2 As 86/2010 — Nejvyšší správní soud

57 A 3/2011- 111 - text 22 pokračování 57A 3/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce M.S., zastoupeného Mgr. Robertem Kašem, advokátem, se sídlem Pražská 43, Plzeň, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení M.P., v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2011, čj. RR/111/11 t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2011, čj. RR/111/11, s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 19.342 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Roberta Kašeho, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2011, čj. RR/111/11 (dále jen napadené rozhodnutí), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Nýřany (dále jen MěÚ Nýřany) ze dne 29. 9. 2010, čj. OV-Mrá/7739/2010 (dále jen prvostupňové rozhodnutí), jímž bylo žalobci nařízeno odstranění stavby kolny na nářadí na pozemcích p.č. 13/3 a 24/1 v k.ú. Košetice u Hunčic postavené bez stavebního povolení nebo ohlášení. 2. V dané právní věci bylo správními orgány rozhodováno podle zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – (dále jen stavební zákon), podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění účinném do 31. 12. 2005, (dále jen zákon o obcích) a za účinnosti zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) – (dále jen správní řád). II. Důvody žaloby 3. Žalobce je vlastníkem pozemkových parcel číslo 13/3 a 24/1 v k.ú. Košetice u Hunčic a drobné stavby kolny na nářadí na těchto pozemcích postavené. Jedná se o stavbu plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní s jedním nadzemním podlažím, jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, pročež se podle § 139b odst. 7 písm. a) tehdy platného stavebního zákona č. 50/1976 Sb., jedná o drobnou stavbu, u níž postačilo podle § 55 odst. 2 písm. a) jen ohlášení stavebnímu úřadu. Žalobce podal ohlášení dne 12.4.2005 obci Líšťany oprávněné podle § 124 odst. l písm. b) stavebního zákona určovat, zda ohlášené drobné stavby vyžadují stavební povolení a v těchto případech stavební povolení vydávat. Ohlášení mělo všechny náležitosti předepsané v § 10 vyhlášky č. 132/1998 Sb. Obecní úřadu Líšťany sdělením ze dne 14.4.2005, zn. 247/04/05/Op, žalobci oznámil, že proti ohlášené drobné stavbě nemá námitek. Tímto sdělením žalobci podle § 57 odst. 2 stavebního zákona vzniklo oprávnění projednávanou stavbu provést a žalobce realizaci stavby započal. Po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne ohlášení Obecní úřad Líšťany žalobci přípisem ze dne 31.5.2005, zn. 416/05/05/Op, oznámil, že zrušuje své „sdělení (vyjádření) ze dne 14.4.2005, čj. 248/04/05/Op“. Žalobce ale z tohoto oznámení nedovodil, že by mohlo mít nějaký právní dopad na projednávanou stavbu. Obec totiž ve lhůtě do 30 dnů ode dne ohlášení nestanovila, že projednávanou stavbu lze provést jen podle stavebního povolení. Žalobce uvažoval i o tom, že pokud by Obecní úřad Líšťany zrušil své sdělení ze dne 14.4.2005, zn. 247/04/05/Op, po uplynutí třicetidenní lhůty, kterou měl ke stanovení, že ohlášenou drobnou stavbu lze provést jen podle stavebního povolení, toto zrušení má pouze to za následek, že žalobci byl souhlas s provedením projednávané stavby dán mlčky (§ 57 odst. 2 stavebního zákona). Žalobce proto v projednávané stavbě pokračoval, dokončil ji a začal užívat k jejímu účelu. 4. Jak vyšlo později najevo, Městský úřad Města Touškova provedl dne 23.5.2005 místní šetření ve věci žalobcovy kolny, avšak bez žalobce, jehož nepřizval. Tím porušil § 38 odst. 3 tehdejšího správního řádu. Zanedbáním této své procesní povinnosti neprovedl všechna rozhodná skutková zjištění a na základě neúplně zjištěného stavu věci došel k mylnému závěru, že žalobce kolnu vystavěl na žumpě, která by měla patřit k sousední rekreační chatě číslo E 457 na parcele č. st. 109. Žumpu na parcelách číslo 13/3 a 24/1, které jsou ve vlastnictví žalobce, totiž postavil předešlý vlastník této sousední rekreační chaty číslo E 457 L.T. v rozporu s územním rozhodnutím a stavebním povolením Okresního národního výboru Plzeň-sever ze dne 25.7.1989, čj. výst.1829/89, které zdejší soud později zrušil rozsudkem ze dne 12.2.2008, čj. 57Ca 63/2006. Uvedený závěr stavebního úřadu je tím překvapivější, že ode dne 19.4.2005 