Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl povinen vystavit krycí list pro chovného psa , podezřelý výraz, , číslo přeregistrace , hodnota, ke krytí chovné feny , podezřelý výraz, , registrační číslo , hodnota, (výrok I), uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 39 549,13 Kč (výrok II) a rozhodl o vrácení části nespotřebované zálohy žalobkyni s výzvou ke sdělení čísla jejího účtu (výroky III, IV).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovanému vystavení krycího listu pro chovného psa Oksford Smartay, číslo přeregistrace , hodnota, (dále „Pes“) ke krytí chovné feny , podezřelý výraz, , registrační číslo , hodnota, (dále „Fena“) s odůvodněním, že žalovaného požádala o vystavení krycího listu za účelem krytí Feny Psem, přičemž žalovaný jeho vystavení odmítl kvůli tomu, že Pes má světlé oko, které je dle standardu plemene považováno za nežádoucí jev. Žalobkyně s postupem žalovaného nesouhlasila a považovala ho za projev svévole s tím, že světlé oko je u plemene bobtail sice nežádoucím jevem, avšak není vadou vylučující takového jedince z chovu. Pes byl dříve žalovaným zařazen do chovu, mezi stranami pak byla dne , datum, uzavřena Smlouva o poskytnutí chovatelského servisu, jíž byl právně podložen vztah mezi stranami.3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Předně zastával názor, že žalobkyně nemá na vystavení krycího listu právní nárok. Žalovaný je spolkem ve smyslu § 214 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), jehož cílem je zušlechtění plemene bobtail, žalobkyně není jeho členem. Žalovaný není nadán vrchnostenskou pravomocí. Žalovaný si v souladu s mezinárodními standardy stanovil, jaké vlastnosti má mít chovný pes plemene bobtail. Pes tyto standardy nesplňuje, neboť má žlutě pigmentované (tzv. „dračí“) oči, které jsou považovány za nežádoucí pro chov. Žalobkyně dále nesplnila formální podmínky pro vystavení krycího listu, zejména nedodala vyšetření očního pozadí psa ne starší než dva roky a nezaplatila poplatek za vystavení krycího listu.4. Soud prvního stupně vzal za prokázaná skutková zjištění, která popsal v odst. 12 až 40 svého rozsudku a odvolací soud na ně v zájmu stručnosti odkazuje.5. Stručně lze shrnout, že žalobkyně je vlastníkem Psa a Feny. Žalovaný je členem , právnická osoba, (dále „ČMKU“). Žalovaný poskytuje chovatelský servis i nečlenům. Pes i Fena získali na výstavách několik ocenění. Pes má oko v barvě světlé vyzrálé slámy ve studeném odstínu jantaru, což dle znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, nemá vliv na fyziologii zraku a není omezením pro pracovní a společenské využití jedince. U plemene „, podezřelý výraz, “ jsou dle standardu plemene světlé oči nežádoucí, nicméně se nepovažují za vyřazující vadu. Podle směrnice žalovaného pro chov je pro zařazení psa do chovu nutné vyšetření očního pozadí, které nesmí být starší 24 měsíců a musí být prováděno opakovaně až do osmi let věku jedince; psi se světlým, jantarovým, žlutým, zeleným a vícebarevným okem se do chovu nezařazují a psi se světlýma očima nebudou navrhováni ke krytí a nebudou použiti v chovu v ČR. Pes absolvoval oftalmologická vyšetření , datum, , , datum, a , datum, . Pes byl na schůzi výboru žalovaného konané dne , datum, uchovněn s tím, že ale nebude doporučován ke krytí v ČR. Poradce pro chov (dále „PCH“) podle zápisního řádu žalovaného odpovídá za kontrolu chovu, vystavuje krycí listy na základě písemné žádosti chovatele na předepsaném