Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 10. 11. 2026Jak ověřujeme data
Europaius

Předběžné prohlášení a plná moc pro případ nesvéprávnosti

Kdo se obává, že ho nemoc, úraz nebo stáří připraví o schopnost samostatně rozhodovat, může si už dnes určit, kdo a jak bude jeho záležitosti spravovat. Občanský zákoník k tomu nabízí soustavu tzv. podpůrných opatření. Nejsilnější je předběžné prohlášení (§ 38 až 44): člověk v něm v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat stanoví, jak mají být jeho záležitosti spravovány, kdo je má spravovat nebo kdo se má stát jeho opatrovníkem. Pokud prohlášení chybí a duševní porucha už nastala, může zletilého zastupovat blízký příbuzný nebo dlouholetý člen domácnosti, ale jen v obvyklých záležitostech a se schválením soudu (§ 49 až 54). Kdo rozhodovat zvládá, jen s obtížemi, může uzavřít smlouvu o nápomoci s podpůrcem (§ 45 až 48). Opatrovník a zejména omezení svéprávnosti přicházejí v úvahu až tehdy, když mírnější opatření nestačí (§ 55 odst. 2). Návod je určen lidem, kteří chtějí mít věci připravené dopředu (typicky senioři, lidé s diagnózou demence nebo před náročnou léčbou), i rodinám, které řeší situaci, kdy blízký člověk už sám jednat nemůže. Vysvětlíme rozdíl mezi předběžným prohlášením a běžnou plnou mocí, formu a cenu u notáře, zápis do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka, postup soudu podle zákona o zvláštních řízeních soudních a typické chyby, kvůli kterým soud nakonec rozhodne jinak, než si člověk přál.

Občanské právo – zastoupení

Lhůta

Předběžné prohlášení je nutné sepsat, dokud je člověk schopen právně jednat; po nástupu duševní poruchy už platně učinit nelze a zbývá jen zastoupení členem domácnosti, nápomoc nebo opatrovnictví. Žádná lhůta platnosti prohlášení neběží, platí do odvolání (§ 41) nebo do změny či zrušení soudem (§ 43). Zastoupení členem domácnosti vzniká až schválením soudu (§ 50) a zaniká, jakmile ho zastoupený odmítne nebo soud jmenuje opatrovníka (§ 54 odst. 1). Smlouva o nápomoci je účinná dnem schválení soudem (§ 46 odst. 2). Omezit svéprávnost lze nejdéle na tři roky, výjimečně na pět let (§ 59 odst. 1).

