Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 10. 11. 2026Jak ověřujeme data
Europaius

Dohoda dědiců o rozdělení dědictví u notáře: postup a pravidla

Zdědí-li po zemřelém víc lidí, nemusí skončit jako spoluvlastníci každé věci. Dědicové se mohou v řízení o pozůstalosti dohodnout, kdo dostane dům, kdo auto a kdo peníze na účtu, a soud dohodu schválí (§ 1695 a 1696 občanského zákoníku). Řízení vede notář jako soudní komisař pověřený okresním soudem (§ 100 zákona o zvláštních řízeních soudních), dohodu proto uzavíráte před ním, zpravidla ústně do protokolu při jednání. Nepořídil-li zůstavitel závěť, můžete se dohodnout jakkoli; existuje-li závěť, jen v mezích jeho vůle (§ 1694). Dohoda musí rozdělit celou známou pozůstalost a uzavřít ji musí všichni dědicové. Schválením dohody soud potvrdí každému dědici, co nabyl, s účinností ke dni smrti zůstavitele (§ 185 odst. 1 písm. d) zákona o zvláštních řízeních soudních). Návod je pro dědice ze zákona i ze závěti: dozvíte se, jak se dohoda připravuje, jak se oceňuje majetek, co platí pro nezletilé dědice a nepominutelné dědice, jak funguje započtení darů, kolik zaplatíte notáři a co nastane, když se nedohodnete. Výsledkem nedohody je potvrzení dědictví podle podílů a spoluvlastnictví, které pak musíte řešit samostatně.

Dědické právo – rozdělení

Lhůta

Dohodu dědiců je nutné uzavřít a nechat schválit před soudem v řízení o pozůstalosti, tedy nejpozději do vydání rozhodnutí o dědictví; po skončení řízení již pozůstalost dohodou podle § 1695 a 1696 občanského zákoníku nerozdělíte. Před uzavřením dohody běží další lhůty: jeden měsíc k odmítnutí dědictví a jeden měsíc k uplatnění výhrady soupisu od vyrozumění notářem (§ 175 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Schválení dohody působí ke dni smrti zůstavitele (§ 185 odst. 1). Odvolání proti usnesení o dědictví lze podat do 15 dnů od doručení; soudní poplatek za odvolání v pozůstalostní věci činí 2 000 Kč.

