Novela Občanský soudní řád od 2009-07-01: co se mění

§ 9 Příslušnost (1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. (2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, b) ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona,40) o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, c) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky, d) ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce nemocenského pojištění vyplacené neprávem nebo ve vyšší částce a ve sporech o vzájemném vypořádání regresní náhrady zaplacené v důsledku vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění, e) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, f) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, g) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky, h) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, i) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona,1a) j) ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce státní sociální podpory a dávce pomoci v hmotné nouzi poskytnuté neprávem nebo ve vyšší částce mezi oprávněnou osobou a osobou společně posuzovanou nebo mezi oprávněnou osobou a právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými ve zvláštním právním předpise.1b) (3) Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně a) ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek, b) ve statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku41) a o zrušení evropské společnosti a evropské družstevní společnosti s likvidací za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství a zvláštním zákonem vydaným k jeho provedení, c) ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních společností, družstev, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů, d) v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího likvidátora,42) e) v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu,43) f) v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora,44) g) ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), o vztahy z nabídky převzetí nebo z nesplnění nabídkové povinnosti, o vztahy z výkupu účastnických cenných papírů, o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena), není-li dána příslušnost podle písmena b), h) ve sporech mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich statutárními orgány, likvidátory nebo jinými orgány a ve sporech mezi společníky (členy) a statutárními orgány, likvidátory či jinými orgány, jde-li o v

§ 11 (1) Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. (2) Je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich. (3) Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

§ 29 c) na základě rozhodnutí (1) Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis. (2) Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení. (3) Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat. (4) Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

§ 31 (1) Ustanovený opatrovník nebo jiný zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci. (2) Byl-li opatrovníkem nebo jiným zástupcem ustanoven advokát, má stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc.

§ 35 Účast státního zastupitelství (1) Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech a) určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, b) uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině, c) nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy, d) pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, e) způsobilosti k právním úkonům, f) prohlášení za mrtvého, g) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, h) umoření listin, i) obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,57a) j) některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e), k) v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, včetně incidenčních sporů, a moratoria,53c) l) společenství vlastníků jednotek, m) vyslovení neplatnosti dražby,57b) n) navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí (§ 193a). Oprávnění státního zastupitelství, popřípadě nejvyššího státního zástupce podat návrh na zahájení řízení podle zvláštních předpisů58) tím není dotčeno. (2) Státní zastupitelství je v takovém řízení oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu. (3) Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) a i) může státní zastupitelství podat ve veřejném zájmu návrh na zahájení řízení, nebylo-li zahájeno podle § 81 odst. 1 a 2 nebo na návrh jiného navrhovatele. (4) Soud uvědomí státního zástupce státní zastupitelství o zahájení řízení podle odstavce 1 písm. e) a g).

§ 36a (1) V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát: a) ve věcech pracovních, b) v dalších věcech, o nichž to stanoví zákon. (2) V ostatních věcech jedná a rozhoduje v řízení před okresním soudem samosoudce. (3) V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a rozhoduje samosoudce; v odvolacím řízení senát jedná a rozhoduje senát. v řízení v prvním stupni, stanoví-li tak zákon, a v odvolacím řízení.

§ 38 (1) Soud pověří notáře, aby jako soudní komisař za odměnu provedl úkony v řízení o dědictví. (2) Z úkonů Pověření podle odstavce 1 jsou vyňaty se nevztahuje na žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině cizině, na ustanovení správce dědictví podle § 175f odst. 2, na zrušení usnesení o dědictví podle § 175w a soudní rozhodnutí, ledaže jde o usnesení, kterými se upravuje vedení řízení. na vydání potvrzení podle § 175z odst. 1. (3) Úkony notáře, které provedl jako soudní komisař, se považují za úkony soudu. (4) Pověření není soudním rozhodnutím.

§ 40 (1) O Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. (2) Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky nebo účastníky, provádí dokazování anebo nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým a) byl uzavřen smír, b) byla uzavřena dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte, c) byla uzavřena dohoda o styku s nezletilým dítětem, d) byla uzavřena dohoda o vypořádání dědictví, e) byla uzavřena dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nebo f) došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1. (3) Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy ve věcech péče soudu o nezletilé, vždy je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé, nebo pokud tak určí soud. Věta prvá se nepoužije, pokud soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1 nebo byl-li pořízen protokol. (4) Úkony prováděné soudním komisařem nebo soudním exekutorem se zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu. (5) V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která jej vyhotovila. (6) V protokolu se zejména označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti. (2) (7) Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce, kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír, dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví, dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů nebo došlo-li k uznání nároku (§ 153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru, rodiče, účastníci dohody o styku s nezletilým dítětem, účastníci dohod v dědickém řízení nebo žalovaný; nemohou-li číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše. Protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel. (3) (8) Předseda senátu opraví v protokolu chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti. Předseda senátu také rozhoduje o návrzích na doplnění protokolu a o námitkách proti jeho znění.

