Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k soudu dne 25. 2. 2025 domáhal zaplacení částky 418 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 31. 10. 2023 byla mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo (dále jen SOD), jejímž předmětem bylo zhotovení díla, označeného jako „Rekonstrukce roubené části domu čp. , číslo popisné, , , adresa, “. V čl. 2.1 smlouvy byla sjednána cena díla 800 000 Kč bez DPH, přičemž 40 % ceny bude zaplaceno oproti zálohové faktuře na účet; žalobce uhradil žalovanému dne 31. 10. 2023 zálohu 320 000 Kč a dne 29. 4. 2024 zálohu 98 000 Kč, celkem 418.000 Kč. V čl. 3.1 smlouvy se žalovaný zavázal dílo provést nejpozději do 30. 9. 2024. V čl. 4.1 SOD bylo sjednáno, že povinnosti zhotovitele jsou splněny až úplným dokončením díla jako celku a jeho převzetím. Žalovaný dílo nedokončil, přičemž na něm přestal pracovat dne 4. 9. 2024, kdy byl na stavbě naposledy. Žalobce proto dne 1. 10. 2024 zaslal žalovanému písemnost označenou jako „Výzva k nápravě“, ve které vyzval žalovaného mimo jiné k dokončení díla v souladu se smlouvou nejpozději do 14. 10. 2024. K dokončení díla nedošlo a žalobce proto dne 16. 1. 2025 odstoupil od smlouvy a vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení – vrácení uhrazených záloh ve výši 418.000 Kč. Vzhledem ke zrušení smlouvy o dílo vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat a žalobce po žalovaném požaduje vrácení celé zálohy, neboť provedená část díla vykazuje zásadní a neopravitelné vady, které znemožňují jakékoli využití díla, což vyplývá ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Z něj dále mimo jiné vyplývá nedodržení minimální hloubky založení 0,80 m u betonových základů, která je předepsaná ČSN (v reálu je 0,5 m). Znalec uzavřel, že pokud mají být základy pod obvodovými stěnami stavby provedeny v souladu s touto normou, aby byla zajištěna stabilita stavby, musí být vadně provedené základy vybourány a odstraněny a náklady na odstranění byly znalcem odhadnuty na částku 134 830 Kč. Vzhledem k odstoupení žalobce od smlouvy o dílo je žalovaný povinen vydat celou uhrazenou zálohu, neboť jím provedená část díla vykazuje neopravitelné vady, pro které není dílo pro žalobce jakkoli využitelné a žalobce z něj nemá žádný majetkový prospěch.2. Žalovaný proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal včasný odpor. V něm dne 10. 3. 2025 uvedl, že žaloba je nedůvodná. Činí nesporným, že dne 31. 10. 2023 byla mezi účastníky uzavřena SOD a že od žalobce přijal na záloze 418 000 Kč. Nesouhlasí s tvrzením, že dílo nedokončil z důvodů na své straně, naopak dílo nemohlo být dokončeno, neboť žalobce jako objednatel byl v prodlení se splněním přípravy staveniště tak, aby žalovaný mohl dílo dokončit. K dispozici nebyl žádný projekt a zřejmě ani příslušná povolení/oznámení stavebního úřadu; vše bylo otázkou dohody mezi účastníky. Žalovaný nejprve označil trámy, které bylo nutno vyměnit a při provádění výměny označených trámů žalobce požadoval nad rámec SOD další věci, specifikované v bodě II odporu. Žalovaný betonové základy stavby dle přání žalobce začal provádět s tím, že žalobce má objednaného jiného zhotovitele na provedení základové desky, která má být položena na základy zhotovené žalovaným. Teprve po instalaci základové desky lze pokračovat ve výměně trámů, a tedy dokončení práce dle původní SOD. Tím došlo ke změně původních ujednání SOD nejen ve vztahu k rozsahu díla, ale ve vztahu k možnosti provedení díla, a tedy i časovému hledisku provádění díla, které logicky nemohlo být dokončeno v původním termínu a navíc v něm nemůže být pokračováno, když základová deska dosud nebyla instalována a žalobce odmítl uzavřít dodatek k SOD, reflektující vícepráce a jejich cenu. Žalovaný tak požadoval uzavření dodatku k SOD v písemné podobě, jehož obsahem by bylo rozšíření díla, stanovení nového termínu dokončení díla a tomu odpovídající zvýšení ceny díla. To žalobce odmítl. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, žalovaný uvedl, že ten byl zjevně vypracován na základě nesprávného (nepravdivého) zadání, neboť žalovaný měl provést základy obvodových stěn stavby a na tyto základy měl jiný zhotovitel zhotovit základovou desku, jíž by došlo k dorovnání požadované výšky 0,8 m, která odpovídá normám ČSN. Kromě toho je nutno konstatovat, že žalobce a jeho otec byli vždy přítomni provádění díla a nikdy nic nerozporovali. Na straně žalovaného žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo, naopak má nepochybně právo na zaplacení odměny za část díla, kterou pro žalobce skutečně provedl, neboť SOD byla zrušena z důvodů na straně žalobce. Ke svým tvrzením žalovaný předložil komunikaci mezi účastníky, foto stavby a výzvu žalobce s reakcí žalovaného. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.3. V podání ze dne 11. 4. 2025 žalobce doplnil, že žalovaný nemohl dopisem ze dne 22. 1. 2025 platně odstoupit od SOD, neboť ta byla zrušena již odstoupením žalobce ze dne 16. 1. 2025, které bylo žalovanému doručeno dne 16. 1. 2025. Odstoupení žalovaného od SOD již bylo z právního hlediska nicotné. Žalobce sporuje, že by byl v prodlení s přípravou staveniště, to bylo od počátku připraveno k provádění díla a žalovaný ke staveništi neměl při započetí ani při provádění díla žádné výhrady. Komunikace (Whatsapp a sms) mezi účastníky započala dne 8. 10. 2023, tedy ještě před uzavřením SOD a skončila dne 13. 9. 2024, kdy se situace mezi účastníky řízení nevratně vyhrotila a žalovaný projevil svoji vůli v provádění díla nepokračovat. Žalovaný zaslal žalobci dne 3. 9. 2024 dodatek k SOD, kdy deklaroval, že v případě podpisu navrženého dodatku (který se ovšem nijak netýkal staveniště) bude v díle pokračovat. Z toho je patrné, že nečinnost ze strany žalovaného se vůbec netýkala staveniště. Pokud jde o tvrzení žalovaného ohledně základové desky, pak se jedná o žalovaného výmysl, protože základovou desku neměl provádět žalovaný ani nikdo jiný. Žalovaný při výměně trámů na údajnou základovou desku vůbec čekat nemusel a ani nečekal. V době, kdy žalovaný ukončil práce na díle, již měl jednu stranu stavby provizorně založenou a výměnu trámů prováděl bez ohledu na základovou desku a jeho tvrzení jsou proto nepravdivá. Žalobce nepožadoval po žalovaném žádné vícepráce, a to ani ty, které žalovaný tvrdí ve svém vyjádření. O demontáži stropu se zmínil sám žalovaný zprávou, adresovanou žalobci dne 22. 4. 2024 a s demontáží stropu přišel sám. Žalobce po žalovaném nepožadoval výměnu příček a o statikovi se žalovaný zmínil ve zprávě adresované žalobci teprve dne 1. 9. 2024, tj. 10 měsíců po uzavření SOD. 12 dní poté však žalovaný zaslal zprávu žalobci, že odstupuje od SOD a z jeho jednání bylo zřejmé, že na staveniště se již nevrátí a v díle pokračovat nebude. Pokud jde o betonové základy pod obvodovými stěnami stavby, pak toto zmínil sám žalovaný ve zprávě adresované žalobci dne 21. 10. 2023, ve které uvedl, že v rámci díla provede i betonovou podezdívku a sděluje žalobci „komplet“ cenu i s podezdívkou. Nejednalo se tak o žádné vícepráce údajně požadované žalobcem, ale o činnosti, ke kterým se zavázal sám žalovaný. Pokud jde o dodatek k SOD, tak o něm se žalovaný zmínil poprvé ve zprávě ze dne 2. 9. 2024, tedy necelý měsíc před termínem dokončení díla. Následně dne 3. 9. 2024 adresoval žalobci návrh dodatku, a to fotografii ručně a chaoticky sepsaného textu v sešitu. K tomu mu žalobce odpověděl, že těch pár vět nemá žalovaný nazývat dodatkem. Z obsahu rukou psaného textu tedy nelze dovodit, že se jedná o dodatek a není v něm uvedeno nic o rozšíření díla, stanovení nového termínu dokončení díla a tomu odpovídající zvýšení ceny. Žalobce rekapituluje, že o dodatku k SOD se zmínil žalovaný prvně dne 2. 9. 2024, kdy do konce termínu pro dokončení zbývá necelý měsíc. Prodlení žalovaného s provedením díla bylo způsobeno jen a pouze laxností žalovaného, absencí na staveništi a naprostým podceněním situace. Z komunikace mezi účastníky je zřejmé, že žalobce urgoval žalovaného opakovaně k práci. Žalovaný nepředložil žalobci žádný relevantní dodatek k SOD, proto nemohl platně žalovaný odstoupit od SOD. SOD byla zrušena odstoupením žalobce ze dne 16. 1. 2025, které bylo doručeno žalovanému téhož dne. Pokud žalovaný odkazuje na své odstoupení od SOD v důsledku skrytých překážek podle § 2627 odst. 2 obč. zák., pak skrytou překážkou je okolnost znemožňující provedení díla v důsledku místa, kde má být dílo provedeno, typicky se jedná např. o nevhodné geologické poměry, vysokou hladinu podzemní vody, archeologický nález apod. Žádaná taková skrytá překážka však na místě staveniště nebyla a žalovaný žádnou skutečnou překážku neuvádí ani neprokazuje. Nadto namítání údajných (neexistujících) skrytých překážek více než 4 měsíce poté, kdy žalovaný přestal na díle pracovat a poté, kdy již SOD byla zrušena ze strany žalobce, rozhodně nenaplňuje požadavek bez zbytečného odkladu“ uvedený v ust. § 2627 odst. 1 obč. zák. Dále se žalobce vyjadřuje k námitkám žalovaného ke znaleckému posudku a tvrzenému bezdůvodnému obohacení na straně žalobce. Žalovaný náklady za skutečně odvedenou práci na díle ničím nedokládá – pokud tvrdí, že mu při provádění díla vznikly náklady, tak musí takové náklady v řízení nejen tvrdit, ale i prokazovat.4. V průběhu řízení účastníci dále doplňovali skutková tvrzení.5. Žalobce v replice ze dne 19. 6. 2025 uvedl, že v době od podání žaloby došlo na vlastní náklady žalobce k odstranění díla provedeného žalovaným, tj. betonových základů roubené stavby čp. , číslo popisné, a jižní stěny roubené stavby, když v odstoupení žalobce od SOD ze dne 16. 