Co dělat

  1. Počkejte na vyrozumění notáře a ujasněte si, kdo je dědic. Řízení zahajuje okresní soud podle posledního trvalého pobytu zůstavitele (§ 98 zákona o zvláštních řízeních soudních) a úkony provádí notář jako soudní komisař (§ 100). Řízení v prvním stupni je od soudního poplatku osvobozeno (§ 11 odst. 1 písm. e) zákona o soudních poplatcích). Notář zjistí, zda zůstavitel zanechal závěť. Bez závěti dědí v první třídě děti a manžel stejným dílem (§ 1635 občanského zákoníku), není-li potomků, dědí ve druhé třídě manžel, rodiče a spolužijící osoby (§ 1636). Dohodu musí uzavřít všichni dědicové; Nejvyšší soud uvedl, že dohodu uzavírají všichni dědici s nejlépe prokázaným dědickým právem bez ohledu na to, zda dědí ze zákona nebo ze závěti (24 Cdo 1/2022).
  2. Zjistěte, zda vám závěť dohodu dovoluje. Bez pořízení pro případ smrti se dědicové mohou dohodnout jakkoli (§ 1695 odst. 1). Pořídil-li zůstavitel závěť a výslovně určil, jak se pozůstalost rozdělí, rozdělí se podle jeho vůle; jinak se dědicové mohou dohodnout jen tehdy, pokud to zůstavitel výslovně připustil (§ 1694 odst. 1). Přidělil-li zůstavitel jednotlivé věci, aniž výslovně přikázal, že rozdělení je závazné, hledí se na jeho pokyn jako na přání bez právní závaznosti (§ 1694 odst. 2) a prostor pro dohodu zůstává. Pokud zůstavitel o části majetku nepořídil, použije se pro tuto část volné dohody obdobně (§ 1695 odst. 2). Prostudujte si s notářem znění závěti dřív, než začnete s ostatními vyjednávat.
  3. Sepište majetek a dluhy a dohodněte se na cenách. Notář na základě soupisu, seznamu majetku nebo shodných údajů dědiců stanoví obvyklou cenu aktiv, výši dluhů a čistou hodnotu pozůstalosti (§ 180). Při ocenění vychází ze společného prohlášení dědiců; znalecký posudek se zadává jen v odůvodněných případech (§ 181). Rozhodný je stav ke dni smrti. Zůstavitel-li byl ženatý nebo vdaná, notář nejdřív vypořádá společné jmění manželů; pozůstalý manžel se s dědici může dohodnout, co připadne jemu a co do pozůstalosti (§ 162). Dědicem se stává až ta polovina, která do pozůstalosti patří. K majetku, o kterém dědici nebo manžel tvrdí odlišné skutečnosti, se v řízení zásadně nepřihlíží a je nutné ho řešit žalobou (§ 189).
  4. Připravte návrh dohody, který rozdělí celou pozůstalost. Dohoda je platná, jen pokud rozdělí celou známou pozůstalost (§ 1696 odst. 2); nestačí rozdělit dům a zbytek nechat otevřený. Uveďte každou nemovitost přesně podle katastru, vozidla podle registračních značek, účty s čísly a částkami. Do dohody patří i dluhy: lze je přidělit jednomu dědici, věřitele to ale neváže a ten se může obrátit na všechny dědice (§ 1699 odst. 1). Vyrovnání mezi dědici sjednejte přesně: kdo komu zaplatí jakou částku a do kdy. Dohodou lze zřídit i věcné břemeno, například dožívání pro matku v domě, nebo zástavní právo zajišťující vyplacení podílu (§ 1696 odst. 2). Při rozdělení lze zohlednit náhrady mezi spoludědici a započtení na dědický podíl (§ 1698).
  5. Vyřešte započtení darů a nárok nepominutelných dědiců. Při dědění ze zákona i ze závěti se dary od zůstavitele započítávají na dědický podíl jen tehdy, přikázal-li to zůstavitel ve formě závěti (§ 1663). Bez takového příkazu soud započte jen tehdy, byl-li by nepominutelný dědic jinak neodůvodněně znevýhodněn (§ 1664). Nejvyšší soud vyžaduje spolehlivé prokázání darování; samotné výběry z účtu zůstavitele nestačí (24 Cdo 591/2025). Nepominutelným dědicům (dětem, případně jejich potomkům) náleží povinný díl: nezletilému alespoň tři čtvrtiny, zletilému alespoň čtvrtina zákonného dědického podílu (§ 1643). Na povinný díl se započítávají dary z posledních tří let (§ 1660). V dohodě se dědic může spokojit i s méně, musí však jít o jeho svobodné rozhodnutí.
  6. Je-li dědicem nezletilé dítě, počítejte se zvláštním opatrovníkem. Rodič nemůže dítě zastoupit, hrozí-li střet zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi sourozenci (§ 892 odst. 3 občanského zákoníku). Typicky dědí po otci matka i děti; notář proto navrhne soudu jmenovat dítěti pro řízení o pozůstalosti zvláštního (kolizního) opatrovníka, nejčastěji orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 119 zákona o zvláštních řízeních soudních). Uzavření dohody o rozdělení pozůstalosti za dítě vyžaduje souhlas soudu (§ 898 odst. 2 písm. c)) a soud dohodu schválí, jen neodporuje-li zájmům osoby pod zvláštní ochranou (§ 1696 odst. 1). V praxi to znamená, že dítě by nemělo dostat méně, než odpovídá jeho podílu, ledaže je to jinak výhodné, například výměnou za vyplacení v penězích. Počítejte s delším řízením.
  7. Uzavřete dohodu u notáře a ohlídejte si usnesení. Dohodu uzavíráte ústně do protokolu při jednání u notáře nebo ji předložíte písemně s podpisy všech dědiců. Notář jménem soudu dohodu usnesením schválí a potvrdí podle ní nabytí dědictví (§ 185 odst. 1 písm. d)). Neschválí-li ji, může v řízení pokračovat až po právní moci tohoto usnesení (§ 187). Po právní moci soud sám vyrozumí katastrální úřad, registr vozidel a další evidence (§ 190 odst. 1); návrh na vklad podávat nemusíte. Ten, kdo spravoval pozůstalost, oznámí bankám a věřitelům, kdo nabyl účty a dluhy (§ 190 odst. 2). Zkontrolujte, že usnesení odpovídá dohodě, a chyby řešte odvoláním do 15 dnů; poplatek za odvolání činí 2 000 Kč.
  8. Zaplaťte odměnu notáře podle nabytého majetku. Základem odměny notáře jako soudního komisaře je obvyklá cena aktiv pozůstalosti (§ 12 vyhlášky č. 196/2001 Sb.). Odměna činí 2 % z prvních 500 000 Kč, 0,9 % z částky do 1 000 000 Kč, 0,5 % do 3 000 000 Kč, 0,1 % do 30 000 000 Kč, nejméně 2 000 Kč (§ 13). Z aktiv 2 000 000 Kč tak vychází 19 500 Kč; připočítávají se hotové výdaje a DPH, je-li notář plátcem. Odměnu hradí dědicové podle poměru majetku nabytého při rozdělení pozůstalosti, není-li dědictví předlužené (§ 108 odst. 1 písm. b) zákona o zvláštních řízeních soudních). Kdo podle dohody dostane víc, zaplatí víc. O odměně rozhoduje soud v usnesení, jímž řízení končí.
  9. Když se nedohodnete, počítejte se spoluvlastnictvím. Soud rozdělí pozůstalost sám jen tehdy, požádají-li o to všichni dědicové a nejsou-li ve sporu o tom, co do pozůstalosti patří (§ 1697 odst. 2); vychází přitom z výkazu (§ 186). Jinak potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů (§ 1697 odst. 3) a z dědiců se stanou podíloví spoluvlastníci každé věci. Nikdo nemusí ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140). Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou, u nemovitosti písemnou (§ 1141), nebo žalobou u okresního soudu. Soudní poplatek činí 2 000 Kč a zvyšuje se o 5 000 Kč za každou nemovitou věc (položka 6 sazebníku soudních poplatků). Prvních šest měsíců od vzniku spoluvlastnictví děděním mají spoludědicové k podílům předkupní právo (§ 1124).