§ 40a Úkony účastníků (1) Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, je předseda senátu povinen přísedící, účastníky, osoby oprávněné za ně jednat (§ 21 až 21b), zástupce účastníků, znalce, tlumočníky, osoby uvedené v § 116 odst. 3 a další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit řízení, předem podle zvláštního právního předpisu poučit.56a) Písemný záznam o tomto poučení založí předseda senátu do spisu a jeho kopii zašle nejpozději do 30 dnů ode dne poučení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. (2) Poučení podle odstavce 1 není potřebné u těch osob, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení utajovaných informací a poučením, vydanými podle zvláštního právního předpisu.56)

§ 41 Úkony účastníků (1) Účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu. (2) Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen. (3) Hmotněprávní úkon účastníka učiněný vůči soudu je účinný také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli. dozvěděli; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního úkonu předepsána písemná forma. Ustanovení § 40 odst. 3 se použije obdobně.

§ 44 Doručování (1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy. (2) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen. (3) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem.56) (4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů, poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.

§ 45 Doručování (1) Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu. (2) Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, předseda senátu nařídí, aby byla doručena prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 45a) nebo doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě (§ 45f). do datové schránky58a). Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. (3) Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím a) doručujícího orgánu, nebo b) účastníka řízení či jeho zástupce.

§ 46 Doručování fyzickým osobám Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě (1) Písemnost určenou fyzické osobě Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu58a). (2) Prostřednictvím veřejné datové sítě soud předá doručujícímu orgánu k doručení doručuje na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem. (2) Doručující orgán může písemnost fyzické osobě doručit nejen na adrese uvedené v odstavci 1, ale všude, kde bude zastižena. (3) Nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Jinou písemnost doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, písemnost uloží. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit, jestliže o to fyzická osoba předem písemně požádá doručující orgán tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže podpis na žádosti byl úředně ověřen. (4) Je-li písemnost doručena podle odstavce 3 věty druhé účastníku, uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné. (5) Byla-li písemnost doručována v místě, které není vedeno podle zvláštního právního předpisu58c) jako místo pobytu fyzické osoby, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, ledaže fyzická osoba požádala o doručování na adresu tohoto místa vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo je jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako jiné místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, nebo ledaže se prokáže, že se na tomto místě zdržovala v den, kdy nebyla zastižena, popřípadě kdykoli v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení. (6) Byla-li písemnost doručována na adrese, která je vedena podle zvláštního právního předpisu58c) jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala o doručování na ni (odstavec 1), anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže fyzická osoba soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržovala v den, kdy nebyla zastižena, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení. (7) Ustanovení odstavců 5 a 6 platí obdobně, byla-li písemnost doručena vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasila s tím, že mu písemnost odevzdá, nebo byla-li písemnost na žádost fyzické osoby uložena bez předchozího pokusu o doručení na adresu uvedenou v odstavci 1. předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.

§ 46a Zvláštní případy Adresa pro doručování fyzickým osobám (1) Písemnost určená fyzické osobě ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě Adresátu se předá k doručení doručuje na adresu věznice, v níž vykonává trest pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen. (2) Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo vazbu. Písemnost se jí doručuje prostřednictvím soudního doručovatele, provozovatele poštovních služeb elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo orgánů justiční stráže. Umožňuje-li povaha věci, zejména může-li to povaha doručované písemnosti, lze jí doručovat též prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby České republiky. (2) Písemnost určená fyzické osobě, která přispět k urychlení řízení. Tato adresa je umístěna v zařízení pro výkon zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy, se předá k doručení na adresu příslušného zařízení. Umožňuje-li to povaha doručované písemnosti, lze jí doručit také prostřednictvím příslušného zařízení. dané řízení adresou pro doručování. (3) Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo tomu, kdo Adresát je v jeho bytě, anebo komu má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, se předá k doručení ministerstvu. (4) Není-li možné vojáku v činné službě doručit písemnost jinak, doručí se mu prostřednictvím příslušné územní vojenské správy. (5) Není-li možné policistovi doručit písemnost jinak, doručí se mu prostřednictvím Ministerstva vnitra. (6) Nebyla-li při řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavců 1, odstavce 2, 4 a 5 fyzická osoba v místě doručování a ani jinde zastižena a nebylo-li proto možné jí písemnost doručit, § 46 odst. 3 se nepoužije a doručující orgán vrátí písemnost se zprávou o tom soudu. (7) Při doručování osobám uvedeným v odstavcích 1 až 5 se § 46 použije, jen není-li v § 46a uvedeno jinak. tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny.