1. 2025 vyzval žalovaného k odstranění díla, což však žalovaný neučinil a na výzvu nereagoval. Nereagoval ani na výzvy k účasti na ohledání díla znalcem. Odstranění díla provedla společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a to na základě SOD ze dne 3. 3. 2025 se sjednanou cenou 113 000 Kč, kterou žalobce uhradil dne 21. 3. 2025. Důvodem odstranění díla nebyla jen absolutní nesoučinnost žalovaného a jeho ignorace výzev ze strany žalobce k řešení vzniklé situace, ale i (zejména stav) v jakém žalovaný stavbu zanechal, který znamenal v podstatě stále trvající riziko vzniku škody nebo újmy na zdraví. Žalobce si nemohl dovolit nechat dílo v rozpracovaném stavu a riskovat, že se nezabezpečená a nezajištěná stavba zřítí. Navíc odstranění provedeného díla bylo nezbytné i proto, že žalobce koupi a rekonstrukci roubené stavby čp. , číslo popisné, financoval hypotečním úvěrem u společnosti , právnická osoba, . a dle smlouvy o hypotečním úvěru s dodatkem a dle úvěrových podmínek byl žalobce povinen rekonstrukci roubené stavby dokončit a poté oznámit úvěrující bance v termínu do 10. 1. 2025 pod sankcí smluvní pokuty. Později se žalobci podařilo s bankou sjednat nový dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým byla lhůta k oznámení dokončené rekonstrukce stavby prodloužena do 10. 1. 2026. K dokončení rekonstrukce přitom bylo nutné, aby po dokončení díla ze strany žalovaného byly v roubené stavbě provedeny další navazující práce v podobě zapojení elektřiny, vody aj. Před odstraněním díla provedl žalobce dne 1. 3. 2025 podrobnou fotodokumentaci roubené stavby, dokládající stav, v jakém ji žalovaný zanechal. K tomu žalobce přikládá i fotodokumentaci z místního šetření ze dne 15. 10. 2024 provedenou znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , zpracovatelem znaleckého posudku.6. Při jednání dne 9. 7. 2025 žalovaný doplnil, že odstoupení od SOD ze strany žalobce považuje za neplatné, dílo nevykazuje vady, které žalobce tvrdí a nebylo řádně předáno. Důvody pro nepokračování v díle ze strany žalovaného závisely pouze na straně žalobce. Jestliže žalobce požadoval po žalovaném provedení dalších prací, pak to, že odmítl uzavřít na návrh žalovaného dodatek k SOD, vedlo zhotovitele k tomu, že je oprávněn od SOD odstoupit. Není tedy důvod, aby nedostal zaplaceno za provedenou práci. Znalecký posudek byl zpracován na objednávku žalobce a nereflektuje celý rozsah díla a otázkou je obsah zadání. Pokud jde o údajnou vadu základů s tím, že tyto měly být pouze v hloubce 0,6 metrů namísto normou požadované hloubky 0,8 metrů, pak tyto základy zbudoval žalovaný na základě výslovného pokynu a dohody se žalobcem, který požadoval právě tuto hloubku zřejmě z finančních důvodů. Žalovaným byl poučen o tom, že norma stanoví hloubku základů ve výši 0,8 metrů.7. Žalobce při jednání dne 9. 7. 2025 popřel, že by byl žalovaným poučen o tom, jaká má být normovaná hloubka základů. Je zřejmé, že žalovaný sám připouští vadné základy, když byly nedostatečně zahloubeny, avšak žádné poučení v tomto smyslu žalobci dáno nebylo. Navíc to považuje žalobce za bezpředmětné, protože žalovaný prováděl dílo jako profesionál, dílo mělo být provedeno řádně tak, aby odpovídalo normám. Zbourány byly následně veškeré základy provedené žalovaným a jižní stěna, kde žalovaný vyměnil 8 trámů. To byl celý rozsah toho, co žalovaný na stavbě provedl.8. V podání ze dne 28. 7. 2025 dále žalobce k výzvě soudu s poučením dle § 118a odst. 1 o. s. ř. doplnil, že v předmětu díla dle SOD ze dne 31. 10. 2023 uzavřené mezi ním a žalovaným bylo dílo v bodě 1.1. vymezeno tak, že se zhotovitel zavazuje mimo jiné provést „opravu podezdívky pod roubenou opravovanou částí včetně hydroizolace“. Žalobce vysvětluje, že oprava podezdívky pod roubenou opravovanou částí včetně hydroizolace zahrnovala provedení betonových základových pásů pod obvodovými stěnami, tzn. vyhloubení výkopů pod roubenými stěnami a jejich zabetonování. Na betonových pásech měla být položena hydroizolace, tu však žalovaný neprovedl, resp. nestihl provést předtím, než staveniště opustil. Rozsah takto objednaného díla je zřejmý i ze sms zpráv mezi účastníky ze dne 21. 10. 2023 a vyplývá z nich, že zhotovitelem nabízená cena zahrnuje i podezdívku komplet celého domu pod roubením. Termín „betonová podezdívka“ použil jako první zhotovitel a stejná slova jsou pak užita i v SOD. Stavební deník veden nebyl, účastníci se o něm při provádění díla ani nebavili.9. Žalovaný v podání ze dne 23. 7. 2025 doplnil, že žalobce jednostranně rozšiřoval rozsah díla, kdy v létě 2024 požadoval demolici stropů, úplnou výměnu trámů, statické podepření stavby a budování základů zcela nad rámec SOD, odmítl však podepsat žalovaným předložený písemný dodatek, čímž znemožnil sjednat a adekvátně upravit cenu a nový termín. To vyplývá z komunikace mezi účastníky byli tomu přítomni i kolegové žalovaného pan , jméno FO, a pan , jméno FO, . Betonové základy nebyly předmětem původní SOD, což je zřejmé z čl. 1. 1 SOD, kde je vymezen rozsah díla. Vícepráce byly sjednány konkludentně a není důvod upírat žalovanému právo na zaplacení víceprací i přes absenci písemného dodatku. Žalobce trval na hloubce betonových základů cca 0,60 m místo normových 0,80 m, ačkoli byl na nutnost hlubšího založení upozorněn. Vzhledem k tomu, že z renovace roubenky se postupně stávala její rekonstrukce a docházelo k výměně trámů ve větším rozsahu, než jak bylo původně zamýšleno, vyvstala potřeba zajistit statika. Na to byl žalobce upozorněn a přislíbil statika zajistit, což neučinil. Žalovaný pracoval na díle naposledy dne 4. 9. 2024 a dne 13. 9. 2024 oznámil prostřednictvím WhatsApp odstoupení od SOD pro neuzavření dodatku a nepřipravenost staveniště. Přestože byl žalovaný vyzván 1. 10. 2024 k dokončení díla, požadovaná součinnost ze strany žalobce, tj. příprava staveniště a uzavření dodatku k SOD nenastala, a proto nebyl žalobce oprávněn od SOD odstoupit. Je pravdou, že , tituly před jménem, , jméno FO, v prosinci 2024 písemně oslovil žalovaného s dotazy. Na to žalovaný reagoval telefonicky a byl připraven poskytnout součinnost, avšak žádal znalce o zaslání nejen otázek, ale o zadání znaleckého zkoumání, aby se mohl vyjádřit také k němu. To však znalec odmítl, že je to věcí žalobce, jako zadavatele. V ten moment vyvstaly logicky pochybnosti o objektivnosti znalce a žalovaný dále na dotazy nereagoval. Ke znaleckému posudku žalovaný namítal neobjektivnost a účelové zadání posudku, omezující rozsah posudku, ignorování technologického postupu a přítomnosti objednatele, technické hodnocení neodpovídá smluvnímu zadání a nezohlednění absence stavebního povolení a dokumentace. Pokud žalobce v březnu 2025 nechal na své náklady vybourat betonové základy a jižní roubenou stěnu, pak z toho plynoucí nárok vůči žalovanému není možno považovat za oprávněný.10. Žalobce podáním ze dne 12. 8. 2025 navrhl rozšíření žaloby o náhradu nákladů na odstranění díla s tím, že požaduje po žalovaném zaplacení částky 113 000 Kč, které vynaložil společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . za odstranění díla dle SOD ze dne 3. 3. 2025. Pravomocným usnesením čj. 16 C 36/2025-270 ze dne 29. 9. 2025 soud změnu (rozšíření) žaloby připustil. K rozšíření žaloby žalobce doplnil, že porušení povinnosti žalovaného dokončit dílo řádně a včas, tedy v příčinné souvislosti, vedlo ke vzniku škody na straně žalobce a žalovaný je povinen tuto škodu dle § 2913 obč. zák. nahradit. Žalovaný dne 4. 9. 2024 opustil stanoviště a ani v žalobcem prodloužené lhůtě k dokončení díla nepřistoupil. Následně dne 16. 1. 2025 žalobce od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k odstranění díla s tím, že pokud tak neučiní a dílo neodstraní, učiní tak žalobce a náklady bude vůči žalovanému uplatňovat. Protože žalovaný dílo neodstranil, bylo odstraněno společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . v souladu se smlouvou o dílo ze dne 3. 3. 2025 a cena za odstranění díla činila 113 000 Kč. Uhrazena byla žalobcem zhotoviteli. S ohledem na zjištěné vady betonových základových pásů vyplývající ze znaleckého posudku, bylo jediným řešením odstranění díla. Pokud by dílo nebylo odstraněno, současně by žalobce nedodržel podmínky hypotečního úvěru a nedokončil včas rekonstrukci v termínu, stanoveném financující bankou. Vynaložené náklady jsou přiměřené, když znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, byly ve znaleckém posudku stanoveny vyšší než skutečně realizovanou částkou, a to ve výši 134 830 Kč. Pro úplnost žalobce dodává, že po odstranění díla zahájil novou rekonstrukci stavby jiný zhotovitel, práce byly zahájeny v polovině března 2025 a dne 17. 4. 2025 byly všechny obvodové roubené části dokončeny. Nový zhotovitel tedy provedl dílo za cca 1 měsíc, oproti tomu žalovaný měl dle smlouvy o dílo na dokončení díla 11 měsíců a po 10 měsících staveniště opustil.11. V replice ze dne 1. 9. 2025 žalobce doplnil, že provedení betonových pásů pod obvodovými stěnami nejsou vícepracemi, ale tento rozsah byl sjednán ještě před uzavřením písemné smlouvy s odkazem na textovou komunikaci ze dne 21. 10. 2023. Ve smlouvě pak byly uvedeny jako oprava podezdívky pod roubenou částí včetně hydroizolace a nadto tyto pásy začal žalovaný provádět již v době první návštěvy v dubnu 2024. Betonové základy žalovaný zahrnul i do kalkulace zaslané žalobci textovou zprávou dne 1. 9. 