Na co si dát pozor

Opírá se o

§ 1694 zák. č. 89/2012 Sb. – Rozdělení pozůstalosti podle vůle zůstavitele§ 1695 zák. č. 89/2012 Sb. – Dohoda dědiců bez pořízení pro případ smrti§ 1696 zák. č. 89/2012 Sb. – Schválení dohody, rozdělení celé pozůstalosti§ 1697 zák. č. 89/2012 Sb. – Rozdělení soudem, potvrzení podle podílů§ 1698 zák. č. 89/2012 Sb. – Náhrady a započtení při rozdělení§ 1699 zák. č. 89/2012 Sb. – Přidělení pohledávky a dluhu dědici§ 1693 zák. č. 89/2012 Sb. – Dohoda o výši podílů, vypořádání za péči§ 1643 zák. č. 89/2012 Sb. – Nepominutelní dědici a povinný díl§ 1663 zák. č. 89/2012 Sb. – Započtení na dědický podíl jen na příkaz zůstavitele§ 1664 zák. č. 89/2012 Sb. – Započtení k ochraně nepominutelného dědice§ 898 zák. č. 89/2012 Sb. – Souhlas soudu s dohodou dědiců za dítě§ 1140 zák. č. 89/2012 Sb. – Zrušení spoluvlastnictví§ 1124 zák. č. 89/2012 Sb. – Předkupní právo spoludědiců (6 měsíců)§ 98 zák. č. 292/2013 Sb. – Místní příslušnost v řízení o pozůstalosti§ 119 zák. č. 292/2013 Sb. – Zvláštní opatrovník při střetu zájmů§ 162 zák. č. 292/2013 Sb. – Vypořádání společného jmění manželů§ 180 zák. č. 292/2013 Sb. – Obvyklá cena a čistá hodnota pozůstalosti§ 185 zák. č. 292/2013 Sb. – Rozhodnutí o dědictví, schválení dohody§ 108 zák. č. 292/2013 Sb. – Kdo platí odměnu notáře§ 13 vyhl. č. 196/2001 Sb. – Sazby odměny notáře jako soudního komisaře§ 11 zák. č. 549/1991 Sb. – Osvobození pozůstalostního řízení od poplatkuPoložka 6 a 22 sazebníku soudních poplatků (příloha zák. č. 549/1991 Sb.)