Co dělat

  1. Rozhodněte, co chcete upravit a jakým nástrojem. Předběžné prohlášení podle § 38 občanského zákoníku může obsahovat tři věci: jak mají být vaše záležitosti spravovány (například že nemovitost se nemá prodat, že chcete zůstat doma s domácí péčí), kdo je má spravovat, a kdo se má stát vaším opatrovníkem, pokud by ho soud musel jmenovat. Běžná plná moc podle § 441 je jiný nástroj: zmocněnec jedná za vás okamžitě a v rozsahu, který určíte. Zákon mezi důvody zániku zmocnění v § 448 ztrátu schopnosti zmocnitele právně jednat neuvádí, plná moc tedy nastoupením nemoci automaticky nekončí. Nevýhodou je, že zmocněnce nikdo nekontroluje a vy ho v pokročilé nemoci nemůžete fakticky odvolat. V praxi se oba nástroje kombinují: plná moc pro běžnou správu a předběžné prohlášení s určením opatrovníka pro případ, že by soud musel zasáhnout.
  2. Zvolte formu: notářský zápis, nebo listina se dvěma svědky. Prohlášení buď sepíše notář formou veřejné listiny, nebo je sepíšete sami jako soukromou listinu opatřenou datem a potvrzenou dvěma svědky; svědek uvede údaje, podle nichž ho lze zjistit (§ 39 odst. 1). Svědky nesmí být osoby, které mají na prohlášení zájem (tedy ani budoucí opatrovník či obdarovaný příbuzný), ani osoby nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka prohlášení; musí listinu podepsat a být schopni potvrdit vaši schopnost jednat (§ 39 odst. 2). U nevidomého nebo člověka, který nemůže číst či psát, musí svědek, který listinu nepsal, prohlášení nahlas přečíst nebo tlumočit (§ 40). Notářský zápis doporučujeme vždy, když určujete opatrovníka: jen takové prohlášení se zapisuje do celostátního seznamu, který soud povinně prověřuje.
  3. U notáře počítejte s pevnou odměnou a zápisem do seznamu. Podle notářského tarifu činí odměna za notářský zápis o prohlášení, kým mají být spravovány vaše záležitosti nebo kdo se má stát opatrovníkem, 1 000 Kč; jde-li o prohlášení, jakým způsobem mají být záležitosti spravovány, 2 000 Kč; odvolání prohlášení stojí 500 Kč. Za zápis do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka se platí 100 Kč (položka D body 2 až 4 a položka P sazebníku v § 28 vyhlášky č. 196/2001 Sb.). K tomu notář účtuje paušál 300 Kč na hotové výdaje (§ 16 vyhlášky) a DPH, je-li plátcem. Zápis do seznamu provede notář sám a bez zbytečného odkladu (§ 35e notářského řádu, § 39 odst. 3 občanského zákoníku). Zapisuje se, kdo prohlášení pořídil, kdo je určen opatrovníkem a u kterého notáře je listina uložena. Seznam je neveřejný; údaje z něj Notářská komora sděluje soudu.
  4. Pište konkrétně a pamatujte na podmínky. Formulujte, které záležitosti má určená osoba spravovat (účty, nemovitosti, pronájem bytu, jednání s úřady a poskytovateli sociálních služeb), jaká máte přání ohledně bydlení a péče a koho výslovně nechcete. Váže-li se účinnost prohlášení na podmínku (například „pokud mi bude diagnostikována demence“) a netýká-li se jen povolání opatrovníka, rozhoduje o splnění podmínky soud (§ 42); počítejte proto s tím, že správce bude potřebovat soudní rozhodnutí. Pro zdravotní péči slouží samostatný institut dříve vysloveného přání podle § 36 zákona o zdravotních službách: vyžaduje písemnou formu, úředně ověřený podpis a písemné poučení lékařem se specializovanou způsobilostí. Odmítnutí určité léčby do předběžného prohlášení podle občanského zákoníku nepatří, lékař se jím neřídí.
  5. Prohlášení můžete změnit nebo odvolat. Výslovné odvolání musí mít stejnou formu jako soukromé prohlášení, tedy listinu s datem a dvěma svědky, nebo notářský zápis (§ 41 odst. 1). Zničí-li listinu ten, kdo ji vystavil, má to účinky odvolání (§ 41 odst. 2); u notářského zápisu to ovšem nejde, protože originál zůstává u notáře, a odvolání je proto nutné sepsat. Odvolání určení opatrovníka se rovněž zapisuje do seznamu. Soud může prohlášení změnit nebo zrušit, pokud se okolnosti změnily tak podstatně, že byste ho za nových okolností neučinili nebo učinili jinak, a hrozila by vám závažná újma; předtím musí zjistit váš názor (§ 43). I neplatné prohlášení soud zohlední, není-li důvod pochybovat o vaší vůli (§ 44).
  6. Když prohlášení chybí: zastoupení členem domácnosti. Brání-li zletilému duševní porucha samostatně jednat a nemá jiného zástupce, může ho zastupovat potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, případně osoba, která s ním žila ve společné domácnosti alespoň tři roky (§ 49 odst. 1). Zástupce musí zastoupenému oznámit, že ho bude zastupovat, a vysvětlit mu povahu zastoupení; odmítne-li to, zastoupení nevznikne (§ 49 odst. 2). Zastoupení vzniká až schválením okresního soudu, v jehož obvodu má zastoupený bydliště (§ 50 OZ, § 3, § 4 a § 31 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb.). Soud jedná zpravidla bez jednání (§ 33), vždy se však snaží zjistit názor zastoupeného. Řízení je osvobozeno od soudního poplatku (§ 11 odst. 1 písm. f) zákona o soudních poplatcích) a bez poplatku je i sepsání návrhu do protokolu přímo u soudu (§ 11 odst. 6), takže na podání nepotřebujete advokáta. K návrhu přiložte lékařskou zprávu o stavu a doklad o příbuzenství nebo společném soužití.
  7. Znejte meze zastoupení členem domácnosti. Zastoupení se vztahuje jen na obvyklé záležitosti odpovídající životním poměrům zastoupeného: placení nájmu a energií, nákupy, vyřizování důchodu nebo příspěvku na péči. Z účtu zastoupeného smí zástupce čerpat měsíčně nejvýše částku životního minima jednotlivce (§ 52 odst. 2), která podle zákona o životním a existenčním minimu činí 5 500 Kč. Souhlas se zásahem do integrity s trvalými následky dát nemůže (§ 52 odst. 1). Prodej bytu, hypotéka, darování nebo žaloba proto touto cestou nevyřešíte. V takovém případě je třeba návrh na jmenování opatrovníka. Zastoupení zanikne, vzdá-li se ho zástupce, odmítne-li ho zastoupený (stačí schopnost projevit přání) nebo jmenuje-li soud opatrovníka (§ 54 odst. 1).
  8. Smlouva o nápomoci pro toho, kdo rozhodovat zvládá. Působí-li člověku duševní porucha při rozhodování obtíže, ale jednat ještě může, uzavře s podpůrcem smlouvu o nápomoci (§ 45). Podpůrce je přítomen při jeho právních jednáních, opatřuje mu informace a radí; nerozhoduje za něj (§ 46 odst. 1). Může připojit podpis k písemnému jednání a namítat neplatnost jednání podporovaného (§ 47 odst. 2). Smlouva nabývá účinnosti schválením soudem; návrh podává podporovaný nebo podpůrce a přikládá k němu smlouvu (§ 46 odst. 2 OZ, § 32 zákona č. 292/2013 Sb.). Příslušný je okresní soud podle bydliště podporovaného, řízení je bez poplatku. Soud smlouvu neschválí při střetu zájmů. Na návrh podporovaného nebo při závažném porušení povinností soud podpůrce odvolá (§ 48).
  9. Opatrovník a omezení svéprávnosti jako poslední možnost. Kdo má obtíže se správou jmění ze zdravotních důvodů, může sám navrhnout jmenování opatrovníka a určit mu rozsah působnosti (§ 469). Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec (§ 471 odst. 2), a před rozhodnutím zjistí, zda je v Seznamu prohlášení o určení opatrovníka zapsáno vaše určení (§ 47 zákona č. 292/2013 Sb.). Opatřil-li si člověk správce jmění sám, nelze mu pro správu jmění jmenovat opatrovníka, ledaže správce selhává (§ 470). Svéprávnost lze omezit jen rozsudkem soudu, jen pokud hrozí závažná újma a nepostačí mírnější opatření (§ 55 odst. 2, § 56, § 57), a to nejvýše na tři, výjimečně pět let (§ 59). Soud může i v tomto řízení místo omezení schválit nápomoc, zastoupení nebo jmenovat opatrovníka (§ 39 zákona č. 292/2013 Sb.).