2024. Ručně psané a proškrtané poznámky v sešitu, které žalovaný označuje za „dodatek“, nesplňují náležitosti právního jednání a nemůžou být považovány za dodatek ke smlouvě. Žalobce popírá, že by trval na hloubce cca 0,60 m místo normových 0,80 m ačkoli měl být na nutnost hloubky založení upozorněn. Jednak dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, činí skutečná hloubka základů pouze 0,50 m a nikoli 0,60 m a jednak žalobce nikdy s nižší, než normovanou hloubkou nesouhlasil. Žalovaný se snaží zpětně hledat důvody pro nevyhovující hloubku, za kterou však nese plnou odpovědnost. Nad betonovými pásy již měly být osazovány trámy, s čímž žalovaný na jižní straně stavby skutečně započal. Žalovaný prováděl dílo jako odborník a měl povinnost provést jej řádně, tedy postupovat s odbornou péčí dle § 5 odst. 1 o. z. Pokud jde o statika, pak o něm se žalovaný zmínil až dne 1. 9. 2024, tedy více než 10 měsíců po uzavření SOD a měsíc před sjednaným termínem dokončení. Tím prokázal, že přípravu ani organizaci prací nezajistil řádně. Následně dne 4. 9. 2024 staveniště opustil. Žalobce na vady betonových základů nepoukazuje proto, aby vůči žalovanému uplatnil nárok z vadného plnění, ale jako doklad toho, že plnění žalovaného odporující technickým normám, je pro žalobce nevyužitelné, resp. že z něj žalobce nemá žádný majetkový prospěch, pouze náklady na odstranění.12. Žalovaný v replice ze dne 4. 9. 2025 setrval na svých výhradách vůči žalobci a k rozšíření žaloby uvedl, že nárok za odstranění nákladů je nedůvodný, neboť odstranění základů nebylo nezbytné a žalobce si je nechal odstranit sám. Nadto žalovaný připomíná, že hloubení základů zcela odpovídá požadavku žalobce, místní situaci a navíc byl žalobce poučen o tomto stavebním kroku. Tuto argumentaci žalovaný opakuje i v podání ze dne 17. 9. 2025, kdy navíc namítá, že náklad na posudek 38 000 Kč není škodou způsobenou žalovaným, ale nákladem důkazu, který může být podle § 127a a odst. § 151 odst. 2 o. s. ř. zohledněn jen v rámci rozhodnutí o nákladech řízení, nikoli jako součást merita sporu. Žalobce se tak snaží obcházet procesní úpravu a tento požadavek je nedůvodný.13. Konečně žalobce v replice ze dne 6. 10. 2025 poukazuje na to, že neuplatňuje nárok z vadného plnění ve smyslu ust. § 2617 obč. zák., kdy vadné provedení betonových základových pásů je ve věci relevantní pouze z hlediska vypořádání bezdůvodného obohacení. Plnění provedené žalovaným totiž vykazuje tak závažné nedostatky, že pro žalobce není jakkoli využitelné a žalobci z něj nevznikl žádný majetkový prospěch. Jelikož se žalobce takovým plněním nijak neobohatil, nenáleží žalovanému žádné protiplnění v rámci vypořádání bezdůvodného obohacení (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1060/2017). Žalobce zopakoval, že textová zpráva žalovaného ze dne 13. 9. 2024, adresovaná žalobci, nepředstavuje platné odstoupení od smlouvy o dílo a žalovanému navíc v dané době nesvědčil žádný zákonný ani smluvní důvod k odstoupení od smlouvy. Žalovaný neprokazuje, že by mu žalobce udělil nevhodný pokyn (viz vadná hloubka betonových pásů), ani že by žalobce upozornil na jeho nevhodnost.14. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:15. Mezi účastníky je nesporné, že byla mezi nimi dne 31. 10. 2023 uzavřena smlouva o dílo a žalovaný jako zhotovitel přijal od žalobce na záloze 418 000 Kč, s čímž korespondují potvrzení o odchozí úhradě (čl. 10-10 p.v.).16. Ze Smlouvy o dílo (dále jen SOD) ze dne 31. 10. 2023 (čl. 9) bylo zjištěno, že žalovaný jako zhotovitel se zavázal provést pro žalobce jako objednatele rekonstrukci roubené části domu čp. , číslo popisné, , , adresa, v rozsahu výměny poškozených trámů nosných stěn dle poptávky objednatele a osobní prohlídky domu p. , číslo popisné, . Výměna trámů měla být prováděna vždy po konzultaci a odsouhlasení s objednatelem. Dále byla předmětem díla oprava podezdívky pod roubenou opravovanou částí včetně hydroizolace. Vícepráce a vícenáklady měly být konzultovány s objednatelem předem a schválené písemně jako dodatek smlouvy o dílo. Cena díla byla stanovena jako pevná ve výši 800 000 Kč bez DPH, z toho 40 % mělo být zaplaceno oproti zálohové faktuře. Zhotovitel se zavázal provést dílo nejpozději do 30. 9. 2024.17. Z dopisu ze dne 16. 1. 2025 (čl. 11-12) bylo zjištěno, že žalobce tímto dopisem odstoupil od SOD s odůvodněním, že zhotovitel přestal na díle pracovat dne 4. 9. 2024. Z komunikace mezi účastníky bylo zjištěno, že dne 13. 9. 2024 zprávou adresovanou žalobci prostřednictvím aplikace WhatsApp žalovaný sděluje, že odstoupil od Smlouvy o dílo z důvodu „nepodepsání smlouvy ze strany žalobce i přes opakované žádosti“. Toto odstoupení od smlouvy žalobce považuje za neplatné a tento úkon nevyvolal žádné právní účinky. Zpráva dle žalobce nenaplňuje formální ani obsahové náležitosti pro řádné odstoupení smlouvy, přičemž takové právo zhotoviteli ani nepříslušelo, neboť nebyl naplněn žádný ze zákonných důvodů pro odstoupení.18. Z dopisu žalobce ze dne 1. 10. 2024 (čl. 20–21) bylo zjištěno, že reaguje prostřednictvím svého právního zástupce na údajné odstoupení od smlouvy žalovaným ze dne 13. 9. 2024 s tím, že toto je neplatné a nevyvolává žádné právní účinky, a to z toho důvodu, že nesplňuje náležitosti právního jednání a bylo učiněno na podkladě neexistujícího právního důvodu. Současně žalobce vyzval žalovaného k nápravě a dokončení díla v souladu se SOD nejpozději do 14. 10. 2024. Z reakce žalovaného je však zřejmé, že dílo dále provádět nebude. Žalobce v odstoupení od smlouvy (viz bod 17) uvedl, že dílo vykazuje závažné a neopravitelné vady, konkrétně nedodržení minimální hloubky založení 0,80 m u betonových základů, když skutečná hloubka založení činí cca 0,50 m, což je v rozporu s předepsanou ČSN 73 1004. Pokud mají být základy pod obvodovými stěnami stavby provedeny v souladu s touto normou, aby byla zajištěná stabilita stavby, musí být provedené základy vybourány a odstraněny, přičemž náklady na odstranění vadných základů byly odborně odhadnuty na částku 134 830 Kč. Žalobce uvedl, že SOD byla ze strany zhotovitele podstatným způsobem porušena tím, že dílo nebylo dosud dokončeno a předáno, přičemž dle SOD mělo být dokončeno do 30. 9. 2024, respektive dle dopisu žalobce ze dne 1. 10. 2024 v dodatečné lhůtě do 14. 10. 2024. Dalším důvodem pro odstoupení od SOD je skutečnost, že provedená část díla (betonové základy) vykazuje podstatné a neopravitelné vady, spočívající v nedodržení minimální hloubky založení 0,80 m, čímž došlo k podstatnému porušení SOD. Vzhledem k tomu, že žalobce odstoupil od SOD, pak podle ust. § 2004 odst. 1 obč. zák. platí, že odstoupením od SOD se závazek zrušuje od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit vše, co již bylo vzájemně plněno. Vzhledem k tomu, že žalobce v souvislosti se SOD zaplatil zálohy v celkové výši 418 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení v této výši, které je povinen vydat. Současně žalobce vyzval žalovaného, aby provedenou část díla, tj. veškeré provedené stavební práce (betonové základy, osazené dřevěné trámy), na vlastní náklady neprodleně odstranil s tím, že pokud tak neučiní, provede odstranění sám žalobce, přičemž vůči žalovanému následně uplatní vzniklé náklady.19. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. 1469-39/2024 z oboru Ekonomika – odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti a Stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavby průmyslové (čl. 283) bylo zjištěno, že znalec předmětnou nemovitost prohlédl a zaměřil provedené stavební práce v rozsahu potřebném pro ocenění při místním šetření, které se konalo dne 15. 10. 2024. Při zaměřování znalec odhlédl od těch prací, které provedl sám zadavatel (objednatel dle SOD). Pokud jde o cenu obvyklou provedených stavebních prací, pak dle znalce obvyklá cena v tomto případě představuje hodnotu služby a znalec v daném případě považuje za cenu nejvíce blízkou ceně obvyklé cenu stanovenou na základě podrobného oceněného soupisu provedených prací a dodávek a to v částce 247 540 Kč včetně DPH. V této ceně není zahrnuta dodávka 9 ks ocelových výsuvných stojek, kterými je stavba provizorně podepřena a nezabudovaný materiál, např. tvárnice ztraceného bednění, nezabudovaného do stavby. V ceně je zahrnuta i cena nově provedených základů. Dle znalce základy vykazují zcela zásadní vadu, kterou je nedodržení minimální hloubky založení 0,80 m, když skutečná hloubka založení činí cca 0,50 m. Minimální hloubka založení je předepsána ČSN 73 1004 Navrhování základových konstrukcí – Stanovení požadavků pro výpočetní metody (07/2020). Pokud mají být základy pod třemi obvodovými stěnami provedeny v souladu s touto normou, aby byla zajištěna stabilita stavby, musí být vadně provedené základy vybourány a odstraněny. Cena blízká ceně obvyklé stavebních prací souvisejících s odstraněním základů byla stanovena částkou 134 830 Kč včetně DPH. Znalec při výslechu před soudem setrval na závěrech svého posudku a k námitkám žalovaného uvedl, že jej písemně kontaktoval, požádal jej o písemné vyjádření a zodpovězení otázek a jak zadání otázek, tak reakci žalovaného znalec učinil součástí znaleckého posudku (str. 4 a 5) a dále je předložil i s vyúčtováním znalečného soudu (viz čl. 308). Na žádnou ze znalcem položených otázek žalovaný jako zhotovitel neodpověděl a neposkytl znalci požadovanou součinnost. Znalec při výslechu před soudem dne 12. 1. 