měl k dispozici listinný doklad o tom, že žumpa nepatří k sousední rekreační chatě - dodatek kupní smlouvy uzavřený dne 8.11.2004 mezi předešlým vlastníkem chaty E 457 L.T. a jejími nynějšími vlastníky M.P. a P.K. Tento dodatek stavebnímu úřadu tito noví vlastníci předložili do řízení čj. 369/05 o odstranění uvedené žumpy, aby povinnost jejího odstranění neuložil právě jim. Kdyby byl správní orgán tehdy přizval k místnímu šetření dne 23.5.2005 žalobce, zjistil by jeho výpovědí, že se mezitím dohodnul se stavebníkem žumpy L.T. a ještě před ohlášením projednávané stavby získal jeho souhlas k tomu, aby projednávanou stavbu nad žumpou postavil. Žalobce byl nucen tuto dohodu učinit, aby mohl znovu užívat tuto část svých pozemků, jelikož ode dne 9.4.2003 až do té doby, tedy za dobu dvou let, stavební úřad nebyl schopen L.T. odstranění žumpy nařídit. Aby mohl žumpu odstranit, žalobce za její postavení později L.T. dokonce zaplatil, o čemž spolu vyhotovili písemnou smlouvu. V době těsně před dokončením projednávané stavby žalobce obdržel výzvu Městského úřadu Města Touškova, stavebního úřadu, ze dne 7.6.2005 k okamžitému zastavení prací. Žalobce ale, jelikož předmětnou stavbu ohlásil, přičemž mu obec oprávněná určovat, zda jí ohlášené drobné stavby vyžadují stavební povolení a v těchto případech stavební povolení vydávat, ve lhůtě do 30 dnů ode dne ohlášení nestanovila, že ohlášená drobná stavba podléhá stavebnímu povolení, měl za to a má, že se jedná o stavbu právem povolenou, pročež obdrženou výzvu měl a má za opatření nemající oporu v zákoně a práce na projednávané stavbě nepřerušil. Dne 4.7.2005 obdržel oznámení téhož úřadu ze dne 30.6.2005, čj. 985/2005-Ho o zahájení řízení o odstranění projednávané stavby. Stavební úřad dne 27.7.2005 řízení přerušil a jako důvod uvedl předběžnou otázku další existence zmíněné žumpy. O odstranění zmíněné žumpy vedl hned několik bezvýsledných řízení, poslední z nich zastavil dne 28.11.2005 s odůvodněním, že „důvod řízení odpadl“, jelikož se mu nepodařilo zjistit jejího vlastníka. Takto odůvodněné rozhodnutí je ale v rozporu s § 88 odst. l písm. b) a § 137 odst. 3 věty druhé předešlého stavebního zákona, který mu ukládal, aby si, nebyl-li důkaz o podání návrhu u soudu ve stanovené lhůtě předložen, učinil úsudek o námitce sám a o věci rozhodl. Podobně nesměle vedl od 22.1.2003 také řízení o povolení užívání zmíněné žumpy. To skončilo teprve až po dlouhých pěti letech rozhodnutím správního orgánu ze dne 18.3.2008, tedy v době, kdy žumpa byla již několik let odstraněna. Žalobce obdržel od Městského úřadu Města Touškova další pozvánku ze dne 3.5.2006, čj. 638/06 k místnímu šetření ve věci projednávané stavby i dávno neexistující žumpy. Od té doby pak již žádná další opatření žalobce neobdržel. 5. Po uplynutí dalších čtyř let, v době, kdy již považoval věc za dávno skončenou, žalobce obdržel oznámení ze dne 15.4.2010 o pokračování řízení o odstranění projednávané stavby, neboť údajně pominuly důvody přerušení. Nahlédnutím do spisu žalobce nezjistil, že by právě skončilo nějaké řízení, které by bylo překážkou řízení o odstranění projednávané stavby. Jako nejpravděpodobnějším podnětem k vydání oznámení o pokračování řízení se podle spisu jeví přípis spoluvlastníka sousední chaty číslo E 457 M.P. ze dne 30.4.2010. Na dotaz žalobce ze dne 21.4.2010, jakým úkonem a kterého dne pominuly překážky řízení, správní orgán sdělil, že za ukončení předběžné otázky považuje nevydání kolaudace dne 18.3.2008, což znamená, že správní orgán byl více než dva roky zcela bezdůvodně nečinný. Protože k projednávané stavbě existuje příslušný veřejnoprávní titul, její ohlášení, a protože projednávaná stavba nebyla postavena na cizí stavbě bez souhlasu jejího vlastníka a navíc je ona cizí stavba již několik let odstraněna, jako skutečný důvod řízení o odstranění projednávané stavby přichází v úvahu její poloha v požárně nebezpečném prostoru sousední chaty číslo E 457 spolu s probíhajícím řízením o dodatečné povolení této sousední chaty. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 12.2.2008, č.j. 57Ca 63/2006, zrušil rozhodnutí Okresního národního výboru Plzeň-sever ze dne 25.7.1989, čj. výst.1829/89 a správní orgán i žalovaný od té doby činí vše proto, aby chata čís