Každý § vede na plné znění – ověřeno proti korpusu.

Rozhodnutí soudů

Dohodu o rozdělení pozůstalosti musí uzavřít všichni dědici s nejlépe prokázaným dědickým právem; uzavřeli-li ji zákonní dědici v nevědomosti o závěti, která mohla jednomu z nich přinést víc, není vyloučeno, že by k dohodě vůbec nedošlo, a Nejvyšší soud proto zrušil rozhodnutí nižších soudů o žalobě na obnovu řízení.
Soudem schválená dohoda dědiců, v níž dlužník nenabyl majetek alespoň ve výši svého dědického podílu, může být bezúplatným právním jednáním, jehož neúčinnosti se věřitel může dovolat.
Vypořádání ve prospěch dědice, který se staral o zůstavitele (§ 1693 odst. 3), přichází v úvahu jen výjimečně, když se o zůstavitele staral sám a ostatní se na péči nepodíleli.
Započtení na dědický podíl bez příkazu zůstavitele (§ 1664) předpokládá spolehlivě prokázané bezplatné plnění; výběry manželky z účtu zůstavitele samy o sobě darem nejsou.
Rozhodnutí o dědictví působí ke dni smrti zůstavitele; smrtí skončil běh tříleté lhůty k vypořádání společného jmění, které zaniklo za jeho života, a nárok na vypořádání se řeší mimo pozůstalostní řízení.

Časté otázky

Můžeme se se sourozenci dohodnout, že dům dostane jen jeden z nás?

Ano. Nezanechal-li rodič závěť, můžete se před notářem dohodnout o rozdělení pozůstalosti jakkoli (§ 1695 občanského zákoníku). Jeden dědic může dostat dům a ostatním vyplatit podíl v penězích nebo dostat jiný majetek. Dohoda musí rozdělit celou známou pozůstalost a podepsat ji musí všichni dědicové; soud ji pak schválí a potvrdí dědictví podle ní.

Platí dohoda, i když zůstavitel napsal závěť?

Jen v jejích mezích. Rozdělil-li zůstavitel pozůstalost závazně, rozdělí se podle závěti, a jinak se dědicové mohou dohodnout jen tehdy, pokud to výslovně připustil (§ 1694 odst. 1). Přidělil-li jen jednotlivé věci bez výslovného příkazu, považuje se to za nezávazné přání a dohoda je možná (§ 1694 odst. 2). O části majetku, o které nepořídil, se lze dohodnout volně.

Co se stane, když se dědicové nedohodnou?

Soud rozdělí pozůstalost sám jen na žádost všech dědiců, pokud nejsou ve sporu o tom, co do ní patří (§ 1697 odst. 2). Jinak potvrdí dědictví podle dědických podílů a z dědiců se stanou spoluvlastníci každé věci. Spoluvlastnictví pak lze zrušit dohodou nebo žalobou; poplatek je 2 000 Kč plus 5 000 Kč za každou nemovitost.