2026 odkázal na závěry znaleckého posudku a k námitkám žalovaného uvedl, že jej před zpracováním posudku kontaktoval, zaslal mu průvodní dopis s otázkami z nichž je zřejmé, že zhotovitel věděl, jaké je zadání znaleckého posudku. Ve vztahu k železobetonovým pásům uvedl, že dům stál původně na základových pásech a i nově tam byly zbudovány železobetonové pásy a nikoli železobetonová základová deska. Staví se buď jedno nebo druhé. Podle normy je minimální hloubka 0,8 metrů a znalec v tomto případě zjistil hloubku založení 0,5 metru. Vzdálenost zahloubení se počítá vždy od základových pásů dolů, tedy od budoucího terénu. Výška spodního trámu vylučovala realizaci základové desky. Ta může být 25–80 cm vysoká, a to podle předpokládaného zatížení. Kdyby však v daném případě měla být základová deska budována, bylo zbytečné pokládat na železobetonové pásy izolaci a penetraci, které na místě viděl. Základy byly zhotoveny ze ztraceného bednění. Při zpracování znaleckého posudku znalec vycházel z normy, kdy minimální nezámrzná hloubka založení je 0,8 metrů, je to nepodkročitelná hloubka. Při prohlídce pásů nezjistil jiné vady, nic se nedrolilo, takové základy se prolijí betonem a proarmují. Žádné zjevné vady nebyly viditelné, nebyl předložen žádný projekt. Jediná vada z jeho pohledu byla ta nedostatečná hloubka založení stavby. Při místním šetření byly staré trámy podepřeny zespodu a opřeny o nové pásy. Tyto staré trámy by se musely podepřít mimo pásy, pak pásy vybourat a odborně zlikvidovat a uložit na řízené skládce. To byl postup, který ocenil v rámci nákladů na odstranění vady. Pokud je stanovena obvyklá cena provedených prací ve znaleckém posudku ve výši 247 540 Kč, pak toto je cena díla, pokud by bylo bez vad. Dílo však vady mělo. Aktivem pro žalobce mohlo být 9 ks výsuvných ocelových stojek, které se nezabudovávají do stavby. Dalším aktivem je provizorní podchycení trámů nezabudovanými podpěrami v majetku zhotovitele, kdy se jedná o materiál, který je použitelný při další práci. Jestliže by si zhotovitel vzal zpět 9 kovových stojek a nezabudovaný materiál ze ztraceného bednění a dále nezabudované podpěry, pak by byl v částkách rozdíl. Je však obvyklé, že věci, které se nezabudovávají, si bere zhotovitel zpět. K dotazu žalovaného, proč nebyly oceněny práce se zohledněním vad, znalec uvedl, že hodnotu díla posuzoval jako by žádnou vadu neobsahovala. Je to standardní způsob ocenění, neboť podle zákona o oceňování majetku dle § 2 se nedají ocenit porovnáním stavební práce vadné. Není povinností znalce zvát k místnímu šetření zhotovitele. Předtím mu poslal žádost o podklady a výzvu k poskytnutí součinnosti. Kromě otázek mu zaslal i soupis provedených prací a dodávek spolu s výměrami a soupis byl bez cen s tím, nechť se k tomu vyjádří, zejména nechť uvede, zda provedl něco dalšího v soupisu nezahrnutého, případně pokud něco neprováděl nebo pouze částečně, aby to řekl a doložil výkazem výměr. Na to žalovaný žádným způsobem nereagoval. Respektive reagoval pouze telefonicky, jak je to popsáno ve znaleckém posudku v 5 bodech na straně , právnická osoba, dotazu z jakého důvodu hloubku základů považuje znalec za vadu a nikoli jako nedodělek či nedokončené dílo uvedl, že si neumí představit, že by někdo založil stavbu do hloubky 500 mm a pak tento základ podbetonovával, to je technicky nemožné. Při místním šetření znalec nenalezl žádné stavební práce, které by se daly nazvat jako oprava podezdívky. V tomto případě šlo o odstranění a vybudování nových základů, kdy podezdívka je viditelná, základy z větší části viditelné nejsou.20. Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne 22. 1. 2025 (čl. 22-23) bylo zjištěno, že činí nesporným uzavření SOD mezi účastníky dne 31. 10. 2023 a složení zálohy žalobcem k rukám žalovaného ve výši 418 000 Kč. Žalovaný však namítl, že dílo prováděl řádně, avšak žalobce rozšiřoval rozsah díla nad rámec sjednaný ve smlouvě o dílo, avšak současně odmítl v tomto smyslu uzavřít dodatek ke smlouvě. Nově požadované práce odmítl žalovaný provést bez náležitě uzavřeného dodatku k SOD a tyto brání v řádném pokračování a dokončení díla dle původní SOD. Lze tedy konstatovat, že zhotovitel nemůže pokračovat v provádění díla z důvodů na straně objednatele, a tyto skutečnosti lze označit jako tzv. skryté překážky ve smyslu ust. § 2627 obč. zák. Zhotovitel tak nemůže být v prodlení s prováděním díla, a to vylučuje existenci zákonného důvodu pro odstoupení od SOD. Zhotovitel tedy neuznává odstoupení od SOD obsažené v přípisu ze dne 16. 1. 2025 a považuje jej za neplatné. Naopak na základě ust. § 2627 odst. 2 obč. zák. tímto zhotovitel odstupuje od SOD. Protože zhotovitel prováděl dílo řádně a včas až do srpna 2024, vzniklo mu právo na doplacení částky 100 800 Kč bez DPH.21. Z reakce zást. žalobce ze dne 27. 1. 2025 (čl. 24-25) soud zjistil, že ač žalovaný tvrdil, že SOD byla uzavřena pouze ústně, má žalobce k dispozici písemnou a oběma účastníky podepsanou SOD. Klient nepožadoval nic nad rámec sjednaného předmětu díla a odmítl podepsat jakýsi ručně psaný text v sešitu žalovaného, nadepsaný jako „Změna rozsahu prací“, který jistě není dodatkem k SOD. Odstoupení od SOD žalovaným považuje žalobce za nicotné, když SOD byla již dříve zrušena odstoupením od SOD právě žalobcem. Při provádění díla nebyly zjištěny žádné skryté překážky s odkazem žalovaného na ust. § 2627 odst. 2 obč. zák.22. Z rukou psaného textu (čl. 31) a fotografií (čl. 32-78) soud zjistil, že žalovaný (viz odkaz ve vyjádření z 3. 10. 2025) rukou sepsal změnu rozsahu prací, a to bez data a podpisu účastníků a pořídil fotodokumentaci místa provádění díla dle SOD. Pokud jde o cenu, pak tento text v závěru obsahuje citaci, že „cena zakázky se tímto poníží“. Uvedený text neobsahuje změnu termínu provedení díla.23. Z mobilní komunikace mezi účastníky (čl. 86-121) bylo zjištěno, že ta mezi nimi probíhala od 23. 10. 2023 do září 2024. Ve zprávě (bez datace čl. 116 p.v.), kdy účastníci upřesnili, že byla odeslána dne 13. 9. 2024, žalovaný uvádí: „Tímto odstupuji od SOD ze dne 31. 10. 2023 z důvodu nepodepsanou smlouvy z vaší strany i přes opakované žádosti. Další komunikaci prosím s vaším právním zástupcem. S pozdravem , Jméno žalovaného, “.24. Ze smlouvy o dílo ze dne 3. 3. 2025 s fakturou a potvrzení o úhradě (čl. 131–133) soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . provedla na základě SOD uzavřené se žalobcem demolici a odstranění betonových základů stavby čp. , číslo popisné, v obci , adresa, včetně odvozu sutin a za provedení díla jí žalobce jako objednatel zaplatil dne 21. 3. 2025 částku 113 000 Kč. Z dodatků ke smlouvě o hypotečním úvěru reg. č. , tel. číslo, , uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalobcem bylo zjištěno, že banka prodloužila žalobci termín, do kterého se žalobce zavázal zajistit zápis dokončené stavby do katastru nemovitostí a současně bude banku informovat o dokončení rekonstrukce dle předložené dokumentace.25. Z fotografií (čl. 138–164) předložených žalobcem byl zjištěn stav rodinného domu čp. , číslo popisné, jednak ke dni místního šetření dne 15. 10. 2024 provedeného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, a jednak ke dni 1. 3. 2025, předcházejí odstranění díla společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . Z fotografií předložených žalobcem (čl. 238-241, 244-246) byl zjištěn stav díla ke dni 17. 4. 2025 a stav trámů žalovaného po demontáži ze dne 3. 3. 2025. Dle žalobce je z předložených fotografií zřejmé, že se jedná o trámy přivezené žalovaným a nepoužité do konstrukce budovy a vedle ležící ocelové podpěry, které žalobce také žádným způsobem nevyužil žalovaný si oboje ze zahrady může kdykoli odvézt. Pokud žalovaný tvrdí, že si trámy žalobce objednal, tak žalobce si neobjednal jednu stranu trámů, ale celou roubenku. Novým zhotovitelem byly použit jiný typ trámů a musel být zachován jednotný ráz celé roubenky na všech stranách.26. Z fotografií (čl. 183-232) předložených žalovaným byl zjištěn stav předmětu díla v době provádění díla a k okamžiku ukončení prací žalovaným. Z dalších fotografií s náčrtkem (čl. 318-324) předložených žalovaným, ve spojení s doplněným tvrzením žalovaného při jednání dne 9. 3. 2026 bylo zjištěno, že na prvých třech fotografiích je dokumentováno budování základové desky žalovaným na jiné stavbě a žalovaný chtěl touto fotodokumentací prokázat správný postup při zakládání stavby.27. Ze smlouvy o dílo (čl. 242-243) ze dne 30. 11. 2024 bylo zjištěno objednání zpracování písemného znaleckého posudku žalobcem u , tituly před jménem, , jméno FO, . Z potvrzení o odchozích úhradách (čl. 246-247) bylo zjištěno, že za znalecký posudek žalobce zaplatil celkem 38 000 Kč.28. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je otcem žalobce. Od syna věděl, že koupil roubenku a kontaktoval se se žalovaným. Ví, že se měly dělat výkopové a základové práce a měly být vyměněny vodorovné trámy. Je mu známo, že mezi synem a panem , jméno FO, byla uzavřena SOD, řekl by, že písemně a pokud si vybavuje cenu, bylo to kolem 820 000 Kč. Svědek od staveniště bydlel asi 40 km a skoro každý den tam jezdil. , jméno FO, na stavbě viděl pracovat, měl i nějaké pomocníky. Bavil se s panem , jméno FO, , co se bude dělat, ale rozhodně nikoho neúkoloval. Nebyl přítomen ani tomu, že by někoho úkoloval syn. Slyšel jen, jak se bavili o práci ohledně výměny trámů. Nebyl přítomen tomu, že by se bavili před ním o základech stavby. Syn dal panu , jméno FO, asi 300 000 Kč zálohu, chvíli tam pracoval, ale chodil tam tzv. jako do houslí. Pak se domluvili, že začnou někdy další rok z jara. Podle svědka začal pan , jméno FO, pracovat opravdu až v létě. Přivezl trámy, dělal asi 10 dnů a pak si od syna vzal další peníze a přijel zase až za nějakou dobu. Pak pracoval s velkými přestávkami. Ví od syna, že se na chalupě dělaly základy a syn mu říkal, že jsou málo hluboko, neví, kdy mu to říkal. Nebyl přítomen tomu, že by syn panu , jméno FO, nebo jeho spolupracovníkům říkal o tom, jak mají základy zbudovat a do jaké hloubky. Nebyl přítomen ani tomu, že by pan , jméno FO, syna poučoval o tom, jak mají správně základy být. V době krátce před tím svědkovi zemřela manželka, byl v té době opravy roubenky v takovém transu. , jméno FO, měl provádět opravu roubenky, detaily k tomu neví. Bral to jako obecně renovaci roubenky. Sám svědek v roubence brousil a natíral nosné trámy, syn na stavbě neprováděl nic. To je jasné, když si na to někoho zjednal, možná tam jen uklízel. Základy se určitě měly provádět, protože roubenka stojí na základech. Pokud jde o práci pana , jméno FO, , tak z pohledu svědka neprovedl skoro nic a co provedl, tak špatně. Například od syna ví, že tam nebyla dostatečná hloubka. Jak to syn zjistil, to svědek neví. Svědek osobně neměl výhrady k práci pana , jméno FO, , jen mu osobně řekl, že je drahý. Roubenka dopadla tak, že šla celá ke dnu. , adresa, si na to najal nějakou firmu, teď je tam nová stavba. Jestli má povolení, to neví, je to věc kluka.29. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že s panem , Jméno žalovaného, občas spolupracuje, má živnostenský list jako zámečník. Svědek ví, že pan , jméno FO, měl provádět pro pana , jméno FO, rekonstrukci roubenky, ve stejné oblasti již roubenku renovoval, a tak se o něm dozvěděl pan , jméno FO, . , Jméno žalovaného, má s prováděním těchto renovací zkušenosti. Svědek byl na stavbě řekl by tak ve 4 termínech. Jeden termín trval cca 5 dnů až týden. Byl tam od počátku, , jméno FO, potřeboval s rekonstrukcí roubenky pomoct. Jako u jiných stejných staveb se tam řešily podezdívky, základy, vlastně vše. Jednalo se o původní roubenou stavbu a bylo třeba zachovat co nejvíce původních prvků, anebo je nahradit již staršími. Osobně svědek neviděl žádný projekt, myslí, že u takových rekonstrukcí se to ani nedělá. Od počátku tam byly problémy, rozsah prací byl nakonec rozsáhlejší. Jako u jiných staveb se odkrýval jeden problém za druhým. Byl přítomen tomu, jak se spolu oba bavili, že by chtěli dát na papír dodatek. , jméno FO, něco navrhl a pan , jméno FO, říkal, že se o tom musí s někým poradit. Podle něj ale dodatek chtěli oba. Podle svědka se dodatek týkal toho, že byl nakonec rozsah prací větší, než se plánoval. Svědek má za to, že tam byl naposledy v srpnu 2024. Byl přítomen domluvám ohledně použití již použitých trámů. Když byl na stavbě naposledy, rekonstrukce ještě nebyla dokončená. Pochopil to tak, že je to mezi nimi otevřené, že se termín prodlouží. Nebyla mezi nimi neshoda o ukončení. Svědek neví, zda v rámci rekonstrukce něco bylo v rozporu s normami. Asi tři měsíce potom, co tam byl v srpnu 2024 naposledy, mu , jméno FO, říkal, že se s panem , jméno FO, asi budou soudit. Pokud jde o základy, tak část základů si , jméno FO, dělali sami, bylo to tam, kde se umísťovaly příčky. Jinak základy na stavbě dělal svědek s panem , jméno FO, , použili technologii ztraceného bednění a železných výstuží. Samozřejmě existují technické normy, ale ze své praxe svědek ví, že u tohoto typu starších staveb se respektuje původní stavba. Co bylo rozpadlé, to nahradili ze ztraceného bednění, na to měla přijít základová deska, to ale už nebylo realizováno. Základové pásy dělali oni s panem , jméno FO, , část pánové , jméno FO, . Pokud jde o zahloubení, tak rozebrali původní základy a na to to dostavovali. Když dostavěli původní základy, chytali se dole velkých kamenů. Svědek ví, že technické normy hovoří o minimálním zahloubení základů 80 cm. Měřili to, a podle svědka to dodrželi. Určitě se na hloubku dostali. Nebyl u toho, že by někdo chtěl menší nebo větší hloubku základů. Jak se to prodlužovalo a prodražovalo, tak neví, jak to skončilo. Když v srpnu na stavbě přestal pracovat, tak se počítalo s tím, že se tam na jaře vrátí. Pokud svědek hovořil o tom, že oba chtěli dodatek, tak podle svědka se to mělo týkat nějakého materiálu u Liberce. Fyzicky dodatek neviděl, jenom to slyšel. Podle svědka byl původní rozsah prací oprava roubení a oprava podezdívky. Také se bavili o stržení střechy, ale to se nakonec nedělalo. , jméno FO, s otcem na stavbě dělali jednu vnitřní příčku i základ pod ní. Dál dělali základ pod kamna a komín. U té vnitřní příčky jim nechali kapsu ze základů pro napojení. Pak ještě asi 10 metrů od budovy stavěli , jméno FO, okrasnou zeď. Svědek práce prováděl na pokyn pana , jméno FO, . Dle svědka se nikdy nelije čistý beton bez výstuže, ten se dává až na armovanou základovou desku. Dává se železná výztuž do základových pásů i do základové desky, protože musí být pevná.30. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že je truhlářem a v roce 2024 ho oslovil pan , jméno FO, , jestli by mu pomohl s roubením na roubence pana , jméno FO, . Bylo to někdy v létě. Oni tam na místě opracovali trámy a stavěli s panem , jméno FO, čelní zeď. Svědek, co nyní vyšel z jednací síně, tam s ním společně nikdy nepracoval. Svědek na roubence pracoval asi 3-4 dny, ví, že tam byl otec pana , jméno FO, . Když postavili čelní zeď, žalobci se to líbilo, ukazoval na dalších trámech, co chce zachovat. Ptal se na to, jestli může zbořit jednu příčku, svědek myslí, že nebyla nosná. Jak to dopadlo, to svědek neví. Práci mu zadával pan , jméno FO, . Když na roubence začal pracovat, základy už byly hotové. V jeho přítomnosti se nic o základech stavby neřešilo. , jméno FO, mu řekl, že původně byla předmětem práce ta čelní zeď a práce s tím. Pak se to dle svědka rozšířilo na boční stěnu. Nic dalšího k rozsahu rekonstrukce neví. Ve svědkově přítomnosti , jméno FO, nic na prováděné práci nekritizovali.31. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že se od mládí věnoval řezbářství, vystudoval uměleckoprůmyslovou školu se zaměřením na zpracování dřeva. Postupem let se vypracoval z restaurátorství starožitného selského nábytku na výrobu replik hodin a historického malovaného nábytku, má dlouholeté zkušenosti z restaurování dřeva. Žalobce jej oslovil v roce 2023 telefonicky na doporučení jiného klienta. Domluvili se na způsobu a termínu renovace, žalobce mu poslal cenovou nabídku a SOD. Práce zahájili podle dohody a při podepření rohu domu, který se propadal, bylo zjištěno, že pod podezdívkou jsou základy v jejich horní části ve špatném stavu. Domluvili se s majitelem na postupu opravy. Majitel a jeho otec byli skoro pořád na stavbě, veškeré práce dozorovali a vše s nimi bylo konzultováno. Postupem času začal majitel požadovat práce, které nebyly součástí SOD a které mohou způsobit poškození statiky domu, proto ho opakovaně upozorňovali a žádali statika. Nebylo jim vyhověno. Když se vícepráce a změna renovace roubenky změnila na rekonstrukci v rozporu se SOD, domluvili se na sepsání dodatku SOD (viz komunikace WhatsApp). Názory na renovaci roubenky se začaly rozcházet, hlavně poté, co do debat začal vstupovat otec žalobce. Majitel tvrdil, že nechá sepsat dodatek, aby měl právní formu, ale neučinil tak a stále je tlačil do práce bez dodatku. To žalovaný odmítl a řekl, že bez dodatku nebude pokračovat. Nikdy neřekl, že renovaci nedodělá, jen logicky požadoval dodatek, protože se při každé návštěvě něco ze zadání změnilo. Žalovaný byl v šoku, když zjistil, že majitel nechal historickou roubenku zbourat a místo toho postavil novostavbu. Tím spíše, když celou dobu měl podmínku zachránit tuto historickou budovu. Na stavbě byl často a pracoval tam otec žalobce, i když to protistrana popírá. Renovacemi se žalovaný zabývá dlouho a nemá potřebu okrádat lidi, pracuje podle zadání objednatele. Před uzavřením smlouvy o dílo předložil žalobci cenovou nabídku, kterou žalobce odsouhlasil. Když heverovali roubenku 40 cm nahoru, zjistili, že jsou špatné základy, proto oproti smlouvě bylo dohodnuto, že dojde k opravě části základů, které jsou špatné místo původně domluvené opravy podezdívky. V průběhu provádění prací si majitel začal rozšiřovat práce mimo SOD, chtěl vybourávat příčky, zvedat strop. Prakticky při každé návštěvě vymýšlel nové změny, opravy a úpravy. Žalobce chtěl kvůli rozsahu uzavřít dodatek SOD, žalobce s tím souhlasil. Poslal mu to přes WhatsApp. Žalobce řekl, že to nechá zkontrolovat svým právním zástupcem do týdne. Asi 3 týdny ho urgoval, žalobce však otočil a smlouvu nepřevzal. Pak se začaly rozcházet jejich názory na renovaci, velmi do toho zasahoval otec žalobce. Ke skončení prací ze strany žalovaného došlo někdy na přelomu srpna, září. Při opuštění stavby nechali celý dům podepřený. Protože žalobce neposlal podepsaný dodatek, tak žalovaný odstoupil od SOD. , jméno FO, otec žalobce jim třeba rozřezával vyndané trámy, které se měly vracet zpět. Základy roubenky byly ve špatném stavu. Postupně se roubenka nadzvedla na všech 4 stěnách, proto pod tím dělali nové základy ze ztraceného bednění, beton musel vyzrát. Tedy nedělali nové základy, ale opravovali ty, co tam byly. Jak musel beton zrát, tak tam nemohli pracovat a čekali, takže to probíhalo tak, že se třeba týden prováděly práce a pak se čekalo na vyzrání betonu. O tomto postupu byl žalobce vždy informován. Na základy měl žalobce udělat základovou desku, to ale neudělali. To že jsou v základech problémy se zjistilo až později a tuto práci si měl dělat žalobce svépomocí. Předmětem díla to nebylo. Takže se nedodělala další smlouva, která by obsahovala i provedení těch základů. Žalovaný by řekl, že si v podstatě žalobce s otcem dělali rekonstrukci baráku ještě před tím, než tam začal žalovaný. Vybourávali podlahy, prakticky dělali rekonstrukci na černo. Oni měli dělat pouze renovaci dřevěné části. Na základech pracoval žalobce a jeho otec, proto chtěl žalovaný zpracovat revizní znalecký posudek. Pracovali ve stejné hloubce, jako oni, žalobce s otcem prováděli betonové základy uvnitř objektu pod nosnou vnitřní stěnou. Pod vnějšími stěnami to nedělali, jen se tam napojovali vnitřní stěnou. SOD podepsali přes WhatsApp. Původně měli domluveno fyzické podepsání na stavbě. Dohoda o tom, že bude žalovaný provádět betonové základy, vyplývá z WhatsApp komunikace, žalovaný není schopen upřesnit datum. Bylo to zkraje provádění prací, protože to bylo potřeba opravit hned. Na konci srpna spolu sepsali návrh dodatku SOD. Cena ani změna termínu tam nebyla. Žalovaný ohledně okolností uzavření SOD uvedl, že nikdy v tomto řízení neřekl, že by smlouvu od žalobce neobdržel. Vykládal si to ale tak, že žalobcem není řádně podepsána, když měli domluvu, že bude předána fyzicky a nikoli elektronicky. Když odstoupil do smlouvy z důvodu jejího nepodepsání žalobcem, tak mu žalobce odpověděl, že „i tak mi dlužíte peníze“, z čehož žalovaný dovodil, že souhlasil s tím, že smlouva nebyla podepsána.32. Podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.33. Podle § 1978 odst. 1, odst. 2 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.34. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnosti ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.35. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.36. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.37. Podle § 2594 odst. 1 o. z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjisti ani při vynaložení potřebné péče. Podle § 2595 o. z. trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.38. Podle § 2627 odst. 1 o. z. zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změněn díla může jeho provádění přerušit. (u bodu 25). Dle odst. 2 cit. Ustanovení nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.39. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:40. Žalobcem uplatněný nárok ve výši 531 000 Kč s příslušenstvím je důvodný a skládá se:a) z bezdůvodného obohacení ve výši 418 000 Kč, které získal žalovaný od žalobce ve formě zálohy na základě SOD, od které následně žalobce odstoupil;b) z žalobcem vynaložených nákladů ve výši 113 000 Kč na odstranění díla, které vadně provedl žalovaný.41. Pro řádné posouzení nároku žalobce se soud musel zabývat zejména třemi otázkami, a to: a) oprávněností odstoupení žalobce od smlouvy o dílo, b) zda a případně v jaké výši vzniklo žalobci bezdůvodné obohacení a c) zda má žalovaný nárok na doplacení ceny díla ve výši 100 800 Kč, když mělo jít o nárok na zaplacení do konce provádění prací na předmětu díla.42. Mezi účastníky je nesporné, že uzavřeli dne 31. 10. 2023 písemnou SOD, jejímž předmětem bylo zhotovení díla označeného jako „rekonstrukce roubené části domu č. p. , číslo popisné, , , adresa, . Dále je mezi nimi nesporné, že žalobce uhradil žalovanému na jeho bankovní účet zálohu ve dvou platbách, a to v celkové výši 418 000 Kč. Žalovaný dílo nedokončil, na díle přestal pracovat dne 4. 9. 2024, ačkoli dle smlouvy mělo být dílo provedeno nejpozději do 30. 9. 2024.43. Z listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k nápravě a dokončení díla nejpozději do 14. 10. 2024. Na výzvu žalovaný nereagoval, dílo nedokončil. Dne 16. 1. 2025 žalobce od SOD odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení, které spatřuje v zaplacených zálohách v souhrnné výši 418 000 Kč. Žalovaný tvrdil, že neakceptuje odstoupení od smlouvy ze strany žalobce, když sám od smlouvy odstoupil dříve, a to dne 13. 9. 2025 s odkazem na obsah WhatsApp zprávy. Z této zprávy (čl. 116 p.v.) vzal soud za prokázané, že žalovaný odstupuje od SOD ze dne 31. 10. 2023 z důvodu „nepodepsané smlouvy ze strany žalobce i přes opakované žádosti“. Dle soudu bylo v tomto řízení prokázáno samotnou smlouvou, že tato byla podepsána oběma účastníky a pokud žalovaný zdůvodňuje odstoupení od smlouvy tímto důvodem, pak se jedná o rozpor se zjištěným skutkovým stavem a odstoupení od smlouvy není důvodné, navíc nebyl naplněn žádný ze zákonných důvodů pro odstoupení. Nadto soud uvádí, že nejen že obsahově není odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného důvodné (neodpovídá skutkovým zjištěním), ale i forma samotná nemá náležitosti pro řádné odstoupení od smlouvy. Soud proto dospěl k závěru, že odstoupení od SOD žalovaného není řádné a není možno k němu přihlížet.44. Dle soudu to byl naopak žalobce, který řádně a důvodně odstoupil od SOD. Žalobce nejprve dopisem ze dne 1. 10. 2024 vyzval žalovaného k dokončení a předání díla v dodatečné lhůtě, a to do 14. 10. 2024. Žalovaný tak neučinil a žalobce následně dopisem ze dne 16. 1. 2025 odstoupil od SOD s odůvodněním, že zhotovitel přestal na díle pracovat dne 4. 9. 2024. Žalovaný nečiní sporným, že si ponechal zaplacenou částku zálohy na dílo ve výši 418 000 Kč a dílo neodstranil. Stav díla po uplynutí dodatečné lhůty k jeho dokončení do 14. 10. 2024 je prokazován obsahem znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který dne 15. 10. 2024 provedl místní šetření na místě prováděného díla. Znalec ocenil provedené práce žalovaným na základě podrobného oceněného soupisu provedených prací a dodávek v částce 247 540 Kč včetně DPH. Je to zjištěná cena díla bez vad, když podle zákona o oceňování majetku dle § 2 se nedají ocenit porovnáním stavební práce vadné, jak znalec před soudem objasnil k dotazu žalovaného, jak bylo oceněno dle znalce vadné dílo. Znaleckým posudkem bylo zjištěno tak závažné pochybení v podobě zbudování betonových základů, zahloubených v rozporu s technickou normou ČSN73 1004 namísto minimálně normovaných 0,8 metrů pouze ve skutečné hloubce založení 0,5 metrů. Jedinou možnou nápravou tohoto nesprávného provedení pak bylo odstranění takto provedeného díla, které pro žalobce nebylo jakkoli využitelné. Žalovaný namítal, že tyto práce nebyly předmětem smlouvy o dílo, avšak jak vyplývá z elektronické komunikace ze dne 21. 10. 2023 (tedy před uzavřením SOD dne 31. 10. 2023) mezi účastníky provedení betonových základů pod obvodovými stěnami stavby zmínil sám žalovaný ve zprávě, ve které uvedl, že v rámci díla provede i betonovou podezdívku a sdělil tak žalobci celkovou cenu i s podezdívkou a tato byla reflektována v písemné SOD.45. Žalovaný opakovaně namítal vady znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (naposledy po jednání soudu v podání ze dne 23. 1. 2026), kterými zpochybňoval jeho věrohodnost a úplnost. Své námitky opírá jednak o to, že znalce jednostranně oslovil žalobce, v posudku jsou technické a faktické nepřesnosti, ve fotodokumentaci jsou nedostatky a rozpory, tvrzení znalce jsou v rozporu s realitou a posudek hodnotí „vadu díla“ na něčem, co vlastně nebylo původním dílem podle smlouvy. Navíc znalec ignoruje plánovanou železobetonovou desku, mající vliv na založení základů a žalobce v průběhu realizace díla podstatně rozšířil požadavky nad rámec původní smlouvy. Žalovaný navrhl provedení revizního znaleckého posudku, kdy výsledek bude mít přímý dopad na právní posouzení nároku. Jednak by nezávislý znalec posoudil provedené základy dle stavebních norem a pravidel oboru, zohlednil by při tom veškeré relevantní okolnosti (dohody stran, původní stav roubenky, geologii terénu, existenci dalších konstrukcí jako železobetonové desky) a zodpoví, zda práce žalovaného byly opravdu vadné. Zároveň objasní, zda případné nedostatky byly takového charakteru, že by opravdu znemožnily řádné dokončení stavby a vyžadovaly odstranění základů. Pokud by se totiž prokázalo, že základy byly provedeny v souladu s dohodou a technicky dostatečně, pak by odstranění díla ze strany žalobce nebylo odůvodněné a žalobci by nevzniklo právo na náhradu takto vynaložených nákladů.46. Znalec se v průběhu řízení opakovaně vyjadřoval ke všem námitkám žalovaného, a to i k námitkám po provedeném výslechu znalce před soudem (viz vyjádření čl. 326 a 332-337). Dle soudu každá jednotlivá námitka žalovaného byla zcela vyvrácena logickým, srozumitelným a od počátku konzistentním vyjádřením znalce (k námitkám se vyjadřoval opakovaně). Soud nemá pochybnosti ani o znaleckém posudku samotném ani o následných vyjádřeních znalce k jednotlivým námitkám žalovaného. Dle soudu je znalecký posudek srozumitelný, úplný, obsahuje znaleckou doložku a nezakládá žádné pochybnosti o řešených znaleckých otázkách. Dle soudu byl znalecký posudek zcela vyprecizován, když obsahuje i konkrétní kroky znalce, směřující k zajištění součinnosti žalovaného při zpracování znaleckého posudku, včetně specifikace otázek, zaslaných žalovanému. Skutečnost, že žalovaný ignoroval výzvy znalce, nemůže žalovaný zhojit námitkami proti znaleckému posudku v té podobě, že znalecký posudek byl zpracován na objednávku žalobce. Tomu soud musí přisvědčit, nicméně znalec jej zpracoval pod vědomím následků nepravdivého posudku, stejně tak byl soudem poučen při svém výslechu o následcích nepravdivého posudku a dle soudu znalec učinil vše pro to, aby se při zpracování znaleckého úkolu podrobně k věci vyjádřil i žalovaný.47. Soud uzavírá, že znalecký posudek ve spojení s dalšími provedenými důkazy považuje za bezvadný a úplný, o jehož závěrech a řešených znaleckých otázkách nejsou žádné pochybnosti. Soud tedy neshledal žádný důvod pro zadání revizního znaleckého posudku a tento návrh žalovaného zamítl. Současně soud uvádí, že s ohledem na to, že dílo bylo odstraněno, revizní znalec by dílo nemohl ani prohlédnout. Nadto žalovaný nedostatečnost zahloubení potvrzuje, jak přiléhavě namítá žalobce, není tak zřejmé k čemu by revizní znalecký posudek směřoval. Pokud žalovaný namítal, že znalec nereflektuje celý rozsah díla, pak měl možnost při zpracování znaleckého posudku svou reakcí vymezit jím provedený rozsah díla (znalec jej výslovně vyzval ke sdělení zda provedl něco dalšího v soupisu provedených prací a dodávek, které mu současně zaslal), což však v důsledku svého laxního přístupu neučinil.48. Z fotografií (čl. 138–164) předložených žalobcem byl zjištěn stav rodinného domu čp. , číslo popisné, jednak ke dni místního šetření dne 15. 