29 ICdo 130/2021 – Nejvyšší soud

MSPH 76 INS 2762/2011 176 ICm 2749/2017 29 ICdo 130/2021-185 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Insolvent Capital a. s., se sídlem v Praze 7, Farského 1121/9, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 04765711, zastoupeného Mgr. Michalem Strnadem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, PSČ 120 00, proti žalovanému TEMPERATIOR s. r. o., se sídlem v Liberci, Kociánova 453/11, PSČ 460 06, identifikační číslo osoby 27881369, zastoupenému Mgr. Jiřím Tomolou, advokátem, se sídlem v Praze 1, V Celnici 1034/6, PSČ 110 00, za účasti RAVAK a. s., se sídlem v Příbrami, Obecnická 285, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 25612492, zastoupeného JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, PSČ 110 00, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o určení pravosti a výše pohledávek pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 176 ICm 2749/2017, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka OLEO CHEMICAL, a. s., naposledy se sídlem v Praze 4, Holušická 2221/3, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 27167909, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 2762/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2021, č. j. 176 ICm 2749/2017, 101 VSPH 227/2021-122 (MSPH 76 INS 2762/2011), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2021, č. j. 176 ICm 2749/2017, 101 VSPH 227/2021-122 (MSPH 76 INS 2762/2011), a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2020, č. j. 176 ICm 2749/2017-66, s výjimkou bodu I. výroku, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 9. června 2017, doplněnou podáním ze dne 8. října 2020, se žalobce (Insolvent Capital a. s.) vůči žalovaným Ing. Jiřímu Hanákovi (insolvenčnímu správci dlužníka OLEO CHEMICAL, a. s.) a OLEO CHEMICAL, a. s. (dále jen „dlužník“) domáhal určení, že pohledávka č. P19/dílčí 1 za dlužníkem ve výši 259 502 717,09 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 2762/2011 (dále jen „insolvenční řízení“ a „pohledávka dílčí 1“) je co do pravosti a výše po právu a je zajištěná, dále že pohledávka č. P19/dílčí 2 za dlužníkem ve výši 461 844 727,07 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení (dále jen „pohledávka dílčí 2“) je co do pravosti a výše po právu a konečně že pohledávka č. P19/dílčí 3 za dlužníkem ve výši 127 262 450,82 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení (dále jen „pohledávka dílčí 3“) je co do pravosti a výše po právu. 2. Rozsudkem ze dne 10. prosince 2020, č. j. 176 ICm 2749/2017-66, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zastavil řízení o určení, že pohledávka dílčí 2 za dlužníkem ve výši 461 844 727,07 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení je co do pravosti a výše po právu (bod I. výroku), zamítl žalobu o určení, že pohledávka dílčí 1 za dlužníkem ve výši 259 502 717,09 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení je co do pravosti a výše po právu a je zajištěná (bod II. výroku), zamítl žalobu o určení, že pohledávka dílčí 3 za dlužníkem ve výši 127 262 450,82 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení je co do pravosti a výše po právu (bod III. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body IV. a V. výroku). 3. Insolvenční soud vyšel z toho, že: [1] Usnesením insolvenčního soudu ze dne 16. února 2017, č. j. MSPH 76INS 2762/2011-A-250, byl kromě jiného zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno řešení úpadku reorganizací a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Jiří Hanák (dále jen „insolvenční správce“). [2] Žalobce přihlásil dne 7. února 2017 tři dílčí pohledávky přihláškou č. P 19. [3] Pro všechny dílčí pohledávky žalobce je významná existence pohledávky M. U. (dále též jen „M. U.