Na co si dát pozor

Opírá se o

§ 38 zák. č. 89/2012 Sb. – předběžné prohlášení§ 39 zák. č. 89/2012 Sb. – forma předběžného prohlášení, svědci§ 40 zák. č. 89/2012 Sb. – prohlášení nevidomého a osoby se smyslovým postižením§ 41 zák. č. 89/2012 Sb. – odvolání předběžného prohlášení§ 42 zák. č. 89/2012 Sb. – rozhodnutí soudu o splnění podmínky§ 43 zák. č. 89/2012 Sb. – změna nebo zrušení prohlášení soudem§ 44 zák. č. 89/2012 Sb. – přihlédnutí k neplatnému prohlášení§ 45 zák. č. 89/2012 Sb. – nápomoc při rozhodování§ 46 zák. č. 89/2012 Sb. – smlouva o nápomoci, schválení soudem§ 47 zák. č. 89/2012 Sb. – povinnosti podpůrce§ 48 zák. č. 89/2012 Sb. – odvolání podpůrce§ 49 zák. č. 89/2012 Sb. – zastoupení členem domácnosti§ 50 zák. č. 89/2012 Sb. – schválení zastoupení soudem§ 52 zák. č. 89/2012 Sb. – rozsah zastoupení, limit čerpání z účtu§ 54 zák. č. 89/2012 Sb. – zánik zastoupení členem domácnosti§ 55 zák. č. 89/2012 Sb. – podmínky omezení svéprávnosti§ 59 zák. č. 89/2012 Sb. – doba omezení svéprávnosti§ 441 zák. č. 89/2012 Sb. – plná moc a její forma§ 448 zák. č. 89/2012 Sb. – zánik zmocnění§ 458 zák. č. 89/2012 Sb. – jednání, která opatrovník činit nesmí§ 461 zák. č. 89/2012 Sb. – správa jmění a schválení soudem§ 465 zák. č. 89/2012 Sb. – jmenování opatrovníka§ 469 zák. č. 89/2012 Sb. – opatrovník na návrh opatrovance§ 470 zák. č. 89/2012 Sb. – vlastní správce jmění vylučuje opatrovníka§ 471 zák. č. 89/2012 Sb. – výběr osoby opatrovníka§ 31 zák. č. 292/2013 Sb. – řízení o podpůrných opatřeních§ 32 zák. č. 292/2013 Sb. – návrh na schválení smlouvy o nápomoci§ 33 zák. č. 292/2013 Sb. – jednání o schválení zastoupení§ 39 zák. č. 292/2013 Sb. – mírnější opatření v řízení o svéprávnosti§ 47 zák. č. 292/2013 Sb. – soud zjišťuje prohlášení o určení opatrovníka§ 35e zák. č. 358/1992 Sb. – Seznam prohlášení o určení opatrovníka§ 28 vyhl. č. 196/2001 Sb. – Sazebník odměny notáře, položky D a P§ 11 zák. č. 549/1991 Sb. – osvobození řízení o podpůrných opatřeních od poplatku§ 2 zák. č. 110/2006 Sb. – životní minimum jednotlivce§ 36 zák. č. 372/2011 Sb. – dříve vyslovené přání pacienta§ 16 vyhl. č. 196/2001 Sb. – Paušální náhrada hotových výdajů notáře 300 Kč

