5 Tdo 797/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 797/2019 citace  Název judikátu:Udání padělaných cenných papírů bance jako pravých, subisdiarita trestní represe, nepřiměřená délka trestního stíhání Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:9. 12. 2020 Spisová značka:5 Tdo 797/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.797.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Cenné papíry Časová působnost Nebezpečnost činu pro společnost Padělání a pozměnění (pozměňování) peněz Podmíněné odsouzení Subsidiarita trestní represe Trest Trestní zákon Trestní zákoník Ultima ratio Úvěrový podvod Zákaz reformace in peius Dotčené předpisy:§ 233 odst. 2 alinea 2 tr. zákoníku § 233 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku § 211 odst. 1 tr. zákoníku § 265s odst. 2 tr. ř. § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák. § 140 odst. 3 písm. b) tr. zák. § 2 odst. 1 tr. zákoníku § 16 odst. 1 tr. zák. § 3 odst. 2,4 tr. zák. § 88 odst. 1 tr. zák. § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 58 odst. 1 tr. zák. § 82 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:21. 4. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 1126/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 797/2019-7654 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 12. 2020 o dovoláních, která podali obvinění V. Š., nar. XY, bytem XY, XY, A. V., nar. XY, bytem Italská republika, XY, XY, a Z. V., nar. XY, bytem XY, XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 3 To 157/2017, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 28 T 9/2007, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněných V. Š., A. V. a Z. V. odmítají. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 2. 12. 2016, sp. zn. 28 T 9/2007, bylo rozhodnuto v trestní věci obviněných V. Š., A. V. a Z. V. následovně. Obviněný V. Š. uznán vinným pod bodem 1) výroku o vině pokusem trestného činu padělání a pozměňování peněz (nesprávně uvedeno „pozměnění“) podle § 8 odst. 1, § 140 odst. 1, odst. 2 alinea 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009 (dále ve zkratce jen „tr. zákon“), a to za užití § 143 tr. zákona, ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, a pod body 1) a 2) výroku o vině trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zákona. Za to mu byl podle § 140 odst. 2, § 35 odst. 1 a § 40 odst. 1 tr. zákona uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 60a odst. 1, 2 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let s dohledem. Dále mu byl podle § 49 odst. 1 tr. zákona uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech s předmětem činnosti koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost v oblasti výroby, obchodu a služeb, pronájem nebytových prostor, včetně poskytování služeb spojených s pronájmem, jakož i zastupování takových subjektů, jejich statutárních orgánů a členů orgánů na základě plné moci, v trvání 5 let. Obviněná A. V. byla uznána vinnou pod bodem 1) výroku o vině pokusem trestného činu padělání a pozměňování peněz (nesprávně uvedeno „pozměnění“) podle § 8 odst. 1, § 140 odst. 1, odst. 2 alinea 2 tr. zákona za použití § 143 tr. zákona, ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona a pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 10 odst. 1 písm. c), § 250b odst. 1 tr. zákona, za což jí byl podle § 140 odst. 2, § 35 odst. 1 a § 40 odst. 1 tr. zákona uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 60a odst. 1, 2 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let s dohledem. Obviněný Z. V. byl uznán vinným pod bodem 1) výroku o vině pokusem trestného činu padělání a pozměňování peněz (nesprávně uvedeno „pozměnění“) podle § 8 odst. 1, § 140 odst. 1, odst. 2 alinea 2 tr. zákona za použití § 143 tr. zákona, ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, a pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 10 odst. 1 písm. c), § 250b odst. 1 tr. zákona, za což mu byl uložen podle § 140 odst. 2, § 35 odst. 1 a § 40 odst. 1 tr. zákona úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců, jehož výkon byl podle § 60a odst. 1, 2 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let s dohledem. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali všichni obvinění a státní zástupce odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 3 To 157/2017, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. řádu z podnětu odvolání obviněných i státního zástupce napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu. Dále podle § 259 odst. 3 znovu rozhodl tak, že pod bodem 1) výroku o vině obvinění V. Š., A. V. a Z. V. byli uznáni vinnými pokusem zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz podle § 21 odst. 1, § 233 odst. 2 alinea 2, odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), za užití § 238 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a obvinění A. V. a Z. V. též pomocí k přečinu úvěrového podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c), § 211 odst. 1 tr. zákoníku, obviněný V. Š. byl pod bodem 1) a 2) uznán vinným přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl obviněnému V. Š. uložen podle § 233 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let, obviněné A. V. byl uložen podle § 233 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let, a obviněnému Z. V. byl uložen podle § 233 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. 3. Uvedených trestných činů se obvinění podle rozsudku odvolacího soudu dopustili (zjednodušeně uvedeno) následovně. Pod bodem 1) šlo o to, že ve Zlíně v přesně nezjištěné době od začátku roku 2002 do 12. 8. 2002 obviněný V. Š. jako předseda představenstva dlužníka obchodní společnosti A., IČ: XY, se sídlem XY, XY (dále jen jako „A.“), v rámci jednání předcházejících uzavření Smlouvy o úvěru ze dne 12. 8. 2002, č. 1268/02/LCD, v České spořitelně, za blíže nezjištěných okolností, spolu s dalšími obviněnými opatřil napodobeniny listinných akcií na majitele, číselné řady 1-200 o jmenovité hodnotě 5 000 Kč, vydaných obchodní společností A. ke dni 4. 1. 1996, tehdy uložených u italské banky BIPOP-CARIRE, se sídlem v Italské republice (dříve Banca Popolare di Brescia), včetně 50 kusů akcií (č. 151-200) uložených u uvedené banky pro italského občana Giovanniho Mottiho a 108 kusů akcií (č. 43-150) pro italského občana Gustava Piantoniho, z celkové emise 200 kusů upsaných akcií. Dané listiny označené jako akcie obchodní společnosti A., vydané dne 4. 1. 1996, přitom k datu svého vydání nesplňovaly povinnou náležitost podpisů dvou členů představenstva oprávněných podepisovat za tuto obchodní společnost. Uvedené falzifikáty obviněný předložil věřiteli s tvrzením, že jsou vlastněny obviněným, ačkoliv si byl vědom toho, že padělky akcií budou věřitelem použity jako jedna z forem zajištění předmětného úvěru. Za tímto účelem také obviněný dne 15. 1. 2003 s věřitelem uzavřel smlouvu o zastavení listinných akcií, č. ZA1/1268/LCD. Obviněný Z. V. a obviněná A. V. s vědomím všech těchto skutečností po předchozí vzájemné domluvě s obviněným V. Š. a po opatření napodobenin akcií poskytli k tomu pomoc spočívající ve sjednání nezbytného zajištění úvěru tím, že dne 15. 1. 2003 uzavřeli s věřitelem příslušné zástavní smlouvy uvedené ve výroku rozhodnutí a předmětné padělky akcií téhož dne věřiteli také osobně předali. Všichni obvinění tak činili s vědomím okolností týkajících se uložení pravých listin označených jako akcie ze dne 4. 1. 1996 u banky BIPOP-CARIRE se sídlem v Italské republice. Již v době sjednávání Smlouvy o úvěru ze dne 12. 8. 2002 jim bylo známo, že zástavní právo k těmto akciím, jejichž falzifikáty věřiteli následně předali, představuje jednu z forem zajištění pohledávky věřitele této smlouvy. Pod bodem 2) výroku o vině ve Zlíně v přesně nezjištěné době od počátku roku 2003 do