§ 47 Doručování právnickým osobám prostřednictvím veřejné datové sítě (1) Písemnost určenou právnické osobě Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky se postupuje podle zvláštního právního předpisu58a). (2) Při doručování písemnosti podle § 46 odst. 2 soud předá doručujícímu orgánu k adresáta vyzve, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem. (3) Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu jejího sídla zapsanou je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku nebo na adresu, kde skutečně sídlí.59) Jestliže právnická osoba o to požádá, soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem. (2) Za právnickou osobu mohou doručovanou písemnost přijmout orgány a osoby uvedené v § 21, 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její zaměstnanci (členové), kteří tím byli pověřeni, nebo jiné fyzické osoby, které k tomu právnická osoba zmocnila. (3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn přijetí datovou zprávou podle odstavce 2 za právnickou osobu písemnost přijmout, doručující orgán písemnost uloží. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit, jestliže o to právnická osoba předem písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis na žádosti byl úředně ověřen. (4) Byla-li písemnost doručována na adrese sídla zapsané v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku, je uložení písemnosti, kterou si právnická osoba nevyzvedla do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže právnická osoba soudu prokáže, že v den, kdy nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn podle odstavce 2 za ni písemnost přijmout, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení, ve skutečnosti sídlila jinde a že bez zbytečného odkladu požádala o změnu zápisu jejího sídla v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku. (5) Byla-li písemnost doručována na adresu skutečného sídla, je uložení písemnosti, kterou si právnická osoba nevyzvedla do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže právnická osoba soudu prokáže, že v den, kdy nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn podle odstavce 2 za ni písemnost přijmout, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení, ve skutečnosti sídlila jinde. (6) Ustanovení odstavců 4 a 5 platí obdobně, byla-li písemnost na žádost právnické osoby uložena bez předchozího pokusu o doručení na adresu uvedenou v odstavci 1. 2.

§ 48 Doručování advokátům prostřednictvím doručujícího orgánu (1) Písemnost určenou advokátu soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho sídla.60) Jestliže advokát Doručujícími orgány jsou a) soudní doručovatelé, b) orgány Justiční stráže, c) soudní exekutoři, d) provozovatelé poštovních služeb. (2) Doručujícími orgány jsou též a) Vězeňská služba České republiky, jde-li o to požádá, soud předá doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, b) zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních, c) ústav pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v tomto zařízení, d) krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné službě a písemnost k doručení na jinou adresu není možno doručit jinak, e) Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům Policie České republiky a písemnost není možno doručit jinak, f) Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), jde-li o doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatické výsady a imunity, nebo osobám, které jsou v České republice, kterou sdělil soudu; to neplatí, nemůže-li mu bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, anebo osobám, jimž má být písemnost doručena v označeném místě doručena způsobem předepsaným budově nebo v místnosti chráněné diplomatickou imunitou. (3) Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy58d) vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto zákonem. (2) Písemnost určenou advokátu za něj mohou přijmout také jeho advokátní koncipienti, jiní jeho zaměstnanci, jakož i jiné fyzické osoby, které k tomu advokát zmocnil. Vykonává-li advokacii společně s jinými advokáty, mohou za něj tuto písemnost přijmout též tito advokáti, jejich advokátní koncipienti nebo jiní jejich zaměstnanci. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj tuto písemnost přijmout rovněž ostatní společníci této společnosti, advokátní koncipienti nebo jiní její zaměstnanci. (3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen advokát nebo osoba, která by byla oprávněna podle odstavce 2 za něj písemnost určenou advokátu přijmout, doručující orgán písemnost uloží.