10. 2024 provedeného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, a jednak ke dni 1. 3. 2025, předcházejí odstranění díla společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . Z fotografií předložených žalobcem (čl. 238-241, 244-246) byl zjištěn stav díla ke dni 17. 4. 2025 a stav trámů žalovaného po demontáži ze dne 3. 3. 2025. Předloženými fotografiemi bylo prokázáno tvrzení žalobce, že se jedná o trámy přivezené žalovaným a nepoužité do konstrukce budovy a vedle ležící ocelové podpěry, které žalobce také žádným způsobem nevyužil a žalovaný si oboje ze zahrady může kdykoli odvézt. Žalovaný toto tvrzení nečinil sporným. Pokud žalovaný tvrdí, že si trámy žalobce objednal, pak lze ve světle hodnocení všech provedených důkazů akceptovat argumentaci žalobce, že si neobjednal jednu stranu trámů, ale celou roubenku. Novým zhotovitelem byl použit jiný typ trámů a musel být zachován jednotný ráz celé roubenky na všech stranách. Dle soudu se takto žalobci nedostalo bezdůvodného obohacení ve formě volně ležících nevyužitých trámů, když byl žalovaný vyzván k jejich odvozu.49. Dále žalovaný na svou obranu uvedl, že žalobce jednostranně rozšiřoval rozsah díla, kdy v létě 2024 požadoval demolici stropů, úplnou výměnu trámů, statické podepření stavby a budování základů zcela nad rámec SOD, odmítl však podepsat žalovaným předložený písemný dodatek, čímž znemožnil sjednat a adekvátně upravit cenu a nový termín. To vyplývá z komunikace mezi účastníky byli tomu přítomni i kolegové žalovaného pan , jméno FO, a pan , jméno FO, . Vícepráce byly sjednány konkludentně a není důvod upírat žalovanému právo na zaplacení víceprací i přes absenci písemného dodatku. Soud má za to, že i tato obrana žalovaného byla vyvrácena provedenými důkazy, když dle ujednání v čl. 5.1 SOD jakékoli změny nebo dodatky SOD musí být provedeny písemně a musí být odsouhlaseny oběma stranami a ani výpověďmi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ani komunikací WhatsApp tato obrana žalovaného nebyla prokázána. Pokud žalovaný odkazuje na rukou psaný text s tím, že tento „Dodatek“ odmítl žalobce podepsat, pak má soud za to, že dle obsahu se nejedná ani o návrh Dodatku k provedení víceprací, neobsahuje ani navýšení ceny o vícepráce ani stanovení nového termínu dokončení díla, jak tvrdí žalovaný. Naopak z obsahu textu vyplývá, že: „na přání objednatele nebude provedena oprava roubení štítové a boční stěny kuchyně a cena zakázky se tímto poníží“. V důsledku podepsání tohoto textu by tak došlo k ponížení sjednaného rozsahu prací a nikoli k rozšíření díla. Pokud takový text žalobce nepovažoval za dodatek a nepřistoupil k podpisu, pak je takový jeho postup zcela legitimní a oprávněný.50. Žalovaný tvrdil, že na díle pracoval naposledy dne 4. 9. 2024 a dne 13. 9. 2024 oznámil prostřednictvím WhatsApp své odstoupení od SOD pro neuzavření dodatku a nepřipravenost staveniště, pak soud má za to, že toto odstoupení jednak není řádné a jednak není důvodné. , právnická osoba, pracoval žalovaný od října 2023 a nikdy nenamítal nepřipravenost staveniště, a to ani ve WhatsApp zprávě ze dne 13. 9. 2024 ani dříve. Tato námitka dle tedy soudu není důvodná a nezakládá právo žalovaného na odstoupení od smlouvy (není ani obsahem tvrzeného odstoupení od SOD). Pro úplnost soud rekapituluje, že ve zprávě o odstoupení od smlouvy žalovaný jako důvod odstoupení uvádí „nepodepsání smlouvy přes opakované žádosti“. Ani tato námitka však dle soudu není důvodná a je v rozporu se skutkovými zjištěními, když žalobce předložil písemnou a oběma účastníky podepsanou smlouvu o dílo (ostatně i ve vyjádření k žalobě žalovaný zpočátku nepřiléhavě tvrdil, že smlouva vůbec nebyla uzavřena písemně). S ohledem na obsah textu v uvedené zprávě z 13. 9. 2024 soud považuje tvrzené odstoupení od SOD ze strany žalovaného jednak jako nedůvodné (smlouva byla uzavřena písemně) a jednak jako formálně nedostatečné, proto takové právní jednání nelze hodnotit jako řádné odstoupení od SOD ze strany žalovaného.51. Pokud jde o zásadní vadu díla, a to nedostatečné zahloubení základů, pak žalovaný v průběhu řízení měnil svá tvrzení. V podaném odporu nejprve uvedl, že měl provést základy obvodových stěn stavby a na tyto základy měl jiný zhotovitel zhotovit základovou desku, jíž by došlo k dorovnání požadované výšky 0,8 m, která odpovídá normám ČSN. Žalobce toto tvrzení odmítl s tím, že žádná základová deska neměla být budována nikým. Soudní znalec k této otázce uvedl, že buď se budují základové pásy, jako v tomto případě, anebo základová deska, nikdy oboje. Poté žalovaný změnil svou obranu tak, že tvrdil, že hloubku základů do hloubky 0,6 metru zbudoval na pokyn žalobce, kterého před tím ústně vyrozuměl a poučil v tom smyslu, že tato hloubka je nedostatečná. Žalobce toto tvrzení odmítl s tím, že by nikdy nepřistoupil na nižší než normou požadovanou hloubku zahloubení základů. Žalovaný byl soudem poučen o nutnosti tvrdit a prokázat, že základy o zjištěné hloubce byly zbudovány na pokyn žalobce, když žalovaný je odborníkem, profesionálem a žalobce jako objednatel je spotřebitelem. Žalovaný tvrdil, že písemně takové poučení žalobci nedal, ale skutečnost, že o tom byl žalobce poučen mohou prokázat svědci , jméno FO, a , jméno FO, . Z výpovědí těchto svědků však obrana žalovaného v tomto smyslu také nebyla prokázána, když svědek , jméno FO, vypověděl, že nebyl u toho, že by někdo chtěl menší nebo větší hloubku, ví, že technické normy hovoří o minimálním zahloubení základů 80 cm a dle svědka to měřili a určitě hloubku dodrželi. Svědek , jméno FO, pak o základech neví nic, v jeho přítomnosti se nic o základech stavby neřešilo. Pokud žalovaný v tomto řízení neprokázal, že by zahloubení základů (základových pásů – v SOD a jí předcházející mobilní komunikaci označené jako podezdívka pod roubenou částí včetně hydroizolace) do nižší, než normou stanovené hloubky 0,8 metrů, bylo provedeno na pokyn objednatele, pak za nedodržení normy a tuto vadu díla odpovídá pouze žalovaný.52. Dle žalovaného žalobce trval na hloubce betonových základů cca 0,60 m místo normových 0,80 m, ačkoli byl na nutnost hlubšího založení upozorněn. Dle soudu je obrana žalovaného v tomto směru zcela nepřiléhavá, neboť jednak je profesionálem (viz konstatované poučení soudem v bodě 51), který měl postupovat s potřebnou odbornou péčí a pokud žalobce skutečně takový požadavek vznesl (což nebylo prokázáno žádným z provedených důkazů a žalobce to výslovně popřel), měl žalovaný odmítnout provedení díla takovýmto způsobem v rozporu s ČSN. Žalovaný neprokázal, že by žalobce vyrozuměl o tom, že žalobcem požadovaná hloubka základů je nedostatečná, a to ani výpověďmi svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Nadto znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že nejen že hloubka neodpovídala minimální hloubce dle ČSN 0,8 metrů, ale ve skutečnosti byly základy zahloubeny v hloubce toliko v 0,5 metru.53. Žalovaný připustil, že je pravdou, že , tituly před jménem, , jméno FO, v prosinci 2024 jej písemně oslovil s dotazy. Na to žalovaný reagoval telefonicky a byl připraven poskytnout součinnost, avšak žádal znalce o zaslání nejen otázek, ale o zadání znaleckého zkoumání, aby se mohl vyjádřit také k němu. To však znalec odmítl, že je to věcí žalobce, jako zadavatele. V ten moment vyvstaly u žalovaného logicky pochybnosti o objektivnosti znalce a žalovaný dále na dotazy nereagoval. Ke znaleckému posudku žalovaný namítal neobjektivnost a účelové zadání posudku, omezující rozsah posudku, ignorování technologického postupu a přítomnosti objednatele, technické hodnocení neodpovídá smluvnímu zadání a nezohlednění absence stavebního povolení a dokumentace. Pokud žalobce v březnu 2025 nechal na své náklady vybourat betonové základy a jižní roubenou stěnu, pak z toho plynoucí nárok vůči žalovanému není možno považovat za oprávněný. Žalovaný dále namítal, že znalec ignoroval plánovanou železobetonovou desku, která měla být součástí základové konstrukce, avšak toto tvrzení žalovaný nijak neprokázal, když žalobce popírá, že by součástí stavby měla být též železobetonová deska a znalec přímo vylučuje, aby se tato budovala, pokud jsou současně budovány základové pásy. Navíc s ohledem na zjištěnou výšku založeného roubení by se základová deska pod roubení dle znalce ani nevešla. Soud při posouzení věci vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , když jej považuje za bezvadný, jak výše zdůvodnil, námitky k němu vznesené žalovaným považuje za irelevantní či vyvrácené znalcem samotným jak v písemných podáních, tak při výslechu před soudem, kde znalec přesvědčivě obhájil své závěry.54. Pokud žalovaný namítal, že vzhledem k tomu, že z renovace roubenky se postupně stávala její rekonstrukce a docházelo k výměně trámů ve větším rozsahu, než jak bylo původně zamýšleno, vyvstala potřeba zajistit statika, pak o této skutečnosti se žalovaný vyjádřil až krátce před ukončením provádění prací. Dle žalovaného na to byl žalobce upozorněn a přislíbil statika zajistit, což neučinil. Žalovaný pracoval na díle naposledy dne 4. 