Každý § vede na plné znění – ověřeno proti korpusu.

Rozhodnutí soudů

Ústavní soud zdůraznil, že ochrana lidí s duševním postižením se už neřeší zbavováním svéprávnosti a primárně ani jejím omezováním; občanský zákoník za tím účelem zavedl nápomoc při rozhodování a zastoupení členem domácnosti. Omezení je přípustné jen při hrozbě závažné újmy a nedostatečnosti mírnějších opatření.
Omezení svéprávnosti je krajní opatření; před ním musí soud zvážit nápomoc, zastoupení členem domácnosti nebo jmenování opatrovníka bez omezení svéprávnosti podle § 55 OZ a § 39 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky o omezení svéprávnosti ženy s mentálním postižením: samotná duševní porucha k omezení nestačí, soud musí přesvědčivě odůvodnit, jaká reálná závažná újma hrozí v každé oblasti a proč nepostačí mírnější opatření.
Opatrovníka lze jmenovat i plně svéprávnému člověku, a to podle § 465 OZ i bez jeho návrhu, hrozí-li mu závažná újma; § 469 (opatrovník jen na návrh) se týká lidí, jimž zdravotní stav působí obtíže, ale rozhodovat zvládají.
Ve věci posuzovaného s mentálním postižením od dětství odvolací soud uvedl, že předběžné prohlášení ani zastoupení členem domácnosti nepřicházejí v úvahu, protože se postižení projevilo už v dětství a posuzovaný nežil s nikým, kdo by ho mohl zastupovat; zabýval se proto smlouvou o nápomoci. Dovolání Nejvyšší soud odmítl. Případ ukazuje, že předběžné prohlášení lze učinit jen ve fázi, kdy je člověk schopen jednat.
Ústavní soud neshledal pochybení v omezení svéprávnosti člověka s trvalou duševní poruchou, u něhož nápomoc ani zastoupení členem domácnosti nepřicházely v úvahu, protože žil sám a neměl osobu, která by je vykonávala.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi předběžným prohlášením a plnou mocí?

Plná moc opravňuje zmocněnce jednat za vás hned a v určeném rozsahu, bez kontroly soudu. Předběžné prohlášení míří na dobu, kdy už sami jednat nebudete: určuje, jak a kým mají být vaše záležitosti spravovány, případně kdo bude opatrovníkem. Soud je při jmenování opatrovníka respektuje (§ 471 odst. 2). Obě listiny lze kombinovat, a často se to doporučuje.

Platí plná moc i poté, co zmocnitel onemocní demencí?

Zákon mezi důvody zániku zmocnění (§ 448) ztrátu schopnosti zmocnitele právně jednat neuvádí, takže plná moc tím sama nezaniká. Zaniká odvoláním, výpovědí, smrtí nebo provedením jednání, na které byla omezena. V praxi ale banky a úřady u nemocného zmocnitele někdy váhají; pomáhá úředně ověřený podpis a jasně vymezený rozsah.