formuláři, ze závažných chovatelských důvodů má volbu nedoporučit vystavení krycího listu a předložit návrh k posouzení výboru žalovaného. Žalovaný si dal později do svých stanov pravidlo, že světlé oko je vyřazující z chovu.6. Mezi stranami byla dne , datum, uzavřena Smlouva o poskytnutí chovatelského servisu na dobu 6 měsíců, podle které měla žalobkyně nárok na specifikovaný servis, který zahrnoval mimo jiné povinnost žalovaného zajistit vydání krycích listů podle platných předpisů zápisního řádu žalovaného. Žalobkyně za chovatelský servis zaplatila dne , datum, 2 000 Kč. Poplatek za vystavení krycího listu činil od , datum, pro nečleny žalovaného 800 Kč. Žalobkyně podala dne , datum, žádost o vystavení krycího listu pro Psa, která byla odeslána žalovanému dne , datum, . Žalovaný jeho vystavení odmítl s tím, že na základě usnesení svého výboru ze dne , datum, toto nelze. S žalobkyní komunikovala paní , jméno FO, jako PCH a telefonicky jí rovněž sdělila, že její žádost neobsahuje povinné přílohy (obálka obsahovala toliko samotnou žádost). Žalobkyně následně opakovaně vyzvala žalovaného, aby jí vystavil pro Psa krycí list, což žalovaný opakovaně odmítl s poukazem na světlou barvu oka Psa. Dne , datum, bylo na výborové schůzi žalovaného mimo jiné konstatováno, že Pes má extrémně světlé až žluté oko, poradkyně chovu sdělila žalobkyni, že krycí list vystaví pro jakéhokoli jiného psa se standardní barvou oka.7. Po právní stránce věc posoudil podle o. z. Uvedl, že ve věci se jedná o spor mezi nečlenem zájmové organizace (žalobkyní) a touto zájmovou organizací (žalovaný), která je spolkem podle § 214 a násl. o. z. Smlouvu o poskytování chovatelského servisu, kterou účastníci uzavřeli dne , datum, (dále „Smlouva“) posoudil jako smlouvu nepojmenovanou podle § 1746 o. z. Žalobkyně měla podle článku 6 písm. b) Smlouvy nárok na specifikovaný chovatelský servis. Podle článku II písm. b) Smlouvy byl žalovaný povinen zajistit vydání krycích listů podle platných předpisů svého zápisního řádu.8. Soud prvního stupně shledal, že žádost žalobkyně o vystavení krycího listu nebyla podána řádně, neboť neobsahovala potřebné přílohy, a to vyšetření očního pozadí Psa ne starší dvou let, a dále nebyl zaplacen poplatek za vystavení krycího listu ve výši 800 Kč. Břemeno tvrzení a důkazní přitom v tomto ohledu leželo na žalobkyni. Žalobkyně byla vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby tvrdila a prokázal, že splnila veškeré podmínky pro vystavení krycího listu. Žalobkyně sdělila, že výzvě záměrně nevyhoví, neboť měla za to, že pro posouzení věci je nerozhodné, zda splnila formální podmínky pro vystavení krycího listu. V řízení bylo nicméně svědeckou výpovědí svědkyně , jméno FO, prokázáno, že žádost přišla bez přílohy – vyšetření očního pozadí Psa ne staršího 24 měsíců. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně nezaplatila za vystavení krycího listu poplatek 800 Kč.9. Soud prvního stupně uzavřel, že jelikož žalobkyně nepodala žádost o vystavení krycího listu řádně, nebyl žalovaný povinen se jí meritorně zabývat a krycí list vydat. Dodal, že však žalovaný nepostupoval správně, pokud krycí list nevystavil v prvé řadě pro barvu oka Psa, ačkoli žádost žalobkyně neobsahovala potřebné přílohy, na což byla žalobkyně upozorněna. Dle znaleckého posudku pak barva oka Psa je v souladu se standardem plemene, přičemž posouzení barvy je vždy záležitost individuální. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaný tedy byl ve sporu úspěšný nikoli z důvodu opodstatněnosti svých tvrzení ohledně barvy oka Psa, ale obrany jiné, kterou přednesl před okamžikem koncentrace řízení. Na tomto podkladě dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby.10. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř.11. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o.s.ř.). Nesouhlasila s tím, že žaloba byla zamítnuta jen proto, že žádost o vystavení krycího listu nesplňovala formální náležitosti. Sám soud prvního stupně uvedl, že úspěch žalovaného ve sporu byl založen na něčem jiném než na obraně spočívající v barvě oka Psa. Poukázala na výpověď svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že důvodem nevydání krycího listu pro Psa byla světlá barva jeho oka a že pokud by šlo jen o doplnění listin, bylo by možné tyto doslat. Důvodem nevydání krycího listu pro Psa nebyly formální nedostatky žádosti o jeho vystavení, ale meritorní stanovisko žalovaného k vlastnosti Psa. Žalobkyně považovala postup žalovaného, který žádost žalobkyně meritorně posoudil, a teprve v soudním řízení se bránil formálními nedostatky žádosti, za rozporný s § 6 o. z. Formální nedostatky žádosti byly odstranitelné, nejednalo se tak o okolnosti vedoucí bez dalšího k definitivní ztrátě soudní ochrany.12. Žalobkyně shledávala napadený rozsudek jako vnitřně rozporný, když soud prvního stupně učinil skutkové zjištění, že Pes absolvoval oftalmologická vyšetření ve dnech , datum, , , datum, a , datum, a současně uvedl, že Pes neměl ke dni podání žádosti vyšetření očního pozadí. K datu podání žádosti , datum, Pes oftalmologické vyšetření měl. Žalobkyně u jednání soudu prvního stupně dne , datum, předložila originál potvrzení o oftalmologickém vyšetření ze dne , datum, a uvedla, že se domnívala, že splnění této povinnosti doložila prostřednictvím záznamu v příloze původu Psa a že pokud by po ní bylo potvrzení o oftalmologickém vyšetření požadováno, obratem by jej doložila. Závěr soudu prvního stupně o neexistenci relevantního vyšetření k datu podání žádosti tudíž není přesvědčivý. Žalobkyně spatřovala rozpor mezi výpovědí svědkyně , jméno FO, , která vypověděla, že v obálce se žádostí byl pouze jediný list papíru, a hmotností sporné zásilky 0,035 kg. S tímto rozporem se soud prvního stupně v napadeném rozsudku nevypořádal a nevyložil, proč považoval za věrohodnou verzi svědkyně o jediném listu papíru v obálce. Žalovaný žalobkyni nesdělil, že by vydání krycího listu bránila absence příloh nebo nezaplacení poplatku.13. Žalobkyně nevyhověla výzvě soudu prvního stupně podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k tomu, co bylo přílohou žádosti o vystavení krycího listu, neboť nepovažovala tyto okolnosti za rozhodné pro posouzení věci. Za podstatné považovala to, že žalovaný uvedl jako důvod odmítnutí žádosti světlou barvu oka Psa. Dle přesvědčení žalobkyně je rozhodující otázkou, zda žalovaný může být ve sporu úspěšný s obranou založenou na jiných důvodech, než které žalobkyni při zamítnutí její žádosti sdělil. Skutečnost, že žalobkyně odmítla vyhovět výzvě soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neznamenala, že by se z její strany jednalo o doznání neúplnosti žádosti. Při tomtéž jednání, při němž jí byla dána výzva podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně uvedla, že měla za to, že potřebné vyšetření doložila a předložila originál tohoto potvrzení. Žalovaný by neměl těžit z procesní chyby žalobkyně.14. Žalobkyně