5 Tdo 1428/2017 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1428/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 3. 2020 Spisová značka:5 Tdo 1428/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.1428.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Úmysl Úmysl nepřímý Úmysl přímý Zavinění Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě Zneužití pravomoci úřední osoby Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 256 odst. 1,2 písm. c) tr. zákoníku § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 329 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku § 58 odst. 1 tr. zákoníku § 15 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:28. 7. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 2292/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1428/2017-228 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 3. 2020 o dovoláních, která podali obvinění V. Š., nar. XY v XY, bytem XY, a M. D., nar. XY, bytem XY, a nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného V. Š., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017 a 14. 6. 2017, sp. zn. 8 To 6/2017, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 9/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněných V. Š., a M. D. a dovolání nejvyššího státního zástupce odmítají. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2016, sp. zn. 43 T 9/2015, byl obviněný V. Š., uznán vinným zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku a zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Obviněný M. D. byl uznán vinným zločinem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl obviněnému V. Š., podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem. Podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému M. D. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena přiměřená povinnost ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradit poškozené České republice – Ministerstvu vnitra škodu způsobenou trestným činem. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byl obviněný V. Š., povinen zaplatit na náhradu škody poškozené České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí částku ve výši 282 138 665 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byla Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému M. D. uložena povinnost na náhradu škody zaplatit poškozené České republice – Ministerstvu vnitra částku ve výši 1 100 000 Kč. 2. Proti shora uvedenému rozsudku podali oba obvinění odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze ve veřejném zasedání konaném dne 14. 6. 2017 rozsudkem pod sp. zn. 8 To 6/2017, tak, že z podnětu odvolání obviněných V. Š., a V. D., zrušil v celém rozsahu rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. c) a d) tr. řádu. Podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. řádu současně sám ve věci rozhodl tak, že uznal oba obviněné V. Š., a V. D. vinnými zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy uložil obviněnému V. Š., podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 4 roků, pro jehož výkon byl obviněný zařazen podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem. Obviněnému M. D. byl podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byla poškozená Česká republika zastoupená Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Uvedených trestných činů se podle tohoto rozsudku (zjednodušeně uvedeno) dopustili obvinění V. Š., a V. D. následovně. Obviněný V. Š., jako XY jednající jménem svého zaměstnavatele, tj. České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí (dále ve zkratce též jen „MPSV“), v polovině roku 2011 rozhodl o tom, že MPSV od 1. 1. 2012 přejde na nový koncept ICT (z angl. – informační a komunikační technologie) řešení pro výplatu dávek, mimo jiné v oblasti politiky zaměstnanosti, hmotné nouze a sociálních služeb, které do té doby pro MPSV zajišťovala obchodní společnost OKsystem, spol. s r. o., IČ: 00221970, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1690/125 (dále ve zkratce jen „OKsystem“), a to konkrétně na platformu pro provozování aplikací, systémů a agend MPSV formou centralizovaného provozu prostřednictvím služeb privátního „cloudu“. Rozhodl také, že dodavatelem těchto služeb, s výjimkou dávek státní sociální podpory, již nebude uvedená obchodní společnost. Záměrně pak rezignoval na dodržení pravidel hospodářské soutěže, protože jeho záměrem bylo zadat tuto nadlimitní veřejnou zakázku bez výběrového řízení obchodní společnosti Fujitsu Technology Solutions, s. r. o., IČ: 26115310, se sídlem Praha 4, v Parku 2336/22 (dále ve zkratce též jen „Fujitsu“), resp. jejím prostřednictvím jejím subdodavatelům. Pro realizaci svého záměru využil Dohody o centrálním zadávání uzavřené dne 30. 6. 2008 mezi Ministerstvem vnitra coby centrálním zadavatelem a MPSV jako zadavatelem a možnosti přistoupit k Rámcové smlouvě na poskytování licencí k produktům obchodní společnosti Microsoft uzavřené dne 1. 12. 2008 mezi Ministerstvem vnitra coby centrálním zadavatelem a obchodní společností Fujitsu Siemens Computers s. r. o., ode dne 16. 4. 2009 přejmenované na Fujitsu Technology Solution, s. r. o. (dále ve zkratce též jen „Rámcová smlouva“). Předmětem této Rámcové smlouvy bylo stanovení základních práv a povinností při uzavírání prováděcích smluv na nákup licencí k softwaru společnosti Microsoft licencovanému v Multilicenčních programech Microsoft Enterprise a Microsoft Select a doplňkových služeb pro potřebu subjektů veřejné správy. Učinil tak s legendou, že MPSV měla zájem odebírat v souladu s Rámcovou smlouvou od společnosti Fujitsu konkrétní licence k produktům Microsoft a doplňkové služby související s jejich instalací, ačkoliv ve skutečnosti měl být vytvořen zcela nový software, na němž se měly podílet subdodavatelé nepředvídaní rámcovou smlouvou. Obviněný V. Š., podepsal dne 30. 6. 2011 za MPSV Prováděcí smlouvu č. 85/2011 k Rámcové smlouvě (dále jen „Prováděcí smlouva“), aniž by návrh této smlouvy prošel standardním schvalovacím řízení na MPSV. Tato smlouva nabyla účinnosti dne 15. 7. 2011, kdy ji podepsal obviněný M. D. jako ředitel odboru rozvoje projektů a služeb eGovernment, jednající jménem svého zaměstnavatele, tj. České republiky – Ministerstva vnitra. Na základě písemného pověření ministra vnitra ze dne 30. 9. 2010 ve věcech týkajících se prováděcích smluv k Rámcové smlouvě MPSV oficiálně přistoupilo k Rámcové smlouvě. Poté oba obvinění v rozporu s povinnostmi vyplývajícími z § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdy platném a účinném znění (dále ve zkratce jen „ZVZ“), a obviněný M. D. s vědomím, že podle § 3 odst. 3 ZVZ jako zástupce centrálního zadavatele odpovídal za porušení zákona, uzavřeli v období ode dne 1. 8. 2011 do dne 27. 12. 2011 s obchodní společností Fujits