§ 49 Postup při doručování (1) Nařídí-li předseda senátu doručení prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 45a), předá se mu písemnost k doručení v zalepené obálce. Při doručování rozsudku nebo usnesení ve věci samé může být do obálky vložena jen jediná písemnost, ledaže je spolu s rozhodnutím doručována žaloba nebo jiný návrh na zahájení řízení. (2) Je-li v řízení potřebné, aby bylo prokázáno doručení písemnosti adresátu, odevzdá se obálka s doručovanou písemností doručujícímu orgánu s tím, aby její doručení vyznačil na doručence (§ 50f); může-li být písemnost uložena, připojí se též výzva podle § 50c odst. 2 pro případ, že adresát nebo osoba oprávněná podle tohoto zákona za něj písemnost přijmout (dále jen „příjemce“) nebudou zastiženi. (3) Písemnost, u níž není potřebné, aby bylo prokázáno její doručení adresátu, lze doručit též vložením obálky s doručovanou Doručování písemností do adresátovy vlastních rukou (1) Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. (2) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu. (3) Písemnost se ukládá a) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje jeho prostřednictvím, b) u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat výzvu, c) v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení. (4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné jím adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. (4) Každý, komu Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. (5) U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost doručována nebo kdo odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. (6) Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta. (7) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost za adresáta přijímá, je povinen na výzvu doručujícího orgánu prokázat svou totožnost. vrátí se zprávou odesílajícímu soudu.

§ 50 Doručování jiných písemností (1) Odepře-li adresát přijmout doručovanou písemnost, považuje se Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tomto následku musí být adresát poučen. Totéž platí, odepře-li písemnost přijmout osoba, která je k tomu podle tohoto zákona za adresáta oprávněna. (2) Odmítne-li příjemce na výzvu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy součinnost byla odmítnuta. O tomto následku musí být příjemce poučen. (3) Poučení podle odstavců 1 a 2 se poskytne ústně při doručování nebo písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné poučení podle odstavce 2 příjemci předat, lze je zanechat v adresátově do domovní nebo jiné jím adresátem užívané schránce nebo schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na jiném vhodném místě. doručence a na písemnosti. (2) Nelze-li doručit podle odstavce 1, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat oznámení; § 49 odst. 7 se použije obdobně.

§ 50a Příjemci písemností (1) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel Za osoby uvedené v § 46b písm. e), k), m) a n) jsou oprávněny písemnost přijmout osoby uvedené v § 21 až 21b, případně jiné osoby, které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo že se odstěhoval anebo že není v místě doručování znám, nepoužije ustanovení § 46 odst. 3, § 47 odst. 3, § 48 odst. 3, § 48a odst. 3, § 48b odst. 3, § 48c odst. 3, § 48h odst. 3 a § 48i odst. 3 a u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé. (2) Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost vrátí se zprávou o tom soudu, který mu ji předal přijmout osoby, které k doručení. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, má-li být podle pokynu soudu písemnost právnické osobě doručovaná na adresu jejího sídla zapsanou do obchodního tomu byly zmocněny nebo jiného veřejného rejstříku u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo na adresu, kde skutečně sídlí, advokátu doručovaná na adresu jeho sídla, notáři doručovaná na adresu jeho kanceláře, jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé. (3) Písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi doručovaná na adresu jeho kanceláře, v níž vykonává exekutorský úřad, nebo a patentovému zástupci doručovaná na adresu za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci. (4) Písemnost určenou advokátu, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout jeho sídla nebo bydliště, zapsanou u Komory patentových zástupců, uložena, přestože se odstěhovali nebo nejsou v místě doručování známi. (3) Zjistí-li provozovatel poštovních služeb, že doručení písemnosti v místě doručování by bylo pro něj spojeno s neúměrnými obtížemi, vrátí ji jako nedoručitelnou soudu, který mu ji předal zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k doručení; doručení písemnosti na této adrese prostřednictvím jiných doručujících orgánů tím není dotčeno. tomu zmocněné.

§ 50b Doručování zástupci účastníka (1) Doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, Má-li účastník zástupce, doručuje se považuje za uloženou dnem, pouze zástupci, nestanoví-li zákon jinak. (2) Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak. (3) Udělil-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) pouze jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje, nestanoví-li zákon jinak. (4) Písemnost se doručuje rovněž účastníku, a) má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování nebo, řízení osobně vykonat, b) je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23, c) jde-li o doručování fyzické osobě, ani jinde nezastihl příjemce, nebo dnem, v němž od pokusu doručení usnesení o doručení písemnosti upustil, protože ho adresát písemně požádal, aby písemnost uložil bez předchozího pokusu o její doručení (§ 46 ustanovení opatrovníka podle § 29, § 187 odst. 3 1, § 191b odst. 2 a § 47 192 odst. 3). Byla-li 1; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, platí za den uložení písemnosti den, kterým je připravena v místě uložení doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu, d) byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro adresáta k vyzvednutí. (2) Písemnost postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se ukládá a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže se doručuje prostřednictvím soudního doručovatele, orgánu justiční stráže, nebo soudního exekutora, b) u soudu, jehož písemnost se doručuje, jestliže se písemnost ukládá podle § 45e odst. 2, c) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. (3) V provozovně provozovatele poštovních služeb, u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, se písemnost uloží po dobu 15 dnů ode dne uložení. Po uplynutí této lhůty se uloží u soudu, který ji předal k doručení. srozumitelně vyjadřovat, e) rozhodne-li tak soud.