Musí být předběžné prohlášení u notáře?

Nemusí. Stačí soukromá listina s datem, potvrzená dvěma nezaujatými svědky, kteří ji podepíší (§ 39). Notářský zápis je ale bezpečnější: vyloučí spory o pravost a svědky a určení opatrovníka se zapíše do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka, který soud před jmenováním opatrovníka vždy prověřuje.

Kolik stojí předběžné prohlášení u notáře?

Podle notářského tarifu 1 000 Kč, pokud určujete, kdo má vaše záležitosti spravovat nebo kdo má být opatrovníkem, a 2 000 Kč, pokud upravujete způsob správy. Zápis do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka stojí 100 Kč, odvolání prohlášení 500 Kč. Připočtěte paušál 300 Kč a DPH, je-li notář plátcem.

Kdo může být svědkem předběžného prohlášení?

Svědkem může být jen osoba, která na prohlášení a jeho obsahu nemá zájem a není nevidomá, neslyšící, němá ani neznalá jazyka listiny (§ 39 odst. 2). Nevhodní jsou tedy budoucí opatrovník, správce, dědici a jejich manželé. Svědci musí být schopni později potvrdit, že jste byli schopni jednat a co jste prohlásili.

Můžu jako syn zastupovat otce s demencí bez soudu?

Ne. Zastoupení členem domácnosti vzniká až schválením soudu (§ 50). Návrh podáte u okresního soudu podle bydliště otce, řízení je bez poplatku. Otec musí být o zastoupení informován a nesmí ho odmítnout. I po schválení můžete vyřizovat jen obvyklé záležitosti a z jeho účtu čerpat měsíčně nejvýše částku životního minima.

Kolik peněz může zástupce z domácnosti vybrat z účtu zastoupeného?

S příjmy může nakládat v rozsahu potřebném pro obvyklé záležitosti, s penězi na účtu však jen do výše životního minima jednotlivce za měsíc (§ 52 odst. 2 OZ). Životní minimum jednotlivce podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb. činí 5 500 Kč. Na větší výdaje je třeba opatrovník a u neběžných záležitostí schválení soudu.

Co když předběžné prohlášení nikdo nenajde?

Notářský zápis s určením opatrovníka soud najde v Seznamu prohlášení o určení opatrovníka (§ 47 zákona č. 292/2013 Sb.). Soukromou listinu musí někdo soudu předložit. Proto informujte určenou osobu, předejte jí kopii a originál uložte tak, aby byl dostupný. Jinak soud postupuje, jako by prohlášení neexistovalo.

Lze předběžné prohlášení zrušit nebo změnit?

Ano. Odvolat ho můžete listinou ve stejné formě (s datem a dvěma svědky, nebo notářským zápisem), soukromou listinu také zničením (§ 41). Nové prohlášení s jiným obsahem nahradí předchozí v rozsahu, v jakém se liší. Po nástupu nezpůsobilosti může prohlášení změnit nebo zrušit jen soud, pokud se podstatně změnily okolnosti (§ 43).

Může soud jmenovat opatrovníka někoho jiného, než koho jsem určil?

Soud jmenuje opatrovníkem osobu navrženou opatrovancem (§ 471 odst. 2). Jen pokud to není možné, například určená osoba odmítne, zemřela nebo by jednala proti vašim zájmům, jmenuje příbuzného či jinou blízkou osobu, případně veřejného opatrovníka, jímž je obec podle vašeho bydliště.

Musí se pro jmenování opatrovníka omezit svéprávnost?

Nemusí. Opatrovníka lze jmenovat i plně svéprávnému člověku, na jeho návrh podle § 469 nebo při ohrožení jeho zájmů podle § 465. Omezení svéprávnosti je až poslední možnost, přípustná jen při hrozbě závažné újmy a nedostatečnosti mírnějších opatření, a vždy jen na omezenou dobu.

Máte konkrétní dokument? Analýza dokumentu

Související návody

Občanské právo – promlčení

Řeším dědictví – jak probíháPřišla mi upomínka od vymáhací firmy – co dělat

Orientační právní informace z ověřeného korpusu, nenahrazují advokáta. Ověřeno proti reálným §§ a rozhodnutím (grounding 100 %).