9. 2024 a dne 13. 9. 2024 oznámil prostřednictvím WhatsApp odstoupení od SOD pro neuzavření dodatku a nepřipravenost staveniště. Žalovaný připustil, že přestože byl žalobcem vyzván 1. 10. 2024 k dokončení díla, požadovaná součinnost ze strany žalobce, tj. příprava staveniště a uzavření dodatku k SOD nenastala, a proto nebyl žalobce oprávněn od SOD odstoupit.55. Žalovaný tvrdil, že má nárok na doplatek sjednané ceny díla ve výši 100 800 Kč bez DPH, protože dílo prováděl řádně a včas do srpna 2024. Vzhledem k tomu, že z fotografií ze dne 15. 10. 2024 a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud dospěl k závěru, že dílo nebylo dokončeno, nebylo ani prováděno řádně, pak žalovaný nárok na doplatek nemá. Žalovaný ani netvrdil, co na díle do konce výkonu prací provedl a o co opírá nárok na doplatek částky 100 800 Kč.56. Pokud smlouva byla zrušena v důsledku řádného odstoupení ze strany žalobce, odpadl tak podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. právní důvod, na základě kterého žalovaný plnění přijal, a proto je třeba na vztah mezi účastníky aplikovat ustanovení § 2993 o. z. Podle cit. ustanovení platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Obě strany jsou si tak povinny vrátit hodnotu plnění, kterou na základě zrušeného závazku získaly. Protože řádným a důvodným odstoupením od SOD, které učinil žalobce v podání ze dne 16. 1. 2025, odpadl právní důvod, na základě kterého žalovaný obdržel od žalobce zálohy na provedení díla v celkové výši 418 000 Kč, je třeba vypořádat případné bezdůvodné obohacení. V dané věci je případné bezdůvodné obohacení na straně žalobce třeba posuzovat jako majetkový prospěch, který žalobce získal z plnění provedeného žalovaným. Toto plnění spočívalo v realizaci betonových základů pod obvodovými stěnami (betonové pásy) a v provizorním založení roubení na jižní straně stavby. Pro posouzení případného nároku žalovaného je rozhodující, zda žalobci z tohoto plnění vznikl jakýkoli majetkový prospěch (srov. viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1060/2017. Dle soudu bylo v tomto řízení prokázáno znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , že dílo provedené ke dni odstoupení žalobce od SOD, nemá pro žalobce žádnou hodnotu, na straně žalobce tedy žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo a nezískal tak žádný prospěch, který by byl povinen vrátit žalovanému. Naopak bylo znaleckým posudkem prokázáno, že dílo je pro žalobce zcela bezcenné, nezískal z něj žádný majetkový prospěch a na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 418 000 Kč, které je žalovaný povinen žalobci vrátit.57. Žalobce doložil emailovou komunikaci právních zástupců účastníků z níž vyplývá, že žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k součinnosti, nabídl mu společnou prohlídku stavby za účasti znalce zvoleného žalovaný, předložil smírný návrh na peněžité vyrovnání a vyzval jej k odstranění díla. Vzhledem k tomu, že žalovaný dílo přes opakované výzvy žalobce neodstranil, nezbylo žalobci než z důvodu bezpečnosti stavby a splnění povinností stanovených financující bankou, zajistit odstranění díla třetí osobou, konkrétně společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . Za odstranění díla pak žalobce uhradil dne 31. 3. 2025 částku ve výši 113 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost provést dílo řádně a včas, neboť nedokončil dílo ve sjednaném ani dodatečném termínu a betonové základy (pásy) provedl v rozporu s ČSN (tyto nedosahovaly minimální hloubky zahloubení), odpovídá žalovaný podle § 2913 odst. 1 o. z. za škodu z toho vzniklou. Dle soudu byla prokázána přímá souvislost mezi porušením povinnosti žalovaným (nedodržení minimální nezámrzné hloubky základových pásů) a škodou, která tím žalobci vznikla. Touto škodou jsou pak prokázané náklady žalobce na zajištění odstranění vadného díla ve výši 113 000 Kč.58. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 418 000 Kč a částku 113 000 Kč spolu s požadovaným úrokem z prodlení běžícím od okamžiku uplynutí lhůty k dobrovolnému plnění tak, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku.59. Žalovaný namítal, že náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 38 000 Kč nemohou být součástí uplatněného nároku, avšak žalobce zaplacení těchto nákladů nepožadoval jako součást nárokované částky 418 000 Kč ani 113 000 Kč, nýbrž jako součást nákladů řízení, což žalovaný patrně v opakovaných konzistentních vyjádřeních žalobce přehlédl.60. Žalovaný k procesnímu postupu soudu v podání ze dne 27. 2. 2026 namítal, že soud již v dosavadním průběhu řízení vyslovil do protokolu předběžné závěry, které fakticky předjímají výsledek dokazování a tím vytvářejí procesní rámec, v němž je obrana žalovaného posuzována předčasně jako nedůvodná. Soud má za to, že po provedeném dokazování i v průběhu řízení, je jeho povinností sdělit účastníkům předběžný právní názor, zejména pokud proti sobě stojí dvě právní jednání, a to odstoupení žalobce od smlouvy a odstoupení žalovaného od smlouvy, když právě posouzení platnosti takového právního jednání má vliv na prokazování potřebných tvrzení účastníky a právní posouzení sporu. Rozhodnutí soudu nesmí být překvapivé, ale očekávatelné podle průběhu řízení. Pokud soud při jednání dne 12. 1. 2026 do protokolu uvedl, že žalovaný je profesionálem a musí tvrdit a prokázat, že poučil žalobce o nutnosti zahloubit základy minimálně do hloubky 0,8 m a to profesionálním způsobem odpovídajícím úkonům či činnosti zhotovitele a žalovaný namítá neprávnost takového procesního postupu soudu, pak má soud za to, že právě při absenci významných skutkových tvrzení je soud povinen účastníky podle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení vyzvat s poučením o následcích nesplnění výzvy soudu. Stejná situace je i v případě, že má soud za to, že k takovým tvrzením absentují důkazy a je povinen účastníka o tom ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit! Skutečnost, zda poté, co bylo znaleckým posudkem před soudem v průběhu dokazování prokázáno, že zahloubení základů bylo provedeno v rozporu s ČSN pouze do hloubky 0,5 m soud reaguje na obranu žalovaného, který připustil menší, než normovanou minimální hloubku (0,8 metrů), avšak s odkazem na to, že to bylo na pokyn žalobce, pak odpovědnosti za vadné plnění se žalovaný jako zhotovitel – profesionál může zprostit toliko prokázáním toho, že o takovém nevhodném postupu žalobce vyrozuměl a přesto mu žalobce takový pokyn udělil. V takové situaci soud musí reagovat postupem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a žalovaného o nutnosti doplnění tvrzení a je prokazující důkazy žalovaného poučit. Soud nepředjímal žádným způsobem rozhodnutí ve věci samé, ale po vyhodnocení dosavadních provedený důkazů musel reagovat na obranu žalovaného s ohledem na další dokazování tak, aby řízení nebylo vedeno nehospodárně a nebyly prováděny důkazy, které nemají podklad v dosavadních skutkových tvrzeních. Pro úplnost soud uvádí, že nezamítl vyjma návrhu na provedení revizního znaleckého posudku žádný důkazní návrh žalovaného, a to ani výslechy jim označených svědků ani jeho účastnický výslech.61. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení.62. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 22 370 Kč (16 720 Kč + 5 650 Kč) a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 184 440 Kč, a to za 8 úkonů právní služby po 9 980 Kč z tarifní hodnoty 418 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, replika žalobce ze dne 11. 4. 2025, 2x vyjádření žalobce a účast na jednání soudu dne 9. 7. 2025 přesahující dvě hodiny, tedy v rozsahu dvou úkonů, a za 9 úkonů právní služby po 10 460 Kč z tarifní hodnoty 531 000 Kč (návrh na rozšíření žaloby, 3x replika žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 1. 9. 2025, 6. 10. 2025, 16. 2. 2026, 3x účast na jednání soudu dne 12. 1. 2026 přesahující dvě hodiny, dne 9. 3. 2026 přesahující dvě hodiny a dne 15. 4. 2026, závěrečný návrh žalobce), vše dle § 7 bod 7 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění. Dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů ve výši 8 100 Kč za 18 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas ve výši 4 800 Kč za 32 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů v částce 10 123 Kč za 4 cesty na trase Praha – Trutnov a zpět, tj. celkem 1 264 km (4 x 316 km) osobním vozidlem zn. Opel, reg. zn. , SPZ, , s kombinovanou spotřebou 6,1 l/100 km, při náhradovém koeficientu 5,80 Kč/km a ceně benzinu 95 oktanů 35,80 Kč/l dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., o cestovních náhradách pro rok 2025, a při náhradovém koeficientu 5,90 Kč/km a ceně benzinu 95 oktanů 34,70 Kč/l dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., o cestovních náhradách pro rok 2026, (tj. 316 x 5,80 + 316 x 6,1/100 x 35,80 + 948 x 5,90 + 948 x 6,1/100 x 34,70) a náhrada nákladů důkazu za vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 38 000 Kč. Celkem tedy náklady řízení činí 267 833 Kč, když zástupce žalobce není plátcem DPH. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).63. Podle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Na znalečném přiznaném a vyplaceném znalci , tituly před jménem, , jméno FO, stát vynaložil celkem částku 15 400 Kč. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení byl zcela neúspěšný žalovaný, bylo mu ve výroku III uloženo za povinnost tyto náklady České republice na účet Okresního soudu v Trutnově zaplatit.64. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.