§ 50c Odepření přijetí písemnosti (1) Byla-li Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost uložena, zanechá za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen. (2) Adresát nebo příjemce písemnosti je povinen na výzvu doručujícího orgánu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti. Odmítne-li adresát nebo příjemce písemnosti postup podle věty prvé, považuje se v místě písemnost za doručenou dnem, kdy prokázání totožnosti nebo poskytnutí součinnosti bylo odmítnuto; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen. (3) Poučení podle odstavců 1 a 2 se poskytne ústně při doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl; to neplatí, jestliže v místě doručování nebylo nebo písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné poučení příjemci předat, lze je zanechat výzvu v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce a ani nebo na jiném vhodném místě. (2) Ve výzvě podle odstavce 1 se uvede, kdo je adresátem a který soud doručovanou písemnost předal k doručení; není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta (odstavec 4). Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla písemnost uložena a do kdy a v jaké době si příjemce může písemnost vyzvednout. (3) Uloženou písemnost si může vyzvednout jen příjemce; § 49 odst. 4 zde platí obdobně. (4) Nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§ 50d odst. 1) nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné. (5) Písemnost, která byla uložena u soudu podle § 45e odst. 2, se považuje za doručenou dnem uložení.

§ 50d Průkaz Neúčinnost doručení (1) Náhradní Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je vyloučeno u písemností, u nichž to stanoví zákon, jakož i u písemností, které neúčinné, pokud se podle zákona doručují do vlastních rukou (§ 45b odst. 1), u nichž to nařídil předseda senátu. (2) Byla-li uložena písemnost, u níž účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je vyloučeno náhradní doručení, lze ji vyzvednout nejpozději třeba podat do 15 dnů od uložení. ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána. (2) Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2, jde-li o nesporné řízení, soud rozhodne o neúčinnosti doručení i bez návrhu, jestliže je podle obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu nemohl seznámit nebo neseznámil s písemností. (3) Návrh podle odstavce 1 nelze podat poté, co již nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, a rozsudek, kterým bylo vysloveno zrušení, neplatnost nebo neexistence registrovaného partnerství33c) („dále jen partnerství“). (4) Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje. (5) Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.

§ 50e Průkaz Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem (1) Na žádost účastníka řízení nebo jeho zástupce je soud může pověřit doručením písemnosti určené do vlastních rukou nebo jiné písemnosti. Pověření není soudním rozhodnutím. (2) Osoba pověřená podle odstavce 1 předá písemnost adresátovi na adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, den doručení (1) Doručuje-li soud a podpis adresáta. Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v potvrzení o doručení. (3) Pokud adresát odepře přijmout písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede to v protokolu o jednání se účastníkovi nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40) uvede, jaká jeho zástupci nepodaří písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a příjemce. (2) Doručuje-li soud doručit, vrátí účastník nebo jeho zástupce neprodleně písemnost při úkonu, o němž se nesepisuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení písemnosti na doručence (§ 50f). (3) Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta, opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti. soudu.

