Žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutím, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva o RÚ“). Podpisem Smlouvy o RÚ se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaná mimo jiné stvrdila, že se s ÚP seznámila, všechna jejich ustanovení jsou ji srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena jako procentuální část nesplacené dlužné částky (tj. výše vyčerpaného nesplaceného RÚ spolu s dlužnými poplatky a dlužnými úroky), a to konkrétně na 3,18 % ze sjednaného úvěrového rámce. Výše pravidelné měsíční splátky RÚ se mění v závislosti na výši nesplacené dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku ve výši , částka, . Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku , částka, . Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dlužných splátek. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dlužné splátky ve stanovené lhůtě neuhradila, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . I přes výzvy žalobkyně žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila ničeho, žalobkyně tak eviduje za žalovanou pohledávku ve výši , částka, , z toho , částka, neuhrazená jistina, , částka, náklady na vymáhání a , částka, smluvní pokuty, , částka, za poplatek za pojištění a příslušenství, a to konkrétně úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši , částka, (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z Jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby), kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši ročně od , datum, , tj. od 15. dne po dni zesplatnění úvěru, do , datum, , tj. do dne sepisu žaloby, v částce , částka, (úrok z jistiny, poplatků a smluvních pokut), dále úrok ve výši 25,90 % p. a. z částky , částka, od , datum, , tj. do dne sepisu žaloby, a dále úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Z Úvěrové smlouvy č. , hodnota, – revolvingový úvěr Flexibilní půjčka ze dne , datum, plyne, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet peněžní prostředky do výše úvěrového limitu ve výši , částka, na nákup zboží a žalovaná se tyto peněžní prostředky zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 25,90 % ročně z výše úvěrového rámce, to vše pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,18 % z výše úvěrového rámce, tj. ve výši , částka, , splatnými vždy k 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, . – , Anonymizováno, , s nimiž se žalovaná seznámila, což potvrdila svým podpisem smlouvy.5. Z obsahu Úvěrových podmínek společnosti , Jméno žalobkyně, . – , Anonymizováno, (dále jen „ÚP“) bylo zjištěno, že žalovaná byla dle článku 9.1 ÚP v případě svého prodlení s platbou některé ze splátek povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, s jejíž platbou je v prodlení. Dále se žalovaná na základě téhož článku zavázala žalobci v případě svého prodlení se splácení nahradit náklady účelně vynaložené na upomínání žalovaného k úhradě. Dle článku 11 ÚP byl žalobce oprávněn prohlásit nesplacený zbytek úvěru za ihned splatný mimo jiné v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou nejméně 2 po sobě jdoucích splátek, nebo v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jedné splátky do prodlení déle než 30 dnů. Dle téhož článku ÚP se nesplacený zbytek úvěru i po zesplatnění úvěru nadále úročí smluvním úrokem.6. Z obsahu Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že žalovaná na úvěru , datum, vyčerpala celý úvěrový limit. , adresa, splátek z 10 uhradila, vždy v rozdílné výši a vždy až po splatnosti, když byly splatné ve dnech 20. v měsíci. Žalovaná na úvěr uhradila dne na úvěr jen , částka, , když měla předepsáno k úhradě částku , částka, , skládající se z jistiny ve výši , částka, , úrok za hotovostní transakce ve výši , částka, , náklady na vymáhání , částka, , smluvní pokuta , částka, , obchodní úrok , částka, , úrok z prodlení , částka, , a dále úrok na pojistné , částka, , pojištění , částka, a úrok , částka, a poplatek za výběr z bankomatu , částka, . Dále již žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho. Dne , datum, pak došlo k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění tak byla žalovaná povinna žalobkyni zaplatit celkem částku , částka, .7. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalované oznámila zesplatnění nesplaceného zbytku úvěru a vyzval ji k jeho zaplacení. Předmětný dopis byl žalované odeslán doporučeně, jak plyne z poštovního podacího archu.8. Dopisem ze dne , datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy a upozornil jej na možnost uplatnění pohledávky žalobkyně u soudu v případě, že žalovaná ve stanovené lhůtě svůj dluh nesplní. Předžalobní výzva byla žalované odeslána doporučeně, jak plyne z poštovního podacího archu.9. Z provedených důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně téhož dne poskytla žalované bezhotovostním převodem na jeho účet peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 25,90 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 20. dni v měsíci. Součástí úvěrové smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobkyně. V úvěrových podmínkách byly mimo další stanoveny podmínky pro zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou dvou po sobě jdoucích splátek, dále zde byla stanovena povinnost žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení, a dále povinnost žalované nahradit žalobci náklady vynaložené na vymáhání dlužných splátek úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami splatnými. Na úvěr žalovaná do jeho zesplatnění žalovaná zaplatil jen , částka, . Dopisem následně žalobkyně v souladu s ÚP zesplatnila nesplacený zbytek úvěru. Předžalobní výzva byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána dne , datum, .10. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.16. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.17. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům. V dané věci se jedná o spor účastníků z titulu smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované na její požádání poskytnout peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto peněžní vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Způsob splacení úvěru byl sjednán ve formě pravidelných měsíčních splátek (§ 2399 odst. 1 o. z.). Žalobkyně peněžní prostředky žalované prokazatelně poskytla a žalovaná tyto prostředky zjevně spotřebovala, avšak bez toho, aby tyto prostředky žalobkyni v dohodnuté době a dohodnutým způsobem vrátila. V důsledku toho žalobkyně nesplacený zbytek úvěru zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celého nesplaceného zbytku úvěru jednorázově včetně dalších poplatků a smluvních pokut. Splněny byly i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 o. z. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání. Sjednanou výši smluvní pokuty nelze považovat za neplatnou pro extrémní rozpor s dobrými mravy (§ 588, § 2051 o. z.). Žalovaná se v rámci smluvní volnosti dále zavázala v případě svého prodlení zaplatit žalobkyni náhradu nákladů, které žalobkyně účelně vynaložila na upomínání žalované k úhradě. Žalobkyně tak v řízení prokázala uzavření smlouvy o úvěru, jejíž součástí bylo též ujednání o povinnosti žalované v případě jejího prodlení se splácením zaplatit žalobkyni jednak smluvní pokutu a jednak náhradu nákladů na upomínání. Žalobkyně prokázala též poskytnutí peněžních prostředků žalované dle smlouvy. Bylo tedy na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátila a zaplatila poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení půjčky a zaplacení úroku neprokázala. Proto soud podané žalobě ohledně nároku na za zaplacení jistiny úvěru, smluvního úroku z úvěru, smluvní pokuty a poplatku za vymáhání vyhověl.18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nesplnila svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalované je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.20. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.