Kolik zaplatíme notáři za dědické řízení?

Odměna se počítá z obvyklé ceny aktiv pozůstalosti: 2 % z prvních 500 000 Kč, 0,9 % z částky do 1 000 000 Kč, 0,5 % do 3 000 000 Kč a dále méně, nejméně 2 000 Kč (§ 13 vyhlášky č. 196/2001 Sb.). Připočítávají se hotové výdaje a DPH. Platí ji dědicové podle poměru nabytého majetku; soudní poplatek se v prvním stupni neplatí.

Dědí i nezletilé dítě. Může za něj dohodu podepsat matka?

Zpravidla ne, dědí-li i matka nebo více sourozenců, protože jde o střet zájmů (§ 892 odst. 3). Soud dítěti jmenuje pro řízení zvláštního opatrovníka (§ 119 zákona o zvláštních řízeních soudních), obvykle orgán sociálně-právní ochrany dětí. Dohoda za dítě vyžaduje souhlas soudu (§ 898 odst. 2 písm. c)) a soud ji schválí, jen neodporuje-li zájmu dítěte.

Započítává se na dědictví to, co sestra dostala od rodičů za života?

Jen výjimečně. Na dědický podíl se dary započítávají, přikázal-li to zůstavitel ve formě závěti (§ 1663). Bez příkazu soud započte jen tehdy, byl-li by nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn, a obvyklé dary se nezapočítávají (§ 1664). Darování musí být spolehlivě prokázáno (24 Cdo 591/2025). V dohodě se ale dědicové mohou na zohlednění darů domluvit sami.

Staral jsem se o otce sám. Mám nárok na větší díl?

Při dědění ze zákona můžete požadovat vypořádání, staral-li jste se o zůstavitele delší dobu nebo jste značně přispěl k jeho majetku bez odměny (§ 1693 odst. 3). Soudy ho přiznávají výjimečně, když ostatní dědicové o zůstavitele zájem neprojevovali (24 Cdo 3893/2018). Snazší cestou je zohlednit péči přímo v dohodě o rozdělení.

Můžu v dohodě převzít byt a zároveň i hypotéku po otci?

Ano, dluh lze dohodou přidělit jednomu dědici (§ 1699 odst. 1). Věřitele to ale neváže: banka může nadále požadovat splácení po všech dědicích, kteří dědictví nabyli, a ti pak řeší postih mezi sebou. Proto s bankou předem projednejte převzetí úvěru a v dohodě výslovně uveďte, kdo dluh hradí.

Musím po skončení dědictví podávat návrh na zápis do katastru?

Nemusíte. Po právní moci rozhodnutí o dědictví soud sám vyrozumí katastrální úřad a další evidence, kdo se stal vlastníkem (§ 190 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních). Kdo spravoval pozůstalost, oznámí bankám a věřitelům, kdo nabyl účty a dluhy. Katastrální úřad zapíše nové vlastníky na podkladě pravomocného usnesení, návrh na vklad ani poplatek za něj neplatíte.

Můžu se v dohodě vzdát svého podílu ve prospěch sourozence, když mám dluhy?

Formálně ano, ale věřitel se může dovolat neúčinnosti takové dohody jako bezúplatného právního jednání učiněného v posledních dvou letech (§ 591 občanského zákoníku, 21 Cdo 867/2018). Majetek, kterého jste se vzdal, pak věřitel může postihnout u sourozence. Při dluzích zvažte spíš odmítnutí dědictví, i když i to věřitel může za určitých podmínek napadnout.

Máte konkrétní dokument? Analýza dokumentu

Související návody

Dědické právo – vydědění
Dědické právo – nezpůsobilost dědice
Dědické právo – závěť

Řeším dědictví – jak probíháPřišla mi upomínka od vymáhací firmy – co dělat

Orientační právní informace z ověřeného korpusu, nenahrazují advokáta. Ověřeno proti reálným §§ a rozhodnutím (grounding 100 %).