§ 50f Doručenka Průkaz doručení (1) Doručenka musí obsahovat označení a) soudu, Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, o němž se pořizuje protokol, uvede to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6) uvede, jaká písemnost předal k doručení, b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, c) adresáta doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a adresy, na níž má být obálka s písemností doručena, d) doručujícího orgánu. příjemce. (2) Byla-li písemnost doručena příjemci, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla obálka s písemností odevzdána příjemci, popřípadě o hodině a minutě doručení, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, je doručení písemnosti, b) jméno a příjmení doručovatele a prokázáno datovou zprávou adresáta, opatřenou jeho podpis, kterým potvrdil, že obálku s písemností odevzdal příjemci, c) jméno a příjmení příjemce, údaj o jeho vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijal za adresáta, a jeho podpis, kterým zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí obálky s písemností. písemnosti. (3) Byla-li Doručuje-li soud písemnost uložena, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat a) prohlášení při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu o tom, v který den byla obálka s písemností uložena, b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil uložení písemnosti, c) údaj o tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl, popřípadě proč k výzvě nedošlo. (4) Vyzvedne-li příjemce uloženou písemnost, musí doručenka obsahovat kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 také a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla obálka s písemností vyzvednuta, popřípadě o hodině a minutě tohoto doručení, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručení písemnosti, b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil, že obálku s písemností doručil příjemci, c) jméno a příjmení příjemce, údaj o jeho vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijal za adresáta, a jeho podpis, kterým potvrdil doručení obálky s písemností. (5) Odepřel-li příjemce písemnost přijmout (§ 50 odst. 1), musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den bylo přijetí obálky s písemností odepřeno, popřípadě o hodině a minutě tohoto odepření, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručení písemnosti, b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil, že obálku s písemností příjemce odepřel přijmout, c) jméno a příjmení příjemce, který přijetí obálky s písemností odepřel, d) údaj o tom, zda bylo poskytnuto poučení o následcích odepření přijetí písemnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno. (6) Neposkytl-li příjemce součinnost nezbytnou k řádnému orgánu, vyznačí se doručení písemnosti (§ 50 odst. 2), musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti, popřípadě o hodině a minutě tohoto neposkytnutí součinnosti, má-li být vyznačen podle požadavku soudu, který písemnost předal k doručení, okamžik doručení písemnosti, b) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis, kterým potvrdil, že příjemce neposkytnul součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, c) jméno a příjmení příjemce, který neposkytnul součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručovateli známy, d) údaj o tom, v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo a zda bylo poskytnuto poučení o následcích neposkytnutí součinnosti, popřípadě proč toto poučení nebylo poskytnuto. (7) Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení obálky s písemností, potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele rovněž jiná vhodná fyzická osoba. (8) Byla-li písemnost uložena bez předchozího pokusu o její doručení, musí doručenka obsahovat prohlášení doručujícího orgánu o tom, že pokus o doručení nebyl vykonán na základě žádosti adresáta (§ 46 odst. 3, § 47 odst. 3). (9) doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li dokázán prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé. (4) V případě doručování účastníkem nebo jeho zástupcem je průkazem doručení potvrzení o přijetí opatřené datem a podpisem příjemce. (5) Nelze-li doručení prokázat žádným ze způsobů uvedených v odstavcích 1 až 4, lze je prokázat též jiným způsobem.

§ 50g Prohlásí-li adresát v písemném podání nebo ústně do protokolu, že mu určitá Doručenka (1) Doručenka musí obsahovat a) označení soudu, který písemnost byla doručena předal k doručení, b) označení doručujícího orgánu, c) označení doručované písemnosti, d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena, e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den, popřípadě den nebyl adresát zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti, f) hodinu a minutu, se tak stalo, platí, že minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“, g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu, h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis, i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky. (2) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda byla adresátu doručena zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl. (3) Vyzvedne-li adresát, popřípadě příjemce, uloženou písemnost, musí doručenka obsahovat také a) jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu, b) prohlášení doručujícího orgánu, v jím uvedený den, popřípadě který den byla písemnost vyzvednuta, c) hodinu a minutu, není-li minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“, d) jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její podpis. (4) Odepřel-li adresát, popřípadě příjemce, písemnost přijmout, nebo neposkytl-li součinnost nezbytnou k řádnému doručení prokázáno písemnosti, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda bylo poskytnuto ústní nebo písemné poučení o následcích odepření přijetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno nebo v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo. (5) Byla-li doručována písemnost podle § 50e 50 a nebyla-li písemnost doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost vhozena do domovní nebo § 50f. jiné adresátem užívané schránky, b) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“, c) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu. (6) Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení písemnosti, potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele také jiná vhodná fyzická osoba.

§ 50h Uveřejňování vyhlášek Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou nebo jiným způsobem určité údaje, stanovená Výzva (1) Výzva podle § 49 odst. 2 musí obsahovat označení a) soudu, který písemnost předal k doručení, b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena, d) doručujícího orgánu, e) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis. (2) Není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v zákoně, je splněna jejich uveřejněním ní být též obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta. (3) Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v Obchodním věstníku,62) neomezuje-li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední desce soudu; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost uveřejnění údajů který den byla písemnost připravena k vyzvednutí a do kdy a v tisku nebo jiným vhodným způsobem. jaké době si příjemce může písemnost vyzvednout.

§ 50i Vyvěšení Oznámení Oznámení podle § 50 odst. 2 musí obsahovat označení a) soudu, který písemnost předal k doručení, b) doručované písemnosti, c) adresáta a adresy, na úřední desce (1) Stanoví-li zákon, niž má být obálka s písemností doručena, d) doručujícího orgánu, e) sdělení, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce byla vrácena odesílajícímu soudu, platí, že patnáctým dnem po vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám anebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, f) jméno a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon. (2) Obsah své úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. příjmení doručovatele a jeho podpis.