shrnula, že výše uvedené vady rozsudku zároveň zakládají jeho nepřezkoumatelnost a znamenají přepjatý formalismus, který ustálená judikatura , Orgán veřejné moci, odmítá. , Orgán veřejné moci, zastává názor, že soud nesmí klást nepřiměřený důraz na formulační a systematické nedostatky podání, procesní pravidla nedávají základ pro přísně formalistické pojetí náležitostí podání, soud nesmí založit rozhodnutí na právním nebo skutkovém závěru, k němuž se účastníci neměli možnost vyjádřit a při odlišném právním posouzení musí být dán účastníkům prostor k vyjádření, jinak jde o překvapivé rozhodnutí.15. Žalobkyně dodala, že žalovaný je zájmovou organizací, která by měla pomáhat zejména začínajícím chovatelům v chovu. Jednala však s ještě větší striktností než správní orgány, pokud žalobkyni nevyzvala k dodání podkladů. Pokud by k dodání potřebných podkladů žalobkyně byla vyzvána, dodala by je, nicméně jelikož jí bylo řečeno, že krycí list vystaven nebude, již doklady nedodávala.16. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.17. Žalovaný vyjádřil s napadeným rozsudkem souhlas. Navrhl, aby byl odvolacím soudem jako věcně správný potvrzen a byla mu přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.18. Úvodem poukázal na skutečnost, že sama žalobkyně v průběhu řízení změnila svůj právní náhled na spor. Původně žalobu odůvodňovala tím, že žalovaný je povinen krycí list vystavit z důvodu svého postavení. Až v průběhu řízení přišla s tím, že důvodem pro vystavení krycího listu byla Smlouva. Žalobkyně v odvolání nepopírá, že žádost o vystavení krycího listu byla neúplná. Nicméně se domnívá, že ji žalovaný měl k doplnění vyzývat. Žalovaný však není správním orgánem, ale soukromoprávním subjektem, pro který ze zákona neplyne žádná povinnost upozorňovat žalobkyni na případné chyby, pokud nedodržela stanovený postup. Žalovaný tak přesto učinil, jak potvrdila svědkyně , jméno FO, , která žalobkyni na chyby její žádosti telefonicky upozornila. Žalobkyně však žádost nedoplnila.19. Žalovaný nepopíral uzavření Smlouvy, podotkl však, že již expirovala, neboť byla uzavřena do , datum, . Smlouva nezakládala žalobkyni nárok na vystavení krycího listu, ale pouze nárok na to, aby žalovaný její žádost posoudil a vydal budˇ kladné nebo záporné stanovisko, za předpokladu, že budou splněny náležitosti dané klubovými předpisy. Chovatelský servis se řídil vnitřními předpisy žalovaného, a to stanovami, zápisním řádem a směrnicí pro chov. Směrnice pro chov zakotvuje 4 základní pravidla pro podání žádosti, jejichž součástí je zaplacení poplatku za vystavení krycího listu a dodání kopie vyšetření očního pozadí ne starší 24 měsíců. Žalobkyně pravidla nedodržela a žádost neopravila ani po upozornění ze strany svědkyně , jméno FO, . Obsah zásilky se žádostí byl prokázán výpovědí svědkyně , jméno FO, . Žalobkyně nezaplatila ani poplatek za vystavení krycího listu. Žalovaný tedy nebyl vůbec povinen se žádostí žalobkyně zabývat. Žalovaný neměl k dispozici listiny, na které odkazuje žalobkyně, a to listinu na čísle listu 39 spisu – přílohu k původu Psa aktualizovanou k , datum, ani potvrzení o očním vyšetření z , datum, , které žalobkyně do spisu založila při jednání dne , datum, . Přílohu s aktualizací k , datum, ani k dispozici mít nemohl, pokud žádost žalobkyně byla podána v červnu 2024. Žalovaný měl tedy k dispozici toliko přílohu k původu Psa z , datum, aktualizovanou ke , datum, .20. Dodal, že žalobkyně u jednání před soudem