5 Tdo 975/2020 — Nejvyšší soud

5 Tdo 975/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 12. 2020 Spisová značka:5 Tdo 975/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.975.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náhrada škody Podvod Porušení povinnosti při správě cizího majetku Příčetnost Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku § 220 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:6. 4. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 971/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 975/2020-502 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2020 o dovoláních, která podaly obviněné J. H., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. bytem XY, a J. O., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 14 To 1/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 2 T 156/2018, takto: Z podnětu dovolání obviněných J. H. a J. O. se podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušuje rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 14 To 1/2020, v celém rozsahu. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušený rozsudek, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. 2 T 156/2018, byla obviněná J. H. pod bodem I. uznána vinnou zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, za který jí byl podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku soud obviněné výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení dohledu. Obviněná J. O. byla pod bodem II. výroku o vině odsouzena za přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon soud podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 1 roku a 6 měsíců. Dále okresní soud rozhodl v adhezním řízení tak, že podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázal poškozenou Českou poštu, s. p., IČ: 47114983, se sídlem Praha 1, Politických vězňů 909/4, s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Skutek kvalifikovaný jako zločin podvodu spáchala obviněná J. H. podle zjištění soudů ve stručnosti tím, že nejpozději od poloviny prosince 2017 do 20. 3. 2018 v obci XY při obchodování s historickými mincemi, které nakupovala a následně prodávala prostřednictvím počítačové sítě Internet, vědoma si své špatné finanční situace, která jí neumožňovala bez dalšího uhradit kupní cenu všech objednaných mincí, a současně při vědomí skutečnosti, že na základě dohody s pracovnicí pošty ve XY, spoluobviněnou J. O., jí budou některé doručené mince vydány dříve, než za ně zaplatí formou dobírky, pokračovala v objednávání mincí, prodejcům zatajila svou finanční situaci i to, že zásilky přebírá bez uhrazení smluvené ceny, kterou platila se zpožděním až po prodeji mincí dalším osobám, takže nakonec poté, co jí spoluobviněná J. O. odmítla vydávat další zásilky bez zaplacení, zůstaly neuhrazeny dobírky celkem u osmi ve výroku o vině označených zásilek v celkové hodnotě 1 828 750 Kč, přičemž mince z těchto zásilek obviněná prodala dalším zájemcům za nižší cenu a utržené peníze použila dílem na nákup dalších mincí a dílem pro svou běžnou potřebu, čímž způsobila uvedeným prodejcům mincí celkovou škodu ve výši 1 828 750 Kč, která jim později byla uhrazena prostřednictvím České pošty, s. p. 3. Obviněná J. O. se podle zjištění soudů dopustila přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku v podstatě tím, že jako zaměstnankyně obecního úřadu obce XY, IČ: XY, která uzavřela Smlouvu o zajištění služeb veřejnosti s Českou poštou, s. p., nejpozději od poloviny prosince 2017 do 14. 3. 2018 v sídle obecního úřadu obce XY při zajišťování poštovních služeb nepostupovala v souladu se stanovenými povinnostmi, které pro obec XY a pro ni vyplývaly zejména z ustanovení čl. 3.14 přílohy č. 3 zmíněné smlouvy a opakovaně vydávala J. H. jako adresátce obsahy cenných zásilek bez současného předání obalu zásilky a uhrazení příslušné dobírky s tím, že J. H. po určitou dobu hradila příslušné částky, avšak později již neměla dostatek finančních prostředků a poté, co převzala obsah osmi v popisu skutku specifikovaných cenných zásilek, jejich cenu již nezaplatila, a způsobila tím celkovou škodu ve výši 1 833 044 Kč, což představuje hodnotu dobírek a poštovné, které byly následně uhrazeny Českou poštou, s. p., jejich odesílatelům. 4. Proti shora uvedenému rozsudku okresního soudu podali odvolání obviněná J. H. a poškozená Česká pošta, s. p. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích o těchto řádných opravných prostředcích rozhodl rozsudkem ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 14 To 1/2020, tak, že z podnětu odvolání poškozené podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. řádu sám rozhodl tak, že oběma obviněným podle § 228 odst. 1 tr. řádu uložil, aby společně a nerozdílně nahradily České poště, s. p., škodu ve výši 1 833 044 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky od 29. 8. 2018 do zaplacení (bod I. výroku). V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn. Výrokem pod bodem II. krajský soud zamítl odvolání obviněné J. H. podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k nim 5. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích podaly prostřednictvím svých obhájců dovolání obě obviněné, a to shodně z důvodu obsaženého v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 6. Obviněná J. H. považuje za nesprávně právně posouzenou otázku své trestní odpovědnosti, resp. schopnosti být subjektem trestného činu z důvodu chybějící příčetnosti. Stejnou výhradu obviněná uplatnila již ve svém odvolání, avšak soud druhého stupně ji nepovažoval za důvodnou, přičemž poukázal na způsob spáchání činu prostřednictvím internetové sítě, rovněž argumentoval její plnou způsobilostí k právním úkonům, dále tím, že obviněná souvisle vypovídala v přípravném řízení a sama se necítí být stižena jakoukoli chorobou, nikde se neléčí. Obviněná v dovolání zdůraznila, že v rámci hlavního líčení navzdory doporučení svého obhájce využila svého práva nevypovídat, soudy obou stupňů tudíž měly k dispozici jen protokol o její výpovědi před policejním orgánem. Jeho obsah však nemůže vyjádřit reálný průběh tohoto procesního úkonu, obviněná sice vypovídala o nakupování a prodeji mincí, avšak nebylo zřejmé, zda skutečně reaguje na otázky kladené vyslýchajícím, mluvila obšírně a odchylovala se od předmětu výslechu. Tato výpověď proto podle obviněné nemůže být považována za podklad k posouzení její příčetnosti zejména při zohlednění závěrů znaleckého zkoumání jejího duševního stavu. Obviněná trpí závažnou duševní poruchou, která není jen přechodného rázu, není způsobilá nakládat s majetkem v hodnotě vyšší než 1 000 Kč, jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 22. 6. 2020, jímž byla omezena svéprávnost obviněné. Je proto zřejmé, že podmínky pro omezení svéprávnosti byly u obviněné naplněny již v době spáchání stíhaného skutku. Z faktu, že sama obviněná se necítí být stižena psychickou poruchou či chorobou nelze obecně ničeho dovozovat, neboť trpí mentální retardací, která takový pocit u postižených v zásadě předpokládá. Stejně tak je třeba odmítnout i argument krajského soudu o schopnosti obviněné uzavírat posuzované obchodní smlouvy s prodejci mincí a se zájemci o jejich koupi. Obviněná byla nezaměstnaná a mohla svůj čas věnovat studiu základních znalostí numismatiky. 7. Na závěr svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil dovoláním napadený rozsudek krajského soudu a aby ji sám podle § 265m tr. řádu zprostil obžaloby a odkázal poškozenou s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních (aniž by však současně navrhla zrušení rozsudku soudu prvního stupně). 8. Obviněná J. O. podala dovolání v rozsahu výroku o náhradě škody, jak byl vysloven v rozsudku Krajského soudu v Hradci Kr