§ 51 Předvolání a předvádění (1) Předvolání k soudu se děje zpravidla písemně v listinné nebo v elektronické podobě a v naléhavých případech i telegraficky, v elektronické podobě, telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen. (2) Nevyžaduje-li zákon nebo zvláštní právní předpisy pro předvolání další náležitosti, musí předvolání obsahovat, v jaké věci se má předvolaný dostavit, předmět a místo úkonu soudu, dobu zahájení úkonu, důvod předvolání, povinnosti předvolaného při úkonu a popřípadě předpokládanou dobu trvání úkonu.

§ 78e (1) Nepostupoval-li předseda senátu podle § 78d odst. 2 a jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 78b, předseda senátu usnesením nařídí zajištění předmětu důkazního prostředku. (2) O návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku soud rozhodne bez slyšení účastníků. Pro zajištění předmětu důkazního prostředku je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně. (3) V usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku předseda senátu navrhovateli uloží, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu žalobu. (4) Předmět důkazního prostředku, o jehož zajištění bylo rozhodnuto podle odstavce 1, se složí u soudu nebo u vhodného schovatele; tomu, kdo má předmět u sebe a odmítne jej předat dobrovolně, bude soudem odebrán, a to ihned poté, co mu bude doručen stejnopis vyhotovení usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku doručeno. prostředku.

§ 79 Zahájení řízení (1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou. (2) Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě. (3) Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis. (4) Stejnopis návrhu na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům toho, kdo je advokátem,62a) doručí soud bez odkladu též ministru spravedlnosti a předsedovi České advokátní komory.

§ 80 Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není, o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci registrovaného partnerství33c) (dále jen „partnerství“), partnerství, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého); b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva; c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

§ 87 (1) Vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu a) má žalovaný své stálé pracoviště; b) došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody; c) je umístěna organizační složka podniku fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky; e) je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru, f) je sídlo burzy, jde-li o spor z burzovního obchodu, g) je budoucí sídlo zakládané evropské společnosti, má-li být na území České republiky, jde-li o jmenování znalce podle zvláštního právního předpisu.62e) obchodu. (2) Jde-li o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek osoby, tvořící s dlužníkem koncern62f), je vedle soudu uvedeného v § 85a k řízení příslušný také soud, u něhož probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

§ 88 Namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud, a) v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v České republice, jde-li o rozvod, neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, bydlí-li v obvodu tohoto soudu aspoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud žalovaného, a není-li ani takového soudu, obecný soud žalobce; b) který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění nebo jiného majetku anebo o zrušení společného nájmu bytu; c) v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o věc péče o nezletilé, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, o osvojení nebo o povolení uzavřít manželství nezletilému; d) který je obecným soudem fyzické osoby, jde-li o řízení o její způsobilost k právním úkonům; je-li tato fyzická osoba bez svého souhlasu v ústavní zdravotnické péči, je příslušný soud, v jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení. Jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav; zařízení; e) v jehož obvodu má opatrovanec bydliště, jde-li o věc opatrovnickou nebo o povolení uzavřít manželství opatrovanci; jde-li však o opatrovnictví nad osobami neznámého pobytu nebo nepřítomnými, je příslušný soud, v jehož obvodu mají tyto osoby majetek; f) který byl naposledy v České republice obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého; g) v jehož obvodu je ústav vykonávající zdravotnickou péči, jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v tomto ústavu; h) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písm. písmena b); h) v jehož obvodu probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví; ch) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, nebo o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek, přihlášených k rozvrhu i) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky; j) v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví; k) j) v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení; l) k) v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření listin; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo; jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato banka své sídlo; l) u něhož probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví (§ 175k); m) u něhož probíhá řízení, řízení o úschovách, jde-li o žalobu podle § 91a; rozhodnutí, že ten, kdo odporoval vydání předmětu úschovy žadateli, je povinen s ním souhlasit (§ 185e); n) v jehož obvodu bylo v době podání návrhu na provedení dražby sídlo u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí nebo bydliště navrhovatele ve věcech veřejných dražeb podle zákona o veřejných dražbách, rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu; o) u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi vyvolané, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů; p) v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o řízení podle § 200h a 200i, p) organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky; q) v jehož obvodu má sídlo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jde-li o řízení ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h). společenství62h); r) u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a; s) v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o řízení podle § 200h a 200i; t) v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách; u) je budoucí sídlo zakládané evropské společnosti, má-li být na území České republiky, jde-li o jmenování znalce podle zvláštního právního předpisu62e).

§ 89a Účastníci Účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Taková smlouva nebo její ověřený opis musí být doloženy již v žalobě (návrhu na zahájení řízení).

