně nových distribučních systémů, a použití nových nebo rozvíjejících se technologií pro nové nebo již existující produkty.

3. Faktory zeměpisného rizika:

a) země, které byly orgány Evropské unie nebo mezinárodními institucemi, zabývajícími se opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo šíření zbraní hromadného ničení označeny jako země, které nemají účinné systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu, nebo se podílí na nelegálním šíření zbraní hromadného ničení,

b) země, které byly ve věrohodných zdrojích označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti,

c) země, na něž byly uvaleny sankce, embarga nebo podobná omezující opatření uložená například Evropskou unií nebo Organizací spojených národů, nebo

d) země, které poskytují finanční prostředky nebo podporu pro teroristickou činnost nebo ve kterých působí identifikované teroristické organizace.

Příloha č. 3 k zákonu č. 253/2008 Sb.

Kód nomenklatury celního sazebníku44)Název zboží5805Tapisérie zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.6304Nástěnné textilie, zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.9701Obrazy, malby, kresby, koláže a podobná výtvarná díla, zhotoveny zcela výhradně ručně umělcem, kromě plánů a výkresů pro architektonické, technické, průmyslové, obchodní, topografické nebo podobné účely, ručně dekorované a zhotovené předměty, divadelní kulisy, ateliérová a podobná malovaná pozadí.9702Původní rytiny, tisky a litografie, které jsou zhotoveny umělcem bezprostředním přetiskem v omezeném počtu exemplářů v černobílém nebo barevném provedení, a to výhradně ručně nikoli mechanickým nebo fototechnickým postupem.9703Původní plastiky a sochy z jakéhokoliv materiálu, pokud byly zcela zhotoveny umělcem; odlévané sochy do 8 kusů, pokud výroba probíhá pod dohledem umělce nebo jeho právního zástupce.

Uměleckým dílem se pro účely tohoto zákona rozumí dílo, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (přepracované znění).

3) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.

4) § 91 až 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 81 a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

16) § 214 až 302 občanského zákoníku.

17) § 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.

20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (přepracované znění).

21) Například § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 358/1992 Sb.

23) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb.

24) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

27) § 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

28) Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 377/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 96/1975 Sb., o Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.

30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

32) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

36) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

37) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

38) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

39) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.

40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.

41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

42) Čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst.

43) Čl. 51 až 57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.

44) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 ocelní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

45) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.

46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.

47) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/776 ze dne 11. května 2021, kterým se zavádí šablony určitých formulářů a technická pravidla pro účinnou výměnu informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící.

48) Zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.

49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.

50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.