prvního stupně dne , datum, opět změnila svá původní tvrzení a začala nově tvrdit, že do obálky dala tři listiny, a to žádost a oční vyšetření Psa a Feny. Přiznala, že průkaz původu do obálky nedala. Její tvrzení však bylo vyvráceno výpovědí svědkyně , jméno FO, . Nezaplacení poplatku za žádost o vystavení krycího listu nepopřela.21. Žalovaný připomněl znění své směrnice pro chov, stanov a zápisního řádu. Zdůraznil § 28/5 stanov, který stanoví, že PCH může schválit či neschválit konkrétní krytí. Dle přesvědčení žalovaného jde o jeho faktický, a nikoli právní úkon. Dle čl. V/§ 2 zápisního řádu odpovídá PCH za kontrolu chovu, dle čl. VI/§1 vystavuje krycí listy na základě písemné žádosti chovatele na předepsaném formuláři žalovaného, PCH má právo ze závažných chovatelských důvodů volbu nedoporučit a předložit návrh k posouzení výboru žalovaného. Z toho vyplývá, že chovatel nemá automaticky nárok na vystavení krycího listu, tedy na schválení krytí konkrétních jedinců bez ohledu na to, zda je pes chovný či kolik má výstavních úspěchů. Žalovaný zaujal názor, že oči Psa jsou příliš světlé. Jelikož se nejedná o právní úkon, nelze jej soudně přezkoumávat a rozhodnout, zda toto stanovisko bylo správné či nikoli. Žalovaný se domníval, že lze využít analogie s pracovním právem, k čemuž poukázal na příslušnou judikaturu, která zastává názor, že např. písemné upozornění zaměstnance či rozhodnutí o organizační změně nejsou právními úkony, ale úkony faktickými. Z toho žalovaný dovozoval, že názor žalovaného na barvu oka psa nelze nahrazovat znaleckým posudkem. Žalovaný dále vysvětlil rozdíl mezi uchovněním psa (potomci psa budou obecně poživateli průkazu původu) a vystavením krycího listu (individuální oprávnění pro množení mezi konkrétními jedinci). Žalobkyně byla žalovaným při uchovnění Psa upozorněna na to, že Pes nebude doporučován ke krytí v ČR, ale pouze na zahraniční krytí.22. Úkolem žalovaného je ochrana chovu a čistoty chovu psů plemene bobtail, nikoli primárně pomáhat začínajícím chovatelům, jak se domnívá žalobkyně. To byl i jeden z důvodů, proč nebyl krycí list vydán, žalobkyně se snaží marginalizovat své chyby, které učinila.23. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobkyně rozsudek v napadeném rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.24. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně tak, jak je stručně rekapitulován shora.25. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci, provedené důkazy hodnotil v souladu s § 132 o.s.ř. podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Z provedených důkazů pak učinil odpovídající skutkové závěry a věc též přiléhavě právně posoudil.26. Odvolací soud neshledal, že by napadený rozsudek byl nepřezkoumatelný, vnitřně rozporný a zatížený přepjatým formalismem. Soud prvního stupně svůj rozsudek odůvodnil zcela v souladu s § 157 odst. 2 o.s.ř. Vysvětlil, které skutečnosti vzal za prokázané a z jakých důvodů. Závěr o tom, že žalobkyně k žádosti nedodala oftalmologické vyšetření Psa ne starší, než dva roky založil na výpovědi svědkyně , jméno FO, , nezaplacení poplatku za vystavení krycího listu žalobkyně nepopřela. Soud prvního stupně rovněž srozumitelně uvedl, jak věc posoudil po právní stránce. Ostatně sama žalobkyně s jeho úvahami v podaném odvolání obsáhle polemizovala.27. Ve věci nebylo sporu o tom (a bylo současně prokázáno), že žalovaný je spolkem, který sdružuje chovatele a majitele psů plemene bobtail a že žalobkyně není jeho členem. Žalobkyně je majitelkou Psa a Feny plemene bobtail s průkazem původu. Žalobkyně požádala žalovaného o vystavení krycího listu pro Psa ke krytí Feny, a to žádostí, která žalovanému došla dne , datum, . Žalovaný vystavení krycího listu odmítl s odůvodněním, že Pes má světlé oko.28. Spornou mezi stranami byla otázka, zda žalovaný byl povinen vystavit žalobkyni krycí list pro Psa ke krytí Feny.29. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako spolek podle § 214 a násl. o. z. se při své činnosti řídí svými stanovami a dalšími vnitřními předpisy, kterými jsou také zápisní řád a směrnice pro chov.30. Dle svých stanov je žalovaný chovatelskou organizací, jejíž hlavní činnost směřuje k propagaci a řízení chovu psů plemene bobtail, spolek chrání také zájmy svých členů v souladu se stanovami, pro nečleny poskytuje chovatelský servis na základě písemné smlouvy uzavřené na dobu určitou s tím, že chovatel – nečlen bude mít ze strany klubu (žalovaného) nárok pouze na servis vymezený danou smlouvou. Úkolem žalovaného je mimo jiné zabezpečení kontrolovaného chovu s cílem zušlechtění plemene v exteriéru, zkvalitnění genetického fondu a zdraví.31. Žalobkyně jako chovatel psa a Feny plemene bobtail a nečlen žalovaného uzavřela se žalovaným Smlouvu (o poskytování chovatelského servisu ze dne , datum, ), a to na dobu určitou 6 měsíců od data jejího podpisu, podle níž se žalovaný jako poskytovatel zavázal zajistit žalobkyni jako chovatelce mimo jiné vydání krycích listů podle platných předpisů zápisního řádu , právnická osoba, . (odst. III písm. b) Smlouvy – viz číslo listu 190 spisu).32. Z obsahu Smlouvy vyplývá, že žalovaný byl povinen zajistit žalobkyni vydání krycího listu podle platných předpisů, svého zápisního řádu.33. Krytí se týká čl. VI zápisního řádu (viz číslo listu 158 spisu). Podle jeho čl. VI, §1 krycí listy vystavuje PCH na základě písemné žádosti chovatele na předepsaném formuláři žalovaného, podané nejméně 21 dní před očekávaným háráním feny. PCH má právo ze závažných chovatelských důvodů nedoporučit výběr krycího psa provedený samotným chovatelem a předložit návrh k posouzení výboru žalovaného.34. Dle směrnice žalovaného pro chov musí mít jedinci navrhovaní ke krytí platné vyšetření očního pozadí ne starší 24 měsíců, dále musí být zaplacen poplatek za vystavení krycího listu, kopie uvedených listin musí být zaslány na adresu PCH (viz číslo listu 135 spisu).35. Odvolací soud shledal, že se soud prvního stupně zcela správně zabýval tím, zda žádost žalobkyně o vystavení krycího listu splňovala také formální náležitosti, tedy zda, v tomto konkrétním případě, obsahovala kopii dokladu o oftalmologickém vyšetření Psa ne starším než dva roky (ke dni podání žádosti) a zda byl zaplacen příslušný poplatek.36. Trvání na splnění rovněž formálních podmínek pro vystavení krycího listu, které si určil žalovaný ve svých vnitřních předpisech, nepovažuje odvolací soud za pouhý přepjatý formalismus.37. Žalobkyně přehlíží, že žalovaný je spolek osob, jež se věnují chovu psů plemene bobtail, předmět své činnosti a její pravidla si spolek upravuje ve svých stanovách a dalších vnitřních předpisech. Žalovaný je členem , právnická osoba, a působí v souladu se stanovami , právnická osoba, , které uvádějí, že chov je řízen jednotlivými kluby, které jsou garantem chovu a které určují detailní podmínky chovu. Žalovaný je tak oprávněn určovat detailní podmínky chovu s cílem garance regulérnosti chovu čistokrevného