§ 105 (1) Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé. Rozhodl-li soud samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, je-li která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a k jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem. (2) Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. (3) Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil. (4) Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.

§ 109 (1) Soud řízení přeruší, jestliže a) účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí; b) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit; c) dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem,33a) pořádkem a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení; d) rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce.62d) (2) Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže a) účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu; b) zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem; c) probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět; to neplatí v řízení o povolení zápisu do obchodního rejstříku.

§ 114b (1) Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 118b a § 120 odst. 2, senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a), a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. (2) K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. (2) Usnesení podle odstavce 1 může být vydáno, i když soud rozhodl Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo elektronickým evropským platebním rozkazem. Lhůtu k podání vyjádření v tomto případě soud rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo elektronickému evropskému platebnímu rozkazu. (3) Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. (4) Usnesení podle odstavců odstavce 1 a 2 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. (5) Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

§ 114c Jednání Přípravné jednání (1) Ukazuje-li se, že Není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání, nebylo-li nebo nemůže-li být postupem podle § 114a odst. 2 a § 114b nemůže být jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, a nepostupoval-li podle § 114b, předseda senátu, s výjimkou sporů a jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na okolnosti případu neúčelným, nařídí a provede přípravné jednání. (2) K přípravnému jednání předvolá k soudu předseda senátu účastníky řízení a jejich zástupce. zástupce, popřípadě též další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno. (3) Při tomto úkonu jim poskytne potřebná poučení, pokusí se o smírné vyřízení věci přípravném jednání předseda senátu zejména a) v součinnosti s účastníky objasní, zda jsou splněny podmínky řízení, a případně přijme opatření k odstranění zjištěného nedostatku podmínek řízení, b) vyzve je, aby splnili své procesní povinnosti, zejména účastníky, aby do protokolu doplnili svá skutková potřebná tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů; důkazů k jejich prokázání a aby splnili své další procesní povinnosti, a poskytne účastníkům potřebná poučení; § 118a zde platí obdobně. Je-li to potřebné, obdobně, c) pokusí se o smírné vyřešení věci (§ 99), d) uloží jim, aby nejpozději při jednání splnili v zájmu dosažení účelu účastníkům řízení další procesní povinnosti. (2) Odstavec povinnosti potřebné k dosažení účelu řízení. (4) Procesní povinnosti podle odstavce 3 jsou účastníci povinni splnit do skončení přípravného jednání. Z důležitých důvodů soud účastníkům poskytne na žádost některého z nich lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodujících pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností; tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů. (5) Před skončením přípravného jednání předseda senátu poučí, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přítomné účastníky o tom, že ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným po skončení přípravného jednání, popřípadě po uplynutí lhůty podle odstavce 4 věty druhé, může být přihlédnuto jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1. (6) Nedostaví-li se žalovaný k přípravnému jednání, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem a řádně mu byla doručena žaloba, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, má se, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 120 odst. 2, za to, že uznává nárok, který je proti němu uplatňován žalobou; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen v předvolání k přípravnému jednání. To neplatí, jsou-li splněny podmínky předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. (7) Nedostaví-li se k tomu, aby přípravnému jednání žalobce nebo jiný navrhovatel, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, soud řízení, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, zastaví; o věci mohlo tomto následku musí být rozhodnuto bez nařízení poučen v předvolání k přípravnému jednání.

§ 115 Jednání (1) Nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. (2) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.

§ 118b (1) Ve věcech ochrany osobnosti věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle občanského zákoníku, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, v incidenčních sporech v rámci insolvenčního řízení53c), o základu věci ve sporech o ochranu hospodářské soutěže, o základu věci ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, o základu věci ve sporech z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství a v dalších případech stanovených zákonem § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, které se v nich konalo; popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům se nepřihlíží. To neplatí, smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly (vznikly) po prvním přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2. (2) O povinnostech Byla-li připuštěna změna žaloby (§ 95), nejsou tím účinky podle odstavce 1 dotčeny. Došlo-li k přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) nebo záměně účastníka (§ 92 odst. 2), nastávají ve vztahu s novými účastníky účinky podle odstavce 1 skončením prvního jednání, které bylo nařízeno po přistoupení nebo záměně účastníka a které se ve věci konalo; o následcích nesplnění těchto povinností tom musí být účastníci poučeni v předvolání k prvnímu jednání tomuto jednání. (3) Omezení podle odstavců 1 a 2 neplatí ve věci. věcech uvedených v § 120 odst. 2 a v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle odstavce 2 části druhé věty za středníkem nebo podle § 114c odst. 5.