“) na náhradu škody z předsmluvní odpovědnosti v celkové výši 830 544 000 Kč. Ta byla stanovena na základě expertní zprávy soudního znalce Mgr. Ing. Petra Tůmy č. 123-13/2012, která vyčíslila změnu hodnoty podílu M. U. ve společnosti Oleo Chemical International Holding B. V. (dále jen „společnost OH“) a ve společnosti OLEO CHEMICAL, a. s. (dlužníkovi) [dále jen „expertní zpráva“]. Vzniklá škoda pak odpovídá „rozdílu hodnoty podniku OLEO CHEMICAL vypočtené v roce 2009 a vypočtené v roce 2012“. K poklesu hodnoty dlužníka mělo dojít v návaznosti na jednání F. K., M. K., J. V., P. K., J. K. a J. V. (dále též jen „dlužníci – fyzické osoby“) a vedlejšího účastníka (RAVAK a. s.), který je uvedenými osobami vlastněn a ovládán. Hodnota pohledávky na náhradu škody v rozsahu 700 mil. Kč byla oceněna znaleckým posudkem Ing. Luboše Marka ze dne 31. prosince 2012, č. 64-785-2012 (dále jen „znalecký posudek“), na částku 686 mil. Kč. Pohledávka M. U. měla vzniknout v důsledku skutečnosti, že M. U. je vlastníkem 16 % akcionářského podílu dlužníka a do května 2011 byl vlastníkem 50 % obchodního podílu ve společnosti OH, která v dané době byla majitelem „64 % akciového podílu dlužníka“, v důsledku čehož M. U. zprostředkovaně vlastnil 32 % akcií dlužníka. Tyto akcie M. U. převedl výše uvedeným fyzickým osobám a vedlejšímu účastníku za nominální hodnotu, která neodpovídala jejich tržní hodnotě; toto řešení mělo být pouze dočasné a tyto osoby porušily svou předsmluvní odpovědnost tím, že neuzavřely s M. U. následně akcionářskou dohodu a zpětné opční smlouvy, na jejichž základě se měl M. U. stát za předem sjednaných podmínek opětovně vlastníkem akcií za obdobně nízkou cenu, jako byla sjednána pro převod z M. U. na výše uvedené fyzické osoby. Podrobně je tvrzená pohledávka popsána pod bodem IV. až XI. žaloby. [4] Předmětem smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 4. dubna 2012, uzavřené mezi M. U. jako postupitelem a dlužníkem jako postupníkem (dále jen „postupní smlouva 1“) byla část pohledávky postupitele za dlužníky – fyzickými osobami a vedlejším účastníkem z titulu náhrady škody z předsmluvní odpovědnosti ve výši 700 mil. Kč s příslušenstvím. Strany si sjednaly, že úplata za postoupení bude rovna hodnotě pohledávky stanovené na základě posudku znalce jmenovaného soudem na návrh postupníka. V návaznosti na ocenění postupované pohledávky znaleckým posudkem činila výše úplaty 686 mil. Kč. Strany se dohodly, že úplata za postoupení bude splatná do 90 dnů poté, co pohledávka bude postupníku uhrazena dlužníky na bankovní účet postupitele. Dále strany v čl. 3.3 vyloučily aplikaci § 527 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“). [5] Dle smlouvy o úpravě vzájemných práv a povinností uzavřené dne 3. března 2014 mezi dlužníkem, Mgr. Pavlem Ubrem, správcem závodu zástavce jmenovaným soudním exekutorem Mgr. Janem Vedralem pověřeným provedením exekuce na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. duna 2012, č. j. 49 EXE 738/2012-33, a M. U. (dále jen „smlouva o novaci“) byl závazek dlužníka vůči věřiteli (M. U.), sjednaný v čl. 3.2. postupní smlouvy 1, ke dni účinnosti smlouvy o novaci zrušen a nahrazen novým závazkem dlužníka zaplatit věřiteli 224 155 272,93 Kč do 28. února 2015 a zbývající část úplaty do 90 dnů poté, co bude uhrazena povinnými z pohledávky (dlužníky – fyzickými osobami a vedlejším účastníkem). [6] Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. února 2016 plyne, že M. U. oznámil dlužníku, že postoupil pohledávky, uplatněné přihlášku č. P 19, žalobci. Dlužník ani insolvenční správce tuto skutečnost nezpochybňovali. [7] Podle akcionářské dohody, která nebyla podepsána, neměl být vedlejší účastník (RAVAK a. s.) stranou této (připravované) smlouvy. [8] V přihlášce P 19 byla pohledávka dílčí 1 v celkové výši 258 909 473,28 Kč vymezena tak, že jde o zajištěnou část pohledávky M. U. (z titulu úplaty za postoupení pohledávky) z postupní smlouvy 1, jež byla na žalobce (Insolvent Capital, a. s.) postoupena smlouvou ze dne 15. února 2016 (dále jen „postupní smlouva 2“). Pohledávka dílčí 2 představující nezajištěnou část pohledávky M. U. (z titulu úplaty za postoupení pohledávky) z postupní smlouvy 1, jež byla na žalobce postoupena postupní smlouvou 2, byla přihlášena jako podmíněná. Pohledávka dílčí 3 v celkové výši 126 967 187, 54 Kč byla vymezena jakožto pohledávka mající původ v regresu M. U. vůči dlužníku. M. U. totiž společně s K. J. (dále jen „K. J.“) dohodami o společném závazku z 25. října 2007 a 22. září 2008 přistoupili ke smlouvám o úvěru reg. č. 1032/TÚ/2007 a reg. č. 1045/TÚ/2008, na jejichž základě byl dlužník povinen zaplatit vedlejšímu účastníku částky 3 809 415 EUR a 13 303 696 Kč, jako spoludlužníci a M. U. vůči těmto pohledávkám vedlejšího účastníka započetl část své pohledávky na náhradu škody z předsmluvní odpovědnosti v rozsahu 111 586 603 Kč. Postupní smlouvou 2 postoupil M. U. svoji (regresní) pohledávku za dlužníkem na žalobce. [9] Na přezkumném jednání konaném dne 11. května 2017 všechny tři dílčí pohledávky žalobce uplatněné přihláškou P 19 popřel