plemene bobtail s průkazem původu, zabezpečení kontrolovaného chovu psů plemene bobtail. Za účelem plnění těchto úkolů stanoví žalovaný podmínky pro vystavení krycích listů. Bez naplnění rovněž formálních podmínek pro vystavení krycího listu, by žalovaný nemohl krycí list vystavit.38. Pokud se tedy žalobkyně domáhala v soudním řízení uložení povinnosti žalovanému vystavit jí krycí list pro Psa ke krytí Feny, bylo třeba, aby ke dni podání žádosti splnila všechny podmínky pro jeho vystavení dle vnitřních předpisů žalovaného, tedy i podmínky formální.39. Žalobkyně k této otázce u jednání soudu prvního stupně dne , datum, nejprve tvrdila, že měla za to, že oftalmologické vyšetření doložila, neboť předložila přílohu průkazu původu Psa, v níž je zaznamenáno vyšetření ze dne , datum, . Soudem prvního stupně byla poté řádně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení a důkazy k prokázání, co bylo přílohou žádosti o vystavení krycího listu (viz protokol o jednání ze dne , datum, , číslo listu 200 spisu). Žalobkyně po tomto poučení soudu prvního stupně sdělila, že výzvě záměrně nevyhoví, neboť se domnívala, že tyto skutečnosti nejsou pro objasnění podstaty sporu rozhodné (viz podání ze dne , datum, , číslo listu 227 spisu).40. Následně, u jednání dne , datum, , po opětovném poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů k okolnostem podání žádosti o vystavení krycího listu, konkrétně co bylo žalobkyní žalovanému zasláno, sdělila, že dodala žádost o krycí list, poté k tomu připojila oftalmologická vyšetření Psa i Feny, poplatek 800 Kč nezaplatila (viz protokol o jednání ze dne , datum, , číslo listu 267 spisu).41. Dle vnitřních předpisů žalovaného bylo jednou z podmínek pro vystavení krycího listu zaplacení poplatku za jeho vystavení. Ten žalobkyně nezaplatila, jak sama připustila.42. Další z podmínek bylo doložení kopie dokladu o oftalmologickém vyšetření Psa ne starším než dva roky. V tomto směru bylo v řízení svědeckou výpovědí svědkyně , jméno FO, , poradkyně pro chov (PCH), prokázáno, že žádost o vystavení krycího listu neobsahovala žádné přílohy. Odvolací soud neměl důvod považovat výpověď svědkyně za nevěrohodnou. Svědkyně vypovídala pod sankcí trestního postihu za vědomě nepravdivou svědeckou výpověď, ostatně nepravdivostí její výpovědi ani sama žalobkyně v odvolání neargumentovala. Nadto tvrzení žalobkyně byla v tomto ohledu rozporná, když nejprve tvrdila, že měla za to, že postačuje příloha průkazu původu s vyznačením absolvovaného vyšetření a až později uvedla, že připojila oftalmologická vyšetření Psa i Feny. Z dokladu na čísle listu 39 spisu – přílohy k průkazu původu psa však vyplývá, že tato byla aktualizována k datu , datum, , přičemž žádost o vystavení krycího listu byla podána k datu , datum, .43. Soud prvního stupně tedy nepochybil, pokud vycházel ze svědecké výpovědi svědkyně , jméno FO, , kterou posoudil v kontextu výše uvedeného.44. Provádět další dokazování k obsahu obálky za situace, kdy žalobkyně nejen že s podanou žádostí nedoložila doklad o oftalmologickém vyšetření Psa ne starším než dva roky, ale ani nezaplatila poplatek za vystavení krycího listu, by již bylo nadbytečné.45. V řízení bylo také prokázáno, že žalobkyně byla upozorněna na chybějící formální náležitosti, a to opět výpovědí svědkyně , jméno FO, , která se žalobkyní telefonicky hovořila. Námitka žalobkyně, že nebyla ze strany žalovaného upozorněna na chybějící doklady k žádosti není důvodná. Odvolací soud však připomíná, že žalovaný není správním orgánem, a proto pro něj neplatí procesní pravidla jako pro orgány správní. Žalovaný byl vázán toliko svými vlastními vnitřními předpisy, podle nichž postupoval.46. Odvolací soud považoval za nerozhodné, že nevydání krycího listu žalovaný odůvodnil světlou barvou oka Psa a nedodržením formálních náležitostí žádosti se bránil až v soudním řízení. Jak již odvolací soud uvedl výše, pokud se žalobkyně rozhodla domáhat vystavení krycího listu u soudu, bylo třeba, aby splnila všechny podmínky, které žalovaný dle svých vnitřních předpisů pro vystavení krycího listu vyžaduje, a to v době, kdy žádost podala. Žalobkyně neměla nárok na vystavení krycího listu bez dalšího, ale pouze v intencích pravidel žalovaného, což je v souladu se stanovami , právnická osoba, , jejímž je žalovaný členem.47. Odvolací soud neshledal, že by žalovaný ve vztahu k žalobkyni postupoval svévolně. Postupoval v souladu se Smlouvou a svými předpisy. Žalobkyně byla na chybějící formální náležitosti žádosti upozorněna svědkyní , jméno FO, . Nelze přehlédnout ani skutečnost, že Pes byl sice uchovněn, avšak s tím, že nebude navrhován ke krytí v ČR. Žalobkyně tedy věděla o tom, že Pes nebude ze strany žalovaného navrhován ke krytí v ČR, a to z důvodu velmi světlé barvy jeho oka, což i odpovídá vnitřním předpisům žalovaného (viz směrnice pro chov, odstavec týkající se zařazení do chovu, písm. f) – číslo listu 133 p. v. spisu).48. Postup žalovaného tedy nebyl nepoctivý, žalovaný netěžil z nepoctivého postupu ve smyslu § 6 o. z., jak se domnívala žalobkyně.49. S ohledem na vše shora uvedené odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že pokud žalobkyně nesplnila formální předpoklady pro vystavení krycího listu, nemohlo být žalobě vyhověno.50. Za této situace již bylo nadbytečné zabývat se tím, zda světlá barva oka Psa mohla být oprávněným důvodem pro odmítnutí vystavení krycího listu žalovaným.51. Odvolací soud proto shledal napadený rozsudek ve výroku I o věci samé věcně správným, stejně jako ve výroku II o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, o nichž bylo rozhodnuto v souladu se zásadou úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a správně byla vyčíslena též jejich výše.52. Rozsudek soudu prvního stupně tedy v napadených výrocích I a II potvrdil (§ 219 o.s.ř.).53. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř.54. Žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný, a proto mu vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu jeho nákladů. Žalovanému vznikly účelně vynaložené náklady řízení za právní zastoupení advokátem sestávající z odměny advokáta ve výši 4 600 Kč za dva úkony právní služby po 2 300 Kč, a to za písemné vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání, z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (2 x 450 Kč) podle § 13 odst. 4 a. t., cestovného ve výši 1 247 Kč (po zaokrouhlení, trasa , adresa, a zpět, 130 km, osobním automobilem , podezřelý výraz, , průměrná spotřeba 8,3 l/100 km, sazba základní náhrady 5,90 Kč/km, cena paliva 44,50 Kč/l), náhrady za ztrátu času ve výši 600 Kč (4 půlhodiny po 150 Kč) podle § 14 odst. 3 a. t. a náhrady za 21% DPH ve výši 1 543 Kč (po zaokrouhlení) podle § 137 o.s.ř.55. Odvolací soud proto přiznal žalovanému vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 8 890 Kč (4 600 + 900 + 1 247 + 600 + 1 543).56. Výroky III a IV nebyly odvoláním napadeny, tudíž zůstaly nedotčeny.